Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility,
tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální.
Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců.
V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva
a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility
a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice
a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců.
Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy
a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut.
U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení.
U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis deals with the issue of joint hypermobility. Hypermobility does not constitute a disease in the true sense, but a certain level of ligament quality.
It is manifested by increased range of movements in joints over the physiological limit. Above all, it should be noted that especially the ligament fulfills the strengthening
and fixing function of the musculoskeletal system. In cases of hypermobility there is increased laxity of ligaments and looseness of joint capsules, moreover, it is associated with low muscle tone. As a consequence of the insufficiency of ligament, hypermobility is accompanied with joint instability, which leads to the development of functional disorders. Therefore, physiotherapy constitutes a crucial role in the compensation of the hypermobility signs in order to avoid that functional disorders grow into structural ones.
The aim of this work was mainly to explain the problems of hypermobility and
to propose an appropriate physiotherapeutical treatment of hypermobile individuals.
In the theoretical part of this work, I define the musculoskeletal system focused
on the description of ligament and joints. It is followed by the explanation of functional disorders and their relationship with structural diseases. Then, I continue with
a characteristics of hypermobility and the associated joint hypermobility syndrome, which I subsequently elaborate with the description of epidemiology, etiopathogenesis and clinical signs. Later on, I present the classification of hypermobility and diagnostic tests with a broader description of the most commonly used ones in the Czech Republic and abroad. In the final part, I come to the differential diagnosis and the characteristics of the treatment of hypermobile individuals.
In the practical part of my thesis, I did a qualitative research. The subjects of my research were two adult men with confirmed hypermobility. I took the anamnesis of the two probands and performed an initital check-up including the examination
of hypermobility according to Janda and also using goniometry. Based on the examination, I proposed a therapy under my leadership for the period of 2-3 months with 60 minutes sessions once a week. Probands were recommended to do exercise for about 15-20 minutes every day.
For one of the probands we planned a total of 10 sessions. After the completion
of the therapy, we conducted an output assessment and made a conclusion that the overall physical condition had improved, but due to the length of the therapy we failed to influence the hypermobility itself because it was impossible to influence the quality of the ligament in such a short time. Compensation of hypermobility is a question
of a very long-term exercise.
Unfortunately, we had to finish the therapy of the second proband before our seventh session because of sudden health complications. That was the reason why we did not reach any positive results. However, this case would also require a long period of time to compensate the hypermobility.
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility,
tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální.
Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců.
V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva
a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility
a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice
a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců.
Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy
a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut.
U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení.
U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis deals with the issue of joint hypermobility. Hypermobility does not constitute a disease in the true sense, but a certain level of ligament quality.
It is manifested by increased range of movements in joints over the physiological limit. Above all, it should be noted that especially the ligament fulfills the strengthening
and fixing function of the musculoskeletal system. In cases of hypermobility there is increased laxity of ligaments and looseness of joint capsules, moreover, it is associated with low muscle tone. As a consequence of the insufficiency of ligament, hypermobility is accompanied with joint instability, which leads to the development of functional disorders. Therefore, physiotherapy constitutes a crucial role in the compensation of the hypermobility signs in order to avoid that functional disorders grow into structural ones.
The aim of this work was mainly to explain the problems of hypermobility and
to propose an appropriate physiotherapeutical treatment of hypermobile individuals.
In the theoretical part of this work, I define the musculoskeletal system focused
on the description of ligament and joints. It is followed by the explanation of functional disorders and their relationship with structural diseases. Then, I continue with
a characteristics of hypermobility and the associated joint hypermobility syndrome, which I subsequently elaborate with the description of epidemiology, etiopathogenesis and clinical signs. Later on, I present the classification of hypermobility and diagnostic tests with a broader description of the most commonly used ones in the Czech Republic and abroad. In the final part, I come to the differential diagnosis and the characteristics of the treatment of hypermobile individuals.
In the practical part of my thesis, I did a qualitative research. The subjects of my research were two adult men with confirmed hypermobility. I took the anamnesis of the two probands and performed an initital check-up including the examination
of hypermobility according to Janda and also using goniometry. Based on the examination, I proposed a therapy under my leadership for the period of 2-3 months with 60 minutes sessions once a week. Probands were recommended to do exercise for about 15-20 minutes every day.
For one of the probands we planned a total of 10 sessions. After the completion
of the therapy, we conducted an output assessment and made a conclusion that the overall physical condition had improved, but due to the length of the therapy we failed to influence the hypermobility itself because it was impossible to influence the quality of the ligament in such a short time. Compensation of hypermobility is a question
of a very long-term exercise.
Unfortunately, we had to finish the therapy of the second proband before our seventh session because of sudden health complications. That was the reason why we did not reach any positive results. However, this case would also require a long period of time to compensate the hypermobility.
1. Současný stav:
Hypermobilita neboli zvětšený kloubní rozsah ve spojení se sníženou odolností vazů představuje výrazný zdravotní problém. Kloub je ze své fyziologické polohy přesunut do jiné, ve které není schopen vykonávat svou správnou funkci. Tím je kloub dlouhodobě přetížen a dochází ke zdravotním obtížím, např. bolesti zad a kloubů, kloubním blokádám a spasmům okolních svalů. Hypermobilitu můžeme dělit na vrozenou (geneticky podmíněnou) nebo získanou. Získaná hypermobilita bývá způsobena nevhodným sportem (balet, gymnastika apod.) nebo závažným onemocněním. Dále hypermobilitu dělíme na celkovou a lokální. Celková se může projevovat u těhotných žen v důsledku působení hormonů, lokální hypermobilita vzniká jako kompenzační mechanismus při omezení pohybu v jiném segmentu či kloubu. Projevy hypermobility se mohou lišit napříč pacienty, proto při terapii musíme brát ohled na individuální přístup k pacientovi, aby byla terapie účinná.
2. Cíl práce:
1) Vysvětlení problematiky hypermobility.
2) Navrhnout vhodnou fyzioterapeutickou léčbu u hypermobilních jedinců.
3. Výzkumné otázky:
1) Jaké fyzioterapeutické metody jsou vhodné při léčbě hypermobility?
2) Jaká souvislost je mezi hypermobilitou a funkčními poruchami pohybového systému?
4. Popis metodiky:
Pro praktickou část bakalářské práce bude zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhne formou zpracování kazuistik, které budou obsahovat anamnézu, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, instruktáž cvičení, porovnání výsledků a jejich vyhodnocení.
Výběrový soubor budou tvořit jedinci s hypermobilitou, diagnostikovanou od lékaře. Terapie bude probíhat 2-3 měsíce.
5. Předpokládané využití práce v praxi:
Práce může najít využití v praxi fyzioterapeutů, tak i pro širokou veřejnost, zvláště pro pacienty, kteří trpí touto diagnózou.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav:
Hypermobilita neboli zvětšený kloubní rozsah ve spojení se sníženou odolností vazů představuje výrazný zdravotní problém. Kloub je ze své fyziologické polohy přesunut do jiné, ve které není schopen vykonávat svou správnou funkci. Tím je kloub dlouhodobě přetížen a dochází ke zdravotním obtížím, např. bolesti zad a kloubů, kloubním blokádám a spasmům okolních svalů. Hypermobilitu můžeme dělit na vrozenou (geneticky podmíněnou) nebo získanou. Získaná hypermobilita bývá způsobena nevhodným sportem (balet, gymnastika apod.) nebo závažným onemocněním. Dále hypermobilitu dělíme na celkovou a lokální. Celková se může projevovat u těhotných žen v důsledku působení hormonů, lokální hypermobilita vzniká jako kompenzační mechanismus při omezení pohybu v jiném segmentu či kloubu. Projevy hypermobility se mohou lišit napříč pacienty, proto při terapii musíme brát ohled na individuální přístup k pacientovi, aby byla terapie účinná.
2. Cíl práce:
1) Vysvětlení problematiky hypermobility.
2) Navrhnout vhodnou fyzioterapeutickou léčbu u hypermobilních jedinců.
3. Výzkumné otázky:
1) Jaké fyzioterapeutické metody jsou vhodné při léčbě hypermobility?
2) Jaká souvislost je mezi hypermobilitou a funkčními poruchami pohybového systému?
4. Popis metodiky:
Pro praktickou část bakalářské práce bude zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhne formou zpracování kazuistik, které budou obsahovat anamnézu, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, instruktáž cvičení, porovnání výsledků a jejich vyhodnocení.
Výběrový soubor budou tvořit jedinci s hypermobilitou, diagnostikovanou od lékaře. Terapie bude probíhat 2-3 měsíce.
5. Předpokládané využití práce v praxi:
Práce může najít využití v praxi fyzioterapeutů, tak i pro širokou veřejnost, zvláště pro pacienty, kteří trpí touto diagnózou.
Seznam doporučené literatury
LEWIT, Karel. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přeprac. vyd. Praha: Sdělovací technika, 2003, 411 s. ISBN 80-866-4504-5.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 80-716-9970-5.
KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
JANDA, Vladimír. Svalové funkční testy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 325 s. ISBN 80-247-0722-5.
DYLEVSKÝ, Ivan. Obecná kineziologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 190 s. ISBN 978-80-247-1649-7.
Seznam doporučené literatury
LEWIT, Karel. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. přeprac. vyd. Praha: Sdělovací technika, 2003, 411 s. ISBN 80-866-4504-5.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 80-716-9970-5.
KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571.
JANDA, Vladimír. Svalové funkční testy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 325 s. ISBN 80-247-0722-5.
DYLEVSKÝ, Ivan. Obecná kineziologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 190 s. ISBN 978-80-247-1649-7.