V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzdělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.
Anotace v angličtině
Nursing care for paediatric terminally ill patients in the Czech Republic is continuously evolving and developing. It is important for the nurses to learn to use suitable communication. Theoretical part of this work includes information on terminal stages of illnesses in children and the corresponding care that should be provided. It further focuses on communication with the child and his/her parents. The theoretical background for this work is the conceptual Callista Roy Adaptation model for nursing applied on a paediatric terminally ill patient. The main aim of this work was to focus on revealing features in nurse communication with a child patient with regard to his/her medical diagnosis. We have focused on mapping medical diagnosis for paediatric patients in terminal stage of their illness that evoke communication barriers in nurses involved with the patients. Further step of this research was obtaining the information about the type of barriers the nurses evolve. Another aim was to create educational material for nurses based on information obtained from the research that would lead to improved communication between the nurse and the terminally ill child. A personal aim was also set in this work to gain necessary information and experience for the starting carrier as a paediatric nurse. Five research questions were posed to reach the aims of this work aimed at identifying communication barriers with regard to medical diagnosis child patient in the terminal stage of the disease, barriers in communication with a child patient in the terminal stage of the disease, evaluation of the quality of nurse communication with terminally ill child patients, use of communication aids in nursing care for these patients and we also wanted to know what changes in the communication with the terminally ill children the nurses experienced since the beginning of their working practice. The practical part is divided into two qualitative research investigations. In the first phase of this research eleven nurses working at paediatric oncology wards and eight nurses from hospice care aimed at child patients participated. Half-structured interview technique was used for the research. Based on the practical aim, second phase of the research consisted of evaluation of the impact educational material created as a result of the first phase of the research had on the nurses. The first phase of the research showed that the communication barriers are evoked in nurses by the following diagnoses: bone tumours, brain tumours and multiple sclerosis. Further barriers found in nurses regarding communication with terminally ill patients included: children above 12 years of age, lack of knowledge about suitable communication and about the patient, unsolved issues with own mortality, fear and embarrassment of possible mistakes and the patient personality. Nurses use many means of communication. Nurses noticed changes in communication that happened during their carrier; they mentioned more reassurance, more knowledge, better assessment of the children and suitable timing. They also feel better during the time of mourning, understanding the role of the parents; they feel more humble and respectful towards life itself. Nurses evaluate their level of communication with child patients very positively and have a will to educate themselves further. The nurses showed signs of psychological load. It was also revealed that a psychologist is not functional or altogether missing in their place of work. The second phase of the research showed that nurses welcomed and appreciated the educational material created for them, they found it useful in their nursing practice, they evaluated it as useful for beginner nurses. Based on this material a children book was purchased for the ward. The recommendation for practice is the use of the Callista Roy Adaptation model for nursing. I have personally gained both wide theoretical knowledge and experience from the interviewed nurses.
Klíčová slova
dětský pacient, terminální stadium, bariéry v komunikaci, komunikace, sestra
Klíčová slova v angličtině
paediatric patient, terminal stage, communication barriers, communication, nurse
Rozsah průvodní práce
116 s. (197 419 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzdělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.
Anotace v angličtině
Nursing care for paediatric terminally ill patients in the Czech Republic is continuously evolving and developing. It is important for the nurses to learn to use suitable communication. Theoretical part of this work includes information on terminal stages of illnesses in children and the corresponding care that should be provided. It further focuses on communication with the child and his/her parents. The theoretical background for this work is the conceptual Callista Roy Adaptation model for nursing applied on a paediatric terminally ill patient. The main aim of this work was to focus on revealing features in nurse communication with a child patient with regard to his/her medical diagnosis. We have focused on mapping medical diagnosis for paediatric patients in terminal stage of their illness that evoke communication barriers in nurses involved with the patients. Further step of this research was obtaining the information about the type of barriers the nurses evolve. Another aim was to create educational material for nurses based on information obtained from the research that would lead to improved communication between the nurse and the terminally ill child. A personal aim was also set in this work to gain necessary information and experience for the starting carrier as a paediatric nurse. Five research questions were posed to reach the aims of this work aimed at identifying communication barriers with regard to medical diagnosis child patient in the terminal stage of the disease, barriers in communication with a child patient in the terminal stage of the disease, evaluation of the quality of nurse communication with terminally ill child patients, use of communication aids in nursing care for these patients and we also wanted to know what changes in the communication with the terminally ill children the nurses experienced since the beginning of their working practice. The practical part is divided into two qualitative research investigations. In the first phase of this research eleven nurses working at paediatric oncology wards and eight nurses from hospice care aimed at child patients participated. Half-structured interview technique was used for the research. Based on the practical aim, second phase of the research consisted of evaluation of the impact educational material created as a result of the first phase of the research had on the nurses. The first phase of the research showed that the communication barriers are evoked in nurses by the following diagnoses: bone tumours, brain tumours and multiple sclerosis. Further barriers found in nurses regarding communication with terminally ill patients included: children above 12 years of age, lack of knowledge about suitable communication and about the patient, unsolved issues with own mortality, fear and embarrassment of possible mistakes and the patient personality. Nurses use many means of communication. Nurses noticed changes in communication that happened during their carrier; they mentioned more reassurance, more knowledge, better assessment of the children and suitable timing. They also feel better during the time of mourning, understanding the role of the parents; they feel more humble and respectful towards life itself. Nurses evaluate their level of communication with child patients very positively and have a will to educate themselves further. The nurses showed signs of psychological load. It was also revealed that a psychologist is not functional or altogether missing in their place of work. The second phase of the research showed that nurses welcomed and appreciated the educational material created for them, they found it useful in their nursing practice, they evaluated it as useful for beginner nurses. Based on this material a children book was purchased for the ward. The recommendation for practice is the use of the Callista Roy Adaptation model for nursing. I have personally gained both wide theoretical knowledge and experience from the interviewed nurses.
Klíčová slova
dětský pacient, terminální stadium, bariéry v komunikaci, komunikace, sestra
Klíčová slova v angličtině
paediatric patient, terminal stage, communication barriers, communication, nurse
Zásady pro vypracování
Současný stav: Komunikace je jedním z prostředků, který je nezastupitelný v každodenní ošetřovatelské péči o pacienty, je proto zapotřebí, aby komunikace byla co nejvíce efektivní. Zvládnutí komunikace ze strany sestry s dětským pacientem je v porovnání s komunikací s dospělým pacientem komplikovanější. Mnohdy je zapotřebí využít názorné ukázky nebo zapojení členů rodiny, aby dítě vůbec porozumělo stavu, ve kterém se nachází. Ještě náročnější je pro sestru zvládání komunikace v rámci ošetřovatelské péče s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Takto vedená komunikace klade na sestru pracující na dětském oddělení velké nároky. Výzkumné šetření se bude zabývat tím, jaká úskalí musí sestra překonat při komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění v rámci ošetřovatelské péče.
Cílem práce je zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění s ohledem na jeho lékařskou diagnózu.
Intelektuální cíl:
1.Zmapovat lékařské diagnózy dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry.
2.Zjistit, jaké bariéry mají sestry v komunikaci dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění.
Praktický cíl: Získané znalosti z výzkumu budou sloužit jako námět pro vytvoření vzdělávacího materiálu pro sestry a ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění.
Personální cíl: Vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry.
Výzkumné otázky:
VO1. Jaké lékařské diagnózy dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění vytváří u sester komunikační bariéry?
VO2. Jak sestry hodnotí svou úroveň v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění?
VO3. Jaké využívají sestry komunikační prostředky v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění?
VO4. Jaké jsou bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění?
VO5. Jaké změny udělaly sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku své kariéry sestry?
Metodika výzkumu:
Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup. Byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru, kde se budou zjišťovat bariéry v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Na základě zjištěných výsledků z polostrukturovaného rozhovoru bude vytvořen vzdělávací materiál pro sestry, který bude následně aplikován u sester pracující s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Následně bude proveden rozhovor na základě přínosů ze vzdělávacího materiálu.
Výzkumný soubor:
Výzkumný soubor bude tvořen záměrným výběrem, a to se sestrami pracujícími v lůžkových a terénních zařízeních, které pravidelně přicházejí do kontaktu s dětmi v terminálním stadiu onemocnění. Počet respondentů není pevně stanoven, výzkum bude prováděn do teoretického nasycení vzorku.
Využití v praxi:
Projektem této práce bude vzdělávací materiál pro sestry, které se dostávají do kontaktu s dětskými pacienty v terminálním stadiu onemocnění.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Komunikace je jedním z prostředků, který je nezastupitelný v každodenní ošetřovatelské péči o pacienty, je proto zapotřebí, aby komunikace byla co nejvíce efektivní. Zvládnutí komunikace ze strany sestry s dětským pacientem je v porovnání s komunikací s dospělým pacientem komplikovanější. Mnohdy je zapotřebí využít názorné ukázky nebo zapojení členů rodiny, aby dítě vůbec porozumělo stavu, ve kterém se nachází. Ještě náročnější je pro sestru zvládání komunikace v rámci ošetřovatelské péče s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Takto vedená komunikace klade na sestru pracující na dětském oddělení velké nároky. Výzkumné šetření se bude zabývat tím, jaká úskalí musí sestra překonat při komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění v rámci ošetřovatelské péče.
Cílem práce je zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění s ohledem na jeho lékařskou diagnózu.
Intelektuální cíl:
1.Zmapovat lékařské diagnózy dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry.
2.Zjistit, jaké bariéry mají sestry v komunikaci dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění.
Praktický cíl: Získané znalosti z výzkumu budou sloužit jako námět pro vytvoření vzdělávacího materiálu pro sestry a ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění.
Personální cíl: Vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry.
Výzkumné otázky:
VO1. Jaké lékařské diagnózy dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění vytváří u sester komunikační bariéry?
VO2. Jak sestry hodnotí svou úroveň v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění?
VO3. Jaké využívají sestry komunikační prostředky v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění?
VO4. Jaké jsou bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění?
VO5. Jaké změny udělaly sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku své kariéry sestry?
Metodika výzkumu:
Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup. Byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru, kde se budou zjišťovat bariéry v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Na základě zjištěných výsledků z polostrukturovaného rozhovoru bude vytvořen vzdělávací materiál pro sestry, který bude následně aplikován u sester pracující s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Následně bude proveden rozhovor na základě přínosů ze vzdělávacího materiálu.
Výzkumný soubor:
Výzkumný soubor bude tvořen záměrným výběrem, a to se sestrami pracujícími v lůžkových a terénních zařízeních, které pravidelně přicházejí do kontaktu s dětmi v terminálním stadiu onemocnění. Počet respondentů není pevně stanoven, výzkum bude prováděn do teoretického nasycení vzorku.
Využití v praxi:
Projektem této práce bude vzdělávací materiál pro sestry, které se dostávají do kontaktu s dětskými pacienty v terminálním stadiu onemocnění.
Seznam doporučené literatury
BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4730-080.
KUPKA, Martin. Psychosociální aspekty paliativní péče. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-802-4746-500.
PLEVOVÁ, Ilona a Regina SLOWIK. Komunikace s dětským pacientem. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4729-688.
PTÁČEK, Radek a Petr BARTŮNĚK a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4739-762.
PRŮCHA, Jan. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3603-7.
SIKOROVÁ, Lucie. Dětská sestra v primární a komunitní péči. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4735-924.
SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol. Ošetřovatelství v pediatrii. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4732-862.
STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-x.
Seznam doporučené literatury
BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4730-080.
KUPKA, Martin. Psychosociální aspekty paliativní péče. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-802-4746-500.
PLEVOVÁ, Ilona a Regina SLOWIK. Komunikace s dětským pacientem. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4729-688.
PTÁČEK, Radek a Petr BARTŮNĚK a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4739-762.
PRŮCHA, Jan. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3603-7.
SIKOROVÁ, Lucie. Dětská sestra v primární a komunitní péči. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4735-924.
SLEZÁKOVÁ, Lenka a kol. Ošetřovatelství v pediatrii. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4732-862.
STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-x.