Tato bakalářská práce pojednává o obsahu polyfenolických sloučenin v zeleninách rodu Allium, které se nejčastěji pěstují na území České republiky. Jde o cibuli kuchyňskou (žlutou i červenou), cibuli prorůstavou, cibuli bílou zimní, cibuli červenou letní, pažitku čínskou, pažitku pravou, pór letní, cibuli bílou obří a šalotku.
Polyfenoly jsou organické sloučeniny, které byly identifikovány v rostlinách. Jsou to sekundární metabolity, které se podílí na obraně proti slunečnímu záření nebo patogeny (Pandey, Rizvi, 2009). Studie, které se těmito látkami zabývaly, ukázaly, že hrají významnou roli v prevenci degenerativních onemocnění, jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění a neurodegenerativní onemocnění (Manach et al., 2004).
Cílem této práce bylo zjistit množství myricetinu, morinu, luteolinu, kvercetinu, apigeninu a kvercetinu ve vybraných druzích zeleniny pěstovaných v roce 2015 a 2016. Analýza byla provedena metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Vzorky byly předem lyofilizovány a připraveny na analýzu. Výsledkem analýzy jsou chromatogramy, ze kterých byl následně vypočítán obsah vybraných látek.
Ačkoli mělo být analýzou zjištěno celkem šest různých látek, podařilo se pouze stanovit kvercetin a kemferol, neboť ostatní látky nebyly ve vzorcích identifikovány. Ze vzorků z roku 2015 měla největší množství kvercetinu cibule prorůstavá, a to 430?10 mg/kg čerstvé hmotnosti a nejvíce kemferolu obsahovala pažitka čínská, 170?105 mg/kg čerstvé hmotnosti. Analýza vzorků za rok 2016 však ukázala odlišné výsledky. Nejvíce kvercetinu obsahovala cibule kuchyňská žlutá s hodnotou 280?180 mg/kg čerstvé hmotnosti a největší množství kemferolu měla opět pažitka čínská s hodnotou 198?30 mg/kg čerstvé hmotnosti.
Na tyto výsledky měl hlavně vliv klimatických podmínek, kdy v roce 2015 byla velká sucha a cibulím se dařilo. Zatímco rok 2016 byl spíše průměrný.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the content of polyphenolic compounds in vegetable of Allium species, which is mostly grown in the Czech Republic. It is Allium cepa, Allium x proliferum, Allium fistulosum, Allium tuberosum, Allium schoenoprasum, Allium porrum, Allium cepa var. agregatum.
Polyphenols are micronutrients that have been identified in plants. These secondary metabolites involved the defence against pathogens or sunlight (Pandey, Rizvi, 2009). The studies that follow up these substances have been shown to play a significant role in the prevention of degenerative diseases such as cancer, cardiovascular diseases and neurodegenerative disease.
The aim of this study was to determine the amount of myricetin, morin, luteolin, quercetin, apigenin and quercetin in selected types of vegetable grown in 2015 and 2016. The analysis was performed using high-performance liquid chromatography (HPLC). Samples were lyophilized in advance and ready for analysis. The analysis resulted in the chromatogram from which was then calculated content of selected material.
Although the analysis should determine a total of six different compounds, only kaemferol and quercetin was specified because other substances in the sample weren ´t identified. In 2015 Allium x proliferum had the largest amount of quercetin (430? 10 mg/kg fresh weight) and Allium tuberosum contained the biggest kaemferol amount (170?105 mg/kg fresh weight). Analysis of the samples in 2016 has demonstrated different results. The most quercetin amount contained yellow onion with the value of 280?180 mg/kg fresh weight and the largest amount of kaemferol has again Allium tuberosum, 198?30 mg/kg fresh weight.
These results were mainly influenced of climatic conditions, which in 2015 was a big drought and onion flourished. While 2016 year was a rather cooler and wetter.
Klíčová slova
polyfenoly, kvercetin, kemferol, Allium
Klíčová slova v angličtině
polyphenols, quercetin, kaemferol, Allium
Rozsah průvodní práce
71 s. (86047 znaků bez mezer)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce pojednává o obsahu polyfenolických sloučenin v zeleninách rodu Allium, které se nejčastěji pěstují na území České republiky. Jde o cibuli kuchyňskou (žlutou i červenou), cibuli prorůstavou, cibuli bílou zimní, cibuli červenou letní, pažitku čínskou, pažitku pravou, pór letní, cibuli bílou obří a šalotku.
Polyfenoly jsou organické sloučeniny, které byly identifikovány v rostlinách. Jsou to sekundární metabolity, které se podílí na obraně proti slunečnímu záření nebo patogeny (Pandey, Rizvi, 2009). Studie, které se těmito látkami zabývaly, ukázaly, že hrají významnou roli v prevenci degenerativních onemocnění, jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění a neurodegenerativní onemocnění (Manach et al., 2004).
Cílem této práce bylo zjistit množství myricetinu, morinu, luteolinu, kvercetinu, apigeninu a kvercetinu ve vybraných druzích zeleniny pěstovaných v roce 2015 a 2016. Analýza byla provedena metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Vzorky byly předem lyofilizovány a připraveny na analýzu. Výsledkem analýzy jsou chromatogramy, ze kterých byl následně vypočítán obsah vybraných látek.
Ačkoli mělo být analýzou zjištěno celkem šest různých látek, podařilo se pouze stanovit kvercetin a kemferol, neboť ostatní látky nebyly ve vzorcích identifikovány. Ze vzorků z roku 2015 měla největší množství kvercetinu cibule prorůstavá, a to 430?10 mg/kg čerstvé hmotnosti a nejvíce kemferolu obsahovala pažitka čínská, 170?105 mg/kg čerstvé hmotnosti. Analýza vzorků za rok 2016 však ukázala odlišné výsledky. Nejvíce kvercetinu obsahovala cibule kuchyňská žlutá s hodnotou 280?180 mg/kg čerstvé hmotnosti a největší množství kemferolu měla opět pažitka čínská s hodnotou 198?30 mg/kg čerstvé hmotnosti.
Na tyto výsledky měl hlavně vliv klimatických podmínek, kdy v roce 2015 byla velká sucha a cibulím se dařilo. Zatímco rok 2016 byl spíše průměrný.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the content of polyphenolic compounds in vegetable of Allium species, which is mostly grown in the Czech Republic. It is Allium cepa, Allium x proliferum, Allium fistulosum, Allium tuberosum, Allium schoenoprasum, Allium porrum, Allium cepa var. agregatum.
Polyphenols are micronutrients that have been identified in plants. These secondary metabolites involved the defence against pathogens or sunlight (Pandey, Rizvi, 2009). The studies that follow up these substances have been shown to play a significant role in the prevention of degenerative diseases such as cancer, cardiovascular diseases and neurodegenerative disease.
The aim of this study was to determine the amount of myricetin, morin, luteolin, quercetin, apigenin and quercetin in selected types of vegetable grown in 2015 and 2016. The analysis was performed using high-performance liquid chromatography (HPLC). Samples were lyophilized in advance and ready for analysis. The analysis resulted in the chromatogram from which was then calculated content of selected material.
Although the analysis should determine a total of six different compounds, only kaemferol and quercetin was specified because other substances in the sample weren ´t identified. In 2015 Allium x proliferum had the largest amount of quercetin (430? 10 mg/kg fresh weight) and Allium tuberosum contained the biggest kaemferol amount (170?105 mg/kg fresh weight). Analysis of the samples in 2016 has demonstrated different results. The most quercetin amount contained yellow onion with the value of 280?180 mg/kg fresh weight and the largest amount of kaemferol has again Allium tuberosum, 198?30 mg/kg fresh weight.
These results were mainly influenced of climatic conditions, which in 2015 was a big drought and onion flourished. While 2016 year was a rather cooler and wetter.
Klíčová slova
polyfenoly, kvercetin, kemferol, Allium
Klíčová slova v angličtině
polyphenols, quercetin, kaemferol, Allium
Zásady pro vypracování
1. Vypracovat literární rešerši o biologicky aktivních fenolických sloučeninách ve vybraných druzích cibulové zeleniny, jejích zdravotních účincích a metodách jejich stanovení. Seznámit se se zdravotními benefity cibulové zeleniny.
2. Seznámit se s analytickou technikou vysokoúčinné kapalinové. Naučit se postup stanovení vybraných fenolických látek s využitím HPLC.
3. Pořídit vzorky cibulové zeleniny pěstované v ČR a seznámit se se způsobem jejího pěstování. Stanovit obsah vybraných fenolických sloučenin ve vzorcích vybraných druhů cibulové zeleniny a zpracovat výsledky.
Zásady pro vypracování
1. Vypracovat literární rešerši o biologicky aktivních fenolických sloučeninách ve vybraných druzích cibulové zeleniny, jejích zdravotních účincích a metodách jejich stanovení. Seznámit se se zdravotními benefity cibulové zeleniny.
2. Seznámit se s analytickou technikou vysokoúčinné kapalinové. Naučit se postup stanovení vybraných fenolických látek s využitím HPLC.
3. Pořídit vzorky cibulové zeleniny pěstované v ČR a seznámit se se způsobem jejího pěstování. Stanovit obsah vybraných fenolických sloučenin ve vzorcích vybraných druhů cibulové zeleniny a zpracovat výsledky.
Seznam doporučené literatury
1.Dadáková E., Kalinová J. (2010): Determination of quercetin glycosides and free quercetin in buckwheat by capillary micellar electrokinetic chromatography. Journal of Separation Science, 33, 16331638.
2.Fresco P., Borges F., Diniz C., Marques M.P.M. (2006): New insights on the anticancer properties of dietary polyphenols. Medicinal Research Reviews, 26(6), 747-766.
3.Slanina J., Táborská E. (2004): Příjem, biologická dostupnost a metabolismus rostlinných polyfenolů u člověka. Chemické listy, 98, 239-245.
4.Molnar-Perl I., Fűzfai Zs. (2005): Chromatographic, capillary electrophoretic and capillary electrochromatographic techniques in the analysis of flavonoids. Journal of Chromatography A, 1073, 101-127.
5.Velíšek, Jan a Jana Hajšlová. Chemie potravin. Rozš. a přeprac. 3. vyd. Tábor: OSSIS, 2009. ISBN 978-80-86659-17-6.
Seznam doporučené literatury
1.Dadáková E., Kalinová J. (2010): Determination of quercetin glycosides and free quercetin in buckwheat by capillary micellar electrokinetic chromatography. Journal of Separation Science, 33, 16331638.
2.Fresco P., Borges F., Diniz C., Marques M.P.M. (2006): New insights on the anticancer properties of dietary polyphenols. Medicinal Research Reviews, 26(6), 747-766.
3.Slanina J., Táborská E. (2004): Příjem, biologická dostupnost a metabolismus rostlinných polyfenolů u člověka. Chemické listy, 98, 239-245.
4.Molnar-Perl I., Fűzfai Zs. (2005): Chromatographic, capillary electrophoretic and capillary electrochromatographic techniques in the analysis of flavonoids. Journal of Chromatography A, 1073, 101-127.
5.Velíšek, Jan a Jana Hajšlová. Chemie potravin. Rozš. a přeprac. 3. vyd. Tábor: OSSIS, 2009. ISBN 978-80-86659-17-6.