V diplomové práci se zabýváme problematikou invazivních metod v prenatální péče, z pohledu ošetřovatelství s využitím standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o ženy, které invazivní metody podstupují. Teoretická část diplomové práce je zaměřená na screeningová vyšetření v prenatální péči, na jednotlivé invazivní metody a nejčastější vrozené vývojové vady dítěte. Dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativní strategie. Ke sběru údajů jsme zvolili následující výzkumné metody: obsahovou analýzu dokumentů, hodnocení s použitím Fehringova modelu. Prvním cílem bylo, zjistit a identifikovat s jakými problémy se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy a druhým cílem zhodnotit použitelnost vybraných problémů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC za pomoci Fehringova modelu validizace ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 3 ošetřovatelské diagnózy, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 3 ošetřovatelské intervence a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 očekávané výsledky, které jsou zaměřeny na respondentky po invazivních metodách. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentkám.
Výzkumné šetření bylo realizováno od ledna do března roku 2015 v poliklinice GENNET, s.r.o. - Centru lékařské genetiky a reprodukční medicíny a v soukromé ambulanci OG Medical Center s.r.o. Výzkumný vzorek tvořilo 34 záměrně vybraných respondentek, které postoupily odběr plodové vody, choriových klků, nebo kordocentézy.
Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ženy po invazivních metodách v prenatální péči.
Výzkum ukázal, že u převážné většiny respondentek se výrazně projevovaly příznaky strachu a úzkosti. Naproti tomu, co se týče dostatečných znalostí, uváděly respondentky, že znalosti v dané problematice mají dostačující. Tento výsledek je hodně ovlivněn tím, že respondentky si hodně informací zjišťují na internetu. Tyto informace ale nemusí být vždy pravdivé. Výsledky bohužel ukázaly, že je větší problém s komunikací a zájmem zdravotnického personálu vůči respondentkám.
Anotace v angličtině
In this thesis, we deal with the issue of invasive methods of prenatal care from a nursing perspective using standardized classification schemes NANDA, NIC and NOC, which offer many opportunities to streamline, simplify and improve the care of women who undergo invasive procedures. The theoretical part is focused on screening in prenatal care, individual invasive methods and the most common congenital malformations of the child. Furthermore, standardized classification systems NANDA, NIC and NOC, which represent a common nursing language. The empirical part of the dissertation is processed using qualitative strategy. To collect data, we selected the following research methods: content analysis of documents, evaluation using Fehring's model. The first goal was to detect and identify the problems that women face after amniocentesis (AMC), chorionic villus sampling (CVS) and cordocentesis and second goal was to assess the applicability of selected issues of classification systems NANDA, NIC and NOC with Fehring's model of validation of nursing diagnoses. Using content analysis, we have selected three nursing diagnosis from the NANDA International Taxonomy II, from publication of Nursing Interventions clasification (NIC) 3 nursing interventions and from Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 expected results, which are focused on the respondents after invasive methods. From selected nursing diagnoses of NANDA, NIC interventions and NOC expected results, we have developed a research form, specific questionnaire we submitted to the validation by respondents.
The survey was carried out from January to March 2015 in the polyclinic GENNET Ltd. - Centrum of Medical genetics and reproductive medicine and in a private clinic OG Medical Center Ltd. The sample consisted of 34 intentionally selected respondents who underwent amniocentesis, chorionic villus sampling, or cordocentesis.
The outcome of this thesis is the basic concept of the nursing diagnosis, according to NANDA-I, NIC and NOC aimed at women after invasive methods for prenatal care.
Research has shown that with the the vast majority of respondents significantly exhibited symptoms of fear and anxiety. In contrast, in terms of the respondents reported that the knowledge of the issue is sufficient. This result is influenced by the fact that respondents find a lot of information on the Internet, but that may not always be true. Unfortunately, the results showed that it is more a problem of communication and interest of the medical staff.
Klíčová slova
standardizovaný klasifikační systém NANDA, NIC a NOC, prenatální diagnostiky, invazivní metody, genetické vady, odběr plodové vody (AMC), odběr choriových klků (CVS), kordocentéza
Klíčová slova v angličtině
standardized classification system NANDA, NIC and NOC, prenatal diagnosis and invasive methods, genetic defects, amniocentesis (AMC), chorionic villus sampling (CVS), cordocentesis
Rozsah průvodní práce
78 s
Jazyk
CZ
Anotace
V diplomové práci se zabýváme problematikou invazivních metod v prenatální péče, z pohledu ošetřovatelství s využitím standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o ženy, které invazivní metody podstupují. Teoretická část diplomové práce je zaměřená na screeningová vyšetření v prenatální péči, na jednotlivé invazivní metody a nejčastější vrozené vývojové vady dítěte. Dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativní strategie. Ke sběru údajů jsme zvolili následující výzkumné metody: obsahovou analýzu dokumentů, hodnocení s použitím Fehringova modelu. Prvním cílem bylo, zjistit a identifikovat s jakými problémy se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy a druhým cílem zhodnotit použitelnost vybraných problémů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC za pomoci Fehringova modelu validizace ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 3 ošetřovatelské diagnózy, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 3 ošetřovatelské intervence a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 očekávané výsledky, které jsou zaměřeny na respondentky po invazivních metodách. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentkám.
Výzkumné šetření bylo realizováno od ledna do března roku 2015 v poliklinice GENNET, s.r.o. - Centru lékařské genetiky a reprodukční medicíny a v soukromé ambulanci OG Medical Center s.r.o. Výzkumný vzorek tvořilo 34 záměrně vybraných respondentek, které postoupily odběr plodové vody, choriových klků, nebo kordocentézy.
Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ženy po invazivních metodách v prenatální péči.
Výzkum ukázal, že u převážné většiny respondentek se výrazně projevovaly příznaky strachu a úzkosti. Naproti tomu, co se týče dostatečných znalostí, uváděly respondentky, že znalosti v dané problematice mají dostačující. Tento výsledek je hodně ovlivněn tím, že respondentky si hodně informací zjišťují na internetu. Tyto informace ale nemusí být vždy pravdivé. Výsledky bohužel ukázaly, že je větší problém s komunikací a zájmem zdravotnického personálu vůči respondentkám.
Anotace v angličtině
In this thesis, we deal with the issue of invasive methods of prenatal care from a nursing perspective using standardized classification schemes NANDA, NIC and NOC, which offer many opportunities to streamline, simplify and improve the care of women who undergo invasive procedures. The theoretical part is focused on screening in prenatal care, individual invasive methods and the most common congenital malformations of the child. Furthermore, standardized classification systems NANDA, NIC and NOC, which represent a common nursing language. The empirical part of the dissertation is processed using qualitative strategy. To collect data, we selected the following research methods: content analysis of documents, evaluation using Fehring's model. The first goal was to detect and identify the problems that women face after amniocentesis (AMC), chorionic villus sampling (CVS) and cordocentesis and second goal was to assess the applicability of selected issues of classification systems NANDA, NIC and NOC with Fehring's model of validation of nursing diagnoses. Using content analysis, we have selected three nursing diagnosis from the NANDA International Taxonomy II, from publication of Nursing Interventions clasification (NIC) 3 nursing interventions and from Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 expected results, which are focused on the respondents after invasive methods. From selected nursing diagnoses of NANDA, NIC interventions and NOC expected results, we have developed a research form, specific questionnaire we submitted to the validation by respondents.
The survey was carried out from January to March 2015 in the polyclinic GENNET Ltd. - Centrum of Medical genetics and reproductive medicine and in a private clinic OG Medical Center Ltd. The sample consisted of 34 intentionally selected respondents who underwent amniocentesis, chorionic villus sampling, or cordocentesis.
The outcome of this thesis is the basic concept of the nursing diagnosis, according to NANDA-I, NIC and NOC aimed at women after invasive methods for prenatal care.
Research has shown that with the the vast majority of respondents significantly exhibited symptoms of fear and anxiety. In contrast, in terms of the respondents reported that the knowledge of the issue is sufficient. This result is influenced by the fact that respondents find a lot of information on the Internet, but that may not always be true. Unfortunately, the results showed that it is more a problem of communication and interest of the medical staff.
Klíčová slova
standardizovaný klasifikační systém NANDA, NIC a NOC, prenatální diagnostiky, invazivní metody, genetické vady, odběr plodové vody (AMC), odběr choriových klků (CVS), kordocentéza
Klíčová slova v angličtině
standardized classification system NANDA, NIC and NOC, prenatal diagnosis and invasive methods, genetic defects, amniocentesis (AMC), chorionic villus sampling (CVS), cordocentesis
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Smyslem prenatální péče je všestranné zabezpečení těhotné ženy a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gravidity s následným zajištěním terapeutických a diagnostických opatření. V rámci prenatální péče absolvuje žena opakovaná vyšetření. Velká část vyšetření má preventivní, vyhledávací charakter. Tato vyšetření lze označit za plošný screening. Těhotné, kterým tyto testy vyjdou pozitivně nebo mají rizikovou anamnézu, jsou podrobeny dalším testům (oGTT, vyšetření hereditárních trombofilií, stanovení hladiny kyseliny močové, dopplerovské vyšetření pupečníkové arterie apod.) Tento screening už je tzv. cílený. Pokud se během těhotenství vyskytne jakákoliv patologie, ultrazvukový nález, nebo pozitivní screening vývojových vad, je klientce doporučena genetická konzultace, kde je informována o možnosti provedení invazivní metody, kde by se měla vyloučit, nebo potvrdit genetická vada plodu. Sestra v prenatální péči je v roly ošetřovatelky, edukátorky, zprostředkovatele, učitelky, poradkyně a obhájkyně práv klienta. Při provádění jmenovaných činností sestra uplatňuje ošetřovatelský proces. Jednou z možností poskytnutí kvalitní starostlivosti je i použití standardizovaného jazyka a to klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC.
Cíl práce:
- Zjistit a identifikovat s jakými diagnózami se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy.
- Identifikovat problémy u klientek v prenatální péči, které podstoupili invazivní metodu ke zjištění chromozomální výbavy plodu s použitím klasifikačních systému NANDA, NIC a NOC.
Výzkumné otázky:
- Jaké komplikace zdravotního stavu klientka má, v souvislosti s touto problematikou (odběr plodové vody, choriových klků)?
- Jaké informace ženy potřebují vědět o svém zdravotním stavu a jak edukuje zdravotnický personál klienty o jednotlivých vyšetřeních v prenatální péči?
- Má klientka před odběrem AMC, CVS možnost získat veškeré informace k prevenci komplikací? Jakým komplikacím může i ona předcházet?
- Je klientka seznámena s možnými riziky, které mohou vzniknout po odběru CVS, AMC?
Metodika:
Výzkumná strategie bude kvalitativní a kvantitativní. Na sběr údajů se použije polostrukturovaný rozhovor s respondentkami a dotazník sestavený na základě vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA a souborech NIC a NOC. Získané údaje budou validizované metodou dle Fehringa. Výzkumná skupina bude sestavená ze žen, které v prenatální starostlivosti podstoupily invazivní vyšetření
Předpokládané využití v praxi:
Výsledky budou poskytnuté sestrám, které pracují v prenatální péči.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Smyslem prenatální péče je všestranné zabezpečení těhotné ženy a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gravidity s následným zajištěním terapeutických a diagnostických opatření. V rámci prenatální péče absolvuje žena opakovaná vyšetření. Velká část vyšetření má preventivní, vyhledávací charakter. Tato vyšetření lze označit za plošný screening. Těhotné, kterým tyto testy vyjdou pozitivně nebo mají rizikovou anamnézu, jsou podrobeny dalším testům (oGTT, vyšetření hereditárních trombofilií, stanovení hladiny kyseliny močové, dopplerovské vyšetření pupečníkové arterie apod.) Tento screening už je tzv. cílený. Pokud se během těhotenství vyskytne jakákoliv patologie, ultrazvukový nález, nebo pozitivní screening vývojových vad, je klientce doporučena genetická konzultace, kde je informována o možnosti provedení invazivní metody, kde by se měla vyloučit, nebo potvrdit genetická vada plodu. Sestra v prenatální péči je v roly ošetřovatelky, edukátorky, zprostředkovatele, učitelky, poradkyně a obhájkyně práv klienta. Při provádění jmenovaných činností sestra uplatňuje ošetřovatelský proces. Jednou z možností poskytnutí kvalitní starostlivosti je i použití standardizovaného jazyka a to klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC.
Cíl práce:
- Zjistit a identifikovat s jakými diagnózami se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy.
- Identifikovat problémy u klientek v prenatální péči, které podstoupili invazivní metodu ke zjištění chromozomální výbavy plodu s použitím klasifikačních systému NANDA, NIC a NOC.
Výzkumné otázky:
- Jaké komplikace zdravotního stavu klientka má, v souvislosti s touto problematikou (odběr plodové vody, choriových klků)?
- Jaké informace ženy potřebují vědět o svém zdravotním stavu a jak edukuje zdravotnický personál klienty o jednotlivých vyšetřeních v prenatální péči?
- Má klientka před odběrem AMC, CVS možnost získat veškeré informace k prevenci komplikací? Jakým komplikacím může i ona předcházet?
- Je klientka seznámena s možnými riziky, které mohou vzniknout po odběru CVS, AMC?
Metodika:
Výzkumná strategie bude kvalitativní a kvantitativní. Na sběr údajů se použije polostrukturovaný rozhovor s respondentkami a dotazník sestavený na základě vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA a souborech NIC a NOC. Získané údaje budou validizované metodou dle Fehringa. Výzkumná skupina bude sestavená ze žen, které v prenatální starostlivosti podstoupily invazivní vyšetření
Předpokládané využití v praxi:
Výsledky budou poskytnuté sestrám, které pracují v prenatální péči.
Seznam doporučené literatury
BULECHEK, GM., BUTCHER HK., DOCHTERMAN, JM., Wagner, Ch. Nursing
Interventions Classifiction (NIC). 6th ed. St. Louis: Mosby. 2012.ISBN 978-0323100113.
ČECH, E. a kol. Porodnictví. 2. doplněné vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1313-9.
HÁJEK, Z. a kol. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada,
2004. ISBN 80-247-1418-8.
MOORHEAD, SM, JOHNSON, ML., MAAS, E. SWANSON, EA. Nursing outcomes classification (NOC). 5th ad St. Luis: Mosby. 2012, ISBN 978-0323100106.
NANDA International, 2010. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2009-
2011. 1. Vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3423-1.
REPKOVÁ, A. a kol. Gynekologické ošetřovatelství. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-236-7.
ROZTOČIL, A. Vyšetřovací metody v porodnictví a gynekologii. 1. vyd. Brno: Institut pro
další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998. ISBN 80-7013-255-8.
ŠILHOVÁ, L.; STEJSKALOVÁ, J. Matkou ve vyšším věku Vliv věku na plodnost ženy a
průběh těhotenství. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0987-9.
Seznam doporučené literatury
BULECHEK, GM., BUTCHER HK., DOCHTERMAN, JM., Wagner, Ch. Nursing
Interventions Classifiction (NIC). 6th ed. St. Louis: Mosby. 2012.ISBN 978-0323100113.
ČECH, E. a kol. Porodnictví. 2. doplněné vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1313-9.
HÁJEK, Z. a kol. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada,
2004. ISBN 80-247-1418-8.
MOORHEAD, SM, JOHNSON, ML., MAAS, E. SWANSON, EA. Nursing outcomes classification (NOC). 5th ad St. Luis: Mosby. 2012, ISBN 978-0323100106.
NANDA International, 2010. Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2009-
2011. 1. Vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3423-1.
REPKOVÁ, A. a kol. Gynekologické ošetřovatelství. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-236-7.
ROZTOČIL, A. Vyšetřovací metody v porodnictví a gynekologii. 1. vyd. Brno: Institut pro
další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998. ISBN 80-7013-255-8.
ŠILHOVÁ, L.; STEJSKALOVÁ, J. Matkou ve vyšším věku Vliv věku na plodnost ženy a
průběh těhotenství. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0987-9.