K významným umělým radionuklidům patří Cs-137, které se vyskytuje v životním prostředí, pocházející z testů jaderných zbraní, které se prováděly v atmosféře v 50. a 60. letech minulého století a z havárií jaderných elektráren, jako byla například havárie 4. bloku v Černobylu a nehoda na Fukušimě. Bakalářská práce porovnává množství Cs-137 a K-40 v různých druzích lesních plodů jako jsou např. plody brusnice borůvky, ostružiníku maliníku a ostružiníku křovitého. K jejich sběru byly vybrány lokality na Šumavě, kde došlo k významnému radioaktivnímu spadu po havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Polovodičovou spektrometrií gama byla měřena hmotnostní aktivita Cs-137 a K-40. Měření vzorků probíhalo v suchém stavu (sušině) a hodnoty Cs-137, které byly naměřeny se pohybovaly od 1,143 Bq.kg-1 až k 500 Bq.kg-1. Při měření K-40 se hodnoty pohybovaly od 166 Bq.kg-1 do 1 280 Bq.kg-1.
Rozdílné hodnoty v jednotlivých lokalitách jsou způsobené nerovnoměrnými dešťovými srážkami na našem území při průchodu radioaktivního mraku po havárii Černobylu. Jsou však patrné i rozdíly mezi druhy lesních plodů, které vykazují rozdílnou schopnost akumulace, která je zapříčiněna různými hloubkami kořenového systému a vlastnostmi půdy, ve které se rostliny naházejí. Hodnoty, které byly naměřeny, se porovnávaly se stanovenými limity a se zdroji záření, které nacházíme v našem prostředí. Naměřené hodnoty nejsou vysoké a vůči jiným zdrojům záření jde o zanedbatelný vliv, který nemá na naše zdraví velký dopad.
Anotace v angličtině
Significant artificial radionuclides occurring in the environment include Cs-137 from nuclear weapons tests that took place in the atmosphere during the 1950s and 1960s, and nuclear power plant accidents, such as at Chernobyl block 4 and crash at Fukushima. This bachelor thesis compares the amounts of Cs-137 and K-40 in different types of forest fruits, such as blueberries, raspberries and blackberries. Certain sites in Šumava were selected for their collection, where there was significant radioactive fallout after the Chernobyl nuclear power plant accident in 1986. Using semiconductor gamma-ray spectrometers, the specific activity of Cs-137 and K-40 was measured. All samples were measured in the dry state (dry matter). Cs-137 measurement values ranged from 1,143 Bq.kg-1 to 500 Bq.kg-1. For K-40 measurements, the values ranged from 166 Bq.kg-1 to 1280 Bq.kg-1.
Differing values in individual localities are the result of uneven rainfall when the radioactive cloud passed over our territory after the Chernobyl disaster. However, there are also differences between species of forest fruits, which exhibit different accumulation properties due to different root system depths and their surrounding soil properties. The measured values were compared to the established limits and radiation sources found in our environment. The values measured are not high and compared to other sources of radiation are negligible, which has little impact on our health.
Klíčová slova
Cs-137, lesní plody, kontaminace, Černobyl, polovodičová spektrometrie gama, testování jaderných zbraní
K významným umělým radionuklidům patří Cs-137, které se vyskytuje v životním prostředí, pocházející z testů jaderných zbraní, které se prováděly v atmosféře v 50. a 60. letech minulého století a z havárií jaderných elektráren, jako byla například havárie 4. bloku v Černobylu a nehoda na Fukušimě. Bakalářská práce porovnává množství Cs-137 a K-40 v různých druzích lesních plodů jako jsou např. plody brusnice borůvky, ostružiníku maliníku a ostružiníku křovitého. K jejich sběru byly vybrány lokality na Šumavě, kde došlo k významnému radioaktivnímu spadu po havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Polovodičovou spektrometrií gama byla měřena hmotnostní aktivita Cs-137 a K-40. Měření vzorků probíhalo v suchém stavu (sušině) a hodnoty Cs-137, které byly naměřeny se pohybovaly od 1,143 Bq.kg-1 až k 500 Bq.kg-1. Při měření K-40 se hodnoty pohybovaly od 166 Bq.kg-1 do 1 280 Bq.kg-1.
Rozdílné hodnoty v jednotlivých lokalitách jsou způsobené nerovnoměrnými dešťovými srážkami na našem území při průchodu radioaktivního mraku po havárii Černobylu. Jsou však patrné i rozdíly mezi druhy lesních plodů, které vykazují rozdílnou schopnost akumulace, která je zapříčiněna různými hloubkami kořenového systému a vlastnostmi půdy, ve které se rostliny naházejí. Hodnoty, které byly naměřeny, se porovnávaly se stanovenými limity a se zdroji záření, které nacházíme v našem prostředí. Naměřené hodnoty nejsou vysoké a vůči jiným zdrojům záření jde o zanedbatelný vliv, který nemá na naše zdraví velký dopad.
Anotace v angličtině
Significant artificial radionuclides occurring in the environment include Cs-137 from nuclear weapons tests that took place in the atmosphere during the 1950s and 1960s, and nuclear power plant accidents, such as at Chernobyl block 4 and crash at Fukushima. This bachelor thesis compares the amounts of Cs-137 and K-40 in different types of forest fruits, such as blueberries, raspberries and blackberries. Certain sites in Šumava were selected for their collection, where there was significant radioactive fallout after the Chernobyl nuclear power plant accident in 1986. Using semiconductor gamma-ray spectrometers, the specific activity of Cs-137 and K-40 was measured. All samples were measured in the dry state (dry matter). Cs-137 measurement values ranged from 1,143 Bq.kg-1 to 500 Bq.kg-1. For K-40 measurements, the values ranged from 166 Bq.kg-1 to 1280 Bq.kg-1.
Differing values in individual localities are the result of uneven rainfall when the radioactive cloud passed over our territory after the Chernobyl disaster. However, there are also differences between species of forest fruits, which exhibit different accumulation properties due to different root system depths and their surrounding soil properties. The measured values were compared to the established limits and radiation sources found in our environment. The values measured are not high and compared to other sources of radiation are negligible, which has little impact on our health.
Klíčová slova
Cs-137, lesní plody, kontaminace, Černobyl, polovodičová spektrometrie gama, testování jaderných zbraní
1. Současný stav dané problematiky - Cesium-137 je radioaktivní izotop, který se významným způsobem podílí na vnitřní kontaminaci.Na území České republiky byly doposud pozorovány dva hlavní zdroje kontaminace Cesiem-137, a to zkoušky jaderných zbraní v atmosféře a havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Vzhledem k oblibě sběru lesních plodů, patří tyto plody k významným zdrojům vnitřní kontaminace.
2. Cíle práce - Zjistit a porovnat obsah cesia-137 v jednotlivých lesních plodech (borůvky, maliny, ostružiny, houby).
3. Výzkumná otázka Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých lesních plodech?
4. Popis metodiky - Na základě analýzy literatury bude vypracována teoretická část práce. Ve vybraných lokalitách bude proveden sběr vzorků lesních plodin. Bude stanoven obsah cesia-137 v jednotlivých lesních komoditách pomocí polovodičové spektrometrie gama.Zjištěné výsledky budou vyhodnoceny a porovnány s výsledky zjištěnými studiem literatury.
5. Předpokládané použití v praxi - Výsledky práce bude možné použít ve výuce.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav dané problematiky - Cesium-137 je radioaktivní izotop, který se významným způsobem podílí na vnitřní kontaminaci.Na území České republiky byly doposud pozorovány dva hlavní zdroje kontaminace Cesiem-137, a to zkoušky jaderných zbraní v atmosféře a havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Vzhledem k oblibě sběru lesních plodů, patří tyto plody k významným zdrojům vnitřní kontaminace.
2. Cíle práce - Zjistit a porovnat obsah cesia-137 v jednotlivých lesních plodech (borůvky, maliny, ostružiny, houby).
3. Výzkumná otázka Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých lesních plodech?
4. Popis metodiky - Na základě analýzy literatury bude vypracována teoretická část práce. Ve vybraných lokalitách bude proveden sběr vzorků lesních plodin. Bude stanoven obsah cesia-137 v jednotlivých lesních komoditách pomocí polovodičové spektrometrie gama.Zjištěné výsledky budou vyhodnoceny a porovnány s výsledky zjištěnými studiem literatury.
5. Předpokládané použití v praxi - Výsledky práce bude možné použít ve výuce.
Seznam doporučené literatury
1. Státní ústav radiační ochrany, 10 let od havárie jaderného reaktoru v Černobylu důsledky a poučení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany, Praha. 1996
2. Solatie D, Ylipieti J, Radiocesium in wild berries and natural herbs in northern Finland. Vienna: International Atomic Energy Agency (IAEA), 2007, pp. 6 IAEA-CN-145/197P
3. DataPro, Gamaspektrometrická analýza (GSA) [online] 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupný z WWW: http://www.lrm.cz/cz-gsa.html
4. Antopoulos-domis M., Clouvas A., Gagianas A., 1996: Long term radiocesium contamination of fruit trees following the Chernobyl accident. Health Physick Society, 71 (6): 910-914
5. Baldini E., Bettoli M. G., Tubertini O., 1987: Efects of the Chernobyl pollution on some fruit trees. Advances in Horticultural Science, 1 (2): 77-79
Seznam doporučené literatury
1. Státní ústav radiační ochrany, 10 let od havárie jaderného reaktoru v Černobylu důsledky a poučení. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany, Praha. 1996
2. Solatie D, Ylipieti J, Radiocesium in wild berries and natural herbs in northern Finland. Vienna: International Atomic Energy Agency (IAEA), 2007, pp. 6 IAEA-CN-145/197P
3. DataPro, Gamaspektrometrická analýza (GSA) [online] 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupný z WWW: http://www.lrm.cz/cz-gsa.html
4. Antopoulos-domis M., Clouvas A., Gagianas A., 1996: Long term radiocesium contamination of fruit trees following the Chernobyl accident. Health Physick Society, 71 (6): 910-914
5. Baldini E., Bettoli M. G., Tubertini O., 1987: Efects of the Chernobyl pollution on some fruit trees. Advances in Horticultural Science, 1 (2): 77-79