Rodiny s dítětem s mentálním postižením zažijí po sdělení diagnózy zatěžkávací zkoušku, která může znamenat i rozpad rodiny. Zmíněné rodiny se musí vyrovnat s krizí, jejíž zvládnutí může být pro rodinu velmi posilujícím faktorem. Je jisté,že rodiny s dítětem s mentálním postižením fungují odlišně od rodin se zdravými dětmi. Narození dítěte s mentálním postižením zasáhne celou rodinu. Tato skutečnost může rodinu poznamenat takovým způsobem, že se u rodičů vyskytnout psychické problémy, nebo bude mít rodina sklon k rizikovému chování. Mohou se změnit rodičovské role a také je riziko, že sourozenci dětí s postižením budou obtížně navazovat kontakty. Narození dítěte s mentálním postižením znamená pro rodiče obrovskou zátěž a proto je zřejmé,že tyto rodiny budou mít svá neopomenutelná specifika.
Teoretická část práce je věnována mentálnímu postižení a jeho klasifikaci. Dále pojednává o sociálních službách, které může rodina s dítětem s mentálním postižením využít. Není opomenuta ani úloha rodiny, její funkce, význam rodičovských rolí a sourozenecké konstelace. V práci popisuji styly výchovy a dále se zabývám specifiky rodiny s dítětem s mentálním postižením. V práci má své místo také úloha sourozence u dítěte s mentálním postižením. Popsány jsou i fáze vyrovnání se s diagnózou mentálního postižení. Popisuji také rizikové chování rodičů dětí s mentálním postižením v důsledku nezvládnutí krizové situace a s tím související psychické problémy.
Cílem práce je zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů. Hypotézy jsou následující. Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna v nadpoloviční většině matkami.
V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, nežli u rodin se zdravým dítětem. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů nežli zdravé děti. Použita byla strategie kvantitativního výzkumu. Technika dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno u 20 rodin se zdravými dětmi a u 20 rodin s dětmi s postižením. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí elementární statistiky programů SPSS a Excel.
Zjistila jsem, že v rodinách s dětmi s mentálním postižením je mezi sourozenci více konfliktních vztahů než v rodinách se zdravými sourozenci. Dále jsem zjistila,že sourozenci dětí s mentálním postižením se starají o děti s mentálním postižením více, než se starají starší zdraví sourozenci o mladší sourozence. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů než děti se zdravými sourozenci. U zdravých dětí je rodičovská péče více vyvážená než u dětí s mentálním postižením. Zde zajišťuje péči zejména matka. Rodiče zdravých dětí mají zástup v péči zajištěn ponejvíce prarodiči, zatímco mnoho rodičů dětí s mentálním postižením zástup v péči nemá. Rodiče zdravých dětí i dětí s mentálním postižením uplatňují nejvíce demokratický styl výchovy. Psychické problémy rodičů jsou častější u rodičů dětí s mentálním postižením.
Anotace v angličtině
The families with a mental disability child go through the information of child´s diagnosis very hard test which can means even the marital break-up. These mentioned families should manage the crisis, but successful managing of this situation can be very strengthening element. The families with a mental disability child manifest in different way than the families with healthy children, because the birth of child with a mental disability intervenes the peace of the whole family. This fact can remark the family even this way, which the physical problems can appear by the parents or they can incline to risk change of their behaviour. The parents? roles also could change and exists also risk, that brothers and sister of child with a mental disability can follow contacts with difficulties. These families have their own particularity, because the birth of child with a mental disability means great stress for these families. The theoretic part of this work pays attention to a mental disability and its classification. Further are the welfare services available, which can families with a mental disability child use of. It is not also left out the role of family, the importance of parental roles and brotherly and sisterly constellation.
I describe style of upbringing and further I concern the particularity of family with a mental disability child in my dissertation likewise the role of brother and sister by the child with a mental disability. There are also stages of acceptance with the diagnosis of a mental disability and risk behaviour of parents these children with a mental disability as results of managing critical situation described and the related physical problems.
The target of dissertation is finding out if exists diametrically differences between parental roles by the care about a mental disability child and the healthy child. The intermediate target is finding out if the families with a mental disability child are more predisposed to a presence of social pathological syndromes. The theory expects following fact that the care for a mental disability child has provided by overall in majority by mothers.
Families with a mental disability child incline to risk change of their behaviour than by the families with the healthy child. Brothers and sisters of a mental disability child do less friendly relationships than of the healthy children. The approach to quantitative study was used at all. The strategy of questionnaire: The questionnaire inquiry was performed by the 20 families with healthy children and by the 20 families with a mental disability child. The filled questionnaires had evaluated using the elementary statistics of software programmes SPSS and Excel.
I found out more conflicting relationships between brothers and sisters in the families with a mental disability child than in the families with healthy children. Brothers and sisters of a mental disability child care more about their mental disability brother or sister than the elder brothers and sisters care about their younger ones. Likewise the brothers and sisters with a mental disability brother or sister have less friendly relationships than the children with healthy brothers and sisters. Families with healthy children enjoy more harmonious parental care than by the families with a mental disability child and mainly mothers do it. The grandparents act on behalf of parents with healthy children more often than in the families with a mental disability child, there exists often absence caring grandparents. The same is the fact that both compared families models using mostly democratic style of upbringing. Psychical problems exist more often by the parents with a mental disability child.
Klíčová slova
Rodiče dětí s mentálním postižením,
Rodiče zdravých dětí,
Rodina,
Mentální postižení,
Sourozenci,
Péče o dítě s mentálním postižením,
Klíčová slova v angličtině
parents of childern with intellectual disabilities,
parents of healthy childern,
family,
mental disability,
siblings,
care for a child with mental disabilities
Rozsah průvodní práce
89
Jazyk
CZ
Anotace
Rodiny s dítětem s mentálním postižením zažijí po sdělení diagnózy zatěžkávací zkoušku, která může znamenat i rozpad rodiny. Zmíněné rodiny se musí vyrovnat s krizí, jejíž zvládnutí může být pro rodinu velmi posilujícím faktorem. Je jisté,že rodiny s dítětem s mentálním postižením fungují odlišně od rodin se zdravými dětmi. Narození dítěte s mentálním postižením zasáhne celou rodinu. Tato skutečnost může rodinu poznamenat takovým způsobem, že se u rodičů vyskytnout psychické problémy, nebo bude mít rodina sklon k rizikovému chování. Mohou se změnit rodičovské role a také je riziko, že sourozenci dětí s postižením budou obtížně navazovat kontakty. Narození dítěte s mentálním postižením znamená pro rodiče obrovskou zátěž a proto je zřejmé,že tyto rodiny budou mít svá neopomenutelná specifika.
Teoretická část práce je věnována mentálnímu postižení a jeho klasifikaci. Dále pojednává o sociálních službách, které může rodina s dítětem s mentálním postižením využít. Není opomenuta ani úloha rodiny, její funkce, význam rodičovských rolí a sourozenecké konstelace. V práci popisuji styly výchovy a dále se zabývám specifiky rodiny s dítětem s mentálním postižením. V práci má své místo také úloha sourozence u dítěte s mentálním postižením. Popsány jsou i fáze vyrovnání se s diagnózou mentálního postižení. Popisuji také rizikové chování rodičů dětí s mentálním postižením v důsledku nezvládnutí krizové situace a s tím související psychické problémy.
Cílem práce je zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů. Hypotézy jsou následující. Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna v nadpoloviční většině matkami.
V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, nežli u rodin se zdravým dítětem. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů nežli zdravé děti. Použita byla strategie kvantitativního výzkumu. Technika dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno u 20 rodin se zdravými dětmi a u 20 rodin s dětmi s postižením. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí elementární statistiky programů SPSS a Excel.
Zjistila jsem, že v rodinách s dětmi s mentálním postižením je mezi sourozenci více konfliktních vztahů než v rodinách se zdravými sourozenci. Dále jsem zjistila,že sourozenci dětí s mentálním postižením se starají o děti s mentálním postižením více, než se starají starší zdraví sourozenci o mladší sourozence. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů než děti se zdravými sourozenci. U zdravých dětí je rodičovská péče více vyvážená než u dětí s mentálním postižením. Zde zajišťuje péči zejména matka. Rodiče zdravých dětí mají zástup v péči zajištěn ponejvíce prarodiči, zatímco mnoho rodičů dětí s mentálním postižením zástup v péči nemá. Rodiče zdravých dětí i dětí s mentálním postižením uplatňují nejvíce demokratický styl výchovy. Psychické problémy rodičů jsou častější u rodičů dětí s mentálním postižením.
Anotace v angličtině
The families with a mental disability child go through the information of child´s diagnosis very hard test which can means even the marital break-up. These mentioned families should manage the crisis, but successful managing of this situation can be very strengthening element. The families with a mental disability child manifest in different way than the families with healthy children, because the birth of child with a mental disability intervenes the peace of the whole family. This fact can remark the family even this way, which the physical problems can appear by the parents or they can incline to risk change of their behaviour. The parents? roles also could change and exists also risk, that brothers and sister of child with a mental disability can follow contacts with difficulties. These families have their own particularity, because the birth of child with a mental disability means great stress for these families. The theoretic part of this work pays attention to a mental disability and its classification. Further are the welfare services available, which can families with a mental disability child use of. It is not also left out the role of family, the importance of parental roles and brotherly and sisterly constellation.
I describe style of upbringing and further I concern the particularity of family with a mental disability child in my dissertation likewise the role of brother and sister by the child with a mental disability. There are also stages of acceptance with the diagnosis of a mental disability and risk behaviour of parents these children with a mental disability as results of managing critical situation described and the related physical problems.
The target of dissertation is finding out if exists diametrically differences between parental roles by the care about a mental disability child and the healthy child. The intermediate target is finding out if the families with a mental disability child are more predisposed to a presence of social pathological syndromes. The theory expects following fact that the care for a mental disability child has provided by overall in majority by mothers.
Families with a mental disability child incline to risk change of their behaviour than by the families with the healthy child. Brothers and sisters of a mental disability child do less friendly relationships than of the healthy children. The approach to quantitative study was used at all. The strategy of questionnaire: The questionnaire inquiry was performed by the 20 families with healthy children and by the 20 families with a mental disability child. The filled questionnaires had evaluated using the elementary statistics of software programmes SPSS and Excel.
I found out more conflicting relationships between brothers and sisters in the families with a mental disability child than in the families with healthy children. Brothers and sisters of a mental disability child care more about their mental disability brother or sister than the elder brothers and sisters care about their younger ones. Likewise the brothers and sisters with a mental disability brother or sister have less friendly relationships than the children with healthy brothers and sisters. Families with healthy children enjoy more harmonious parental care than by the families with a mental disability child and mainly mothers do it. The grandparents act on behalf of parents with healthy children more often than in the families with a mental disability child, there exists often absence caring grandparents. The same is the fact that both compared families models using mostly democratic style of upbringing. Psychical problems exist more often by the parents with a mental disability child.
Klíčová slova
Rodiče dětí s mentálním postižením,
Rodiče zdravých dětí,
Rodina,
Mentální postižení,
Sourozenci,
Péče o dítě s mentálním postižením,
Klíčová slova v angličtině
parents of childern with intellectual disabilities,
parents of healthy childern,
family,
mental disability,
siblings,
care for a child with mental disabilities
Zásady pro vypracování
Současný stav:
V české populaci je přibližně 3-4% osob s mentálním postižením. V domácí péči rodičů je přibližně 20 % osob s mentálním postižením. Rodiny pečující o jedince s mentálním postižením se musejí vyrovnat s velice depresivní diagnózou a následně učinit závažné rozhodnutí, zda uzpůsobí svůj život péči o takto postižené dítě. Tato změna se týká nejen pracovního, ale také zejména rodinného života. Mohou se tak narušit fungující rodinné vztahy a situace může skončit až rozchodem partnerů. Zejména mnoho otců se těžce vyrovnává s tím, že se jim nenarodil zdravý jedinec. Nelehkou situaci mají i sourozenci, jelikož bývá středem zájmu rodičů handicapované dítě. Bezesporu je rodina s dítětem s mentálním postižením vystavena více stresorům, než rodina se zdravým dítětem, proto bude ve zmíněných rodinách odlišný rodinný život, jiné pojetí rodičovských rolí a může se objevit také ve zvýšené míře rizikové chování.
Cíl práce a výzkumné otázky (v případě kvantitativní strategie též hypotézy)
Zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů.
Hypotéza 1: Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna matkami.
Hypotéza 2: V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, než-li u rodin se zdravým dítětem.
Hypotéza 3: Rodiče dětí s mentálním postižením mají obavy z navazování sociálních kontaktů u zdravého sourozence.
Metodika:
Pro sběr primárních dat praktické části práce bude využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazování a techniky dotazníku. Statistické vyhodnocení získaných dat využije několikastupňové třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Bude využita především analýza kategoriálních dat ? například testy nezávislosti, Pearsnův koeficient, kontingenční tabulky.
Výběrový soubor:
Výběrové soubory budou dva, oba o velikosti cca 30 respondentů. Soubor rodin s dítětem s mentálním postižením bude vybírán pomocí náhodného systematického výběru z databáze rodin vedených v registru příjemců příspěvku na péči. Soubor rodin se zdravým dítětem bude vybírán kvótním způsobem tak, aby jednotlivé kvótní parametry odpovídaly sociodemografickým ukazatelům rodin s dítětem s postižením. Sběr dat bude proveden od července do října 2012.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Tato práce by měla sloužit jako zdroj informací pro rodiče, kteří právě zjistili, že jejich dítě je mentálně handicapované. Informace uvedené v diplomové práci budou také odborným podkladem pro sociální pracovnice, které pracují s rodiči s dítětem s mentálním postižením.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
V české populaci je přibližně 3-4% osob s mentálním postižením. V domácí péči rodičů je přibližně 20 % osob s mentálním postižením. Rodiny pečující o jedince s mentálním postižením se musejí vyrovnat s velice depresivní diagnózou a následně učinit závažné rozhodnutí, zda uzpůsobí svůj život péči o takto postižené dítě. Tato změna se týká nejen pracovního, ale také zejména rodinného života. Mohou se tak narušit fungující rodinné vztahy a situace může skončit až rozchodem partnerů. Zejména mnoho otců se těžce vyrovnává s tím, že se jim nenarodil zdravý jedinec. Nelehkou situaci mají i sourozenci, jelikož bývá středem zájmu rodičů handicapované dítě. Bezesporu je rodina s dítětem s mentálním postižením vystavena více stresorům, než rodina se zdravým dítětem, proto bude ve zmíněných rodinách odlišný rodinný život, jiné pojetí rodičovských rolí a může se objevit také ve zvýšené míře rizikové chování.
Cíl práce a výzkumné otázky (v případě kvantitativní strategie též hypotézy)
Zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů.
Hypotéza 1: Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna matkami.
Hypotéza 2: V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, než-li u rodin se zdravým dítětem.
Hypotéza 3: Rodiče dětí s mentálním postižením mají obavy z navazování sociálních kontaktů u zdravého sourozence.
Metodika:
Pro sběr primárních dat praktické části práce bude využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazování a techniky dotazníku. Statistické vyhodnocení získaných dat využije několikastupňové třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Bude využita především analýza kategoriálních dat ? například testy nezávislosti, Pearsnův koeficient, kontingenční tabulky.
Výběrový soubor:
Výběrové soubory budou dva, oba o velikosti cca 30 respondentů. Soubor rodin s dítětem s mentálním postižením bude vybírán pomocí náhodného systematického výběru z databáze rodin vedených v registru příjemců příspěvku na péči. Soubor rodin se zdravým dítětem bude vybírán kvótním způsobem tak, aby jednotlivé kvótní parametry odpovídaly sociodemografickým ukazatelům rodin s dítětem s postižením. Sběr dat bude proveden od července do října 2012.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Tato práce by měla sloužit jako zdroj informací pro rodiče, kteří právě zjistili, že jejich dítě je mentálně handicapované. Informace uvedené v diplomové práci budou také odborným podkladem pro sociální pracovnice, které pracují s rodiči s dítětem s mentálním postižením.
Seznam doporučené literatury
(1)CARLSON, Licia. The faces of intellectual disabiliti: philosophical reflections. Bloomington: Indiana University Press, c 2010, 266 s. ISBN -532-2157-9.
(2)FITZNEROVÁ, I. Máme dítě s handicapem. 1 vyd. Praha: Portál, 2010.159s. ISBN 978-807-3676-636.
(3)CHÁB, M. Svět bez ústavů. Praha: Quip-společnost pro změnu. 2004. 83 s. ISBN80-239-472-9.
(4)JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením-somatopedická a psychologická hlediska. 1 vyd. Praha: Triton, 2001. 158s. ISBN 80-725-4192-7.
(5)OWEN,Frances a Dorothy M Griffiths. Challenges to the human rights of people with intelectual disabilities. Philadelphia: Jessica Kingley Publishers, 2009, 288 s. ISBN 184310590X.
Seznam doporučené literatury
(1)CARLSON, Licia. The faces of intellectual disabiliti: philosophical reflections. Bloomington: Indiana University Press, c 2010, 266 s. ISBN -532-2157-9.
(2)FITZNEROVÁ, I. Máme dítě s handicapem. 1 vyd. Praha: Portál, 2010.159s. ISBN 978-807-3676-636.
(3)CHÁB, M. Svět bez ústavů. Praha: Quip-společnost pro změnu. 2004. 83 s. ISBN80-239-472-9.
(4)JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením-somatopedická a psychologická hlediska. 1 vyd. Praha: Triton, 2001. 158s. ISBN 80-725-4192-7.
(5)OWEN,Frances a Dorothy M Griffiths. Challenges to the human rights of people with intelectual disabilities. Philadelphia: Jessica Kingley Publishers, 2009, 288 s. ISBN 184310590X.