Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce.
Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku.
Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky:
VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku?
VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku?
K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy:
H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje.
H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen.
H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje.
H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily.
Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami.
Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města.
Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.
Anotace v angličtině
Romanies are the most numerous ethnic minority in the Czech Republic. The Romany minority is very often connected with the problem of social exclusion. Excluded Romanies have got a lower level of education, high unemployment, high criminality, a worse state of health, a shorter average length of life, a low level of eating and housing. The majority socially dissociates themselvesfrom them. The bachelor´s thesis titled The Romany Minority in Vimperk from the Point of View of the Majority is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with social exclusion, describes Romanies, sub-ethnic groups of Romanies and their origin. It also describes the current situation of Romanies in the Czech Republic and in the town of Vimperk based on the data obtained from the Czech statistical office. The next chapters address selected social problems of Romanies and the related problem of discrimination. They namely focus on the topic of housing, unemployment, and education. Discrimination can usually be understood as differentiation or as a different approach to groups of people of certain age, gender, racial or ethnic origin; to people adhering to a specific culture and religion, or to groups which have got a specific disadvantage, alternatively a marginal social position; and who differ in this characteristic from other people. The last chapter deals with selected socially pathological phenomena concerning the Romany minority, such as criminality, gambling, drugs, and prostitution. The goal of this thesis is to chart the view of the majority inhabitants on the Romany minority in the town of Vimperk using the concept of social distance. Furthermore, its aim is to find out the cause of the negative view using quantitative research. The quantitative research was conducted through the method of questioning - the technique of standardized questionnaire.
Two research questions have been determined for the purpose of thethesis:
VO 1: What is the social distance of the majority against the Romany minority in Vimperk?
VO 2: What are the sources of the negative view of the majority on the Romany minority in Vimperk?
Following hypotheses were set based on the research questions:
H1a: The social distance towards the Romany minority is growing with age.
H1b: The social distance towards the Romany minority is higher in case of men than women.
H1c: The social distance to the Romany minority is decreasing with higher education of the majority.
H1d: The people who experienced a direct conflict with the Romanies evince higher rate of social distance compared to the people who have not experiences any direct conflict.
The whole aggregate includes 133 majority inhabitants who live in the town of Vimperk from the age of 18 over 65 years of age. The obtained data have been processed through descriptive statistics in the programme Excel and set hypotheses have been evaluated statistically in the programme SPSS.
The results have shown that the social distance of the majority inhabitants against the Romany minority in the town of Vimperk is not significantly influenced by gender, age, or education. The majority society dissociate themselves the most from the Romany minority in the relation of near kinship through marriage and a near friend, according to Bogardus´s scale of social distance. The Bogardus´s social distance scale is most often used to measure racism and other ethnic prejudice. It is a scale which consists of statements that are supposed to show what social distances feel the respondents among themselves and other groups. Among the most common problems connected to the Romany minority in the town of Vimperk is the disturbance of the peace at night, criminality, prostitution, drugs, and gambling. Other problems which appear in connection to the Romanies is unemployment, venereal diseases, maladjusted behaviour in the society, and polluting the town.
Klíčová slova
Diskriminace, Rom / Romka, Romská menšina, Sociálně patologické jevy, Sociální vyloučení
Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce.
Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku.
Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky:
VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku?
VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku?
K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy:
H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje.
H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen.
H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje.
H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily.
Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami.
Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města.
Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.
Anotace v angličtině
Romanies are the most numerous ethnic minority in the Czech Republic. The Romany minority is very often connected with the problem of social exclusion. Excluded Romanies have got a lower level of education, high unemployment, high criminality, a worse state of health, a shorter average length of life, a low level of eating and housing. The majority socially dissociates themselvesfrom them. The bachelor´s thesis titled The Romany Minority in Vimperk from the Point of View of the Majority is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with social exclusion, describes Romanies, sub-ethnic groups of Romanies and their origin. It also describes the current situation of Romanies in the Czech Republic and in the town of Vimperk based on the data obtained from the Czech statistical office. The next chapters address selected social problems of Romanies and the related problem of discrimination. They namely focus on the topic of housing, unemployment, and education. Discrimination can usually be understood as differentiation or as a different approach to groups of people of certain age, gender, racial or ethnic origin; to people adhering to a specific culture and religion, or to groups which have got a specific disadvantage, alternatively a marginal social position; and who differ in this characteristic from other people. The last chapter deals with selected socially pathological phenomena concerning the Romany minority, such as criminality, gambling, drugs, and prostitution. The goal of this thesis is to chart the view of the majority inhabitants on the Romany minority in the town of Vimperk using the concept of social distance. Furthermore, its aim is to find out the cause of the negative view using quantitative research. The quantitative research was conducted through the method of questioning - the technique of standardized questionnaire.
Two research questions have been determined for the purpose of thethesis:
VO 1: What is the social distance of the majority against the Romany minority in Vimperk?
VO 2: What are the sources of the negative view of the majority on the Romany minority in Vimperk?
Following hypotheses were set based on the research questions:
H1a: The social distance towards the Romany minority is growing with age.
H1b: The social distance towards the Romany minority is higher in case of men than women.
H1c: The social distance to the Romany minority is decreasing with higher education of the majority.
H1d: The people who experienced a direct conflict with the Romanies evince higher rate of social distance compared to the people who have not experiences any direct conflict.
The whole aggregate includes 133 majority inhabitants who live in the town of Vimperk from the age of 18 over 65 years of age. The obtained data have been processed through descriptive statistics in the programme Excel and set hypotheses have been evaluated statistically in the programme SPSS.
The results have shown that the social distance of the majority inhabitants against the Romany minority in the town of Vimperk is not significantly influenced by gender, age, or education. The majority society dissociate themselves the most from the Romany minority in the relation of near kinship through marriage and a near friend, according to Bogardus´s scale of social distance. The Bogardus´s social distance scale is most often used to measure racism and other ethnic prejudice. It is a scale which consists of statements that are supposed to show what social distances feel the respondents among themselves and other groups. Among the most common problems connected to the Romany minority in the town of Vimperk is the disturbance of the peace at night, criminality, prostitution, drugs, and gambling. Other problems which appear in connection to the Romanies is unemployment, venereal diseases, maladjusted behaviour in the society, and polluting the town.
Klíčová slova
Diskriminace, Rom / Romka, Romská menšina, Sociálně patologické jevy, Sociální vyloučení
Teoretická východiska: Kvalifikovaný odhad sociálně exkludovaných Romů a Romek ve městě Vimperk činí ca 200 osob. S ohledem na to, že se jedná o příhraniční oblast, existuje zde vyšší koncentrace sociálně patologických jevů jako je nezaměstnanost, prostituce, obchod s drogami a jejich zneužívání, kriminalita, atp. Tyto jevy jsou přímo spojené se sociální exkluzí. Nabídka sociálních služeb pro cílovou skupinu sociálně exkludovaných Romů a Romek je v lokalitě nedostačující a orientuje se výhradně na děti a mládež. V lokalitě panují protiřímské nálady, které se dotýkají především oblasti bydlení a přestěhovávání dalších romských rodin.
Cíl práce: Zmapovat pohled majority na romskou menšinu ve Vimperku.
Výzkumná otázka:
1. Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku?
2. Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku?
Metodika: Bude použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku, kde použiji a) standardizovanou Bogardusovu škálu sociální distance a b) vlastní dotazník ca 5-10 otázek. Výzkumný soubor bude tvořen majoritními obyvateli města Vimperk (populace ca 17 000 osob), kde bude kvótním výběrem získán vzorek o velikosti ca 150 osob (jedná se o reprezentativní vzorek na hladině významnosti 95 %, interval spolehlivosti 8). Data budou statisticky zpracována.
Předpokládaný přínos pro praxi: Výsledky výzkumu poukáží na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě v konkrétní lokalitě. Z výsledků mohou vycházet plány integrace v dané oblasti a budou poskytnuty sociálním pracovníkům pracujícím s romskou minoritou ve městě Vimperk.
Zásady pro vypracování
Teoretická východiska: Kvalifikovaný odhad sociálně exkludovaných Romů a Romek ve městě Vimperk činí ca 200 osob. S ohledem na to, že se jedná o příhraniční oblast, existuje zde vyšší koncentrace sociálně patologických jevů jako je nezaměstnanost, prostituce, obchod s drogami a jejich zneužívání, kriminalita, atp. Tyto jevy jsou přímo spojené se sociální exkluzí. Nabídka sociálních služeb pro cílovou skupinu sociálně exkludovaných Romů a Romek je v lokalitě nedostačující a orientuje se výhradně na děti a mládež. V lokalitě panují protiřímské nálady, které se dotýkají především oblasti bydlení a přestěhovávání dalších romských rodin.
Cíl práce: Zmapovat pohled majority na romskou menšinu ve Vimperku.
Výzkumná otázka:
1. Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku?
2. Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku?
Metodika: Bude použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku, kde použiji a) standardizovanou Bogardusovu škálu sociální distance a b) vlastní dotazník ca 5-10 otázek. Výzkumný soubor bude tvořen majoritními obyvateli města Vimperk (populace ca 17 000 osob), kde bude kvótním výběrem získán vzorek o velikosti ca 150 osob (jedná se o reprezentativní vzorek na hladině významnosti 95 %, interval spolehlivosti 8). Data budou statisticky zpracována.
Předpokládaný přínos pro praxi: Výsledky výzkumu poukáží na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě v konkrétní lokalitě. Z výsledků mohou vycházet plány integrace v dané oblasti a budou poskytnuty sociálním pracovníkům pracujícím s romskou minoritou ve městě Vimperk.
Seznam doporučené literatury
MAREŠ, P. a T. SIROVÁTKA. Sociální vyloučení a sociálního začleňování - koncepty, diskurz, agenda. Sociologický časopis, 2008, roč. 45, č. 2, s. 271-294. ISSN 271-294
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. [online]. 2006. [cit. 20.3.2014]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf
KALEJA, M. Romové otázky a odpovědi v českém a slovenském kontextu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7464-175-6
SAMKOVÁ VESELÁ, K. Romská otázka: psychologické důvody sociálního vyloučení Romů. Praha: BLINKR, 2011. ISBN 978-80-579-03-9
SLÍVKA, R. Integrace romské menšiny: Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2012. In: [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.kraj-jihocesky.cz/integrace romske mensiny
DAVIDOVÁ, E. A KOL. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. 1. vyd. Praha: TRITON, 2010. ISBN 978-80-7387-428-5
Seznam doporučené literatury
MAREŠ, P. a T. SIROVÁTKA. Sociální vyloučení a sociálního začleňování - koncepty, diskurz, agenda. Sociologický časopis, 2008, roč. 45, č. 2, s. 271-294. ISSN 271-294
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. [online]. 2006. [cit. 20.3.2014]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf
KALEJA, M. Romové otázky a odpovědi v českém a slovenském kontextu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7464-175-6
SAMKOVÁ VESELÁ, K. Romská otázka: psychologické důvody sociálního vyloučení Romů. Praha: BLINKR, 2011. ISBN 978-80-579-03-9
SLÍVKA, R. Integrace romské menšiny: Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2012. In: [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.kraj-jihocesky.cz/integrace romske mensiny
DAVIDOVÁ, E. A KOL. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. 1. vyd. Praha: TRITON, 2010. ISBN 978-80-7387-428-5