Tato diplomová práce se zabývá rozdíly v kvalitě fonematického poslechu a poslechu s porozuměním u žáků s nadprůměrnými a podprůměrnými hudebně-sluchovými schopnostmi. Cílem práce je kvantitativně srovnat výsledky z obou testů.
V první části práce jsou rozebrána teoretická východiska poslechu s porozuměním, fonematického poslechu a hudebních schopností a dovedností. Je pojednáno o hudebně-sluchových schopnostech, jejich vývoji a vlivu na poslechové dovednosti v němčině včetně výzkumů v oblasti jiných jazyků. V praktické části jsou pomocí testů zjišťovány míra porozuměním německému textu a míra fonematické gramotnosti žáků v němčině, které jsou dále porovnávány u hudebně nadprůměrné a podprůměrné skupiny. Výsledky práce jsou využitelné pro výuku poslechu s porozuměním, popř. pro rozvoj fonematického sluchu.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with differences in the quality of phonematic listening as well as listening comprehension by pupils with above-average and below-average musical-auditory abilities. The goal of this work is a quantitative comparison of results from both tests.
In the first part of the work is examined the theoretical basis of listening comprehension, phonematic listening and of musical abilities and skills. The work follows up musical-auditory abilities, their development and their influence on listening skills in German including researches in branches of other languages. In the practical part, we look by means of tests into the degree of comprehension to the German text and into the degree of phonematic literacy of pupils in German language. These are further compared by musically above-average and below-average group. The results of the work are exploitable for the teaching of listening comprehension, or for the development of phonematic listening.
Klíčová slova
poslech s porozuměním, fonematický poslech, německý jazyk, hudební schopnosti
Klíčová slova v angličtině
listening comprehension, phonematic listening, German language, musical abilities
Rozsah průvodní práce
81 s. (144 369 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly v kvalitě fonematického poslechu a poslechu s porozuměním u žáků s nadprůměrnými a podprůměrnými hudebně-sluchovými schopnostmi. Cílem práce je kvantitativně srovnat výsledky z obou testů.
V první části práce jsou rozebrána teoretická východiska poslechu s porozuměním, fonematického poslechu a hudebních schopností a dovedností. Je pojednáno o hudebně-sluchových schopnostech, jejich vývoji a vlivu na poslechové dovednosti v němčině včetně výzkumů v oblasti jiných jazyků. V praktické části jsou pomocí testů zjišťovány míra porozuměním německému textu a míra fonematické gramotnosti žáků v němčině, které jsou dále porovnávány u hudebně nadprůměrné a podprůměrné skupiny. Výsledky práce jsou využitelné pro výuku poslechu s porozuměním, popř. pro rozvoj fonematického sluchu.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with differences in the quality of phonematic listening as well as listening comprehension by pupils with above-average and below-average musical-auditory abilities. The goal of this work is a quantitative comparison of results from both tests.
In the first part of the work is examined the theoretical basis of listening comprehension, phonematic listening and of musical abilities and skills. The work follows up musical-auditory abilities, their development and their influence on listening skills in German including researches in branches of other languages. In the practical part, we look by means of tests into the degree of comprehension to the German text and into the degree of phonematic literacy of pupils in German language. These are further compared by musically above-average and below-average group. The results of the work are exploitable for the teaching of listening comprehension, or for the development of phonematic listening.
Klíčová slova
poslech s porozuměním, fonematický poslech, německý jazyk, hudební schopnosti
Klíčová slova v angličtině
listening comprehension, phonematic listening, German language, musical abilities
Zásady pro vypracování
Diplomantka se pokusí ve své práci zjistit, do jaké míry usnadňují žákům hudební schopnosti percepci poslechu v cizím jazyce, konkrétně němčině. Práce bude testovat míru korelace mezi výskytem hudebních schopností, jako nezávisle proměnné, a úrovní receptivního vnímání němčiny, coby závisle proměnné. V úvodní teoretické části práce diplomantka vymezí základní pojmy a podrobněji popíše proces poslechu s porozuměním a faktory, které tento proces ovlivňují či mohou ovlivnit.
V úvodu výzkumné části si diplomantka vymezí výzkumné otázky a hypotézy, které se týkají vzájemného vztahu mezi hudebním nadáním a poslechovými dovednostmi žáků při výuce němčiny. Výběr vzorku bude proveden metodou jednoduchého náhodného výběru. Výzkumný vzorek budou tvořit žáci ve věku 13 - 15 let. Nástrojem pro sběr dat budou dva testy, test hudebních schopností a test schopnosti porozumět neznámému textu v němčině. V závěru práce se diplomantka pokusí na základě svých zjištění zformulovat závěry pro pedagogickou praxi, příp. též navrhnout typy cvičení, které využívají hudební prvky při nácviku poslechu s porozuměním.
Zásady pro vypracování
Diplomantka se pokusí ve své práci zjistit, do jaké míry usnadňují žákům hudební schopnosti percepci poslechu v cizím jazyce, konkrétně němčině. Práce bude testovat míru korelace mezi výskytem hudebních schopností, jako nezávisle proměnné, a úrovní receptivního vnímání němčiny, coby závisle proměnné. V úvodní teoretické části práce diplomantka vymezí základní pojmy a podrobněji popíše proces poslechu s porozuměním a faktory, které tento proces ovlivňují či mohou ovlivnit.
V úvodu výzkumné části si diplomantka vymezí výzkumné otázky a hypotézy, které se týkají vzájemného vztahu mezi hudebním nadáním a poslechovými dovednostmi žáků při výuce němčiny. Výběr vzorku bude proveden metodou jednoduchého náhodného výběru. Výzkumný vzorek budou tvořit žáci ve věku 13 - 15 let. Nástrojem pro sběr dat budou dva testy, test hudebních schopností a test schopnosti porozumět neznámému textu v němčině. V závěru práce se diplomantka pokusí na základě svých zjištění zformulovat závěry pro pedagogickou praxi, příp. též navrhnout typy cvičení, které využívají hudební prvky při nácviku poslechu s porozuměním.
Seznam doporučené literatury
Asaridou, S. S. and McQueen, J. M. Speech and music shape the listening brain: Evidence for shared domain-general mechanisms. Frontiers in Psychology, 2013.
Burgstaller, Agnes. Zusammenhänge sprachlicher und musikalischer Entwicklung beim Kind. Wien: Praesens, 2012.
Dubská, A. Hudební schopnosti a výslovnost u žáků učících se anglický jazyk na 1. stupni ZŠ. (Diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita, 2015. Chobert, J. and M. Besson. Musical Expertise and Second Language Learning. Brain Sciences 3(2): 923-940, 2013.
Delogu, F., G. Lampis and M. Belardinelli. From melody to lexical tone: Musical ability enhances specific aspects of foreign language perception. European Journal of Cognitive Psychology 22(1): 46-61, 2010.
Hirler, S. Wahrnehmungsförderung durch Rhythmik und Musik. Freiburg: Verlag Herder, 1999.
Kraus, N. and B. Chandrasekaran. Music training for the development of auditory skills. Nature Reviews Neuroscience 11: 599-605, 2010.
Martínez-Montes, E. et al. Musical expertise and foreign speech perception. Frontiers in Systems Neuroscience 7, 2013.
Morgan, Caroline. Musical aptitude and second-language phonetics learning: Implications for teaching methodology. Ottawa: Library and Archives Canada, 2004.
Sedlák, F. a H. Váňová. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2013.
Zaiser, Dierk. Musik und Rhythmik in der Sprachförderung. Deutsches Jugendinstitut, 2005.
Zeromskaite, Leva. The Potential Role of Music in Second Language Learning: A Review Article. Literature Review . 5 (3), 2014.
Seznam doporučené literatury
Asaridou, S. S. and McQueen, J. M. Speech and music shape the listening brain: Evidence for shared domain-general mechanisms. Frontiers in Psychology, 2013.
Burgstaller, Agnes. Zusammenhänge sprachlicher und musikalischer Entwicklung beim Kind. Wien: Praesens, 2012.
Dubská, A. Hudební schopnosti a výslovnost u žáků učících se anglický jazyk na 1. stupni ZŠ. (Diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita, 2015. Chobert, J. and M. Besson. Musical Expertise and Second Language Learning. Brain Sciences 3(2): 923-940, 2013.
Delogu, F., G. Lampis and M. Belardinelli. From melody to lexical tone: Musical ability enhances specific aspects of foreign language perception. European Journal of Cognitive Psychology 22(1): 46-61, 2010.
Hirler, S. Wahrnehmungsförderung durch Rhythmik und Musik. Freiburg: Verlag Herder, 1999.
Kraus, N. and B. Chandrasekaran. Music training for the development of auditory skills. Nature Reviews Neuroscience 11: 599-605, 2010.
Martínez-Montes, E. et al. Musical expertise and foreign speech perception. Frontiers in Systems Neuroscience 7, 2013.
Morgan, Caroline. Musical aptitude and second-language phonetics learning: Implications for teaching methodology. Ottawa: Library and Archives Canada, 2004.
Sedlák, F. a H. Váňová. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2013.
Zaiser, Dierk. Musik und Rhythmik in der Sprachförderung. Deutsches Jugendinstitut, 2005.
Zeromskaite, Leva. The Potential Role of Music in Second Language Learning: A Review Article. Literature Review . 5 (3), 2014.