Tato diplomová práce s názvem "Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích" je rozčleněná na dvě hlavní části. První shrnuje dosavadní teoretické poznatky z tuzemských i světových literárních zdrojů z oblasti sociálních determinant vztahující se ke zdraví a práci. Druhý oddíl se zabývá cílem výzkumu, metodikou získávání a zpracování dat, samotným vyhodnocením výstupních informací a diskuzí nad zjištěnými výsledky.Teoretická část je členěna do čtyř kapitol a obsahuje základní problematiku související s cílem diplomové práce. První kapitola popisuje sociální determinanty zdraví z několika úhlů pohledu. Součástí kapitoly je i popis aktuální koncepce těchto determinant. Druhá kapitola se zabývá pojmem zdraví, jeho definicí, pojetím a v neposlední řadě samotnou determinantou. Třetí kapitola shrnuje sociální determinantu práce a pojmy souvisejícími s prací. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zdravotnictví v České republice, jeho historii, systému zdravotnické péče a dále je zaměřena na strukturu a služby v nemocnici v Ostrově a v Sokolově. V empirické části je formulován cíl této diplomové práce, kterým bylo zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích. Dále byly stanoveny dílčí cíle, jejichž účelem bylo zmapovat vliv vztahů na pracovišti a jeho vliv na celkové zdraví zdravotníků a dále vlivy pracovních podmínek - finanční ohodnocení, pracovní doba, náplň práce a bezpečnost pracovišti na celkové zdraví zdravotnického personálu. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: Základní hypotéza: Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny. A dílčí hypotézy byly H1: Vztahy na pracovišti u zdravotníků mají vliv na jejich celkové zdraví. H2: Finanční ohodnocení má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H3: Pracovní doba má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H4: Náplň práce má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H5: Bezpečnost na pracovišti má vliv na celkové zdraví zdravotníků. Na základě statistického testování byly potvrzeny hypotézy 1, 3, 4 a nebyly potvrzeny hypotézy 2, 5.Výzkumné šetření v rámci této diplomové práce bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu. K získání dat byla využita metoda dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl složen z otázek týkající se demografických údajů související s problematikou zkoumání, dále otázek hodnotících subjektivní zdraví respondentů, otázek souvisejících se zaměstnáním oslovených a poslední okruh otázek byl zaměřen na zdraví vs. práce u respondentů. Dotazník byl anonymní. Distribuce dotazníku byla provedena prostřednictvím náměstků pro ošetřovatelskou péči v obou nemocnicích.
Výzkumný soubor byl tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v nemocnici v Sokolově a v Ostrově.Výsledná data byla zadána a zpracována pomocí programu SPPS verze 16,0 a 23,0. (Statistical Package for Social Science). Dále byla data vyhodnocena a zpracována pomocí grafů a tabulek v absolutních číslech a procentech. Hodnoty z výzkumu byly statisticky zpracovány za pomocí statistických metod, které jsou popsány podle Vackové (2012) - Pearson chí-kvadrát test na dohodnuté hladině významnosti 0,05, analýza adjustovaných reziduí, která stanovuje významnost odchylek dat a očekávaných hodnot a pomocí níž lze sledovat signifikantní vztahy. V textu byly znázorněny prostřednictvím znaménkových schémat. Po vyhodnocení všech otázek z dotazníku jsem došla k závěru, že práce jako sociální determinanta zdraví má vliv na zdraví zdravotnického personálu a domnívám se, že většina oslovených ohodnotila celkovou spokojenost se svým povoláním vcelku kladně navzdory více psychické než fyzické náročnosti, která zdravotnickou profesi bezpochyby provází, a přes pracovní podmínky a vztahy na pracovišti, které mají dopad na jejich celkové zdraví.
Anotace v angličtině
This Master's thesis called "Labour as a Social Determinant and its Influence on the Health of Medical Staff in Selected Hospitals" is divided into two main sections. The first section summarizes current knowledge from both Czech and world literature from the field of social determinants related to health and labour. The second part of this work deals with the aim of the research, data collection and data processing methods as well as with the very evaluation of the output information and a discussion of the results elicited. The theoretical part is divided into four chapters and consists of basic issues related to the aim of this Master's thesis. The first chapter describes social determinants of health from various points of view. One of the chapter's components is a description of a current conception of these determinants. The second chapter deals with the construct of health, its definition and its conception. Last but not least it treats health as a determiner. The third chapter summarizes a social determinant of labour and labour-related terms. The author is further concerned with the importance of work for humans and with labour safety and hygiene. The fourth and last chapter is dedicated to public health of the Czech republic, its history, the system of health care and further focuses on the structure and services of Ostrov hospital and Sokolov hospital.
The aim of this Master's thesis is proposed in the empirical part of this work. The aim was to map the influence of labour as a social determinant of the health of medical staff in selected hospitals. Next, constitutive objectives were established. Their purpose was to map the impact of workplace relationships and their influence on the overall health of medical staff as well as the impact of working environment including salary, working hours, work agenda and workplace security on the overall health of medical staff. The following hypotheses were assessed in connection with the objectives of this work: H1: Workplace relations of medical staff affects their overall health. H2: Salary affects the overall health of medical staff. H3: Working hours affects the overall health of medical staff. H4: Work agenda affects the overall health of medical staff. H5: Workplace safety affects the overall health of medical staff. Based on the statistical testing hypotheses 1, 3 and 4 were confirmed. Hypotheses 2 and 5 were not confirmed. The enquiry within the framework of this Master's thesis was conducted using a quantitative research. The interviewing method and the technique of questionnaire were used for data acquirement. The questionnaire was composed from questions regarding the matter of inquiry, questions evaluating subjective health of the respondents, questions related to the occupation of the people addressed. The round of questions was finally targeted at the issue of respondents' health vs. their work. The questionnaire was anonymous. The research distribution was accomplished via Deputy Minister of health care in both hospitals.
The research file was formed by a medical staff who work in Sokolov hospital and Ostrov hospital. The resulting data were entered and processed using SPPS program vision 16.0 and 23.0 (Statistical Package for Social Science). The data were further evaluated and processed via graphs and tables in absolute numbers and percentages. After the evaluation of all questions in the questionnaire I reached a conclusion that labour as a social determinant of health has impact on the health of medical staff. I shall also assume that the majority of respondents were quite positive while rating the overall complacence with their jobs. Their complacence appears despite the mental rather than physical demand which undoubtedly goes with medical careers as well as despite their work conditions and workplace relationship which all impact their overall health.
Klíčová slova
sociální determinanta zdraví, zdraví, sociální determinanta práce, nemocnice v Ostrově, nemocnice v Sokolově
Klíčová slova v angličtině
social determinants of health, health, social determinant of work, Ostrov hospital, Sokolov hospital
Rozsah průvodní práce
108 s. (111 530 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce s názvem "Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích" je rozčleněná na dvě hlavní části. První shrnuje dosavadní teoretické poznatky z tuzemských i světových literárních zdrojů z oblasti sociálních determinant vztahující se ke zdraví a práci. Druhý oddíl se zabývá cílem výzkumu, metodikou získávání a zpracování dat, samotným vyhodnocením výstupních informací a diskuzí nad zjištěnými výsledky.Teoretická část je členěna do čtyř kapitol a obsahuje základní problematiku související s cílem diplomové práce. První kapitola popisuje sociální determinanty zdraví z několika úhlů pohledu. Součástí kapitoly je i popis aktuální koncepce těchto determinant. Druhá kapitola se zabývá pojmem zdraví, jeho definicí, pojetím a v neposlední řadě samotnou determinantou. Třetí kapitola shrnuje sociální determinantu práce a pojmy souvisejícími s prací. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zdravotnictví v České republice, jeho historii, systému zdravotnické péče a dále je zaměřena na strukturu a služby v nemocnici v Ostrově a v Sokolově. V empirické části je formulován cíl této diplomové práce, kterým bylo zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích. Dále byly stanoveny dílčí cíle, jejichž účelem bylo zmapovat vliv vztahů na pracovišti a jeho vliv na celkové zdraví zdravotníků a dále vlivy pracovních podmínek - finanční ohodnocení, pracovní doba, náplň práce a bezpečnost pracovišti na celkové zdraví zdravotnického personálu. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: Základní hypotéza: Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny. A dílčí hypotézy byly H1: Vztahy na pracovišti u zdravotníků mají vliv na jejich celkové zdraví. H2: Finanční ohodnocení má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H3: Pracovní doba má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H4: Náplň práce má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H5: Bezpečnost na pracovišti má vliv na celkové zdraví zdravotníků. Na základě statistického testování byly potvrzeny hypotézy 1, 3, 4 a nebyly potvrzeny hypotézy 2, 5.Výzkumné šetření v rámci této diplomové práce bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu. K získání dat byla využita metoda dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl složen z otázek týkající se demografických údajů související s problematikou zkoumání, dále otázek hodnotících subjektivní zdraví respondentů, otázek souvisejících se zaměstnáním oslovených a poslední okruh otázek byl zaměřen na zdraví vs. práce u respondentů. Dotazník byl anonymní. Distribuce dotazníku byla provedena prostřednictvím náměstků pro ošetřovatelskou péči v obou nemocnicích.
Výzkumný soubor byl tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v nemocnici v Sokolově a v Ostrově.Výsledná data byla zadána a zpracována pomocí programu SPPS verze 16,0 a 23,0. (Statistical Package for Social Science). Dále byla data vyhodnocena a zpracována pomocí grafů a tabulek v absolutních číslech a procentech. Hodnoty z výzkumu byly statisticky zpracovány za pomocí statistických metod, které jsou popsány podle Vackové (2012) - Pearson chí-kvadrát test na dohodnuté hladině významnosti 0,05, analýza adjustovaných reziduí, která stanovuje významnost odchylek dat a očekávaných hodnot a pomocí níž lze sledovat signifikantní vztahy. V textu byly znázorněny prostřednictvím znaménkových schémat. Po vyhodnocení všech otázek z dotazníku jsem došla k závěru, že práce jako sociální determinanta zdraví má vliv na zdraví zdravotnického personálu a domnívám se, že většina oslovených ohodnotila celkovou spokojenost se svým povoláním vcelku kladně navzdory více psychické než fyzické náročnosti, která zdravotnickou profesi bezpochyby provází, a přes pracovní podmínky a vztahy na pracovišti, které mají dopad na jejich celkové zdraví.
Anotace v angličtině
This Master's thesis called "Labour as a Social Determinant and its Influence on the Health of Medical Staff in Selected Hospitals" is divided into two main sections. The first section summarizes current knowledge from both Czech and world literature from the field of social determinants related to health and labour. The second part of this work deals with the aim of the research, data collection and data processing methods as well as with the very evaluation of the output information and a discussion of the results elicited. The theoretical part is divided into four chapters and consists of basic issues related to the aim of this Master's thesis. The first chapter describes social determinants of health from various points of view. One of the chapter's components is a description of a current conception of these determinants. The second chapter deals with the construct of health, its definition and its conception. Last but not least it treats health as a determiner. The third chapter summarizes a social determinant of labour and labour-related terms. The author is further concerned with the importance of work for humans and with labour safety and hygiene. The fourth and last chapter is dedicated to public health of the Czech republic, its history, the system of health care and further focuses on the structure and services of Ostrov hospital and Sokolov hospital.
The aim of this Master's thesis is proposed in the empirical part of this work. The aim was to map the influence of labour as a social determinant of the health of medical staff in selected hospitals. Next, constitutive objectives were established. Their purpose was to map the impact of workplace relationships and their influence on the overall health of medical staff as well as the impact of working environment including salary, working hours, work agenda and workplace security on the overall health of medical staff. The following hypotheses were assessed in connection with the objectives of this work: H1: Workplace relations of medical staff affects their overall health. H2: Salary affects the overall health of medical staff. H3: Working hours affects the overall health of medical staff. H4: Work agenda affects the overall health of medical staff. H5: Workplace safety affects the overall health of medical staff. Based on the statistical testing hypotheses 1, 3 and 4 were confirmed. Hypotheses 2 and 5 were not confirmed. The enquiry within the framework of this Master's thesis was conducted using a quantitative research. The interviewing method and the technique of questionnaire were used for data acquirement. The questionnaire was composed from questions regarding the matter of inquiry, questions evaluating subjective health of the respondents, questions related to the occupation of the people addressed. The round of questions was finally targeted at the issue of respondents' health vs. their work. The questionnaire was anonymous. The research distribution was accomplished via Deputy Minister of health care in both hospitals.
The research file was formed by a medical staff who work in Sokolov hospital and Ostrov hospital. The resulting data were entered and processed using SPPS program vision 16.0 and 23.0 (Statistical Package for Social Science). The data were further evaluated and processed via graphs and tables in absolute numbers and percentages. After the evaluation of all questions in the questionnaire I reached a conclusion that labour as a social determinant of health has impact on the health of medical staff. I shall also assume that the majority of respondents were quite positive while rating the overall complacence with their jobs. Their complacence appears despite the mental rather than physical demand which undoubtedly goes with medical careers as well as despite their work conditions and workplace relationship which all impact their overall health.
Klíčová slova
sociální determinanta zdraví, zdraví, sociální determinanta práce, nemocnice v Ostrově, nemocnice v Sokolově
Klíčová slova v angličtině
social determinants of health, health, social determinant of work, Ostrov hospital, Sokolov hospital
Zásady pro vypracování
Zdraví je vysoce ceněnou hodnotou jak na úrovni jedince, tak na úrovni společnosti. Je jedním z důležitých předpokladů plnohodnotného a kvalitního života jednotlivých lidí i ekonomického a sociálního rozvoje společnosti. Zdraví je dle dokumentu Zdraví 21 (1999) pojímáno jako snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví tedy jako tzv. zdravotní potenciál. Ne každý má rovnocenné příležitosti dosáhnout tohoto stavu. Navzdory zlepšování životního stylu i zdravotního stavu ve vyspělých zemích se stále objevují nerovnosti ve zdraví a dokonce se i zvyšují. Jedním z předpokladů pro formování zdravotní politiky a určování priorit je znalost determinant zdraví. Pojem determinanty zdraví se přitom užívá pro označení příčin a podmínek, které nějakým způsobem, ať už pozitivně či negativně ovlivňují zdraví.
Je zřejmé, že vztah mezi sociálními charakteristikami a zdravím není pouze samostatným teoreticko-výzkumným rámcem, ale též politickou otázkou. Hurellmann, et al. (2010) upozorňuje, že demokratické státy dosahující relativně rovné distribuce materiálního bohatství stejně jako nejvyšší úrovně zdraví v populaci nejsou charakterizovány nejnižší úrovní nerovností ve zdraví. Existují velké rozdíly ve zdraví mezi různými zeměmi a lokalitami, které zcela zřejmě nejsou způsobeny biologickými příčinami, ale sociálními např. rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow vzdálených od sebe jen 12 kilometrů, je 25 let (Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post 2010. Marmot review, 2010).
Cíl práce:
Zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích.
Základní hypotéza:
Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny.
Popis metodiky:
Pro naplnění cíle práce byla vybrána kvantitativní výzkumná strategie, technika dotazníku s převahou uzavřených otázek.
Výběrový soubor:
Výzkumný soubor bude tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v Nemocnici Ostrov a Sokolov.
Zdravotnický personál nemocnice tvoří: lékaři, sestry, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, zdravotničtí laboranti a pomocný zdravotnický personál.
Předpokládaný počet respondentů je 200.
Zpracování dat:
Data budou zpracována v programu SPSS (Statistical Package for Social Sciences), hypotézy budou testovány pomocí Chi-kvadrát testu a Analýzy adjustovaných reziduí.
Předpokládané využití v praxi:
Výsledky diplomové práce budou využity k edukaci zaměstnanců o dané problematice a zároveň vést ke zkvalitnění péče o zaměstnance vybraného zařízení.
Zásady pro vypracování
Zdraví je vysoce ceněnou hodnotou jak na úrovni jedince, tak na úrovni společnosti. Je jedním z důležitých předpokladů plnohodnotného a kvalitního života jednotlivých lidí i ekonomického a sociálního rozvoje společnosti. Zdraví je dle dokumentu Zdraví 21 (1999) pojímáno jako snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví tedy jako tzv. zdravotní potenciál. Ne každý má rovnocenné příležitosti dosáhnout tohoto stavu. Navzdory zlepšování životního stylu i zdravotního stavu ve vyspělých zemích se stále objevují nerovnosti ve zdraví a dokonce se i zvyšují. Jedním z předpokladů pro formování zdravotní politiky a určování priorit je znalost determinant zdraví. Pojem determinanty zdraví se přitom užívá pro označení příčin a podmínek, které nějakým způsobem, ať už pozitivně či negativně ovlivňují zdraví.
Je zřejmé, že vztah mezi sociálními charakteristikami a zdravím není pouze samostatným teoreticko-výzkumným rámcem, ale též politickou otázkou. Hurellmann, et al. (2010) upozorňuje, že demokratické státy dosahující relativně rovné distribuce materiálního bohatství stejně jako nejvyšší úrovně zdraví v populaci nejsou charakterizovány nejnižší úrovní nerovností ve zdraví. Existují velké rozdíly ve zdraví mezi různými zeměmi a lokalitami, které zcela zřejmě nejsou způsobeny biologickými příčinami, ale sociálními např. rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow vzdálených od sebe jen 12 kilometrů, je 25 let (Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post 2010. Marmot review, 2010).
Cíl práce:
Zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích.
Základní hypotéza:
Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny.
Popis metodiky:
Pro naplnění cíle práce byla vybrána kvantitativní výzkumná strategie, technika dotazníku s převahou uzavřených otázek.
Výběrový soubor:
Výzkumný soubor bude tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v Nemocnici Ostrov a Sokolov.
Zdravotnický personál nemocnice tvoří: lékaři, sestry, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, zdravotničtí laboranti a pomocný zdravotnický personál.
Předpokládaný počet respondentů je 200.
Zpracování dat:
Data budou zpracována v programu SPSS (Statistical Package for Social Sciences), hypotézy budou testovány pomocí Chi-kvadrát testu a Analýzy adjustovaných reziduí.
Předpokládané využití v praxi:
Výsledky diplomové práce budou využity k edukaci zaměstnanců o dané problematice a zároveň vést ke zkvalitnění péče o zaměstnance vybraného zařízení.
Seznam doporučené literatury
ARONOWITZ, R. (2008). Framing disease: an underappreciated mechanism for the social patterning of health. Social Science & Medicine. 67/1: 19. ISSN 0277-9536.
BERKMAN, L., SIVARAMAKRISHNAN, K. (2008) WHO Commission on the social determinants of health: a bold new venture. European Journal of Public Health. 18/6: 547. ISSN 1464-360X.
CRAMER, D. Advanced quantiative data analysis. Philadelpha, PA: Open university Press, 2003, xi, 254 s. Understanding social research. ISBN 03-352-0059-1.
ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví:vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3213-8.
ČESKO. Sbírka zákonů. [online]. [cit. 2014-05-02]. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dostupné z: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf.
DAVIDOVÁ, E., UHEREK, Z., VACKOVÁ, J. Úvod. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 1114. ISBN 978-80-7387-428-5
Equity, social determinants and public health programmes. WHO (2010). [online]. p. 15. [cit. 2010-10-09]. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241563970_eng.pdf
Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post (2010). London: Marmot review. [online]. [cit. 2010-10-09]. ISBN 978-0-9564870-0-1. Dostupné z: http://www.marmotreview.org
HNILICOVÁ, H., JANEČKOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 294 s. ISBN 978-80-7367-592-9.
HURRELMANN, et al. (2011). Health inequalities and welfare state regimes. A research note. Journal of Public Health. 19/1: p. 3-13. ISSN 09431853.
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5.
MARMOT, M. WILKINSON, R. G. Social determinants of health. Oxford, Oxford University Press 2006, 376 s. ISBN 80-86625-46-X.
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICVÍ. Zdraví pro všechny v 21. Století. [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-stoleti_2461_1101_5.html.
URBAN, D., A. KAJANOVÁ a S. MATULAY. Práce ve vztahu ke zdraví Romů. In: DAVIDOVÁ, E. et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. 1. vyd. Praha: Triton. s 181 - 182. ISBN 978-80-7387-428-5.
VACKOVÁ, J. a kol. Zdravotně sociální aspekty života imigrantů v České republice. Praha: Triton, 2012 s. 4647. ISBN 978-80-7387-514-5.
VACKOVÁ, J. a kol. Zdravotně sociální aspekty života imigrantů v České republice. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-514-5
VACKOVÁ, J., KAJANOVÁ, A., DAVIDOVÁ, E., UHEREK, Z. Terminologie. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 1822. ISBN 978-80-7387-428-5
VACKOVÁ, J., VELEMÍNSKÝ, M. St.: Souvislosti mezi vybranými charakteristikami sociální situace a subjektivním vnímáním zdraví u vybraných Romů z České a Slovenské republiky. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 99-107. ISBN 978-80-7387-428-5
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada, 2003. 260 s. ISBN 80-24700-425.
WILKINSON, R., MARMOT, M. (2005). Sociální determinanty zdraví Fakta a souvislosti. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. 52 p. ISBN 80-86625-46-X.
WORLD HEALTH ORGANIZATION. Mental health. [online]. ? WHO. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/mental_health/en/.
Seznam doporučené literatury
ARONOWITZ, R. (2008). Framing disease: an underappreciated mechanism for the social patterning of health. Social Science & Medicine. 67/1: 19. ISSN 0277-9536.
BERKMAN, L., SIVARAMAKRISHNAN, K. (2008) WHO Commission on the social determinants of health: a bold new venture. European Journal of Public Health. 18/6: 547. ISSN 1464-360X.
CRAMER, D. Advanced quantiative data analysis. Philadelpha, PA: Open university Press, 2003, xi, 254 s. Understanding social research. ISBN 03-352-0059-1.
ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví:vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3213-8.
ČESKO. Sbírka zákonů. [online]. [cit. 2014-05-02]. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dostupné z: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf.
DAVIDOVÁ, E., UHEREK, Z., VACKOVÁ, J. Úvod. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 1114. ISBN 978-80-7387-428-5
Equity, social determinants and public health programmes. WHO (2010). [online]. p. 15. [cit. 2010-10-09]. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241563970_eng.pdf
Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post (2010). London: Marmot review. [online]. [cit. 2010-10-09]. ISBN 978-0-9564870-0-1. Dostupné z: http://www.marmotreview.org
HNILICOVÁ, H., JANEČKOVÁ, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 294 s. ISBN 978-80-7367-592-9.
HURRELMANN, et al. (2011). Health inequalities and welfare state regimes. A research note. Journal of Public Health. 19/1: p. 3-13. ISSN 09431853.
KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5.
MARMOT, M. WILKINSON, R. G. Social determinants of health. Oxford, Oxford University Press 2006, 376 s. ISBN 80-86625-46-X.
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICVÍ. Zdraví pro všechny v 21. Století. [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-stoleti_2461_1101_5.html.
URBAN, D., A. KAJANOVÁ a S. MATULAY. Práce ve vztahu ke zdraví Romů. In: DAVIDOVÁ, E. et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. 1. vyd. Praha: Triton. s 181 - 182. ISBN 978-80-7387-428-5.
VACKOVÁ, J. a kol. Zdravotně sociální aspekty života imigrantů v České republice. Praha: Triton, 2012 s. 4647. ISBN 978-80-7387-514-5.
VACKOVÁ, J. a kol. Zdravotně sociální aspekty života imigrantů v České republice. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-514-5
VACKOVÁ, J., KAJANOVÁ, A., DAVIDOVÁ, E., UHEREK, Z. Terminologie. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 1822. ISBN 978-80-7387-428-5
VACKOVÁ, J., VELEMÍNSKÝ, M. St.: Souvislosti mezi vybranými charakteristikami sociální situace a subjektivním vnímáním zdraví u vybraných Romů z České a Slovenské republiky. IN: Davidová, E. a kol. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice Praha: Triton, 2010. s. 99-107. ISBN 978-80-7387-428-5
VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada, 2003. 260 s. ISBN 80-24700-425.
WILKINSON, R., MARMOT, M. (2005). Sociální determinanty zdraví Fakta a souvislosti. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. 52 p. ISBN 80-86625-46-X.
WORLD HEALTH ORGANIZATION. Mental health. [online]. ? WHO. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/mental_health/en/.