Informace o kvalifikační práci Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
- Pro tuto VŠKP nejsou definovány žádné údaje, u kterých by bylo požadováno jejich vyplnění.
Hlavní téma
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a společenských struktur\\(Situace v Novém Rychnově na Pelhřimovsku během první poloviny 19. století)
Hlavní téma v angličtině
Rural widows and their position within family and social structures.
The situation of domain Nový Rychnov in the first half of the 19th century
Název dle studenta
Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum.
První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností.
Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách.
Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění.
Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
Anotace v angličtině
The essay deals with the position of widows in the rural society using the example of the domain of Nový Rychnov. It is based on the research of the local sources like parish registers, listings of confesion, land registers, wedding contracts, testaments. As a main methodological basis is used microhistory.
The introduction deals with situation of widows on the ground of demographic statistic and in the context of laws. The question women´s position in the rural family and reflection of widowhood by the then society was not disregarded.
The attention was concentrated on the way, which particular rural widows resolved situation after their husbands´ death. There were four possibilities in face of widowed women: new marriage, independent leading of farm, retirement and position of inmate. The situation of woman can be changed during her life. This four alternatives is the basis of the following analysis.
Particular chapters at first summarize results of research up to now and previous statistical analyses, which have addressed several questions about widows on a general level. Next, the great care is dedicated to concrete examples. The analysis have showed existence of conscious strategies on the part of widowed women. There were usually more possibilities for a widowed woman. Rural women were able to deal with their husbands´ death, assess their current family, financial and legal standing and make a decision based on this assessment. The advance of widowed women always depended on their individual situation and circumstances.
The aim of present study is the question, why women opted different types of conclusion their situation. In examining the lives of the widows, one can identify both certain stereotypes, as well as individual strategies. The problem of rural widows cannot be simplified on the result of analysis and demands detailed analysis. The aim of essay is to show, that there were many differencies between widows and their deals.
Klíčová slova
vdovy, venkov, rodinné struktury, sociální struktury, 19. století
Klíčová slova v angličtině
widows, rural society, family structure, social structure,19th century
Rozsah průvodní práce
182
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum.
První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností.
Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách.
Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění.
Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.
Anotace v angličtině
The essay deals with the position of widows in the rural society using the example of the domain of Nový Rychnov. It is based on the research of the local sources like parish registers, listings of confesion, land registers, wedding contracts, testaments. As a main methodological basis is used microhistory.
The introduction deals with situation of widows on the ground of demographic statistic and in the context of laws. The question women´s position in the rural family and reflection of widowhood by the then society was not disregarded.
The attention was concentrated on the way, which particular rural widows resolved situation after their husbands´ death. There were four possibilities in face of widowed women: new marriage, independent leading of farm, retirement and position of inmate. The situation of woman can be changed during her life. This four alternatives is the basis of the following analysis.
Particular chapters at first summarize results of research up to now and previous statistical analyses, which have addressed several questions about widows on a general level. Next, the great care is dedicated to concrete examples. The analysis have showed existence of conscious strategies on the part of widowed women. There were usually more possibilities for a widowed woman. Rural women were able to deal with their husbands´ death, assess their current family, financial and legal standing and make a decision based on this assessment. The advance of widowed women always depended on their individual situation and circumstances.
The aim of present study is the question, why women opted different types of conclusion their situation. In examining the lives of the widows, one can identify both certain stereotypes, as well as individual strategies. The problem of rural widows cannot be simplified on the result of analysis and demands detailed analysis. The aim of essay is to show, that there were many differencies between widows and their deals.
Klíčová slova
vdovy, venkov, rodinné struktury, sociální struktury, 19. století
Klíčová slova v angličtině
widows, rural society, family structure, social structure,19th century
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se bude zabývat postavením ovdovělých žen v rámci rodinných struktur v závislosti na jejich majetkovém a hospodářském zázemí. Výzkum bude prováděn na základě matričních dokumentů, písemností duchovní správy a vrchnostenské provenience, které se dochovaly pro oblast bývalého arcibiskupského panství Nový Rychnov. V konkrétní rovině se zde bude jednat o analýzu svatebních smluv, pozůstalostí a pozemkových knih. Problém vdovství bude zkoumán z historicko-demografického hlediska, jakožto součást životního cyklu ženy (trvání manželství, věk při ovdovění, trvání vdovství). Hmotné zajištění ženy pro případ ovdovění bude sledováno základě zákonných norem, právních dokumentů (svatební smlouvy, kšafty). Opomenuta nezůstane ani vzájemná konfrontace normy s reálnou situací po smrti manžela ( případy rušení svatebních smluv, vymáhání dědického podílu po zemřelém manželovi). Velká pozornost bude věnována jednotlivým alternativám způsobu života po ovdovění: nové manželství (šance na uzavření nového sňatku, postavení vdovy jako dědičky, výběr nového partnera, jeho věk, stav a sociální zázemí); samostatné vedení domácnosti (délka vedení usedlosti, proměny struktury domácnosti vedené ženou, otázka případných manželových příbuzných na usedlosti); odchod na výměnek (otázka hmotného postavení vdovy - výměnkářky) nebo do podruží. V práci prováděného výzkumu budou použity metody historické demografie, prosopografie, mikrohistorie, gender history.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se bude zabývat postavením ovdovělých žen v rámci rodinných struktur v závislosti na jejich majetkovém a hospodářském zázemí. Výzkum bude prováděn na základě matričních dokumentů, písemností duchovní správy a vrchnostenské provenience, které se dochovaly pro oblast bývalého arcibiskupského panství Nový Rychnov. V konkrétní rovině se zde bude jednat o analýzu svatebních smluv, pozůstalostí a pozemkových knih. Problém vdovství bude zkoumán z historicko-demografického hlediska, jakožto součást životního cyklu ženy (trvání manželství, věk při ovdovění, trvání vdovství). Hmotné zajištění ženy pro případ ovdovění bude sledováno základě zákonných norem, právních dokumentů (svatební smlouvy, kšafty). Opomenuta nezůstane ani vzájemná konfrontace normy s reálnou situací po smrti manžela ( případy rušení svatebních smluv, vymáhání dědického podílu po zemřelém manželovi). Velká pozornost bude věnována jednotlivým alternativám způsobu života po ovdovění: nové manželství (šance na uzavření nového sňatku, postavení vdovy jako dědičky, výběr nového partnera, jeho věk, stav a sociální zázemí); samostatné vedení domácnosti (délka vedení usedlosti, proměny struktury domácnosti vedené ženou, otázka případných manželových příbuzných na usedlosti); odchod na výměnek (otázka hmotného postavení vdovy - výměnkářky) nebo do podruží. V práci prováděného výzkumu budou použity metody historické demografie, prosopografie, mikrohistorie, gender history.
Seznam doporučené literatury
Archivní prameny:
SOA Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, FÚ Nový Rychnov a FÚ Rynárec; NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, VS Nový Rychnov, inv. č. 1456-1462; č.1513, kart. 335-344, 1433-1441.
Základní literatura:
ANDERSON, M., Approches to the History of the Western Family. 1500-1980, London 1980; BOCKOVÁ, G., Ženy v evropských dějinách: od středovku do současnosti, Praha 2007; FAUVE - CHAMOUX, A., K historii vdov, HD 23, 1999, s. 15-28; GOODY, J., Proměny rodiny v Evropské historii: historicko antropologická esej, Praha 2006; GOODY, J., The Development of the Family and Marriage in Europe, Cambridge 1983; KLÁŠTERSKÁ, A., Forma sociálního zabezpečení na vesnice v 18. a 1. polovině 19. století (Výměnek v pozemkových knihách vesnice Kůty u Šťáhlav), HD 21, 1997, s. 93-131; LENDEROVÁ, M., K hříchu i k motlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999; OGILVIE, S., Bitter Living, Women, Markets, and Social Capital in Early Modern Germany, Oxford 2003; ŠTEFANOVÁ, D., Zur Stellung von Witwen in länische Gesellschaften den Frühen Neuzeit zwischen 1558 und 1750, Opera Historica 9, 2001, s. 197 - 217; VELKOVÁ, A., Venkovské ženy v letech 1650-1850. Perspektivy výzkumu s využitím historické demografie, mikrohistorie, historické antropologie a dějin každodennosti, in: ČADKOVÁ, K. - LENDEROVÁ, M. - STRANÍKOVÁ, J. (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 125-144.
Seznam doporučené literatury
Archivní prameny:
SOA Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, FÚ Nový Rychnov a FÚ Rynárec; NA Praha, Archiv pražského arcibiskupství, VS Nový Rychnov, inv. č. 1456-1462; č.1513, kart. 335-344, 1433-1441.
Základní literatura:
ANDERSON, M., Approches to the History of the Western Family. 1500-1980, London 1980; BOCKOVÁ, G., Ženy v evropských dějinách: od středovku do současnosti, Praha 2007; FAUVE - CHAMOUX, A., K historii vdov, HD 23, 1999, s. 15-28; GOODY, J., Proměny rodiny v Evropské historii: historicko antropologická esej, Praha 2006; GOODY, J., The Development of the Family and Marriage in Europe, Cambridge 1983; KLÁŠTERSKÁ, A., Forma sociálního zabezpečení na vesnice v 18. a 1. polovině 19. století (Výměnek v pozemkových knihách vesnice Kůty u Šťáhlav), HD 21, 1997, s. 93-131; LENDEROVÁ, M., K hříchu i k motlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999; OGILVIE, S., Bitter Living, Women, Markets, and Social Capital in Early Modern Germany, Oxford 2003; ŠTEFANOVÁ, D., Zur Stellung von Witwen in länische Gesellschaften den Frühen Neuzeit zwischen 1558 und 1750, Opera Historica 9, 2001, s. 197 - 217; VELKOVÁ, A., Venkovské ženy v letech 1650-1850. Perspektivy výzkumu s využitím historické demografie, mikrohistorie, historické antropologie a dějin každodennosti, in: ČADKOVÁ, K. - LENDEROVÁ, M. - STRANÍKOVÁ, J. (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 2006, s. 125-144.