Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu.
Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
Anotace v angličtině
The theoretical part is focused on mass accidents involving persons with impairment. Within individual chapters I focused on providers of acute care, as well as on the providers of emergency medical services because those two institutes work closely together in the case of emergency event and contribute together on the solution of consequences. In chapter of basic terms I have mentioned the key terminology in accordance with actual legislation and I have outlined the importance of emergency preparedness in health care. Hereafter I have tried to give a brief overview of the approach of emergency medical services and solutions on site. The summary also included the possibility of sorting of people with impairment. Main topic is a discussion of the subsequent connection between emergency medical services and providers of acute care as well as the actual method of mass income of persons with impairment to a medical facility. The aim of the thesis was to plot preparedness the providers of acute care for a possible mass income of disabled persons, which included existence of preliminary measures, methods, preparation and realization of tactical (or auditing) exercise of organizations etc. The second aim of the thesis was focused on the evaluation of the current state of preparedness of acute inpatient care at mass income of disabled people, reflecting the effectiveness of the adopted precautions. This was mainly mapping clarity of the theoretical background in the cases of emergencies involving high amount of disabled persons from the perspective of an ordinary medical personnel performing their profession in the emergency department. Above-mentioned department serves as contact point of a hospital when an extraordinary event occurs, and its staff is naturally predetermined to act as first choice solution. The research also focused on the medical staff knowledge of approaches to dealing with emergencies and its participation in the auditing and tactical exercises. Qualitative research was used in order to achieve defined goals. Semi structured interviews with emergency department paramedics were used.
The research showed that the preparation of providers of acute care for an extraordinary event with mass disabled persons is organized in cooperation with emergency medical services in terms of auditing or tactical exercises. At least two exercises per year are carried out, which is ideal in accordance with the general principles of participation of medical organizations in exercises of the Integrated Rescue System. The results refer to the fact that the participation of medical personnel in seminars should be mandatory and human resources management should take in mind in order to prevent non-uniform level of preparedness of medical staff in case of accident involving persons with impairment. The research also shows that knowledgebase - regarding those emergencies; of medical personnel is insufficient and therefore education at least theoretical level should be done. Acquired knowledge can be used for emergency department personnel but can also be used by other departments participating on emergencies that can involve persons with impairment. Employees could draw mainly from theoretical knowledge in the form of self-education.
Klíčová slova
Mimořádná událost s hromadným postižením osob, Poskytovatel akutní lůžkové péče, Přednemocniční neodkladná péče, Krizová připravenost ve zdravotnictví, Zdravotnická záchranná služba, Prověřovací a taktická cvičení
Klíčová slova v angličtině
Special event with mass disabled persons, Provider of acute inpatient care, Prehospital emergency care, Crisis preparedness in the health sector, Ambulance, Auditing and tactical exercises
Rozsah průvodní práce
80s. (18278 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu.
Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
Anotace v angličtině
The theoretical part is focused on mass accidents involving persons with impairment. Within individual chapters I focused on providers of acute care, as well as on the providers of emergency medical services because those two institutes work closely together in the case of emergency event and contribute together on the solution of consequences. In chapter of basic terms I have mentioned the key terminology in accordance with actual legislation and I have outlined the importance of emergency preparedness in health care. Hereafter I have tried to give a brief overview of the approach of emergency medical services and solutions on site. The summary also included the possibility of sorting of people with impairment. Main topic is a discussion of the subsequent connection between emergency medical services and providers of acute care as well as the actual method of mass income of persons with impairment to a medical facility. The aim of the thesis was to plot preparedness the providers of acute care for a possible mass income of disabled persons, which included existence of preliminary measures, methods, preparation and realization of tactical (or auditing) exercise of organizations etc. The second aim of the thesis was focused on the evaluation of the current state of preparedness of acute inpatient care at mass income of disabled people, reflecting the effectiveness of the adopted precautions. This was mainly mapping clarity of the theoretical background in the cases of emergencies involving high amount of disabled persons from the perspective of an ordinary medical personnel performing their profession in the emergency department. Above-mentioned department serves as contact point of a hospital when an extraordinary event occurs, and its staff is naturally predetermined to act as first choice solution. The research also focused on the medical staff knowledge of approaches to dealing with emergencies and its participation in the auditing and tactical exercises. Qualitative research was used in order to achieve defined goals. Semi structured interviews with emergency department paramedics were used.
The research showed that the preparation of providers of acute care for an extraordinary event with mass disabled persons is organized in cooperation with emergency medical services in terms of auditing or tactical exercises. At least two exercises per year are carried out, which is ideal in accordance with the general principles of participation of medical organizations in exercises of the Integrated Rescue System. The results refer to the fact that the participation of medical personnel in seminars should be mandatory and human resources management should take in mind in order to prevent non-uniform level of preparedness of medical staff in case of accident involving persons with impairment. The research also shows that knowledgebase - regarding those emergencies; of medical personnel is insufficient and therefore education at least theoretical level should be done. Acquired knowledge can be used for emergency department personnel but can also be used by other departments participating on emergencies that can involve persons with impairment. Employees could draw mainly from theoretical knowledge in the form of self-education.
Klíčová slova
Mimořádná událost s hromadným postižením osob, Poskytovatel akutní lůžkové péče, Přednemocniční neodkladná péče, Krizová připravenost ve zdravotnictví, Zdravotnická záchranná služba, Prověřovací a taktická cvičení
Klíčová slova v angličtině
Special event with mass disabled persons, Provider of acute inpatient care, Prehospital emergency care, Crisis preparedness in the health sector, Ambulance, Auditing and tactical exercises
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Krizová připravenost zdravotnictví je velice diskutované a rozebírané téma odborné veřejnosti, ale i mediální sféry. V širším smyslu představuje krizová připravenost zdravotnictví schopnost poskytovatelů zdravotnických zařízeních zajistit a realizovat neodkladnou péči postiženým osobám za mimořádných událostí v odpovídající kvalitě. Hromadné postižení osob na zdraví je vždy komplikovanou situací, do které je třeba zapojit předurčené zdravotnické složky,od jejichž personálu se vyžaduje specifická činnost. U hromadného přijmu postižených osob do zdravotnického zařízení v důsledku mimořádné události je nutné změnit režim činnosti oddělení. To znamená, že se odkloní běžný provoz, uvolní se přístupové komunikace a výtahy, prostory se vybaví dostatečným počtem lůžek a jiné. Proto, aby se mimořádné události s hromadným postižením osob daly po organizační stránce zvládnout v odpovídající kvalitě, je nezbytně nutná výborná připravenost všech složek integrovaného záchranného systému. Jako nejslabší článek při řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob se z pohledu spolupracujících složek jeví poskytovatelé akutní lůžkové péče.
Cíl práce:
1)Zmapovat přípravu poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádné události s
hromadným postižením osob.
2)Zmapovat připravenost poskytovatele akutní lůžkové péče při hromadném
přijmu postižených osob při mimořádné události.
Výzkumné otázky:
1. Jak hodnotí nelékařský zdravotnický personál přípravu poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob?
2. Jak hodnotí nelékařský zdravotnický personál připravenost akutní lůžkové péče při mimořádné události s hromadným postižením osob?
3.Zmapování počtu taktických, prověřovacích cvičení a instruktážně metodických zaměstnání zdravotnické záchranné služby ve spolupráci s poskytovateli akutní lůžkové péče, zaměřených na mimořádné události s hromadným postižením osob.
Popis metodiky:
Metodologie výzkumu bude formou kvalitativního výzkumu, sběr dat formou rozhovorů. Zkoumaný segment budou tvořit zaměstnanci urgentního příjmu a akutní lůžkové péče. Vyhodnocení dat bude zpracováno v podobě (analýza, srovnání, abstrakce, hypotézy, závěr.)
Předpokládané využití v praxi: Výsledky mohou být využity jako doplňkový materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář. Dále mohou být poskytnuty na odděleních urgentních příjmů a poskytovatelů akutní lůžkové péče.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky:
Krizová připravenost zdravotnictví je velice diskutované a rozebírané téma odborné veřejnosti, ale i mediální sféry. V širším smyslu představuje krizová připravenost zdravotnictví schopnost poskytovatelů zdravotnických zařízeních zajistit a realizovat neodkladnou péči postiženým osobám za mimořádných událostí v odpovídající kvalitě. Hromadné postižení osob na zdraví je vždy komplikovanou situací, do které je třeba zapojit předurčené zdravotnické složky,od jejichž personálu se vyžaduje specifická činnost. U hromadného přijmu postižených osob do zdravotnického zařízení v důsledku mimořádné události je nutné změnit režim činnosti oddělení. To znamená, že se odkloní běžný provoz, uvolní se přístupové komunikace a výtahy, prostory se vybaví dostatečným počtem lůžek a jiné. Proto, aby se mimořádné události s hromadným postižením osob daly po organizační stránce zvládnout v odpovídající kvalitě, je nezbytně nutná výborná připravenost všech složek integrovaného záchranného systému. Jako nejslabší článek při řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob se z pohledu spolupracujících složek jeví poskytovatelé akutní lůžkové péče.
Cíl práce:
1)Zmapovat přípravu poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádné události s
hromadným postižením osob.
2)Zmapovat připravenost poskytovatele akutní lůžkové péče při hromadném
přijmu postižených osob při mimořádné události.
Výzkumné otázky:
1. Jak hodnotí nelékařský zdravotnický personál přípravu poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob?
2. Jak hodnotí nelékařský zdravotnický personál připravenost akutní lůžkové péče při mimořádné události s hromadným postižením osob?
3.Zmapování počtu taktických, prověřovacích cvičení a instruktážně metodických zaměstnání zdravotnické záchranné služby ve spolupráci s poskytovateli akutní lůžkové péče, zaměřených na mimořádné události s hromadným postižením osob.
Popis metodiky:
Metodologie výzkumu bude formou kvalitativního výzkumu, sběr dat formou rozhovorů. Zkoumaný segment budou tvořit zaměstnanci urgentního příjmu a akutní lůžkové péče. Vyhodnocení dat bude zpracováno v podobě (analýza, srovnání, abstrakce, hypotézy, závěr.)
Předpokládané využití v praxi: Výsledky mohou být využity jako doplňkový materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář. Dále mohou být poskytnuty na odděleních urgentních příjmů a poskytovatelů akutní lůžkové péče.
Seznam doporučené literatury
HLAVÁČKOVÁ, Dana, Josef ŠTOREK a Václav FIŠER. Krizová připravenost zdravotnictví: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007, 198 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-807-0134-528.
POKORNÝ, Jiří, Josef ŠTOREK a Václav FIŠER. Urgentní medicína: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 547 s., obr. Edice postgraduální medicíny. ISBN 80-726-2259-5.
POLÁK, Martin. Urgentní příjem: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. Praha: Mladá fronta, 2014, 646 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-802-0432-087.
WYATT, Jonathan P, Mike CLANCY, Colin ROBERTSON, James ADAMS a Peter ROSEN.Oxford handbook of emergency medicine: concepts and clinical practice. 4th ed. New York: Oxford University Press, 2012, xix, 749 p. Oxford medical publications. ISBN 01-995-8956-9
BULÍKOVÁ, Táňa. Medicína katastrof. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2011, ISBN 978-808-0633-615.
REMEŠ, Roman a Silvia TRNOVSKÁ.Praktická příručka přednemocniční urgentní
medicíny. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 240 s. ISBN 978-802-4745-305.
Seznam doporučené literatury
HLAVÁČKOVÁ, Dana, Josef ŠTOREK a Václav FIŠER. Krizová připravenost zdravotnictví: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007, 198 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-807-0134-528.
POKORNÝ, Jiří, Josef ŠTOREK a Václav FIŠER. Urgentní medicína: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 547 s., obr. Edice postgraduální medicíny. ISBN 80-726-2259-5.
POLÁK, Martin. Urgentní příjem: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. Praha: Mladá fronta, 2014, 646 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-802-0432-087.
WYATT, Jonathan P, Mike CLANCY, Colin ROBERTSON, James ADAMS a Peter ROSEN.Oxford handbook of emergency medicine: concepts and clinical practice. 4th ed. New York: Oxford University Press, 2012, xix, 749 p. Oxford medical publications. ISBN 01-995-8956-9
BULÍKOVÁ, Táňa. Medicína katastrof. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2011, ISBN 978-808-0633-615.
REMEŠ, Roman a Silvia TRNOVSKÁ.Praktická příručka přednemocniční urgentní
medicíny. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 240 s. ISBN 978-802-4745-305.