Informace o kvalifikační práci Sledování účinku nových expozičních parametrů po přechodu na CR digitální zpracování obrazu na radiodiagnostickém pracovišti v Nemocnici Sušice, o.p.s.
- Pro tuto VŠKP nejsou definovány žádné údaje, u kterých by bylo požadováno jejich vyplnění.
Hlavní téma
Sledování účinku nových expozičních parametrů po přechodu na CR digitální zpracování obrazu na radiodiagnostickém pracovišti v Nemocnici Sušice, o.p.s.
Hlavní téma v angličtině
Monitoring the effects of new exposure parameters after transition to CR digital image processing in the Radiodiagnostic Department at Sušice Hospital, o.p.s.
Název dle studenta
Sledování účinku nových expozičních parametrů po přechodu na CR digitální zpracování obrazu na radiodiagnostickém pracovišti v Nemocnici Sušice, o.p.s.
V současné době tvoří dávky způsobené lékařským ozářením nejvyšší podíl na ozáření člověka z umělých zdrojů ionizujícího záření (ZIZ). Každé lékařské ozáření musí být zdůvodněno prospěchem pro jedince, který ho podstoupí. Radiační ochrana na pracovištích podléhá principu optimalizace. Jednou z cest vedoucí k optimalizaci radiační ochrany je stanovení Místní diagnostické referenční úrovně (MDRÚ). Cílem práce bylo ověřit a vyhodnotit, zda a jak bude přechodem na nepřímou digitalizaci ovlivněna kvalita zobrazení. Podle modelových vyšetření na vodním fantomu stanovit nejnižší možné dávky, u nichž bude zachovaná kvalita obrazu. V případě, že se dávky podaří snížit, bude možno stanovit nové MDRÚ. Snížení dávky lze, mimo jiné, dosáhnout vhodnou úpravou expozičních parametrů na ovladači přístroje. Ověřoval jsem, jak změna v nastavení expozičních parametrů ovlivní kvalitu výsledného obrazu. Pro jednotlivá vyšetření jsem použil vodní fantom odpovídající tloušťce vyšetřované oblasti standardního pacienta. Při neměnném konstantním výchozím napětí bylo nejprve pomocí změny nastavení zčernání snižováno a zvyšováno elektrické množství. Poté bylo při konstantním zčernání zvyšováno a snižováno napětí. Podle naměřených hodnot šumu, rozlišení vysokého a nízkého kontrastu byla hodnocena kvalita obrazu. Z výsledků jsem vyvodil pro jednotlivá vyšetření doporučení, která se týkají nastavených expozičních parametrů. Pro nové nastavení expozičních hodnot jsem vypracoval MDRÚ a porovnal se stávajícími hodnotami MDRÚ na pracovišti a s NDRÚ (Národní diagnostické referenční úrovně).
Anotace v angličtině
At the current time, doses of radiation caused by medical exposure make up the largest part of peoples' exposure to artificial sources of ionising radiation (SIR). Every medical exposure must be justified as of benefit to the individual subject to it. Radiation protection at the workplace is subject to the principle of optimisation. One of the paths leading to optimisation of radiation protection is the specification of the Local Diagnostic Reference Level (LDRL). The objective of this thesis was to test and evaluate whether and how transition to indirect digitisation affects image quality. According to model examinations on a water phantom, the lowest possible dose for which image quality would be preserved was to be determined. If the dose could be reduced, it would be possible to specify a new LDRL. The dose can be reduced, amongst other things, by making appropriate adjustment to exposure parameters on the control unit. I tested how changes in the exposure parameters set affected the quality of the resulting image. I used the water phantom for each examination which corresponded to the thickness of the area to be examined for a standard patient. For constant default voltage, first of all changes to the settings were made to reduced blackening and increase electrical charge. Subsequently, voltage was increased and reduced with a constant blackening level. Image quality was evaluated according to the measured values for noise, and high and low contrast resolution. I used the results to determine recommendations for specific examinations in terms of exposure parameters to be set. I worked out the LDRL for the new exposure parameter settings and compared it to the current LDRL values at the workplace and with the NDRL (National Diagnostic Reference Level).
Klíčová slova
rentgen, kontrast, šum, diagnostické referenční úrovně, kvalita obrazu
V současné době tvoří dávky způsobené lékařským ozářením nejvyšší podíl na ozáření člověka z umělých zdrojů ionizujícího záření (ZIZ). Každé lékařské ozáření musí být zdůvodněno prospěchem pro jedince, který ho podstoupí. Radiační ochrana na pracovištích podléhá principu optimalizace. Jednou z cest vedoucí k optimalizaci radiační ochrany je stanovení Místní diagnostické referenční úrovně (MDRÚ). Cílem práce bylo ověřit a vyhodnotit, zda a jak bude přechodem na nepřímou digitalizaci ovlivněna kvalita zobrazení. Podle modelových vyšetření na vodním fantomu stanovit nejnižší možné dávky, u nichž bude zachovaná kvalita obrazu. V případě, že se dávky podaří snížit, bude možno stanovit nové MDRÚ. Snížení dávky lze, mimo jiné, dosáhnout vhodnou úpravou expozičních parametrů na ovladači přístroje. Ověřoval jsem, jak změna v nastavení expozičních parametrů ovlivní kvalitu výsledného obrazu. Pro jednotlivá vyšetření jsem použil vodní fantom odpovídající tloušťce vyšetřované oblasti standardního pacienta. Při neměnném konstantním výchozím napětí bylo nejprve pomocí změny nastavení zčernání snižováno a zvyšováno elektrické množství. Poté bylo při konstantním zčernání zvyšováno a snižováno napětí. Podle naměřených hodnot šumu, rozlišení vysokého a nízkého kontrastu byla hodnocena kvalita obrazu. Z výsledků jsem vyvodil pro jednotlivá vyšetření doporučení, která se týkají nastavených expozičních parametrů. Pro nové nastavení expozičních hodnot jsem vypracoval MDRÚ a porovnal se stávajícími hodnotami MDRÚ na pracovišti a s NDRÚ (Národní diagnostické referenční úrovně).
Anotace v angličtině
At the current time, doses of radiation caused by medical exposure make up the largest part of peoples' exposure to artificial sources of ionising radiation (SIR). Every medical exposure must be justified as of benefit to the individual subject to it. Radiation protection at the workplace is subject to the principle of optimisation. One of the paths leading to optimisation of radiation protection is the specification of the Local Diagnostic Reference Level (LDRL). The objective of this thesis was to test and evaluate whether and how transition to indirect digitisation affects image quality. According to model examinations on a water phantom, the lowest possible dose for which image quality would be preserved was to be determined. If the dose could be reduced, it would be possible to specify a new LDRL. The dose can be reduced, amongst other things, by making appropriate adjustment to exposure parameters on the control unit. I tested how changes in the exposure parameters set affected the quality of the resulting image. I used the water phantom for each examination which corresponded to the thickness of the area to be examined for a standard patient. For constant default voltage, first of all changes to the settings were made to reduced blackening and increase electrical charge. Subsequently, voltage was increased and reduced with a constant blackening level. Image quality was evaluated according to the measured values for noise, and high and low contrast resolution. I used the results to determine recommendations for specific examinations in terms of exposure parameters to be set. I worked out the LDRL for the new exposure parameter settings and compared it to the current LDRL values at the workplace and with the NDRL (National Diagnostic Reference Level).
Klíčová slova
rentgen, kontrast, šum, diagnostické referenční úrovně, kvalita obrazu
Současný stav:
Na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Sušice, o.p.s. proběhl v prvním čtvrtletí roku 2013 přechod na zobrazení metodou nepřímé digitalizace. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, resp. ustanovení § 4., o radiační ochraně ukládá každému, kdo provádí radiační činnosti, povinnost přednostně zajišťovat radiační ochranu. Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, aby riziko ohrožení zdraví osob bylo tak nízké, jak je to rozumně dosažitelné při uvážení ekonomických a sociálních hledisek. Mezi povinnosti každého provozovatele zdroje ionizujícího záření spadá mimo jiné stanovení místních diagnostických referenčních úrovní. Tyto úrovně slouží ke standardizaci a redukci dávek pacientů v rámci zdravotnického zařízení.
Cíl práce:
Ověřit a vyhodnotit, zda a jak bude přechodem pracoviště na nepřímou digitalizaci ovlivněna kvalita zobrazení. Podle modelových vyšetření na vodním fantomu stanovit nejnižší možné dávky, u nichž bude zachovaná kvalita obrazu. V případě, že se dávky podaří snížit, bude možno stanovit nové místní diagnostické referenční úrovně.
Výzkumná otázka:
Jak bude ovlivňovat diagnostickou kvalitu zobrazení proces digitálního zpracování obrazu po změně expozičních parametrů pro vybraná radiodiagnostická vyšetření?
Metodika:
Měření bude probíhat na radiodiagnostickém pracovišti v Nemocnici Sušice o.p.s. Na vodním fantomu budou provedena modelová vyšetření. Na těchto modelech se budou sledovat následující parametry: expoziční index, rozlišení s vysokým a nízkým kontrastem, radiografický šum a vliv velikosti zobrazovacího bodu. Bude se ověřovat, jak lze snížit dávku, aby se nesnížila diagnostická výtěžnost obrazu. Pro tato vyšetření budou zpracovány místní diagnostické referenční úrovně. Výsledky modelových vyšetření se ověří v klinické praxi.
Využití v praxi:
Práce by měla ukázat, jakým způsobem lze v praxi nastavit místní diagnostické referenční úrovně. Prokáže, do jakých mezí lze rozumně snížit dávku, aby se nesnížila diagnostická výtěžnost obrazu na pracovištích s CR systémem. Ve spolupráci s radiology bude možné výsledky zavést do praxe.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Sušice, o.p.s. proběhl v prvním čtvrtletí roku 2013 přechod na zobrazení metodou nepřímé digitalizace. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, resp. ustanovení § 4., o radiační ochraně ukládá každému, kdo provádí radiační činnosti, povinnost přednostně zajišťovat radiační ochranu. Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, aby riziko ohrožení zdraví osob bylo tak nízké, jak je to rozumně dosažitelné při uvážení ekonomických a sociálních hledisek. Mezi povinnosti každého provozovatele zdroje ionizujícího záření spadá mimo jiné stanovení místních diagnostických referenčních úrovní. Tyto úrovně slouží ke standardizaci a redukci dávek pacientů v rámci zdravotnického zařízení.
Cíl práce:
Ověřit a vyhodnotit, zda a jak bude přechodem pracoviště na nepřímou digitalizaci ovlivněna kvalita zobrazení. Podle modelových vyšetření na vodním fantomu stanovit nejnižší možné dávky, u nichž bude zachovaná kvalita obrazu. V případě, že se dávky podaří snížit, bude možno stanovit nové místní diagnostické referenční úrovně.
Výzkumná otázka:
Jak bude ovlivňovat diagnostickou kvalitu zobrazení proces digitálního zpracování obrazu po změně expozičních parametrů pro vybraná radiodiagnostická vyšetření?
Metodika:
Měření bude probíhat na radiodiagnostickém pracovišti v Nemocnici Sušice o.p.s. Na vodním fantomu budou provedena modelová vyšetření. Na těchto modelech se budou sledovat následující parametry: expoziční index, rozlišení s vysokým a nízkým kontrastem, radiografický šum a vliv velikosti zobrazovacího bodu. Bude se ověřovat, jak lze snížit dávku, aby se nesnížila diagnostická výtěžnost obrazu. Pro tato vyšetření budou zpracovány místní diagnostické referenční úrovně. Výsledky modelových vyšetření se ověří v klinické praxi.
Využití v praxi:
Práce by měla ukázat, jakým způsobem lze v praxi nastavit místní diagnostické referenční úrovně. Prokáže, do jakých mezí lze rozumně snížit dávku, aby se nesnížila diagnostická výtěžnost obrazu na pracovištích s CR systémem. Ve spolupráci s radiology bude možné výsledky zavést do praxe.
Seznam doporučené literatury
ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997
HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 138 s. ISBN 978-802-4423-500.
SINGER, Jan a Jindřiška HEŘMANSKÁ. Principy radiační ochrany. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita (České Budějovice). Zdravotně sociální fakulta, 2004, 111 s. ISBN 8070407085.
Požadavky na kontrolní a zkušební procesy v oblasti radiační ochrany v radiologii. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost v nakl. Nuklin, 2004, 55 s. Radiační ochrana. ISBN 80-707-3095-1.
Seznam doporučené literatury
ČESKO. Zákon č. 18 ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997
HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 138 s. ISBN 978-802-4423-500.
SINGER, Jan a Jindřiška HEŘMANSKÁ. Principy radiační ochrany. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita (České Budějovice). Zdravotně sociální fakulta, 2004, 111 s. ISBN 8070407085.
Požadavky na kontrolní a zkušební procesy v oblasti radiační ochrany v radiologii. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost v nakl. Nuklin, 2004, 55 s. Radiační ochrana. ISBN 80-707-3095-1.