Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce.
Výzkumnou otázkou je, zda-li je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná. Z dotazníkového šetření vyplývá, že úroveň znalostí dotazovaných žen je uspokojivá.
Cíl práce a výzkumná otázka byly splněny.
Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, ozařovaných na tomto oddělení.
Annotation in English
Breast carcinoma is the most common type of cancer in Czech Republic at the female population. One of the basic therapies in the area of oncological diagnosis and the breast carcinoma is radiotherapy. The side effects of this kind of method can be acute and chronic. The most common side effects are erythema or changes on the mucosa at the radiated area which can be divided into different severity levels and are classified according to the valid EGOG criteria. The target of the work is to classify the level of knowledge of possible side effects of radiotherapy (acute or late effects) and precautions leading to ease acute post radiation reaction among breast carcinoma sick women. The work method is to create a questionnaire which is distributed to women who are in therapy in the hospital of Znojmo. Research survey was conceived as quantitative survey. The result if this survey is that the level of knowledge of the interviewees is satisfying. The target and research was fulfilled. The bachelor work serves mostly as a resource of information for leadership of the radiological department of oncology and about the level of patients' knowledge irradiated in this department.
breast carcinoma, mammography, radiotherapy, unwanted side effects,radiosenzitivity, radiorezistent
Length of the covering note
84
Language
CZ
Annotation
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce.
Výzkumnou otázkou je, zda-li je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná. Z dotazníkového šetření vyplývá, že úroveň znalostí dotazovaných žen je uspokojivá.
Cíl práce a výzkumná otázka byly splněny.
Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, ozařovaných na tomto oddělení.
Annotation in English
Breast carcinoma is the most common type of cancer in Czech Republic at the female population. One of the basic therapies in the area of oncological diagnosis and the breast carcinoma is radiotherapy. The side effects of this kind of method can be acute and chronic. The most common side effects are erythema or changes on the mucosa at the radiated area which can be divided into different severity levels and are classified according to the valid EGOG criteria. The target of the work is to classify the level of knowledge of possible side effects of radiotherapy (acute or late effects) and precautions leading to ease acute post radiation reaction among breast carcinoma sick women. The work method is to create a questionnaire which is distributed to women who are in therapy in the hospital of Znojmo. Research survey was conceived as quantitative survey. The result if this survey is that the level of knowledge of the interviewees is satisfying. The target and research was fulfilled. The bachelor work serves mostly as a resource of information for leadership of the radiological department of oncology and about the level of patients' knowledge irradiated in this department.
breast carcinoma, mammography, radiotherapy, unwanted side effects,radiosenzitivity, radiorezistent
Research Plan
1.Současný stav problematiky:
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Podobná situace existuje i v ostatních vyspělých zemích světa, kde si karcinom prsu udržuje též své přední místo. Incidence nově hlášených případů za rok má stoupající tendenci a ke konci roku 2011 činila incidence cca 120 případů na 100 000. Mortalita na tuto diagnózu má stagnující až mírně klesající charakter, což je důsledkem zavedení pravidelného preventivního vyšetřování žen (mammografický screening) a dále stále se zlepšujících léčebných možností.
Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Často se objevují příznaky zvýšené únavy, méně často změny v krevním obraze atp. Vedlejší účinky jsou závislé na ozařované oblasti a aplikované dávce. Po ukončení záření tyto akutní změny postupně odeznívají a v odstupu cca 2-24 měsíců se mohou začít objevovat změny pozdní tzv. late efekty. Kůže bývá pigmentovaná, objevují se teleangiectasie na kůži, fibróza podkoží apod.
2.Cíl práce:
Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce.
3.Výzkumná otázka:
Je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná?
4.Metodika:
U pacientek s karcinomem prsu bude hodnoceno, jak dalece jsou informované o možných nežádoucích účincích radioterapie, jejich prevenci a též léčebných opatřeních, směřujících k rychlému odeznění této akutní reakce.
Zásadou pro zpracování tohoto tématu je vytvoření dotazníku, který bude rozdán mezi pacientky s karcinomem prsu léčené zářením v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumné šetření bude koncipováno jako kvantitativní šetření. Sběr dat bude realizován prostřednictvím anonymního dotazníku, který bude rozdán celkem cca 180 ženám. Počítáme s návratností cca 30% tj. s 60 navrácenými dotazníky. (Návratnost rozdávání dotazníků se pohybuje většinou kolem 30%, jak uvádí J. Průcha, 1995.) Úvodní část dotazníku bude zaměřena na seznámení respondenta s výzkumem, s cílem použití dotazníků, s cílem práce a také s návodem pro správné vyplnění. Otázky budou směřovat k získání identifikačních údajů respondentek (věk, vzdělání), hlavní podstatu budou tvořit otázky zaměřěné na prevenci a opatření zmírňující nežádoucí účinky radioterapie.
5.Předpokládané použití v praxi:
Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, na tomto oddělení ozařovaných. Z praxe je patrné, že ženy, které onemocní karcinomem prsu (který patří k nejčastějšímu nádorovému onemocnění žen v naší republice) vnímají informace o další léčbě a jejích možných nežádoucích účincích na počátku onemocnění tj. v době sdělování diagnózy, velice chaoticky. Důvodem je stres, související s přijetím tohoto život ohrožujícího onemocnění a též neochota ztotožnění se s onkologickou diagnózou. Tyto principy již popsala velice přesně Kübler??Rossová.
Ženy odcházejí z ordinace s pocitem, že si pamatují vše, co jim jejich ošetřující lékař sdělil, nicméně při další návštěvě si pamatují cca 30-40% původně sděleného.
Research Plan
1.Současný stav problematiky:
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Podobná situace existuje i v ostatních vyspělých zemích světa, kde si karcinom prsu udržuje též své přední místo. Incidence nově hlášených případů za rok má stoupající tendenci a ke konci roku 2011 činila incidence cca 120 případů na 100 000. Mortalita na tuto diagnózu má stagnující až mírně klesající charakter, což je důsledkem zavedení pravidelného preventivního vyšetřování žen (mammografický screening) a dále stále se zlepšujících léčebných možností.
Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Často se objevují příznaky zvýšené únavy, méně často změny v krevním obraze atp. Vedlejší účinky jsou závislé na ozařované oblasti a aplikované dávce. Po ukončení záření tyto akutní změny postupně odeznívají a v odstupu cca 2-24 měsíců se mohou začít objevovat změny pozdní tzv. late efekty. Kůže bývá pigmentovaná, objevují se teleangiectasie na kůži, fibróza podkoží apod.
2.Cíl práce:
Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce.
3.Výzkumná otázka:
Je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná?
4.Metodika:
U pacientek s karcinomem prsu bude hodnoceno, jak dalece jsou informované o možných nežádoucích účincích radioterapie, jejich prevenci a též léčebných opatřeních, směřujících k rychlému odeznění této akutní reakce.
Zásadou pro zpracování tohoto tématu je vytvoření dotazníku, který bude rozdán mezi pacientky s karcinomem prsu léčené zářením v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumné šetření bude koncipováno jako kvantitativní šetření. Sběr dat bude realizován prostřednictvím anonymního dotazníku, který bude rozdán celkem cca 180 ženám. Počítáme s návratností cca 30% tj. s 60 navrácenými dotazníky. (Návratnost rozdávání dotazníků se pohybuje většinou kolem 30%, jak uvádí J. Průcha, 1995.) Úvodní část dotazníku bude zaměřena na seznámení respondenta s výzkumem, s cílem použití dotazníků, s cílem práce a také s návodem pro správné vyplnění. Otázky budou směřovat k získání identifikačních údajů respondentek (věk, vzdělání), hlavní podstatu budou tvořit otázky zaměřěné na prevenci a opatření zmírňující nežádoucí účinky radioterapie.
5.Předpokládané použití v praxi:
Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, na tomto oddělení ozařovaných. Z praxe je patrné, že ženy, které onemocní karcinomem prsu (který patří k nejčastějšímu nádorovému onemocnění žen v naší republice) vnímají informace o další léčbě a jejích možných nežádoucích účincích na počátku onemocnění tj. v době sdělování diagnózy, velice chaoticky. Důvodem je stres, související s přijetím tohoto život ohrožujícího onemocnění a též neochota ztotožnění se s onkologickou diagnózou. Tyto principy již popsala velice přesně Kübler??Rossová.
Ženy odcházejí z ordinace s pocitem, že si pamatují vše, co jim jejich ošetřující lékař sdělil, nicméně při další návštěvě si pamatují cca 30-40% původně sděleného.
Recommended resources
Onkologie, Martina Kubecová a kol., učební texty pro studenty 3. Lékařské fakulty UK, ISBN 978-80-254-9742-5
Chirurgická léčba karcinomu prsu, MUDr. Oldřich Coufal, Ph.D., doc. MUDr. Vuk Fait, CSc., a kolektiv, ISBN 978-80-247-3641-9
Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob, Adam Z., Vorlíček J., Vaníček J. a kol.
II. aktualizované a doplněné vydání Praha, . Gradapublishing,, 2004, 684 s. ISBN 80-247-0896-5
http://is.muni.cz/th/185154/lf_b/Jana_Haicmanova_-_bakalarska_prace.pdf
Recommended resources
Onkologie, Martina Kubecová a kol., učební texty pro studenty 3. Lékařské fakulty UK, ISBN 978-80-254-9742-5
Chirurgická léčba karcinomu prsu, MUDr. Oldřich Coufal, Ph.D., doc. MUDr. Vuk Fait, CSc., a kolektiv, ISBN 978-80-247-3641-9
Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob, Adam Z., Vorlíček J., Vaníček J. a kol.
II. aktualizované a doplněné vydání Praha, . Gradapublishing,, 2004, 684 s. ISBN 80-247-0896-5
http://is.muni.cz/th/185154/lf_b/Jana_Haicmanova_-_bakalarska_prace.pdf
