Vliv časového odstupu od aplikace radiofarmaka na poměr aktivity kost/pozadí při scintigrafii skeletu. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl prokázat vliv zvoleného časového odstupu od aplikace radiofarmaka do doby zahájení pořizování celotělových scintigramů skeletu na kvalitu vyšetření u pacientů vyšetřených pomocí celotělové scintigrafie skeletu na úseku nukleární medicíny Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň. Poměr mezi aktivitou pozadí a kostí se u pacientů bude lišit s délkou intervalu mezi aplikací radiofarmaka a zahájením snímání. Předpokládáme, že s rostoucím časovým intervalem bude vzrůstat i poměr aktivity mezi pozadím a kostí, což v praxi znamená vyšší kvalitu pořízeného záznamu. Hypotéza této práce předpokládá diferenciaci poměrů mezi naměřenými aktivitami pozadí a kosti v závislosti na časovém odstupu zahájení celotělové scintigrafie od aplikace radiofarmaka. Ke stanovení poměrových hodnot byl vytvořen referenční soubor z osob mužského pohlaví ve věku 25 65 let (rok narození 1951 1991, rok vyšetření 2013 2016), o tělesné hmotnosti 65 95 kilogramů, u kterých scintigram nevykazuje patologii v hodnocené oblasti skeletu ani v oblasti měkkých tkání pravého stehna. Tito pacienti byli rozděleni do dvou skupin dle časových odstupů mezi aplikací a začátkem snímání celotělového záznamů skeletu. První soubor tvoří 30 pacientů vyšetřených za 120 minut od aplikace radiofarmaka. Druhý soubor obsahuje 30 pacientů, u kterých byl scintigram pořízen za dobu delší než 120 minut od podání radiofarmaka. Pomocí techniky ROI jsou získány hodnoty z oblastí L5, levého femuru a měkkotkáňových struktur pravého stehna. Z těchto jsou poté vypočítány poměry pozadí a kosti k ověření hypotézy, která předpokládá, že mezi poměrovými hodnotami u obou výše zmíněných skupin bude rozdíl. Tento rozdíl by měl dokázat, že delší časový odstup mezi aplikací radiofarmaka a zahájením scintigrafie bude znamenat vyšší kvalitu scintigrafického záznamu. Tento kvalitativní faktor tak v praxi bude přínosem jak pro pacienty, tak i pro lékaře, kteří scintigramy popisují.
Anotace v angličtině
Influence of the time interval from the application of radiopharmaceutical on the activity ratio of bone/backround during the skeletal scintigraphy. The presented thesis aims to demonstrate the effect of the selected time interval from the application of radiopharmaceutical until the start of whole body skeletal scintigraphy on the quality of examination of patients at the department of nuclear medicine at the Clinic of imaging methods in FN Pilsen. The ratio between the background and bone activity of patients will vary with the length of the interval between the application of radiopharmaceuticals and the beginning of imaging. We expect that with prolonging of the time interval the ratio between the background and bone activity will increase, which means a higher quality of your imaging in practise. The hypothesis of this thesis expects a differentiation of ratio between the background and bone activity depending on the time of initiating whole body scintigraphy from the time of application of radiopharmaceuticals. To determine the ratio value a reference file of males aged 25-65 years (year of birth from 1951 to 1991, the year of examination from 2013 to 2016), weighing 65-95 kg was created, where scintigraphy does not show pathology in the examined area of the skeleton or in the soft tissues on the left thigh. These patients were divided into two groups according to the time intervals between the application and the beginning of the whole body skeletal scintigraphy. The first group consists of 30 patients who were examined less than 120 minutes after the application of the radiopharmaceutical. The second group consists of 30 patients who were examined more than 120 minutes after the application of the radiopharmaceutical. Using the ROI technique, values from the areas L5, right femur and soft tissue structures on the left thigh are obtained. These values are then used to calculate the time intervals on the activity ratio of bone/backround and verify the hypothesis, which assumes that the ratio values between the above mentioned groups will be different. This difference should prove that a longer time interval between the application of the radiopharmaceutical and the beginning of scintigraphy will bring a higher quality of scintigraphic imaging.
This qualitative factor will be beneficial both for patients and their physicians who have to describe these scintigrams.
Klíčová slova
nukleární medicína, scintigrafie skeletu, oblast zájmu, radiofarmakum, časový odstup
Klíčová slova v angličtině
nuclear medicine, bone scintigraphy, region of interest, radiopharmaceutical, time interval
Rozsah průvodní práce
53 s. (59 398 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Vliv časového odstupu od aplikace radiofarmaka na poměr aktivity kost/pozadí při scintigrafii skeletu. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl prokázat vliv zvoleného časového odstupu od aplikace radiofarmaka do doby zahájení pořizování celotělových scintigramů skeletu na kvalitu vyšetření u pacientů vyšetřených pomocí celotělové scintigrafie skeletu na úseku nukleární medicíny Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň. Poměr mezi aktivitou pozadí a kostí se u pacientů bude lišit s délkou intervalu mezi aplikací radiofarmaka a zahájením snímání. Předpokládáme, že s rostoucím časovým intervalem bude vzrůstat i poměr aktivity mezi pozadím a kostí, což v praxi znamená vyšší kvalitu pořízeného záznamu. Hypotéza této práce předpokládá diferenciaci poměrů mezi naměřenými aktivitami pozadí a kosti v závislosti na časovém odstupu zahájení celotělové scintigrafie od aplikace radiofarmaka. Ke stanovení poměrových hodnot byl vytvořen referenční soubor z osob mužského pohlaví ve věku 25 65 let (rok narození 1951 1991, rok vyšetření 2013 2016), o tělesné hmotnosti 65 95 kilogramů, u kterých scintigram nevykazuje patologii v hodnocené oblasti skeletu ani v oblasti měkkých tkání pravého stehna. Tito pacienti byli rozděleni do dvou skupin dle časových odstupů mezi aplikací a začátkem snímání celotělového záznamů skeletu. První soubor tvoří 30 pacientů vyšetřených za 120 minut od aplikace radiofarmaka. Druhý soubor obsahuje 30 pacientů, u kterých byl scintigram pořízen za dobu delší než 120 minut od podání radiofarmaka. Pomocí techniky ROI jsou získány hodnoty z oblastí L5, levého femuru a měkkotkáňových struktur pravého stehna. Z těchto jsou poté vypočítány poměry pozadí a kosti k ověření hypotézy, která předpokládá, že mezi poměrovými hodnotami u obou výše zmíněných skupin bude rozdíl. Tento rozdíl by měl dokázat, že delší časový odstup mezi aplikací radiofarmaka a zahájením scintigrafie bude znamenat vyšší kvalitu scintigrafického záznamu. Tento kvalitativní faktor tak v praxi bude přínosem jak pro pacienty, tak i pro lékaře, kteří scintigramy popisují.
Anotace v angličtině
Influence of the time interval from the application of radiopharmaceutical on the activity ratio of bone/backround during the skeletal scintigraphy. The presented thesis aims to demonstrate the effect of the selected time interval from the application of radiopharmaceutical until the start of whole body skeletal scintigraphy on the quality of examination of patients at the department of nuclear medicine at the Clinic of imaging methods in FN Pilsen. The ratio between the background and bone activity of patients will vary with the length of the interval between the application of radiopharmaceuticals and the beginning of imaging. We expect that with prolonging of the time interval the ratio between the background and bone activity will increase, which means a higher quality of your imaging in practise. The hypothesis of this thesis expects a differentiation of ratio between the background and bone activity depending on the time of initiating whole body scintigraphy from the time of application of radiopharmaceuticals. To determine the ratio value a reference file of males aged 25-65 years (year of birth from 1951 to 1991, the year of examination from 2013 to 2016), weighing 65-95 kg was created, where scintigraphy does not show pathology in the examined area of the skeleton or in the soft tissues on the left thigh. These patients were divided into two groups according to the time intervals between the application and the beginning of the whole body skeletal scintigraphy. The first group consists of 30 patients who were examined less than 120 minutes after the application of the radiopharmaceutical. The second group consists of 30 patients who were examined more than 120 minutes after the application of the radiopharmaceutical. Using the ROI technique, values from the areas L5, right femur and soft tissue structures on the left thigh are obtained. These values are then used to calculate the time intervals on the activity ratio of bone/backround and verify the hypothesis, which assumes that the ratio values between the above mentioned groups will be different. This difference should prove that a longer time interval between the application of the radiopharmaceutical and the beginning of scintigraphy will bring a higher quality of scintigraphic imaging.
This qualitative factor will be beneficial both for patients and their physicians who have to describe these scintigrams.
Klíčová slova
nukleární medicína, scintigrafie skeletu, oblast zájmu, radiofarmakum, časový odstup
Klíčová slova v angličtině
nuclear medicine, bone scintigraphy, region of interest, radiopharmaceutical, time interval
Zásady pro vypracování
Osnova:
Současný stav problematiky:
Kostní scintigrafie je jedním ze základních a nejčastějších vyšetření nukleární medicíny. Jedná se o funkční vyšetření, které zobrazí časné změny v metabolismu kostní tkáně. Jeho podstatou je zevní detekce podaného osteotropního radiofarmaka. Na výsledné kvalitě vyšetření se podílí mnoho faktorů, jedním z nich je časový interval mezi aplikací radiofarmaka a časem pořizování záznamu.
Cíl práce:
Prokázat vliv zvoleného časového odstupu od aplikace radiofarmaka do doby zahájení pořizování scintigramů skeletu na kvalitu vyšetření.
Hypotéza:
Poměr aktivity pozadí/kost se bude lišit s délkou intervalu mezi aplikací radiofarmaka a snímáním.
Popis metodiky:
1. Vytvoření souboru minimálně 60 pacientů mužského pohlaví ve věku 25 - 65 let vyšetřených celotělovou kostní scintigrafií na Oddělení nukleární medicíny, u kterých scintigram nevykazuje patologii v hodnocené oblasti skeletu. Tyto pacienti budou rozděleni do dvou skupin dle časových odstupů mezi aplikací a začátkem snímání záznamů.
2. Pomocí vyhodnocovacího zařízení s technikou "ROI ratio" získat hodnoty z oblasti femuru a obratle L5 pro stanovení hodnot aktivity v kostech. Pro stanovení hodnoty aktivity v pozadí bude pro "ROI ratio" zvolena oblast měkkých tkání.
3. Statistické hodnocení.
Předpokládané využití v praxi:
Získané hodnoty budou použity jako standardy sloužící k optimalizaci vyšetřovacích protokolů pro celotělovou kostní scintigrafii na Oddělení nukleární medicíny.
Zásady pro vypracování
Osnova:
Současný stav problematiky:
Kostní scintigrafie je jedním ze základních a nejčastějších vyšetření nukleární medicíny. Jedná se o funkční vyšetření, které zobrazí časné změny v metabolismu kostní tkáně. Jeho podstatou je zevní detekce podaného osteotropního radiofarmaka. Na výsledné kvalitě vyšetření se podílí mnoho faktorů, jedním z nich je časový interval mezi aplikací radiofarmaka a časem pořizování záznamu.
Cíl práce:
Prokázat vliv zvoleného časového odstupu od aplikace radiofarmaka do doby zahájení pořizování scintigramů skeletu na kvalitu vyšetření.
Hypotéza:
Poměr aktivity pozadí/kost se bude lišit s délkou intervalu mezi aplikací radiofarmaka a snímáním.
Popis metodiky:
1. Vytvoření souboru minimálně 60 pacientů mužského pohlaví ve věku 25 - 65 let vyšetřených celotělovou kostní scintigrafií na Oddělení nukleární medicíny, u kterých scintigram nevykazuje patologii v hodnocené oblasti skeletu. Tyto pacienti budou rozděleni do dvou skupin dle časových odstupů mezi aplikací a začátkem snímání záznamů.
2. Pomocí vyhodnocovacího zařízení s technikou "ROI ratio" získat hodnoty z oblasti femuru a obratle L5 pro stanovení hodnot aktivity v kostech. Pro stanovení hodnoty aktivity v pozadí bude pro "ROI ratio" zvolena oblast měkkých tkání.
3. Statistické hodnocení.
Předpokládané využití v praxi:
Získané hodnoty budou použity jako standardy sloužící k optimalizaci vyšetřovacích protokolů pro celotělovou kostní scintigrafii na Oddělení nukleární medicíny.
Seznam doporučené literatury
Vižďa J. et al.: Atlas kostní scintigrafie, LACOMED spol. s r.o., 1.vyd. Praha 2006,. ISBN 80-239-6676-3
Dienstbier, Zdeněk. Diagnostika metodami nukleární medicíny. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1989. 385 s.
Gelfand M.J., Thomas S.R. (edit.) Effective Use of Computers in Nuclear Medicine, ISBN 228-247
Seznam doporučené literatury
Vižďa J. et al.: Atlas kostní scintigrafie, LACOMED spol. s r.o., 1.vyd. Praha 2006,. ISBN 80-239-6676-3
Dienstbier, Zdeněk. Diagnostika metodami nukleární medicíny. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1989. 385 s.
Gelfand M.J., Thomas S.R. (edit.) Effective Use of Computers in Nuclear Medicine, ISBN 228-247