Informace o kvalifikační práci Rizika spojená s radiační expozicí při mammografickém screeningu a jejich porovnání s prospěšností mammorgafického screeningu
V České republice (dále jen ČR) funguje již třináctým rokem mamografický screeningový program (dále jen MMG screening), který pomáhá odhalovat časná stadia zhoubných novotvarů prsu (dále je ZN), čímž podstatnou měrou přispívá k úspěšnosti léčby tohoto zákeřného onemocnění. Nepopiratelný přínos MMG screeningu je v ČR již dostatečně prokázán, ovšem kvůli špatné informovanosti, pověrám nebo prosté neochotě starat se o své zdraví je screeningový program využíván pouze o něco více než polovinou ženské populace. Jedním z důvodů neochoty žen tento program využívat je zajisté strach z dopadů záření, které se používá při mamografickém vyšetření.
Cílem této práce bylo v první fázi objasnění vztahu mezi dávkou záření obdrženou během života ženy využívající screeningový program a zvýšenou pravděpodobností incidence zhoubného novotvaru způsobenou indukováním tumoru účinkem ionizujícího záření. V druhé fázi potom porovnání šance na odhalení ZN v prvním klinickém stadiu u ženy MMG screening pravidelně využívající a u ženy MMG screening nevyužívající.
Pro zjištění konkrétních obdržených dávek bylo provedeno měření na jednom screeningovém pracovišti v západních Čechách. Sledovány byly tři věkové kategorie žen ve věku od pětačtyřiceti do devětapadesáti let. Sledována byla jednak průměrná dávka obdržená při klasickém mamografickém vyšetření a jednak dávka obdržená při tzv. doplňujícím mamografickém vyšetření. Tyto hodnoty byly podrobeny statistickému šetření za účelem zjistit, zda dávka obdržená při mamografii je závislá na věku pacienta.
V teoretické části jsou uvedeny základní principy MMG screenignu a mamografie jako takové, dále použité statistické metody a především přístupy ke stanovení rizika plynoucího z ionizujícího záření. Jako hlavní zdroj informací pro stanovení rizika byla použita doporučení ICRP Publikace 103 z roku 2007 a z ní vyplývající závěry.
V praktické části bylo prokázáno, že průměrná dávka obdržená při klasické mamografii je na věku ženy nezávislá. U doplňující mamografie toto prokázáno být nemohlo vzhledem k malému souboru dat a široké škále naměřených hodnot. Hlavní hypotéza, tedy že přes nevýhody ve formě zvýšené možnosti indukce tumoru je MMG screening výhodné využívat, byla potvrzena.
Anotace v angličtině
The screening mammography programme has been running succesfully in the Czech republic for 13 years. Due to its ability to uncover earlystages of breast cancer, it helps to fight this serious disease. Although the positive outcome of this programme in the Czech republic has been already proved, there is only approximately 50% of women who have been regularly treated with it.One of the major reasons for this fact is a fear of cancer induction caused by the use of X-rays during the mammography.
The main goal of this thesis is to calculate the risk of breast cancer induction caused by the mammography and to compare benefits of the screening programme for a woman who goes for regular checkups and a woman who does not.
The measurement of concrete doses was made in one screening centre center located in western bohemia region. The group of observed patients at the age of 45-59 was divided into three categories. The object of measurement was an average dose received during the screening mammography, plus an average dose received during an additional mammography, which may sometimes occure during the examination. These data was studied through a statistic investigation to prove that the received dose is not dependent on the patient´s age.
In the theoretical part of this work main principals of the screening mammography programme and mammography itself are repeated. The methods of statistic investigation and the methodology for estimating breast cancer risks based on recommendations of ICRP Publication 103.
In the practical part was proved, that the average dose received during the classical mammography does not depend on the age of the patient. This could not be proved for an additional mammography dose, because of not sufficient group of statistic data. The main hypothesis, that regular checkups using the mammographical screening programme is benefical for women , was verified.
Approximate glandular dose, tumor induction, the screening mammography programme, malignant breast neoplasm
Rozsah průvodní práce
115 s. (149 855 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
V České republice (dále jen ČR) funguje již třináctým rokem mamografický screeningový program (dále jen MMG screening), který pomáhá odhalovat časná stadia zhoubných novotvarů prsu (dále je ZN), čímž podstatnou měrou přispívá k úspěšnosti léčby tohoto zákeřného onemocnění. Nepopiratelný přínos MMG screeningu je v ČR již dostatečně prokázán, ovšem kvůli špatné informovanosti, pověrám nebo prosté neochotě starat se o své zdraví je screeningový program využíván pouze o něco více než polovinou ženské populace. Jedním z důvodů neochoty žen tento program využívat je zajisté strach z dopadů záření, které se používá při mamografickém vyšetření.
Cílem této práce bylo v první fázi objasnění vztahu mezi dávkou záření obdrženou během života ženy využívající screeningový program a zvýšenou pravděpodobností incidence zhoubného novotvaru způsobenou indukováním tumoru účinkem ionizujícího záření. V druhé fázi potom porovnání šance na odhalení ZN v prvním klinickém stadiu u ženy MMG screening pravidelně využívající a u ženy MMG screening nevyužívající.
Pro zjištění konkrétních obdržených dávek bylo provedeno měření na jednom screeningovém pracovišti v západních Čechách. Sledovány byly tři věkové kategorie žen ve věku od pětačtyřiceti do devětapadesáti let. Sledována byla jednak průměrná dávka obdržená při klasickém mamografickém vyšetření a jednak dávka obdržená při tzv. doplňujícím mamografickém vyšetření. Tyto hodnoty byly podrobeny statistickému šetření za účelem zjistit, zda dávka obdržená při mamografii je závislá na věku pacienta.
V teoretické části jsou uvedeny základní principy MMG screenignu a mamografie jako takové, dále použité statistické metody a především přístupy ke stanovení rizika plynoucího z ionizujícího záření. Jako hlavní zdroj informací pro stanovení rizika byla použita doporučení ICRP Publikace 103 z roku 2007 a z ní vyplývající závěry.
V praktické části bylo prokázáno, že průměrná dávka obdržená při klasické mamografii je na věku ženy nezávislá. U doplňující mamografie toto prokázáno být nemohlo vzhledem k malému souboru dat a široké škále naměřených hodnot. Hlavní hypotéza, tedy že přes nevýhody ve formě zvýšené možnosti indukce tumoru je MMG screening výhodné využívat, byla potvrzena.
Anotace v angličtině
The screening mammography programme has been running succesfully in the Czech republic for 13 years. Due to its ability to uncover earlystages of breast cancer, it helps to fight this serious disease. Although the positive outcome of this programme in the Czech republic has been already proved, there is only approximately 50% of women who have been regularly treated with it.One of the major reasons for this fact is a fear of cancer induction caused by the use of X-rays during the mammography.
The main goal of this thesis is to calculate the risk of breast cancer induction caused by the mammography and to compare benefits of the screening programme for a woman who goes for regular checkups and a woman who does not.
The measurement of concrete doses was made in one screening centre center located in western bohemia region. The group of observed patients at the age of 45-59 was divided into three categories. The object of measurement was an average dose received during the screening mammography, plus an average dose received during an additional mammography, which may sometimes occure during the examination. These data was studied through a statistic investigation to prove that the received dose is not dependent on the patient´s age.
In the theoretical part of this work main principals of the screening mammography programme and mammography itself are repeated. The methods of statistic investigation and the methodology for estimating breast cancer risks based on recommendations of ICRP Publication 103.
In the practical part was proved, that the average dose received during the classical mammography does not depend on the age of the patient. This could not be proved for an additional mammography dose, because of not sufficient group of statistic data. The main hypothesis, that regular checkups using the mammographical screening programme is benefical for women , was verified.
Approximate glandular dose, tumor induction, the screening mammography programme, malignant breast neoplasm
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
V současné době jsou již po několikaletém mammografickém screeningovém programu známy a zveřejňovány jeho nesporné přínosy. Se zvyšujícím se záchytem zhoubných novotvarů prsu v prvním stadiu přímo úměrně roste úspěšnost léčby. Obecně lze tvrdit, že žena navštěvující pravidelně mammografický screening, má značnou šanci, že pokud se u ní Ca prsu vyvine, prodělá včasnou léčbu a toto onemocnění přežije. O čem se na druhou stranu příliž nemluví, je radiační zátěž totoho vyšetření a její potenciální dopady ve formě zvýšené incidence Ca prsu, indukovaného právě mammografií. Toto riziko se dále zvyšuje tzv. recallem, což jsou doplňující modifikované snímky, prováděné v případě ,kdy má diagnostikující lékař jakékoli pochybnosti. Tyto snímky mohou mít i několikanásobnou dávku.
Cíle práce:
1. Prokázání prospěšnosti mammografického screeningu i přes jeho nevýhody ve formě možnosti indukce zhoubného novotvaru.
Výzkumné otázky:
1. Jaká je průměrná dávka při MMG vyšetření?
2. O kolik se zvyšuje riziko incidence zhoubného novotvaru prsu u ženy pravidelně navštěvující screening?
3. Je mammografický screening výhodý?
Metodika:
Statistické šetření dávek obdržených při mammografickém screeningu na jednom konkrétním screeningovém pracovišti.
Prostý výpočet nárůstu rizika incidence zhoubného novotvaru v prsu na základě doporučení ICRP 103 z roku 2007.
Porovnání množství potenciálních zhoubných novotvarů prsu neodhalených v prvním stádiu vývoje u žen screening navštěvujících a žen screening nenavštěvujících.
Předpokládané využití práce v praxi:
Tato práce by měla sloužit jako přednáškový materiál v rámci celoživotního vzdělávání zdravotníků. Jako varování před neúměrnou radiační zátěží zdravých lidí, navštěvujících preventivní vyšetření prsu, způsobovanou indikací doplňujících snímků. Měla by zdůvodnit, v případě potřeby doplňujícího vyšetření, použití jiné, nezátěžové diagnostické metody, např. ultrazvuku, jako metody první volby. Dále by měla sloužit také jako varování před snahou mammografický screening úplně zrušit.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
V současné době jsou již po několikaletém mammografickém screeningovém programu známy a zveřejňovány jeho nesporné přínosy. Se zvyšujícím se záchytem zhoubných novotvarů prsu v prvním stadiu přímo úměrně roste úspěšnost léčby. Obecně lze tvrdit, že žena navštěvující pravidelně mammografický screening, má značnou šanci, že pokud se u ní Ca prsu vyvine, prodělá včasnou léčbu a toto onemocnění přežije. O čem se na druhou stranu příliž nemluví, je radiační zátěž totoho vyšetření a její potenciální dopady ve formě zvýšené incidence Ca prsu, indukovaného právě mammografií. Toto riziko se dále zvyšuje tzv. recallem, což jsou doplňující modifikované snímky, prováděné v případě ,kdy má diagnostikující lékař jakékoli pochybnosti. Tyto snímky mohou mít i několikanásobnou dávku.
Cíle práce:
1. Prokázání prospěšnosti mammografického screeningu i přes jeho nevýhody ve formě možnosti indukce zhoubného novotvaru.
Výzkumné otázky:
1. Jaká je průměrná dávka při MMG vyšetření?
2. O kolik se zvyšuje riziko incidence zhoubného novotvaru prsu u ženy pravidelně navštěvující screening?
3. Je mammografický screening výhodý?
Metodika:
Statistické šetření dávek obdržených při mammografickém screeningu na jednom konkrétním screeningovém pracovišti.
Prostý výpočet nárůstu rizika incidence zhoubného novotvaru v prsu na základě doporučení ICRP 103 z roku 2007.
Porovnání množství potenciálních zhoubných novotvarů prsu neodhalených v prvním stádiu vývoje u žen screening navštěvujících a žen screening nenavštěvujících.
Předpokládané využití práce v praxi:
Tato práce by měla sloužit jako přednáškový materiál v rámci celoživotního vzdělávání zdravotníků. Jako varování před neúměrnou radiační zátěží zdravých lidí, navštěvujících preventivní vyšetření prsu, způsobovanou indikací doplňujících snímků. Měla by zdůvodnit, v případě potřeby doplňujícího vyšetření, použití jiné, nezátěžové diagnostické metody, např. ultrazvuku, jako metody první volby. Dále by měla sloužit také jako varování před snahou mammografický screening úplně zrušit.
Seznam doporučené literatury
Navrátil L, Rosina J: Medicínská biofyzika, Grada, Praha, 2005.
Daneš, J. a kol.: Základy mamografie. Praha, X-Egem 2002, s. 9.
Breast Cancer Screening. IARC Handbook of Cancer Prevention, Volume 7, Lyon, WHO,
International Agency for Research on Cancer 2002, s. 229.
Skovajsová M.: Mamodiagnostika integrovaný přístup, Galén, Praha, 2003.
Skovajsová M.: Screening nádorů prsu v České republice, Maxdorf, Praha, 2012.
Ivanov V.K. Et al., Methodology for estimating cancer risk of diagnostic medical exposure: with an example of the risks associated whit computed tomography, Health Phys. 103/6, 732-739, 2012
International Commission on Radiological Protection, 2007, Recommendations from the ICRP Publication 103 (Pergammon Press. Ostend), 2007
Seznam doporučené literatury
Navrátil L, Rosina J: Medicínská biofyzika, Grada, Praha, 2005.
Daneš, J. a kol.: Základy mamografie. Praha, X-Egem 2002, s. 9.
Breast Cancer Screening. IARC Handbook of Cancer Prevention, Volume 7, Lyon, WHO,
International Agency for Research on Cancer 2002, s. 229.
Skovajsová M.: Mamodiagnostika integrovaný přístup, Galén, Praha, 2003.
Skovajsová M.: Screening nádorů prsu v České republice, Maxdorf, Praha, 2012.
Ivanov V.K. Et al., Methodology for estimating cancer risk of diagnostic medical exposure: with an example of the risks associated whit computed tomography, Health Phys. 103/6, 732-739, 2012
International Commission on Radiological Protection, 2007, Recommendations from the ICRP Publication 103 (Pergammon Press. Ostend), 2007