Tématem práce je Leidenova mutace význam a způsob vyšetření. Práce se zabývá frekvencí výskytu FV Leidenské mutace ve vzorcích vyšetřovaných v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o., Klatovy.
Trombofilie (nebo-li hyperkoagulační stav) je vrozená nebo získaná porucha hemostatického mechanizmu, která je spjata se zvýšeným rizikem vzniku trombóz. Nejvýznamnějším a také nejčastějším projevem trombofilie je venózní nebo-li žilní tromboembolizmus. Tento pojem zahrnuje jak hlubokou žilní trombózu, tak plicní embolii a na jejím vzniku se vždy podílí několik faktorů, získaných či vrozených.
Mutace faktoru V byla popsána roku 1993 jako rezistence na aktivovaný protein C (APC- rezistence). Je nejčastější vrozenou trombofilií bílé rasy a vyskytuje se až u 40% pacientů, u kterých byla diagnostikována tromboembolie. Leidenská mutace v genu pro faktor V je nejčastější genetickou predispozicí k trombózám. Riziko vzniku žilního tromboembolismu se liší podle toho jednáli-li se o heterozygotního či homozygotního nosiče. Heterozygotní jedinci mají 7× vyšší riziko vzniku žilní trombózy a homozygoti mají toto riziko vyšší až 80×. Prevalence FV Leidenské mutace se ve světě pohybuje od 0 do 15 %.
APC- rezistence je způsobena bodovou mutací v polynukleotidovém řetězci genu pro faktor V. Zde dojde k záměně v pořadí nukleotidů, a to dusíkaté báze guaninu za adenin na pozici 1691 (G1691A). Takto vzniklý triplet kóduje v pozici 506 na místo aminokyseliny argininu ? Arg, R, glutamin ? Gln, Q (R506Q) . To způsobí odolnost aktivního faktoru V vůči proteinu C, který ho má inaktivovat. Faktor V tedy zůstává dál prokoagulační a tak roste tvorba trombinu a společně s ním riziko tromboembolické nemoci.
Cílem práce bylo shrnutí současných poznatků na téma FV Leidenské mutace- význam a způsob vyšetření, analyzovat vzorky plné krve pacientů vyšetřovaných na přenašečství Leidenské mutace v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o. Klatovy a následně vyhodnotit a interpretovat zjištěné výsledky.
Přenašečství FV Leidenské mutace bylo sledováno u souboru pacientů obou pohlaví pocházejících z Plzeňského a Ústeckého kraje za pomoci metody Real-time PCR. Z celkového počtu 169 vyšetřených pacientů bylo získáno 111 vzorků od žen a 58 vzorků od mužů. Mezi ženami bylo nalezeno 21 heterozygotních nosiček (18,9 %) a 1 homozygotní nosička (0,9 %) FV Leidenské mutace. V rámci mužské populace byl zjištěn výskyt 17 heterozygotů (29,3 %). Žádný z mužů nebyl nositelem homozygotního genotypu FV Leidenské mutace. Přestože byli muži dvakrát častějšími nosiči zmíněné mutace, nebyl statistickými analýzami prokázán vliv pohlaví na přenos FV Leidenské mutace (P=0,2).
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is Leiden mutation, its signification and methods of examination. This work deals with frequency of occurrence F V Leiden mutation in samples of examinants in the centre of laboratory medicine BioLab, spol. s. r. o., in Klatovy.
Thrombophilia (hypercoagulation) is a genetic or acquired failure of hemostatic mechanistic system, which is connected with increased risk of the occurrence of thrombosis. The most important and the most frequent effect of thrombophilia is the venous thromboembolism. This concept means both deep venous thrombosis and/or pulmonary embolism and their development is always caused by several factors which are genetic or acquired.
Mutation of factor V was described in 1993 as the resistance against activated protein (so called APC-resistance). It occurs most commonly as a genetic thrombophilia of white race where it can be found in 40% of patients with diagnosed thromboembolism. Leiden mutation in a gene for factor V is the most frequent predisposition for thrombosis. The risk of development of venous thromboembolism differs according as the fact if it is a heterozygotic or homozygotic carrier. Heterozygotic individuals are 7 times more riskly as for the development of venous thrombosis while the risk level in homozygotic individuals is 80 times. The rate of prevalence of FV Leiden mutation in the world ranges from 0 to 15 %.
APC- resistance is caused by point mutation in the polynucleotide chain of a gene for factor V. Here it concerns the exchange of the nucleotide sequence respectively nitrogen basis of guanine and adenine for the position 1691 (G1691A). It creates a triplet which codes in position 506 in the place of amino acid arginine -Arg, R, glutamine -Gln, Q(R506Q). It causes resistance of the active factor V against protein C, which is to inactivate it. The factor V stays henceforth pro- coagulative and thus the creation of thrombin increases together with the risk of thromboembolic disease.
The goal of this thesis was summarising of research findings related to the focused theme Leiden mutation, its signification and methods of examination, analyze whole blood samples of patients examined at Leiden mutation carrier status in the center of Laboratory Medicine BioLab, spol. s. r. o. in Klatovy and in consequence and then evaluate and interpret the results of the found out results.
Carrier of FV Leiden mutation was observed in a group of patients of both sexes coming from Plzeň and Ústí nad Labem region using real-time PCR. Of the 169 patients examined 111 samples were obtained from women and 58 samples from men. Among women there were found 21 heterozygous carriers (18.9%) and 1 homozygous carrier of (0.9%) FV Leiden mutation. The male population was observed incidence of 17 heterozygotes (29.3%). None of the men did not hold the homozygous genotype FV Leiden mutation. Although the men were twice as frequent carriers of that mutation was not statistical analyzes demonstrated the effect of gender on the transfer FV Leiden mutation (P = 0.2).
Tématem práce je Leidenova mutace význam a způsob vyšetření. Práce se zabývá frekvencí výskytu FV Leidenské mutace ve vzorcích vyšetřovaných v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o., Klatovy.
Trombofilie (nebo-li hyperkoagulační stav) je vrozená nebo získaná porucha hemostatického mechanizmu, která je spjata se zvýšeným rizikem vzniku trombóz. Nejvýznamnějším a také nejčastějším projevem trombofilie je venózní nebo-li žilní tromboembolizmus. Tento pojem zahrnuje jak hlubokou žilní trombózu, tak plicní embolii a na jejím vzniku se vždy podílí několik faktorů, získaných či vrozených.
Mutace faktoru V byla popsána roku 1993 jako rezistence na aktivovaný protein C (APC- rezistence). Je nejčastější vrozenou trombofilií bílé rasy a vyskytuje se až u 40% pacientů, u kterých byla diagnostikována tromboembolie. Leidenská mutace v genu pro faktor V je nejčastější genetickou predispozicí k trombózám. Riziko vzniku žilního tromboembolismu se liší podle toho jednáli-li se o heterozygotního či homozygotního nosiče. Heterozygotní jedinci mají 7× vyšší riziko vzniku žilní trombózy a homozygoti mají toto riziko vyšší až 80×. Prevalence FV Leidenské mutace se ve světě pohybuje od 0 do 15 %.
APC- rezistence je způsobena bodovou mutací v polynukleotidovém řetězci genu pro faktor V. Zde dojde k záměně v pořadí nukleotidů, a to dusíkaté báze guaninu za adenin na pozici 1691 (G1691A). Takto vzniklý triplet kóduje v pozici 506 na místo aminokyseliny argininu ? Arg, R, glutamin ? Gln, Q (R506Q) . To způsobí odolnost aktivního faktoru V vůči proteinu C, který ho má inaktivovat. Faktor V tedy zůstává dál prokoagulační a tak roste tvorba trombinu a společně s ním riziko tromboembolické nemoci.
Cílem práce bylo shrnutí současných poznatků na téma FV Leidenské mutace- význam a způsob vyšetření, analyzovat vzorky plné krve pacientů vyšetřovaných na přenašečství Leidenské mutace v centru laboratorní medicíny BioLab, spol. s. r. o. Klatovy a následně vyhodnotit a interpretovat zjištěné výsledky.
Přenašečství FV Leidenské mutace bylo sledováno u souboru pacientů obou pohlaví pocházejících z Plzeňského a Ústeckého kraje za pomoci metody Real-time PCR. Z celkového počtu 169 vyšetřených pacientů bylo získáno 111 vzorků od žen a 58 vzorků od mužů. Mezi ženami bylo nalezeno 21 heterozygotních nosiček (18,9 %) a 1 homozygotní nosička (0,9 %) FV Leidenské mutace. V rámci mužské populace byl zjištěn výskyt 17 heterozygotů (29,3 %). Žádný z mužů nebyl nositelem homozygotního genotypu FV Leidenské mutace. Přestože byli muži dvakrát častějšími nosiči zmíněné mutace, nebyl statistickými analýzami prokázán vliv pohlaví na přenos FV Leidenské mutace (P=0,2).
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is Leiden mutation, its signification and methods of examination. This work deals with frequency of occurrence F V Leiden mutation in samples of examinants in the centre of laboratory medicine BioLab, spol. s. r. o., in Klatovy.
Thrombophilia (hypercoagulation) is a genetic or acquired failure of hemostatic mechanistic system, which is connected with increased risk of the occurrence of thrombosis. The most important and the most frequent effect of thrombophilia is the venous thromboembolism. This concept means both deep venous thrombosis and/or pulmonary embolism and their development is always caused by several factors which are genetic or acquired.
Mutation of factor V was described in 1993 as the resistance against activated protein (so called APC-resistance). It occurs most commonly as a genetic thrombophilia of white race where it can be found in 40% of patients with diagnosed thromboembolism. Leiden mutation in a gene for factor V is the most frequent predisposition for thrombosis. The risk of development of venous thromboembolism differs according as the fact if it is a heterozygotic or homozygotic carrier. Heterozygotic individuals are 7 times more riskly as for the development of venous thrombosis while the risk level in homozygotic individuals is 80 times. The rate of prevalence of FV Leiden mutation in the world ranges from 0 to 15 %.
APC- resistance is caused by point mutation in the polynucleotide chain of a gene for factor V. Here it concerns the exchange of the nucleotide sequence respectively nitrogen basis of guanine and adenine for the position 1691 (G1691A). It creates a triplet which codes in position 506 in the place of amino acid arginine -Arg, R, glutamine -Gln, Q(R506Q). It causes resistance of the active factor V against protein C, which is to inactivate it. The factor V stays henceforth pro- coagulative and thus the creation of thrombin increases together with the risk of thromboembolic disease.
The goal of this thesis was summarising of research findings related to the focused theme Leiden mutation, its signification and methods of examination, analyze whole blood samples of patients examined at Leiden mutation carrier status in the center of Laboratory Medicine BioLab, spol. s. r. o. in Klatovy and in consequence and then evaluate and interpret the results of the found out results.
Carrier of FV Leiden mutation was observed in a group of patients of both sexes coming from Plzeň and Ústí nad Labem region using real-time PCR. Of the 169 patients examined 111 samples were obtained from women and 58 samples from men. Among women there were found 21 heterozygous carriers (18.9%) and 1 homozygous carrier of (0.9%) FV Leiden mutation. The male population was observed incidence of 17 heterozygotes (29.3%). None of the men did not hold the homozygous genotype FV Leiden mutation. Although the men were twice as frequent carriers of that mutation was not statistical analyzes demonstrated the effect of gender on the transfer FV Leiden mutation (P = 0.2).
Současný stav dané problematiky:
Faktor V Leiden mutace je bodová mutace v genu pro faktor V. srážení. Je to autosomálně dominantní dědičnost a je nejčastější příčinou vrozených trombofilií. Riziko trombózy stoupá u dívek používající hormonální antikoncepci. Také v těhotenství mají ženy zvýšené riziko vzniku trombóz- může způsobit potrat či předčasný porod.
Faktor V je jedním ze základních faktorů srážení v koagulační kaskádě. Jeho aktivní forma, činitel Va, působí jako kofaktor faktoru X, umožňuje stimulovat přeměnu protrombinu na trombin. Trombin je pak schopen štěpit fibrinogen na fibrin, na který se lepí krevní destičky a rána v cévě se uzavře.
Leidenskou mutaci nelze léčit, je to vrozená geneticky daná porucha. Léčit může lékař jen trombózu a to nejlépe klasickými protisrážlivými přípravky jako je heparin a warfarin. K léčbě patří i případné vysazení antikoncepce a pravidelné sledování pacienta/pacientky lékařem. Jakmile má člověk zjištěnou Leidenskou mutaci, měl by tuto skutečnost lékařům uvádět, a to zejména před plánovanými operacemi, v těhoteství a před porodem.
Cíle práce:
Zpracováni přehledné a dále využitelné rešerže.
Seznámit se s danými metodami dokázat popsat jejich provedení.
Schopnost vyhodnotit a dále interpretovat výsledky.
Popis metodiky:
Screeningové testy na dědičné trombofilie. DNA test- pro možnou prevenci a minimalizaci problémů spojených s dědičnými předpoklady vzniku trombolityckých onemocnění je nutná znalost těchto dědičných vloh. Polymerázová řetězová reakce na přítomnost mutace FVL je na 99% přesná.
Předpokládané využití práce v praxi:
Zdroj informací.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Faktor V Leiden mutace je bodová mutace v genu pro faktor V. srážení. Je to autosomálně dominantní dědičnost a je nejčastější příčinou vrozených trombofilií. Riziko trombózy stoupá u dívek používající hormonální antikoncepci. Také v těhotenství mají ženy zvýšené riziko vzniku trombóz- může způsobit potrat či předčasný porod.
Faktor V je jedním ze základních faktorů srážení v koagulační kaskádě. Jeho aktivní forma, činitel Va, působí jako kofaktor faktoru X, umožňuje stimulovat přeměnu protrombinu na trombin. Trombin je pak schopen štěpit fibrinogen na fibrin, na který se lepí krevní destičky a rána v cévě se uzavře.
Leidenskou mutaci nelze léčit, je to vrozená geneticky daná porucha. Léčit může lékař jen trombózu a to nejlépe klasickými protisrážlivými přípravky jako je heparin a warfarin. K léčbě patří i případné vysazení antikoncepce a pravidelné sledování pacienta/pacientky lékařem. Jakmile má člověk zjištěnou Leidenskou mutaci, měl by tuto skutečnost lékařům uvádět, a to zejména před plánovanými operacemi, v těhoteství a před porodem.
Cíle práce:
Zpracováni přehledné a dále využitelné rešerže.
Seznámit se s danými metodami dokázat popsat jejich provedení.
Schopnost vyhodnotit a dále interpretovat výsledky.
Popis metodiky:
Screeningové testy na dědičné trombofilie. DNA test- pro možnou prevenci a minimalizaci problémů spojených s dědičnými předpoklady vzniku trombolityckých onemocnění je nutná znalost těchto dědičných vloh. Polymerázová řetězová reakce na přítomnost mutace FVL je na 99% přesná.
Předpokládané využití práce v praxi:
Zdroj informací.
Seznam doporučené literatury
1. FLORELL S. R., RODGERS G. M.: Factor V Leiden: Death and DNA. Am. J. Clin. Pathol. 1999
2. REES D. C., COX M., CLEGG J. B.: World distribution of factor V Leiden. Lancet 1993
3. DULÍČEK P., ŠAFÁŘOVÁ M., CHROBÁK L.: Mutace FV Leiden- Nejčastější rizikový faktor pro vznik žilní trombózy. Hematológia a transfuziológia 1997
4. INDRÁK K. a kol.: Hematologie. Triton 2006
5. KVASNIČKA P.: Žilní a tepenná trombofilie. Interv. Akut. Kardiol. 2003
6. KESSLER P.: Trombofilní stavy. Interní medicína pro praxi 9/2006
Seznam doporučené literatury
1. FLORELL S. R., RODGERS G. M.: Factor V Leiden: Death and DNA. Am. J. Clin. Pathol. 1999
2. REES D. C., COX M., CLEGG J. B.: World distribution of factor V Leiden. Lancet 1993
3. DULÍČEK P., ŠAFÁŘOVÁ M., CHROBÁK L.: Mutace FV Leiden- Nejčastější rizikový faktor pro vznik žilní trombózy. Hematológia a transfuziológia 1997
4. INDRÁK K. a kol.: Hematologie. Triton 2006
5. KVASNIČKA P.: Žilní a tepenná trombofilie. Interv. Akut. Kardiol. 2003
6. KESSLER P.: Trombofilní stavy. Interní medicína pro praxi 9/2006