Obnovitelné zdroje energie jsou z velké části zastoupeny energií z biomasy, která je pak využívána mnoha způsoby. Mezi ty nejběžnější patří přímé spalování fytomasy s cílem výroby tepla. K těmto účelům je v mnoha případech pěstována lesknice rákosovitá, které by mohla konkurovat jiná, výkonnější energetická tráva Szarvasi-1. Cílem bakalářské práce je porovnat vhodnost vybraných energetických trav (Phalaris arundinacea L. a Elymus elongatus subsp. Ponticus cv. Szarvasi-1)
k účelům přímého spalování z hlediska výtěžnosti energie z jednotky produkce
i plochy v rámci různých intenzit hnojení.
Anotace v angličtině
Renewable energy sources are largely represented by biomass energy, which is then used in many ways. Among the most common are the phytomass direct combustion to heating. For these purposes, in many cases growned Reed canary grass, which could compete with other, more efficient energy grass Szarvasi -1. Aim of this work is to compare the suitability of selected energy grasses (Phalaris arundinacea L. and Elymus elongatus subsp. Ponticus cv. Szarvasi-1) for purposes of direct combustion in terms of the energy yield of the unit of production and unit
of area under various intensities of fertilization.
Obnovitelné zdroje energie jsou z velké části zastoupeny energií z biomasy, která je pak využívána mnoha způsoby. Mezi ty nejběžnější patří přímé spalování fytomasy s cílem výroby tepla. K těmto účelům je v mnoha případech pěstována lesknice rákosovitá, které by mohla konkurovat jiná, výkonnější energetická tráva Szarvasi-1. Cílem bakalářské práce je porovnat vhodnost vybraných energetických trav (Phalaris arundinacea L. a Elymus elongatus subsp. Ponticus cv. Szarvasi-1)
k účelům přímého spalování z hlediska výtěžnosti energie z jednotky produkce
i plochy v rámci různých intenzit hnojení.
Anotace v angličtině
Renewable energy sources are largely represented by biomass energy, which is then used in many ways. Among the most common are the phytomass direct combustion to heating. For these purposes, in many cases growned Reed canary grass, which could compete with other, more efficient energy grass Szarvasi -1. Aim of this work is to compare the suitability of selected energy grasses (Phalaris arundinacea L. and Elymus elongatus subsp. Ponticus cv. Szarvasi-1) for purposes of direct combustion in terms of the energy yield of the unit of production and unit
of area under various intensities of fertilization.
1. Vypracovat literární přehled shrnující problematiku pěstování vybraných energetických rostlin
2. Seznámení se s metodikou pěstování chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L.) a Elymus elongatus, odrůda Szarvasi-1
3. Podílet se na ošetřování porostů vybraných energetických trav
4. Stanovit spalné teplo a výhřevnost na základě zvolené metodiky
5. Vyhodnotit výsledky práce
Zásady pro vypracování
1. Vypracovat literární přehled shrnující problematiku pěstování vybraných energetických rostlin
2. Seznámení se s metodikou pěstování chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L.) a Elymus elongatus, odrůda Szarvasi-1
3. Podílet se na ošetřování porostů vybraných energetických trav
4. Stanovit spalné teplo a výhřevnost na základě zvolené metodiky
5. Vyhodnotit výsledky práce
Seznam doporučené literatury
1. CSETE, S. et al. (2011). Tall Wheatgrass Cultivar Szarvasi-1 (Elymus elongatus subsp. ponticus cv. Szarvasi-1) as a Potential Energy Crop for Semi-Arid Lands of Eastern Europe. INTECH Open Access Publisher.
2. FRYDRYCH, J., ANDERT, D., JUCHELKOVÁ, D. (2009). Výnosový potenciál trav vhodných k energetickému využití. Agritech Science.
3. HAVLÍČKOVÁ, K. et al. (2008). Rostlinná biomasa jako zdroj energie. Průhonice: VÚKOZ Průhonice.
4. KUBÍČKOVÁ-HANUŠOVÁ, A. et al. (2006). Energetické dřeviny ve srovnání s energetickými stébelnatinami a vliv hnojení na kvalitu biomasy z hlediska energetických technologií. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství, České Budějovice, s. 65-69.
5. PETŘÍKOVÁ, V. et al. (2006). Energetické plodiny. Praha: ProfiPress, s.r.o.
6. SOUČKOVÁ, H. et al. (2006). Nepotravinářské využití fytomasy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
7. STRAŠIL, Z. et al. (2011). Trávy jako energetická surovina: Certifikovaná metodika pro praxi. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i..
8. ŠTINDL, P. et al. (2006). Chemické složení biomasy a hygienické aspekty využívání přírodních surovinových zdrojů bioenergie. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství (Půda - základ konkurenceschopnosti zemědělství), České Budějovice, s. 131-135.
9. ŠTINDL, P., KOLÁŘ, L., KUŽEL, S. (2006). Spalné teplo biomasy a jeho výpočet z elementárního složení. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství (Půda - základ konkurenceschopnosti zemědělství), České Budějovice, s. 136-140.
Seznam doporučené literatury
1. CSETE, S. et al. (2011). Tall Wheatgrass Cultivar Szarvasi-1 (Elymus elongatus subsp. ponticus cv. Szarvasi-1) as a Potential Energy Crop for Semi-Arid Lands of Eastern Europe. INTECH Open Access Publisher.
2. FRYDRYCH, J., ANDERT, D., JUCHELKOVÁ, D. (2009). Výnosový potenciál trav vhodných k energetickému využití. Agritech Science.
3. HAVLÍČKOVÁ, K. et al. (2008). Rostlinná biomasa jako zdroj energie. Průhonice: VÚKOZ Průhonice.
4. KUBÍČKOVÁ-HANUŠOVÁ, A. et al. (2006). Energetické dřeviny ve srovnání s energetickými stébelnatinami a vliv hnojení na kvalitu biomasy z hlediska energetických technologií. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství, České Budějovice, s. 65-69.
5. PETŘÍKOVÁ, V. et al. (2006). Energetické plodiny. Praha: ProfiPress, s.r.o.
6. SOUČKOVÁ, H. et al. (2006). Nepotravinářské využití fytomasy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
7. STRAŠIL, Z. et al. (2011). Trávy jako energetická surovina: Certifikovaná metodika pro praxi. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i..
8. ŠTINDL, P. et al. (2006). Chemické složení biomasy a hygienické aspekty využívání přírodních surovinových zdrojů bioenergie. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství (Půda - základ konkurenceschopnosti zemědělství), České Budějovice, s. 131-135.
9. ŠTINDL, P., KOLÁŘ, L., KUŽEL, S. (2006). Spalné teplo biomasy a jeho výpočet z elementárního složení. In: Agroregion 2006 - Zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství (Půda - základ konkurenceschopnosti zemědělství), České Budějovice, s. 136-140.