V rámci této diplomové práce jsem řešil možnosti optimalizace umělé inkubace jiker a embryí štiky obecné (Esox lucius L.) v kontrolovaných podmínkách během 3 různých experimentů.
V prvním experimentu se sledoval vliv tří různých oplozovacích roztoků na úspěšnost inkubace jiker a embryí štiky obecné. Sledovalo se přežití jiker a embryí, líhnivost larev, abnormality a biometrika larev. Bylo zjištěno, že celkově nejlepších výsledků dosáhl oplozovací roztok ve složení 15 ml chemické krystalické močoviny na 1 litr vody, s přiměřeným množstvím abnormalit a nejvyšším přežitím larev.
Ve druhém experimentu byly prováděny manipulace s inkubujícími se jikrami v daných časových intervalech po oplození jiker. Sledovalo se přežití jiker a embryí, abnormality a biometrika vylíhnutých larev. Bylo zjištěno, že nejnižší přežití, nejvíce abnormalit a nejmenší TL a W bylo dosaženo, když bylo s oplozenými jikrami manipulováno do 24 hodin po oplození.
Ve třetím experimentu byl sledován vliv teploty vody na délku inkubace jiker a embryí štiky obecné. S ohledem na celkové přežití, líhnivost larev, abnormality a velikost larev, dosáhly nejlepších výsledků skupiny inkubované v teplotách vody 6 a 10 °C. Naopak zcela nevhodná je k inkubaci teplota 3 °C (nízké přežití, líhnivost a velké množství deformovaných larev). Rozdílné inkubační teploty rovněž potvrdily vliv teploty vody na biometriku vylíhnutých larev.
Anotace v angličtině
Within my diploma thesis I have been trying to resolve the possibilities of optimization of artificial incubation of eggs and embryos in northern pike (Esox Lucius L.) under controlled conditions during three different experiments.
In the first experiment was investigated the effect of three different semination solutions to the success of incubation of eggs and embryos in northern pike. I watched the survival of eggs and embryos, larvae hatching abnormalities and biometrics of larvae. It was found that the best overall results were achieved with semination solution composed of 15 ml of chemical crystalic urea per 1 liter of water, with an appropriate amount of abnormalities and highest larvae survival.
In the second experiment were performed manipulation with developing eggs at given time intervals after fertilization of eggs. I watched the survival of eggs and embryos, abnormality and biometrics of hatched larvae. It was found that the lowest survival, abnormalities, and smallest TL and W were reached during manipulations within 24 hours after fertilization.
In the third experiment was investigated the effect of water temperature on the length of the incubation of eggs and embryos in northern pike. With regard to the overall survival, larvae hatching, abnormalities and size of larvae achieved the best results temperatures 6 and 10 ° C. Conversely, it is entirely unsuitable for incubation temperature of 3 ° C (lowest survival, large amounts deformities). Different incubation temperatures have also confirmed the effect of water temperature on biometrics of hatched larvae.
V rámci této diplomové práce jsem řešil možnosti optimalizace umělé inkubace jiker a embryí štiky obecné (Esox lucius L.) v kontrolovaných podmínkách během 3 různých experimentů.
V prvním experimentu se sledoval vliv tří různých oplozovacích roztoků na úspěšnost inkubace jiker a embryí štiky obecné. Sledovalo se přežití jiker a embryí, líhnivost larev, abnormality a biometrika larev. Bylo zjištěno, že celkově nejlepších výsledků dosáhl oplozovací roztok ve složení 15 ml chemické krystalické močoviny na 1 litr vody, s přiměřeným množstvím abnormalit a nejvyšším přežitím larev.
Ve druhém experimentu byly prováděny manipulace s inkubujícími se jikrami v daných časových intervalech po oplození jiker. Sledovalo se přežití jiker a embryí, abnormality a biometrika vylíhnutých larev. Bylo zjištěno, že nejnižší přežití, nejvíce abnormalit a nejmenší TL a W bylo dosaženo, když bylo s oplozenými jikrami manipulováno do 24 hodin po oplození.
Ve třetím experimentu byl sledován vliv teploty vody na délku inkubace jiker a embryí štiky obecné. S ohledem na celkové přežití, líhnivost larev, abnormality a velikost larev, dosáhly nejlepších výsledků skupiny inkubované v teplotách vody 6 a 10 °C. Naopak zcela nevhodná je k inkubaci teplota 3 °C (nízké přežití, líhnivost a velké množství deformovaných larev). Rozdílné inkubační teploty rovněž potvrdily vliv teploty vody na biometriku vylíhnutých larev.
Anotace v angličtině
Within my diploma thesis I have been trying to resolve the possibilities of optimization of artificial incubation of eggs and embryos in northern pike (Esox Lucius L.) under controlled conditions during three different experiments.
In the first experiment was investigated the effect of three different semination solutions to the success of incubation of eggs and embryos in northern pike. I watched the survival of eggs and embryos, larvae hatching abnormalities and biometrics of larvae. It was found that the best overall results were achieved with semination solution composed of 15 ml of chemical crystalic urea per 1 liter of water, with an appropriate amount of abnormalities and highest larvae survival.
In the second experiment were performed manipulation with developing eggs at given time intervals after fertilization of eggs. I watched the survival of eggs and embryos, abnormality and biometrics of hatched larvae. It was found that the lowest survival, abnormalities, and smallest TL and W were reached during manipulations within 24 hours after fertilization.
In the third experiment was investigated the effect of water temperature on the length of the incubation of eggs and embryos in northern pike. With regard to the overall survival, larvae hatching, abnormalities and size of larvae achieved the best results temperatures 6 and 10 ° C. Conversely, it is entirely unsuitable for incubation temperature of 3 ° C (lowest survival, large amounts deformities). Different incubation temperatures have also confirmed the effect of water temperature on biometrics of hatched larvae.
Štika obecná (Esox lucius L.) produkuje vysoce kvalitní svalovinu, která má nepatrnou příchuť rybiny a je vysoce dietní a lehce stravitelná. Z tohoto důvodu je štika hospodářsky oblíbeným dravým druhem ryby, který se využívá především v rámci rybničního polykulturního chovu k eliminaci drobných, méně cenných kaprovitých ryb. Štika je v současnosti také testována v rámci intenzivního chovu ryb v recirkulačních akvakulturních systémech pro kontinuální a vyrovnanou produkci juvenilních ryb (tzv. rychleného plůdku) určených na vysazení do volných vod či rybníků. Štika je velmi oblíbená v rámci sportovního rybolovu, kdy při lovu na udici tento druh díky své bojovnosti a vytrvalosti způsobuje zajímavý lov. Ve vodárenských nádržích se štika využívá jako tzv. meliorační druh, který je do nádrží vysazován s cílem eliminovat drobné kaprovité ryby a na druhé straně podporovat výskyt hrubého zooplanktonu. Tímto způsobem je možné v nádržích udržovat dobrou kvalitu vody.
Je patrné, že štika má velmi široké uplatnění jak v rybářské, tak i ve vodohospodářské praxi. Z tohoto důvodu je velmi důležité u tohoto druhu ryby zajistit kvalitní a vyrovnanou produkci násadového materiálu. Základním předpokladem této produkce je: zajištění kvalitních generačních ryb, realizace úspěšné reprodukce ryb a kvalitní provedení inkubace oplozených jiker a embryí v kontrolovaných podmínkách s cílem získat vysoké procento kvalitních larev. Kvalitní generační štiky jsou získávány v ČR z produkčních rybníků. K indukci jejich reprodukce se používá hormonální injikace obou pohlaví kapří hypofýzou (dávka 3-4 mg.kg-1 živé hmotnosti) či jen teplotní stimulace v průběhu března. Oplozené jikry se inkubují v upravených Zugských či Chaseových a McDonaldových lahvích při teplotě vody 6-16 \st{}C. Teplota vody při inkubaci významně ovlivňuje délku inkubace jiker a termín líhnutí larev. Díky rozdílné teplotě vody při inkubaci jiker lze dosáhnout různého termínu líhnutí larev a tím i různých termínů jejich odchovu, čímž lze velmi efektivně rozložit chov štiky v rámci daného produkčního chovu.
Získané oplozené jikry štiky se vyznačují velkou citlivostí k otřesům, rozkolísaným teplotám vody a nadměrné manipulaci. Z tohoto důvodu bude cílem diplomové práce optimalizovat inkubaci jiker štiky obecné pomocí teploty vody a minimalizace otřesů či manipulace u inkubovaných jiker. V průběhu řešení diplomové práce bude popsána optimální teplota vody pro inkubaci štičích jiker, vliv teploty vody na délku inkubace jiker a termín líhnutí larev. Negativní vliv manipulace s jikrami v průběhu jejich inkubace při konstantních podmínkách prostředí na líhnivost larev bude také sledován a vyhodnocován v rámci této diplomové práce.
Zásady pro vypracování
Štika obecná (Esox lucius L.) produkuje vysoce kvalitní svalovinu, která má nepatrnou příchuť rybiny a je vysoce dietní a lehce stravitelná. Z tohoto důvodu je štika hospodářsky oblíbeným dravým druhem ryby, který se využívá především v rámci rybničního polykulturního chovu k eliminaci drobných, méně cenných kaprovitých ryb. Štika je v současnosti také testována v rámci intenzivního chovu ryb v recirkulačních akvakulturních systémech pro kontinuální a vyrovnanou produkci juvenilních ryb (tzv. rychleného plůdku) určených na vysazení do volných vod či rybníků. Štika je velmi oblíbená v rámci sportovního rybolovu, kdy při lovu na udici tento druh díky své bojovnosti a vytrvalosti způsobuje zajímavý lov. Ve vodárenských nádržích se štika využívá jako tzv. meliorační druh, který je do nádrží vysazován s cílem eliminovat drobné kaprovité ryby a na druhé straně podporovat výskyt hrubého zooplanktonu. Tímto způsobem je možné v nádržích udržovat dobrou kvalitu vody.
Je patrné, že štika má velmi široké uplatnění jak v rybářské, tak i ve vodohospodářské praxi. Z tohoto důvodu je velmi důležité u tohoto druhu ryby zajistit kvalitní a vyrovnanou produkci násadového materiálu. Základním předpokladem této produkce je: zajištění kvalitních generačních ryb, realizace úspěšné reprodukce ryb a kvalitní provedení inkubace oplozených jiker a embryí v kontrolovaných podmínkách s cílem získat vysoké procento kvalitních larev. Kvalitní generační štiky jsou získávány v ČR z produkčních rybníků. K indukci jejich reprodukce se používá hormonální injikace obou pohlaví kapří hypofýzou (dávka 3-4 mg.kg-1 živé hmotnosti) či jen teplotní stimulace v průběhu března. Oplozené jikry se inkubují v upravených Zugských či Chaseových a McDonaldových lahvích při teplotě vody 6-16 \st{}C. Teplota vody při inkubaci významně ovlivňuje délku inkubace jiker a termín líhnutí larev. Díky rozdílné teplotě vody při inkubaci jiker lze dosáhnout různého termínu líhnutí larev a tím i různých termínů jejich odchovu, čímž lze velmi efektivně rozložit chov štiky v rámci daného produkčního chovu.
Získané oplozené jikry štiky se vyznačují velkou citlivostí k otřesům, rozkolísaným teplotám vody a nadměrné manipulaci. Z tohoto důvodu bude cílem diplomové práce optimalizovat inkubaci jiker štiky obecné pomocí teploty vody a minimalizace otřesů či manipulace u inkubovaných jiker. V průběhu řešení diplomové práce bude popsána optimální teplota vody pro inkubaci štičích jiker, vliv teploty vody na délku inkubace jiker a termín líhnutí larev. Negativní vliv manipulace s jikrami v průběhu jejich inkubace při konstantních podmínkách prostředí na líhnivost larev bude také sledován a vyhodnocován v rámci této diplomové práce.
Seznam doporučené literatury
Billard, R., 1996. Reproduction of Pike: gametogenesis, gamete biology and early Development. In: Craig, J.E. (Ed.), Pike: Biology and exploitation. Chapman and Hall, London, 13-43 s.
Lusk, S., Krčál, J., 1982. Štika obecná. Vyd. Naše vojsko, Praha, 83 s.
Policar T., 2012 Ověření technologie zaručující kvalitní a vyrovnanou produkci násadového materiálu štiky obecné. Technická zpráva z pilotního projektu č. CZ.1.25/3.4.00/11.00397, 37 s.
Policar T., 2012. Vývoj technologie potravní adaptace larev štiky obecné na peletované krmivo a intenzivní chov v RAS. Technická zpráva z pilotního projektu č. CZ.1.25/3.1.00/11.00271, 25 s.
Švinger, V. W., Bondarenko, V., Kallert, D. M., Policar, T., 2013. Vliv dvou metod hypofyzace na kvalitu jiker u štiky obecné (Esox lucius). Bulletin VÚRH Vodňany, 49: 20-46 s.
Szabó, T., 2001. Hormonally induced ovualtion of Northern pike via sustained-release vehicles. North American Journal of Aquaculture, 63: 137-143 s.
Szabó, T., 2003. Ovulation induction in Northern pike Esox lucius L. using different GnRH analogues, Ovaprim, Dagin and carp pituitary. Aquaculture Research, 34: 479-486 s.
Seznam doporučené literatury
Billard, R., 1996. Reproduction of Pike: gametogenesis, gamete biology and early Development. In: Craig, J.E. (Ed.), Pike: Biology and exploitation. Chapman and Hall, London, 13-43 s.
Lusk, S., Krčál, J., 1982. Štika obecná. Vyd. Naše vojsko, Praha, 83 s.
Policar T., 2012 Ověření technologie zaručující kvalitní a vyrovnanou produkci násadového materiálu štiky obecné. Technická zpráva z pilotního projektu č. CZ.1.25/3.4.00/11.00397, 37 s.
Policar T., 2012. Vývoj technologie potravní adaptace larev štiky obecné na peletované krmivo a intenzivní chov v RAS. Technická zpráva z pilotního projektu č. CZ.1.25/3.1.00/11.00271, 25 s.
Švinger, V. W., Bondarenko, V., Kallert, D. M., Policar, T., 2013. Vliv dvou metod hypofyzace na kvalitu jiker u štiky obecné (Esox lucius). Bulletin VÚRH Vodňany, 49: 20-46 s.
Szabó, T., 2001. Hormonally induced ovualtion of Northern pike via sustained-release vehicles. North American Journal of Aquaculture, 63: 137-143 s.
Szabó, T., 2003. Ovulation induction in Northern pike Esox lucius L. using different GnRH analogues, Ovaprim, Dagin and carp pituitary. Aquaculture Research, 34: 479-486 s.
Přílohy volně vložené
DVD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, portréty, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Bc. Jan Hampl seznámil komisi se svou diplomovou prací.
Tajemník komise Ing. Jan Mráz, Ph.D. seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta diplomové práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky.
Proběhla diskuze na téma práce.