Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on territorial polarity socio-economic differentiation in Poland, which is studied by way of spatial analysis of selected indicators. The main objective is detection of regional disparities and searching of determinants that are contributing to their genesis. Indicators are selected so that expressed a broad geographical reality. They are divided by character into three categories economic, social and others. They include for example gross domestic product per capita, unemployment, total population growth, density of rail network or results of parliamentary elections. Thesis focuses primarily on the territory of Poland, but attention is fixed on European context too. Finally results include detection of main determinants and degree of territorial polarity.
Klíčová slova
Polsko, střední Evropa, územní polarita, socioekonomická diferenciace, indikátory, determinanty
Klíčová slova v angličtině
Poland, Central Europe, territorial polarity, socio-economic differentiation, indicators, determinants
Rozsah průvodní práce
77 s. (126 109 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zaměřuje na územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska, jíž studuje prostřednictvím prostorové analýzy vybraných ukazatelů. Hlavním cílem je detekce regionálních disparit a hledání determinantů, které se na jejich vzniku podílejí. Indikátory jsou vybrány tak, aby postihly širokou geografickou realitu. Podle charakteru se dělí do tří kategorií ekonomické, sociální a ostatní. Patří sem hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, celkový přírůstek obyvatel, hustota železniční sítě či výsledky parlamentních voleb. Práce se sice primárně orientuje na území Polska, ale pozornost se částečně upírá i na evropský kontext. Mezi závěrečné výstupy se vedle určení hlavních determinantů řadí také vymezení míry územní polarity.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis focuses on territorial polarity socio-economic differentiation in Poland, which is studied by way of spatial analysis of selected indicators. The main objective is detection of regional disparities and searching of determinants that are contributing to their genesis. Indicators are selected so that expressed a broad geographical reality. They are divided by character into three categories economic, social and others. They include for example gross domestic product per capita, unemployment, total population growth, density of rail network or results of parliamentary elections. Thesis focuses primarily on the territory of Poland, but attention is fixed on European context too. Finally results include detection of main determinants and degree of territorial polarity.
Klíčová slova
Polsko, střední Evropa, územní polarita, socioekonomická diferenciace, indikátory, determinanty
Klíčová slova v angličtině
Poland, Central Europe, territorial polarity, socio-economic differentiation, indicators, determinants
Zásady pro vypracování
Výzkumný záměr bakalářské práce vychází z předpokladu/hypotézy, že tradiční poloha zemí střední Evropy mezi vyspělým Západem a zaostávajícím Východem má za následek určité rozdíly mezi západními a východními kraji uvnitř těchto států.
Cíl práce:
Cílem práce je sledovat územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska za pomoci prostorové analýzy vybraných socioekonomických ukazatelů. Stanovit, které ukazatele a proč tuto polaritu vykazují. Na základě syntézy zobecnit pravidelnosti v potenciálních prostorových rozdílech - určit, do jaké míry vykazují západo-východní gradient a ověřit tak výše uvedenou vstupní hypotézu.
Metodika práce:
Stanovení vstupních hypotéz, heuristika, výběr ukazatelů. Práce se statistikami - kvantitativní analytické metody jejich zpracování, komparace územních jednotek státu, určení směru a míry polarity jednotlivých úkazatelů, jejich komparace. Explanace v podobě určení hlavních determinantů a kauzalit. Syntéza poznatků, kategorizace ukazatelů, příp. vymezení výsledné územní polarity vybraného státu. Mapové a grafické výstupy. Interpretace a zhodnocení výsledků práce.
Osnova:
Úvod do problematiky, stanovení cílů a hypotéz; diskuse s literaturou; teoretický rámec sledované problematiky; metodika práce; anylýza a sledování územní polarity vybraných ukazatelů, jejich kategorizace; syntéza (určení a vymezení obecné územní polarity státu, určení důvodů a determinantů tohoto stavu v širším evropském a vývojovém kontextu), závěr.
Zásady pro vypracování
Výzkumný záměr bakalářské práce vychází z předpokladu/hypotézy, že tradiční poloha zemí střední Evropy mezi vyspělým Západem a zaostávajícím Východem má za následek určité rozdíly mezi západními a východními kraji uvnitř těchto států.
Cíl práce:
Cílem práce je sledovat územní polaritu socioekonomické diferenciace Polska za pomoci prostorové analýzy vybraných socioekonomických ukazatelů. Stanovit, které ukazatele a proč tuto polaritu vykazují. Na základě syntézy zobecnit pravidelnosti v potenciálních prostorových rozdílech - určit, do jaké míry vykazují západo-východní gradient a ověřit tak výše uvedenou vstupní hypotézu.
Metodika práce:
Stanovení vstupních hypotéz, heuristika, výběr ukazatelů. Práce se statistikami - kvantitativní analytické metody jejich zpracování, komparace územních jednotek státu, určení směru a míry polarity jednotlivých úkazatelů, jejich komparace. Explanace v podobě určení hlavních determinantů a kauzalit. Syntéza poznatků, kategorizace ukazatelů, příp. vymezení výsledné územní polarity vybraného státu. Mapové a grafické výstupy. Interpretace a zhodnocení výsledků práce.
Osnova:
Úvod do problematiky, stanovení cílů a hypotéz; diskuse s literaturou; teoretický rámec sledované problematiky; metodika práce; anylýza a sledování územní polarity vybraných ukazatelů, jejich kategorizace; syntéza (určení a vymezení obecné územní polarity státu, určení důvodů a determinantů tohoto stavu v širším evropském a vývojovém kontextu), závěr.
Seznam doporučené literatury
CZAPLIŃSKI, W., ed. (1986): The Historical Atlas of Poland. Warszawa - Wrocław, 56 s.
DAVIES, N. (2003): Polsko: dějiny národa ve středu Evropy. Prostor, Praha, 481 s.
KOSMAN, M. (2011): Dějiny Polska. Karolinum, Praha, 452 s.
SAMSONOWICZ, H. et al. (2007): Polska na przestrzeni wieków. PWN, Varšava, 804 s.
BÉREND, I. T., RÁNKI, G. (1974): Economic Development in East-Central Europe in the 19th and 20th Centuries. Columbia University Press, New York - London, 402 s.
DAVIES, N. (2007): Europa miedzy wschodem a zachodem. Znak, Kraków, 351 s.
GURŇÁK, D. (2007): Vývoj politickej mapy stredovýchodnej a juhovýchodnej Európy - historickogeografická analýza. KartPrint, Bratislava, 208 s. + CD-ROM.
HAGGETT, P. (1983): Geography: A Modern Synthesis. Harper Row Publishers, New York, 620 s.
HALECKI, O. (2000): Historia Europy - jej granice i podzialy. Lublin, 186 s.
HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie - Sborník ČGS, 106, č. 1, s. 1-11.
JORDAN, T. G. (1996): The European Culture Area. HarperCollins College Publishers, New York, 428 s.
KREJČÍ, O. (2000): Geopolitika středoevropského prostoru. Horizonty zahraniční politiky České republiky a Slovenské republiky. Ekopress, Praha, 319 s. (2. vydání 2010)
KŘEN, J. (2005): Dvě století střední Evropy. Argo, Praha, 1109 s.
MADDISON, A. (2002): The world Economy: A Millenial Perspective. OECD - Development Centre Studies, Paris, 383 s.
MAGOCSI, P. R. (2002): Historical Atlas of Central Europe. University of Washington Press, Seattle, 274 s.
MICHALSKI, T. (2005): The Geographical Aspects of the Transformation Process in Central and East-Central Europe. Bernardinum, Gdynia, 235 s.
NOVÁČEK, A. (2012): Dualita Evropy: historickogeografická analýza. Nakladatelství ČGS - edice Geographica, Praha.
NOVÁČEK, A. (2012): Historical-geographical Aspects of Duality in Europe. Historická geografie-Historical Geography, 38, No. 1, HÚ AV ČR, Prague, p. 185-203.
RUPNIK, J. (1992): Jiná Evropa. Prostor, Praha, 352 s.
SZÜCS, J. (2001): Tri historické regióny Európy. Kalligram, Bratislava, 131 s.
WANDYCZ, P. S. (2004): Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Academia, Praha, 302 s.
ZWETTLER, O. (1992): Historická geografie světa I.: Evropa (5.-17. století). Masarykova Universita, Brno, 227 s.
Internetové zdroje.
Statistické zdroje (ročenky, stránky statistického úřadu příslušného státu, Eurostat).
Seznam doporučené literatury
CZAPLIŃSKI, W., ed. (1986): The Historical Atlas of Poland. Warszawa - Wrocław, 56 s.
DAVIES, N. (2003): Polsko: dějiny národa ve středu Evropy. Prostor, Praha, 481 s.
KOSMAN, M. (2011): Dějiny Polska. Karolinum, Praha, 452 s.
SAMSONOWICZ, H. et al. (2007): Polska na przestrzeni wieków. PWN, Varšava, 804 s.
BÉREND, I. T., RÁNKI, G. (1974): Economic Development in East-Central Europe in the 19th and 20th Centuries. Columbia University Press, New York - London, 402 s.
DAVIES, N. (2007): Europa miedzy wschodem a zachodem. Znak, Kraków, 351 s.
GURŇÁK, D. (2007): Vývoj politickej mapy stredovýchodnej a juhovýchodnej Európy - historickogeografická analýza. KartPrint, Bratislava, 208 s. + CD-ROM.
HAGGETT, P. (1983): Geography: A Modern Synthesis. Harper Row Publishers, New York, 620 s.
HALECKI, O. (2000): Historia Europy - jej granice i podzialy. Lublin, 186 s.
HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie - Sborník ČGS, 106, č. 1, s. 1-11.
JORDAN, T. G. (1996): The European Culture Area. HarperCollins College Publishers, New York, 428 s.
KREJČÍ, O. (2000): Geopolitika středoevropského prostoru. Horizonty zahraniční politiky České republiky a Slovenské republiky. Ekopress, Praha, 319 s. (2. vydání 2010)
KŘEN, J. (2005): Dvě století střední Evropy. Argo, Praha, 1109 s.
MADDISON, A. (2002): The world Economy: A Millenial Perspective. OECD - Development Centre Studies, Paris, 383 s.
MAGOCSI, P. R. (2002): Historical Atlas of Central Europe. University of Washington Press, Seattle, 274 s.
MICHALSKI, T. (2005): The Geographical Aspects of the Transformation Process in Central and East-Central Europe. Bernardinum, Gdynia, 235 s.
NOVÁČEK, A. (2012): Dualita Evropy: historickogeografická analýza. Nakladatelství ČGS - edice Geographica, Praha.
NOVÁČEK, A. (2012): Historical-geographical Aspects of Duality in Europe. Historická geografie-Historical Geography, 38, No. 1, HÚ AV ČR, Prague, p. 185-203.
RUPNIK, J. (1992): Jiná Evropa. Prostor, Praha, 352 s.
SZÜCS, J. (2001): Tri historické regióny Európy. Kalligram, Bratislava, 131 s.
WANDYCZ, P. S. (2004): Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Academia, Praha, 302 s.
ZWETTLER, O. (1992): Historická geografie světa I.: Evropa (5.-17. století). Masarykova Universita, Brno, 227 s.
Internetové zdroje.
Statistické zdroje (ročenky, stránky statistického úřadu příslušného státu, Eurostat).