Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv pohybově aktivního dětství na aktivní životní styl v dospělosti. Jelikož řada významných autorů, jako Olivares, 2015 nebo Telama, 2005 dokazuje, že největší vliv na aktivní životní styl v dospělosti má právě období školního věku a adolescence, rozhodla jsem se tuto práci retrospektivně zaměřit právě na toto období. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybová aktivita, sport, pohybová inaktivita a její důsledky. Poté následuje rozdělení věkových období v životě člověka, které jsou významné z hlediska utváření návyku pohybových aktivit, patří sem školní věk, adolescence a dospělost. Kromě věkových období mají obrovskou váhu psychologické aspekty, které motivují člověka k pohybovým aktivitám. Uvádím tedy pojmy: motivace, potřeby a motivy, dědičnost a výchova. Na závěr teoretické části se věnuji životnímu stylu současné populace, tomu co je aktivní životní styl a změna životního stylu. Pro dosažení výsledků v empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s dospělými jedinci ve věku 40 - 50 let. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů, z toho byla polovina mužů a polovina žen. Na základě odpovědí bylo vytvořeno 8 kategorií, ty jsou zpracovány do myšlenkových map, které byly následně důkladně popsány. Pro výzkum byly stanoveny tyto otázky: Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti? Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství? Rozhovory se zaměřovaly na pohybovou aktivitu dotazovaných. Mezi prvními otázkami jsem se informovala o tom, zda probadni ve svém dětství nebo alespoň mládí dělali aktivně nějaký druh sportu. Dále jsem se ptala, kdo nebo co, probandy vedlo ke sportu nejvíce. Více jak polovina jich uvedla, že nejvíce je ke sportu vedli rodiče. V druhé části rozhovoru jsem se dozvěděla informace, které přispěly k vyřešení výzkumných otázek. Předpoklad byl, že pokud jedinec ve svém dětství pravidelně sportuje, bude fyzicky aktivní i v dospělosti. Všichni dotazovaní se ve svém mládí aktivně věnovali sportu a všichni se dodnes sportu věnují a jsou si jistí, že právě sport v dětství je nasměroval k aktivnímu životnímu stylu v současnosti. Proto se náš předpoklad potvrzuje. Odpovědi druhé výzkumné otázky nám ukázaly, jaká pozitiva a negativa mělo sportování v dětství u dotazovaných. Probandi za největší přínos nejčastěji označili sportovní zážitky ze sportu a setkání s kamarády na sportovištích. Informanti na jejich aktivním dětství většinou neshledali negativní stránky. Ti, kteří nějakou uvedli, nejčastěji řekli, že je sport zatížil na jejich zdraví nebo byl sport příčinou zranění, ale také probandi uváděli, že měli méně času například na kamarády. Poslední část rozhovoru se dotazovala na sportování v současnosti. Frekvence pohybových aktivit informantů se téměř shodovala s frekvencemi pohybových aktivit v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že dětství je základním kamenem života, ať už po stránce fyzické či psychické. Všech 14 probandů potvrdilo, že k jejich aktivnímu životnímu stylu je přivedlo právě jejich dětství založené na sportu.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis focuses on the influence of physical activities on active lifestyle in adult age. The objective of this bachelor's thesis was to find out the influence of active childhood on active lifestyle in adult age. According to many important authors such as Olivares, 2015 or Telama, 2005 the biggest influence on active lifestyle in the adult age has pre school and adolescent age. Therefore this work is focused on these two stages of life. The theoretical part is divided into 4 main chapters. Firstly there is a description of basic terms such as physical activity, sport, lack of physical activity and its consequences. The next part divides the age stages in people's lives, significant from the point of creating active movement habits, into pre school age, adolescence and adult age. Besides life stages psychological aspects have a great importance, motivating people towards movement activities. Therefore following terms are defined: motivation, needs and motives, inheritance and upbringing. The conclusion of the theoretical part is devoted to the lifestyle of the current population, describes what active lifestyle and change of active lifestyle mean. Qualitative research survey was used for summarizing the results. Data were gathered using structured interviews carried out with adults aged 40-50. There were 14 interviews made, half of them with men and the other half with women. Based on the answers 8 categories were made and transformed into mind maps, which were subsequently thoroughly described, These two following questions were proposed: Could movement activities carried out during childhood influence the attitude to these activities in adult age? How do respondents evaluate the pros and cons of movement activities carried out during childhood? The interviews were aimed on movement activity of the respondents. The first questions were focused on determining whether the respondents did some sports during their childhood or at least in their youth. Further they were asked who or what led them to sports the most. More than a half stated that their parents led them to sports the most. The second part of the interview gained information leading to solving research questions. There was a presumption that if the person does sport regularly as a child, they will be physically active in adult age. All of the respondents did sports actively in their youth and they do so up to now and they are sure that doing sport in childhood steered them towards an active lifestyle in the present. Therefore the presumption was confirmed. Responds to the second question showed the positive and negative impacts in respondent's childhood. The most mentioned positive ones were positive sporting experiences and meeting friends at the sports grounds. The second most frequent benefit for respondents was their physical condition gained from their regular movement activities. Respondents also mentioned their sporting versatility gained in childhood because they did several sports at the same time and so they have universal skills which they can use while doing sports with friends nowadays. Respondents mostly didn't find any negative aspects of their active childhood. Those who did so mentioned health problems or injuries caused by sport and also less time for socializing. The last part of the interview was focused on current sporting activities. The frequency of physical activities of the respondents was nearly the same as in the childhood. The results of the research show that childhood is a cornerstone of life either physically or psychologically. All 14 respondents claimed that their current active lifestyle was influenced by their childhood based on sports.
Klíčová slova
pohybová aktivita, pohyb, sport, motivace, potřeby, výchova, životní styl, aktivní životní styl
Klíčová slova v angličtině
physical activity, movement, sport, motivation, needs, education, lifestyle, active lifestyle
Rozsah průvodní práce
68
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv pohybově aktivního dětství na aktivní životní styl v dospělosti. Jelikož řada významných autorů, jako Olivares, 2015 nebo Telama, 2005 dokazuje, že největší vliv na aktivní životní styl v dospělosti má právě období školního věku a adolescence, rozhodla jsem se tuto práci retrospektivně zaměřit právě na toto období. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybová aktivita, sport, pohybová inaktivita a její důsledky. Poté následuje rozdělení věkových období v životě člověka, které jsou významné z hlediska utváření návyku pohybových aktivit, patří sem školní věk, adolescence a dospělost. Kromě věkových období mají obrovskou váhu psychologické aspekty, které motivují člověka k pohybovým aktivitám. Uvádím tedy pojmy: motivace, potřeby a motivy, dědičnost a výchova. Na závěr teoretické části se věnuji životnímu stylu současné populace, tomu co je aktivní životní styl a změna životního stylu. Pro dosažení výsledků v empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s dospělými jedinci ve věku 40 - 50 let. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů, z toho byla polovina mužů a polovina žen. Na základě odpovědí bylo vytvořeno 8 kategorií, ty jsou zpracovány do myšlenkových map, které byly následně důkladně popsány. Pro výzkum byly stanoveny tyto otázky: Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti? Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství? Rozhovory se zaměřovaly na pohybovou aktivitu dotazovaných. Mezi prvními otázkami jsem se informovala o tom, zda probadni ve svém dětství nebo alespoň mládí dělali aktivně nějaký druh sportu. Dále jsem se ptala, kdo nebo co, probandy vedlo ke sportu nejvíce. Více jak polovina jich uvedla, že nejvíce je ke sportu vedli rodiče. V druhé části rozhovoru jsem se dozvěděla informace, které přispěly k vyřešení výzkumných otázek. Předpoklad byl, že pokud jedinec ve svém dětství pravidelně sportuje, bude fyzicky aktivní i v dospělosti. Všichni dotazovaní se ve svém mládí aktivně věnovali sportu a všichni se dodnes sportu věnují a jsou si jistí, že právě sport v dětství je nasměroval k aktivnímu životnímu stylu v současnosti. Proto se náš předpoklad potvrzuje. Odpovědi druhé výzkumné otázky nám ukázaly, jaká pozitiva a negativa mělo sportování v dětství u dotazovaných. Probandi za největší přínos nejčastěji označili sportovní zážitky ze sportu a setkání s kamarády na sportovištích. Informanti na jejich aktivním dětství většinou neshledali negativní stránky. Ti, kteří nějakou uvedli, nejčastěji řekli, že je sport zatížil na jejich zdraví nebo byl sport příčinou zranění, ale také probandi uváděli, že měli méně času například na kamarády. Poslední část rozhovoru se dotazovala na sportování v současnosti. Frekvence pohybových aktivit informantů se téměř shodovala s frekvencemi pohybových aktivit v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že dětství je základním kamenem života, ať už po stránce fyzické či psychické. Všech 14 probandů potvrdilo, že k jejich aktivnímu životnímu stylu je přivedlo právě jejich dětství založené na sportu.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis focuses on the influence of physical activities on active lifestyle in adult age. The objective of this bachelor's thesis was to find out the influence of active childhood on active lifestyle in adult age. According to many important authors such as Olivares, 2015 or Telama, 2005 the biggest influence on active lifestyle in the adult age has pre school and adolescent age. Therefore this work is focused on these two stages of life. The theoretical part is divided into 4 main chapters. Firstly there is a description of basic terms such as physical activity, sport, lack of physical activity and its consequences. The next part divides the age stages in people's lives, significant from the point of creating active movement habits, into pre school age, adolescence and adult age. Besides life stages psychological aspects have a great importance, motivating people towards movement activities. Therefore following terms are defined: motivation, needs and motives, inheritance and upbringing. The conclusion of the theoretical part is devoted to the lifestyle of the current population, describes what active lifestyle and change of active lifestyle mean. Qualitative research survey was used for summarizing the results. Data were gathered using structured interviews carried out with adults aged 40-50. There were 14 interviews made, half of them with men and the other half with women. Based on the answers 8 categories were made and transformed into mind maps, which were subsequently thoroughly described, These two following questions were proposed: Could movement activities carried out during childhood influence the attitude to these activities in adult age? How do respondents evaluate the pros and cons of movement activities carried out during childhood? The interviews were aimed on movement activity of the respondents. The first questions were focused on determining whether the respondents did some sports during their childhood or at least in their youth. Further they were asked who or what led them to sports the most. More than a half stated that their parents led them to sports the most. The second part of the interview gained information leading to solving research questions. There was a presumption that if the person does sport regularly as a child, they will be physically active in adult age. All of the respondents did sports actively in their youth and they do so up to now and they are sure that doing sport in childhood steered them towards an active lifestyle in the present. Therefore the presumption was confirmed. Responds to the second question showed the positive and negative impacts in respondent's childhood. The most mentioned positive ones were positive sporting experiences and meeting friends at the sports grounds. The second most frequent benefit for respondents was their physical condition gained from their regular movement activities. Respondents also mentioned their sporting versatility gained in childhood because they did several sports at the same time and so they have universal skills which they can use while doing sports with friends nowadays. Respondents mostly didn't find any negative aspects of their active childhood. Those who did so mentioned health problems or injuries caused by sport and also less time for socializing. The last part of the interview was focused on current sporting activities. The frequency of physical activities of the respondents was nearly the same as in the childhood. The results of the research show that childhood is a cornerstone of life either physically or psychologically. All 14 respondents claimed that their current active lifestyle was influenced by their childhood based on sports.
Klíčová slova
pohybová aktivita, pohyb, sport, motivace, potřeby, výchova, životní styl, aktivní životní styl
Klíčová slova v angličtině
physical activity, movement, sport, motivation, needs, education, lifestyle, active lifestyle
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Pohybová aktivita je nedílnou součástí našeho zdraví. Přináší lidem nejen fyzický, ale i sociální a mentální užitek. WHO definuje pohybovou aktivitu jako "jakoukoliv aktivitu produkovanou kosterním svalstvem způsobující zvýšení tepové a dechové frekvence." V současnosti víme, že dostatečná pohybová aktivita je spolu se správnou výživou to nejdůležitější, co člověk může udělat pro své zdraví a především je zásadním pilířem v prevenci civilizačních chorob. Pohyb tedy patří k základním fyziologickým potřebám člověka. Přestože nedostatek pohybu nepociťujeme tak intenzivně jako nedostatek potravy či tekutin, je pohybová činnost nepostradatelná pro správný vývoj a funkce lidského organismu. Jako pohybovou aktivitu můžeme vnímat aktivní hru, pohybovou rekreaci, tanec nebo právě nějaký sport. Velmi důležitý je pohyb
v mládí. Pohybová aktivita má kladný vliv na celou řadu vlastností u dětí a navíc je více pravděpodobné, že v mládí sportovně aktivní člověk, zůstává aktivní i v dospělosti a stáří.
Cíl bakalářské práce:
Zjistit, které vlivy ovlivňují postoje k aktivnímu životnímu stylu v dospělosti.
Výzkumné otázky:
1. Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti?
2. Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství?
Metodika:
Výzkum bude prováděn kvalitativní strategií spojenou s polostrukturovaným rozhovorem. Informace budou sbírány u dospělých jedinců ve věku 40-50let za pomocí stratifikovaného výběru.
Výběrový soubor:
Výzkumný soubor budou tvořit dospělí jedinci ve věkovém rozmezí 40-50let. Výstupem bude zjištění, jak hodnotí pozitiva a negativa jejich aktivního dětství a zda sportování v mládí ovlivnilo jejich postoj k pohybovým aktivitám v dospělosti.
Přínos pro praxi:
Výstupem bakalářské práce bude objasnění postojů k pohybovým aktivitám a jejich ovlivnění sportem v dětství. Na základě zjištěných výsledků bude možné tuto problematiku zpracovat v kvantitativním měřítku.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Pohybová aktivita je nedílnou součástí našeho zdraví. Přináší lidem nejen fyzický, ale i sociální a mentální užitek. WHO definuje pohybovou aktivitu jako "jakoukoliv aktivitu produkovanou kosterním svalstvem způsobující zvýšení tepové a dechové frekvence." V současnosti víme, že dostatečná pohybová aktivita je spolu se správnou výživou to nejdůležitější, co člověk může udělat pro své zdraví a především je zásadním pilířem v prevenci civilizačních chorob. Pohyb tedy patří k základním fyziologickým potřebám člověka. Přestože nedostatek pohybu nepociťujeme tak intenzivně jako nedostatek potravy či tekutin, je pohybová činnost nepostradatelná pro správný vývoj a funkce lidského organismu. Jako pohybovou aktivitu můžeme vnímat aktivní hru, pohybovou rekreaci, tanec nebo právě nějaký sport. Velmi důležitý je pohyb
v mládí. Pohybová aktivita má kladný vliv na celou řadu vlastností u dětí a navíc je více pravděpodobné, že v mládí sportovně aktivní člověk, zůstává aktivní i v dospělosti a stáří.
Cíl bakalářské práce:
Zjistit, které vlivy ovlivňují postoje k aktivnímu životnímu stylu v dospělosti.
Výzkumné otázky:
1. Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti?
2. Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství?
Metodika:
Výzkum bude prováděn kvalitativní strategií spojenou s polostrukturovaným rozhovorem. Informace budou sbírány u dospělých jedinců ve věku 40-50let za pomocí stratifikovaného výběru.
Výběrový soubor:
Výzkumný soubor budou tvořit dospělí jedinci ve věkovém rozmezí 40-50let. Výstupem bude zjištění, jak hodnotí pozitiva a negativa jejich aktivního dětství a zda sportování v mládí ovlivnilo jejich postoj k pohybovým aktivitám v dospělosti.
Přínos pro praxi:
Výstupem bakalářské práce bude objasnění postojů k pohybovým aktivitám a jejich ovlivnění sportem v dětství. Na základě zjištěných výsledků bude možné tuto problematiku zpracovat v kvantitativním měřítku.
Seznam doporučené literatury
ČELEDOVÁ, Libuše a Rostislav ČEVELA. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-3213-0.
HASKELL, W. L., Lee, I. M. et al. Physical activity and public health. Update recommendation for adults from the America Collage of Sport Medicine and the American Heart Association. Medicine and Science in Sports and Exercise. 39, 1423 1434, 2007.
KALMAN, M., Z. HAMŘÍK a J. PAVELKA. Podpora pohybové aktivity: pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut, 2009, 172 s. ISBN 978-80-254-5965-2.
KOPECKÝ, Miroslav. Zdravotní tělesná výchova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 109 s. ISBN 978-802-4425-092.
MUŽÍK, Vladislav a Lubomír DOBRÝ. Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologickém, sociálním a didaktickém kontextu: Brno: Centre national des Lettres. ISBN 80-210-4589-2.
VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4722-474.
ZACHAROVÁ, Eva a Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada, 2011, 278 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4740-621.
Seznam doporučené literatury
ČELEDOVÁ, Libuše a Rostislav ČEVELA. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-3213-0.
HASKELL, W. L., Lee, I. M. et al. Physical activity and public health. Update recommendation for adults from the America Collage of Sport Medicine and the American Heart Association. Medicine and Science in Sports and Exercise. 39, 1423 1434, 2007.
KALMAN, M., Z. HAMŘÍK a J. PAVELKA. Podpora pohybové aktivity: pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut, 2009, 172 s. ISBN 978-80-254-5965-2.
KOPECKÝ, Miroslav. Zdravotní tělesná výchova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 109 s. ISBN 978-802-4425-092.
MUŽÍK, Vladislav a Lubomír DOBRÝ. Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologickém, sociálním a didaktickém kontextu: Brno: Centre national des Lettres. ISBN 80-210-4589-2.
VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4722-474.
ZACHAROVÁ, Eva a Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada, 2011, 278 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4740-621.