S ozbrojenými konflikty se lidstvo potýká celá staletí. Téměř vždy je důvodem
ozbrojeného konfliktu nadvláda nad určitým územím. Pokud se zaměříme na ozbrojené
konflikty nám nejbližší historie, je jasné, že mezi ně patří první a druhá světová válka.
Tyto dvě války zapříčinily tisíce mrtvých na všech stranách a velké strádání civilního
obyvatelstva. Po druhé světové válce se mohlo zdát, že je ozbrojeným konfliktům konec.
Přesto následovala válka v Korey či ve Vietnamu, kde opět umírali nevinní civilisté. To
je ale více než padesát let stará historie. Bohužel se ozbrojené konflikty stále opakují
a od roku 1990 jich bylo více než sto dvacet. Nejsou to sice války takového rozsahu,
kdy je zapojený celý svět, ale na svědomí mají také statisíce mrtvých. Trendem konfliktů
po studené válce je nepochybně zabíjení civilního obyvatelstva. Bohužel se poměr ztrát
na ozbrojených silách a civilistech rapidně změnil. Zejména v Africe jsou poměrně malé
ztráty na bojujících jednotkách. Civilisté ale umírají po statisících. Důvody ozbrojených
konfliktů po studené válce jsou různé. Ve většině případů, se ale jedná o území a s ním
spojené etnické čistky, nebo o bohatství, kterým jsou např. v Africe diamanty.
Úkolem mé diplomové práce bylo upozornit na stálé ohrožování základních lidských
práv, která jsou v ozbrojených konfliktech naprosto ignorována.
V teoretické části diplomové práce je popsáno Mezinárodní humanitární právo, které by
mělo být základem pro ozbrojené konflikty. Jsou zde popsány základní zásady
Mezinárodního humanitárního práva a typy ozbrojených konfliktů podle Mezinárodního
humanitárního práva. V Teoretické části jsou dále popsány některé z článků Ženevských
úmluv a Dodatkových protokolů, které v ozbrojených konfliktech od roku 1990 bývají
nejčastěji používané a které jsou velmi závažné.
Vzhledem k množství ozbrojených konfliktů od roku 1990, kterých bylo více než 120, je
v práci uvedeno deset vybraných ozbrojených konfliktů. Ve vybraných konfliktech jsou
popsány jednotlivé válečné zločiny, které byly na civilním obyvatelstvu páchány. Tyto
zločiny jsou podobné v zemích, které jsou společné kulturou či mentalitou. V afrických
státech dochází ke stejným zločinům. Rozdíl je většinou v měřítku páchání těchto válečných
zločinů. Stejně tak je tomu i v konfliktech na území bývalé Jugoslávie.
V diplomové práci byly požity rozhovory s účastníky některých ozbrojených konfliktů,
které značně pomáhají k bližšímu pochopení válečných zločinů, které byly během
ozbrojených konfliktů páchané.
Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a
MS Excel.
Anotace v angličtině
The armed conflicts to humanity for centuries. Almost always the reason for armed conflict
dominion over certain territories. If we focus on armed conflicts closest to us history, it is
clear that these include first and second World War. These two wars have caused thousands of
deaths on all sides and great hardship of the civilian population. After World War II it seemed
that the end of armed conflicts. Nevertheless, followed by the war in Korea or Vietnam,
where once again innocent civilians died. But this is more than fifty years of history.
Unfortunately, the armed conflict is still repeated, and since 1990 there were more than a
hundred and twenty. Although not a war of such magnitude, which is involved in the entire
world, but they have also been responsible for hundreds of deaths. The trend of conflict after
the Cold War is undoubtedly the killing of civilians. Unfortunately, the loss ratio for the
armed forces and civilians dramatically changed. Particularly in Africa are relatively small
losses on fighting units. But civilians are dying by the hundreds of thousands. Reasons for
armed conflict after the Cold War are different. In most cases, however, it is the territory and
related ethnic cleansing, or wealth, which are eg. in Africa diamonds.
The purpose of my thesis was draw attention to the constant threats to fundamental
human rights in armed conflicts are totally ignored.
The theoretical part describes international humanitarian law, which should be the basis for
armed conflict. And describes the basic principles of international humanitarian law and the
types of armed conflict under international humanitarian law. The theoretical part also
describes some of the articles of the Geneva Conventions and the Additional Protocols to the
armed conflict since 1990 are the most commonly used and are very serious.
Due to the number of armed conflicts since 1990, which was more than 120, is shown in the
work of ten selected armed conflicts. In selected conflicts are described various war crimes
that were committed against the civilian population. These crimes are similar in countries that
are a common culture or mentality. In African countries is the same crimes. The difference is
mostly in scale committing these war crimes. The same is true even in the conflicts in the
former Yugoslavia.
In this thesis were consumed interviews with some participants armed conflicts, which greatly
helps us to better understand the war crimes that were committed during the armed conflict.
Processing and evaluation of the results was done in MS Word and MS Excel.
Klíčová slova
ozbrojený konflikt, válka, Ženevské mluvy, Mezinárodní humanitární
právo, zločin, genocida, civilní obyvatelstvo
Klíčová slova v angličtině
armed conflict, war, the Geneva Convention, international humanitarian law,
crime, genocide, civilians
Rozsah průvodní práce
93 s. (133 176 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
S ozbrojenými konflikty se lidstvo potýká celá staletí. Téměř vždy je důvodem
ozbrojeného konfliktu nadvláda nad určitým územím. Pokud se zaměříme na ozbrojené
konflikty nám nejbližší historie, je jasné, že mezi ně patří první a druhá světová válka.
Tyto dvě války zapříčinily tisíce mrtvých na všech stranách a velké strádání civilního
obyvatelstva. Po druhé světové válce se mohlo zdát, že je ozbrojeným konfliktům konec.
Přesto následovala válka v Korey či ve Vietnamu, kde opět umírali nevinní civilisté. To
je ale více než padesát let stará historie. Bohužel se ozbrojené konflikty stále opakují
a od roku 1990 jich bylo více než sto dvacet. Nejsou to sice války takového rozsahu,
kdy je zapojený celý svět, ale na svědomí mají také statisíce mrtvých. Trendem konfliktů
po studené válce je nepochybně zabíjení civilního obyvatelstva. Bohužel se poměr ztrát
na ozbrojených silách a civilistech rapidně změnil. Zejména v Africe jsou poměrně malé
ztráty na bojujících jednotkách. Civilisté ale umírají po statisících. Důvody ozbrojených
konfliktů po studené válce jsou různé. Ve většině případů, se ale jedná o území a s ním
spojené etnické čistky, nebo o bohatství, kterým jsou např. v Africe diamanty.
Úkolem mé diplomové práce bylo upozornit na stálé ohrožování základních lidských
práv, která jsou v ozbrojených konfliktech naprosto ignorována.
V teoretické části diplomové práce je popsáno Mezinárodní humanitární právo, které by
mělo být základem pro ozbrojené konflikty. Jsou zde popsány základní zásady
Mezinárodního humanitárního práva a typy ozbrojených konfliktů podle Mezinárodního
humanitárního práva. V Teoretické části jsou dále popsány některé z článků Ženevských
úmluv a Dodatkových protokolů, které v ozbrojených konfliktech od roku 1990 bývají
nejčastěji používané a které jsou velmi závažné.
Vzhledem k množství ozbrojených konfliktů od roku 1990, kterých bylo více než 120, je
v práci uvedeno deset vybraných ozbrojených konfliktů. Ve vybraných konfliktech jsou
popsány jednotlivé válečné zločiny, které byly na civilním obyvatelstvu páchány. Tyto
zločiny jsou podobné v zemích, které jsou společné kulturou či mentalitou. V afrických
státech dochází ke stejným zločinům. Rozdíl je většinou v měřítku páchání těchto válečných
zločinů. Stejně tak je tomu i v konfliktech na území bývalé Jugoslávie.
V diplomové práci byly požity rozhovory s účastníky některých ozbrojených konfliktů,
které značně pomáhají k bližšímu pochopení válečných zločinů, které byly během
ozbrojených konfliktů páchané.
Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a
MS Excel.
Anotace v angličtině
The armed conflicts to humanity for centuries. Almost always the reason for armed conflict
dominion over certain territories. If we focus on armed conflicts closest to us history, it is
clear that these include first and second World War. These two wars have caused thousands of
deaths on all sides and great hardship of the civilian population. After World War II it seemed
that the end of armed conflicts. Nevertheless, followed by the war in Korea or Vietnam,
where once again innocent civilians died. But this is more than fifty years of history.
Unfortunately, the armed conflict is still repeated, and since 1990 there were more than a
hundred and twenty. Although not a war of such magnitude, which is involved in the entire
world, but they have also been responsible for hundreds of deaths. The trend of conflict after
the Cold War is undoubtedly the killing of civilians. Unfortunately, the loss ratio for the
armed forces and civilians dramatically changed. Particularly in Africa are relatively small
losses on fighting units. But civilians are dying by the hundreds of thousands. Reasons for
armed conflict after the Cold War are different. In most cases, however, it is the territory and
related ethnic cleansing, or wealth, which are eg. in Africa diamonds.
The purpose of my thesis was draw attention to the constant threats to fundamental
human rights in armed conflicts are totally ignored.
The theoretical part describes international humanitarian law, which should be the basis for
armed conflict. And describes the basic principles of international humanitarian law and the
types of armed conflict under international humanitarian law. The theoretical part also
describes some of the articles of the Geneva Conventions and the Additional Protocols to the
armed conflict since 1990 are the most commonly used and are very serious.
Due to the number of armed conflicts since 1990, which was more than 120, is shown in the
work of ten selected armed conflicts. In selected conflicts are described various war crimes
that were committed against the civilian population. These crimes are similar in countries that
are a common culture or mentality. In African countries is the same crimes. The difference is
mostly in scale committing these war crimes. The same is true even in the conflicts in the
former Yugoslavia.
In this thesis were consumed interviews with some participants armed conflicts, which greatly
helps us to better understand the war crimes that were committed during the armed conflict.
Processing and evaluation of the results was done in MS Word and MS Excel.
Klíčová slova
ozbrojený konflikt, válka, Ženevské mluvy, Mezinárodní humanitární
právo, zločin, genocida, civilní obyvatelstvo
Klíčová slova v angličtině
armed conflict, war, the Geneva Convention, international humanitarian law,
crime, genocide, civilians
Zásady pro vypracování
Konzultant Ing. Libor Líbal- KRA
Současný stav:
Ženevské úmluvy jsou 4 úmluvy a 3 dodatkové protokoly, které upravují podmínky a pravidla mezinárodního práva na ochranu obětí války. Ženevské úmluvy na ochranu obětí války byly nově sjednány na diplomatické konferenci konané v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 po skončení druhé světové války, přičemž byly aktualizovány dřívější tři smlouvy a přidána čtvrtá úmluva. Ženevské úmluvy z roku 1949 byly ratifikovány celé nebo s výhradami 194 státyŽenevské úmluvy zavazují každou skupinu účastnící se v ozbrojeném konfliktu, tedy nejen vládní síly, ale i například povstalce a její příslušníky. Ženevské úmluvy musí být dodrženy všemi stranami konfliktu za všech okolností, tedy i bez ohledu na chování kterékoli ze stran konfliktu. Vážná porušení Ženevských úmluv představují válečné zločiny a pachatel je trestně odpovědný podle mezinárodního práva.
Cíl práce:
Objasnit ohrožení základních práv člověka, která jsou během ozbrojených konfliktů nerespektována a poukázat na celosvětový problém porušování zásad mezinárodního humanitárního práva a s ním spojenými Ženevskými úmluvami z pohledu ochrany obyvatelstva.
Výzkumná otázka:
Dochází ve všech ozbrojených konfliktech od roku 1990 k porušení některé části Ženevských úmluv a dodatkových protokolů?
Metodika:
Analyzovat, jak jsou plněna ustanovení ochrany obyvatelstva z Ženevských úmluva dodatkových protokolů v ozbrojených konfliktech od roku 1990.
Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Zdrojem dat bude zejména Mezinárodní červený kříž, Organizace spojených národů (OSN), informace od vojenskch zpravodajských skupin Armády České republiky, které nejsou utajované a mohou být oficiálně zveřejněny a rozhovory s bývalými příslušníky Armády České republiky nasazených v jednotkách UN v ozbrojených konfliktech.
Předpokládané využití v praxi:
Práci bude možné použít v praxi pro orgány zabývající se dodržováním mezinárodního humanitárního práva nebo jako výukový materiál pro obory spojené s ochranou obyvatelstva.
Zásady pro vypracování
Konzultant Ing. Libor Líbal- KRA
Současný stav:
Ženevské úmluvy jsou 4 úmluvy a 3 dodatkové protokoly, které upravují podmínky a pravidla mezinárodního práva na ochranu obětí války. Ženevské úmluvy na ochranu obětí války byly nově sjednány na diplomatické konferenci konané v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 po skončení druhé světové války, přičemž byly aktualizovány dřívější tři smlouvy a přidána čtvrtá úmluva. Ženevské úmluvy z roku 1949 byly ratifikovány celé nebo s výhradami 194 státyŽenevské úmluvy zavazují každou skupinu účastnící se v ozbrojeném konfliktu, tedy nejen vládní síly, ale i například povstalce a její příslušníky. Ženevské úmluvy musí být dodrženy všemi stranami konfliktu za všech okolností, tedy i bez ohledu na chování kterékoli ze stran konfliktu. Vážná porušení Ženevských úmluv představují válečné zločiny a pachatel je trestně odpovědný podle mezinárodního práva.
Cíl práce:
Objasnit ohrožení základních práv člověka, která jsou během ozbrojených konfliktů nerespektována a poukázat na celosvětový problém porušování zásad mezinárodního humanitárního práva a s ním spojenými Ženevskými úmluvami z pohledu ochrany obyvatelstva.
Výzkumná otázka:
Dochází ve všech ozbrojených konfliktech od roku 1990 k porušení některé části Ženevských úmluv a dodatkových protokolů?
Metodika:
Analyzovat, jak jsou plněna ustanovení ochrany obyvatelstva z Ženevských úmluva dodatkových protokolů v ozbrojených konfliktech od roku 1990.
Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Zdrojem dat bude zejména Mezinárodní červený kříž, Organizace spojených národů (OSN), informace od vojenskch zpravodajských skupin Armády České republiky, které nejsou utajované a mohou být oficiálně zveřejněny a rozhovory s bývalými příslušníky Armády České republiky nasazených v jednotkách UN v ozbrojených konfliktech.
Předpokládané využití v praxi:
Práci bude možné použít v praxi pro orgány zabývající se dodržováním mezinárodního humanitárního práva nebo jako výukový materiál pro obory spojené s ochranou obyvatelstva.
Seznam doporučené literatury
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. o vázanosti České a Slovenské federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám
Vyhláška ministra zahraničních věcí č 65/1954 o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války
Genocide, war crimes and crimes against humanity - A Digest of the Case Law of the nternational Criminal Tribunal for Rwanda, Human Rights Watch, 2010, 482 s. ISBN: 1-56432-586-5.
HENCKAERTS, J.M.,DOSWALD-BECK, L., Customary International Humanitarian Law: Volume 1, Rules, Cambridge University Press, 2005, 676 s. ISBN-13: 978-0521005289
SCHABAS, W.,Unimaginable Atrocities: Justice, Politics, and Rights at the War Crimes Tribunals, Oxford University Press, 2014, 240 s. ISBN-13: 978-0198712954
SCHABAS, W. Genocide in International Law: The Crime of Crimes, Cambridge University Press 2. vyd., 2009, 760 s. ISBN-13: 978-0521719001
SOLIS, G.D., The Law of Armed Conflict: International Humanitarian Law in War, Cambridge University Press, 2010, 692 s. ISBN-13: 978-0521870887
Seznam doporučené literatury
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. o vázanosti České a Slovenské federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám
Vyhláška ministra zahraničních věcí č 65/1954 o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války
Genocide, war crimes and crimes against humanity - A Digest of the Case Law of the nternational Criminal Tribunal for Rwanda, Human Rights Watch, 2010, 482 s. ISBN: 1-56432-586-5.
HENCKAERTS, J.M.,DOSWALD-BECK, L., Customary International Humanitarian Law: Volume 1, Rules, Cambridge University Press, 2005, 676 s. ISBN-13: 978-0521005289
SCHABAS, W.,Unimaginable Atrocities: Justice, Politics, and Rights at the War Crimes Tribunals, Oxford University Press, 2014, 240 s. ISBN-13: 978-0198712954
SCHABAS, W. Genocide in International Law: The Crime of Crimes, Cambridge University Press 2. vyd., 2009, 760 s. ISBN-13: 978-0521719001
SOLIS, G.D., The Law of Armed Conflict: International Humanitarian Law in War, Cambridge University Press, 2010, 692 s. ISBN-13: 978-0521870887