Neonatologie jako obor medicíny poskytuje péči nejen zdravým novorozencům v porodnicích, ale i novorozencům nemocným či předčasně narozeným. Právě počet předčasně narozených novorozenců celosvětově stoupá. Je to způsobeno pravděpodobně nejen tím, že ženy odkládají svoje mateřství do pozdějšího věku, ale i zvyšujícím se počtem těhotenství vzniklých za pomoci asistované reprodukce. Díky zlepšení perinatologické péče o riziková těhotenství, vedení předčasných porodů a rozvoji metod intenzivní neonatologické péče se daří zachraňovat stále více novorozenců narozených na samé hranici životaschopnosti s extrémně nízkou porodní hmotností. Kromě neustále se zdokonalujících diagnostických, terapeutických a ošetřovatelských postupů se v péči o tyto novorozence dostávají do popředí také metody zajišťující maximální komfort dítěte a kvalitu jeho pozdějšího života. Jedná se o soubor opatření, která nenarušují organizaci chování dítěte, podporují jeho fyziologickou stabilitu a posilují tak růst a vývoj nezralého organismu.
Cílem práce bylo zmapovat specifické potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností, zjistit, jak jsou tyto potřeby saturovány během prvních dnů života a ověřit, jak ošetřovatelská péče zaměřená na podporu vývoje novorozenců probíhá v praxi.
Teoretická část diplomové práce je zpracována na podkladě studia odborných zdrojů. Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda zúčastněného pozorování, které bylo realizováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče neonatologického oddělení ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Výzkumným šetřením bylo ověřeno, že potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností nejsou jen v rovině biologické, ale i v rovině emocionální a v rovině potřeby přiměřené senzomotorické stimulace.
Porovnáním výsledků pozorování bylo zjištěno, že novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností mají největší problém v uspokojení biologických potřeb dýchání, výživy a vyprazdňování. Rovněž pak potřeba bezpečí a stimulace byla u většiny pozorovaných dětí uspokojena pouze částečně.
Na podkladě informací získaných pozorováním sester bylo možné vytýčit oblasti, ve kterých byly zjištěny určité rezervy v souvislosti s poskytováním individualizované vývojové péče novorozencům s extrémně nízkou porodní hmotností. Jde především o zvýšenou míru hluku na oddělení a s tím související respektování stavu spánku a bdění novorozenců, dále pak v oblasti jejich stimulace a především v komunikaci s rodiči.
Výsledky empirické části práce budou prezentovány na semináři perinatologického centra.
Anotace v angličtině
Neonatology is a branch of medicine which consists of the medical care not only of healthy newborn infants, but also of the ill or premature ones. The number of the premature born infants increases constantly worldwide. It might be caused by women postponing their pregnancies, and very likely also by the growing number of pregnancies achieved by the assisted reproductive technologies. Thanks to improvements in perinatal care of risk pregnancies, guiding preterm labour, and development of neonatal intensive care, it has become possible to save more infants born at the very margin of viability with an extremely low birth weight. The diagnostic, therapeutic and nursing techniques have been developing steadily. It's the methods providing maximum comfort for the child and ensuring the quality of their later life that have been put into forefront. They are a set of measures, which do not disturb the child's reflex behaviour; they support its physiological stability, and thus foster growth and development of the immature organism.
The aim of this diploma work is to map the specific needs of the newborn infants with an extremely low birth weight, to find out how these needs are satisfied during the first days after birth, and to determine, how the nursing care supporting the development of the infants takes place in the real life.
The theoretical part of the diploma work is based on the scientific papers and resources. The empirical part is based on an observation method, which was carried out at the Neonatal Intensive Care Unit of the University Hospital in Pilsen.
The survey proved that the infants' needs are not only on the biological level, but also on the emotional level, and they need appropriate sensomotoric stimulation.
The outcomes of the observation show that the greatest problem of the newborn infants with an extremely low birth weight is to satisfy the biological needs i.e. breathing, feeding and defecation. The need of safety and stimulation was satisfied only partly.
Based on the information collected by observing the nursing staff, it was possible to lay out areas with a potential to improve the individualized care of the newborns with an extremely low birth weight. These are, above all, the increased level of noise at the unit and thus the sense of sleep and wakefulness of the infants. Furthermore, it's the stimulation of the children and the communication with the parents.
The outcomes of the empirical part of this diploma work will be presented at the seminar of the perinatal centre.
nursing care, needs, developmental care, newborn infant with an extremely low birth weight
Rozsah průvodní práce
107 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Neonatologie jako obor medicíny poskytuje péči nejen zdravým novorozencům v porodnicích, ale i novorozencům nemocným či předčasně narozeným. Právě počet předčasně narozených novorozenců celosvětově stoupá. Je to způsobeno pravděpodobně nejen tím, že ženy odkládají svoje mateřství do pozdějšího věku, ale i zvyšujícím se počtem těhotenství vzniklých za pomoci asistované reprodukce. Díky zlepšení perinatologické péče o riziková těhotenství, vedení předčasných porodů a rozvoji metod intenzivní neonatologické péče se daří zachraňovat stále více novorozenců narozených na samé hranici životaschopnosti s extrémně nízkou porodní hmotností. Kromě neustále se zdokonalujících diagnostických, terapeutických a ošetřovatelských postupů se v péči o tyto novorozence dostávají do popředí také metody zajišťující maximální komfort dítěte a kvalitu jeho pozdějšího života. Jedná se o soubor opatření, která nenarušují organizaci chování dítěte, podporují jeho fyziologickou stabilitu a posilují tak růst a vývoj nezralého organismu.
Cílem práce bylo zmapovat specifické potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností, zjistit, jak jsou tyto potřeby saturovány během prvních dnů života a ověřit, jak ošetřovatelská péče zaměřená na podporu vývoje novorozenců probíhá v praxi.
Teoretická část diplomové práce je zpracována na podkladě studia odborných zdrojů. Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda zúčastněného pozorování, které bylo realizováno na jednotce intenzivní a resuscitační péče neonatologického oddělení ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Výzkumným šetřením bylo ověřeno, že potřeby novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností nejsou jen v rovině biologické, ale i v rovině emocionální a v rovině potřeby přiměřené senzomotorické stimulace.
Porovnáním výsledků pozorování bylo zjištěno, že novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností mají největší problém v uspokojení biologických potřeb dýchání, výživy a vyprazdňování. Rovněž pak potřeba bezpečí a stimulace byla u většiny pozorovaných dětí uspokojena pouze částečně.
Na podkladě informací získaných pozorováním sester bylo možné vytýčit oblasti, ve kterých byly zjištěny určité rezervy v souvislosti s poskytováním individualizované vývojové péče novorozencům s extrémně nízkou porodní hmotností. Jde především o zvýšenou míru hluku na oddělení a s tím související respektování stavu spánku a bdění novorozenců, dále pak v oblasti jejich stimulace a především v komunikaci s rodiči.
Výsledky empirické části práce budou prezentovány na semináři perinatologického centra.
Anotace v angličtině
Neonatology is a branch of medicine which consists of the medical care not only of healthy newborn infants, but also of the ill or premature ones. The number of the premature born infants increases constantly worldwide. It might be caused by women postponing their pregnancies, and very likely also by the growing number of pregnancies achieved by the assisted reproductive technologies. Thanks to improvements in perinatal care of risk pregnancies, guiding preterm labour, and development of neonatal intensive care, it has become possible to save more infants born at the very margin of viability with an extremely low birth weight. The diagnostic, therapeutic and nursing techniques have been developing steadily. It's the methods providing maximum comfort for the child and ensuring the quality of their later life that have been put into forefront. They are a set of measures, which do not disturb the child's reflex behaviour; they support its physiological stability, and thus foster growth and development of the immature organism.
The aim of this diploma work is to map the specific needs of the newborn infants with an extremely low birth weight, to find out how these needs are satisfied during the first days after birth, and to determine, how the nursing care supporting the development of the infants takes place in the real life.
The theoretical part of the diploma work is based on the scientific papers and resources. The empirical part is based on an observation method, which was carried out at the Neonatal Intensive Care Unit of the University Hospital in Pilsen.
The survey proved that the infants' needs are not only on the biological level, but also on the emotional level, and they need appropriate sensomotoric stimulation.
The outcomes of the observation show that the greatest problem of the newborn infants with an extremely low birth weight is to satisfy the biological needs i.e. breathing, feeding and defecation. The need of safety and stimulation was satisfied only partly.
Based on the information collected by observing the nursing staff, it was possible to lay out areas with a potential to improve the individualized care of the newborns with an extremely low birth weight. These are, above all, the increased level of noise at the unit and thus the sense of sleep and wakefulness of the infants. Furthermore, it's the stimulation of the children and the communication with the parents.
The outcomes of the empirical part of this diploma work will be presented at the seminar of the perinatal centre.
nursing care, needs, developmental care, newborn infant with an extremely low birth weight
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY:
V posledních letech neustále stoupá počet předčasně narozených dětí. Díky výrazným změnám v diagnostice, terapeutických postupech a především díky zdokonalování přístrojové techniky se daří zachraňovat děti na samé hranici životaschopnosti vážící po narození pouze několik set gramů. V dnešní době se pozornost přesouvá od prosté záchrany života těchto dětí k zajištění co největší kvality jejich života a zdraví. Toto si klade za cíl tzv. vývojová péče, jejímž smyslem je individualizovat péči a přizpůsobit práci tak, aby to vyhovovalo potřebám dítěte. Je to široká paleta intervencí zaměřených na minimalizaci stresu životního prostředí na jednotkách intenzívní péče pro novorozence.
CÍL:
1. Zjistit, jaké specifické potřeby mají novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností.
2. Zjistit, které ošetřovatelské intervence ovlivňují novorozence z hlediska vývojové péče.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY:
1. Jaké specifické potřeby ve fyzické, psychické a sociální oblasti mají novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností?
2. Jaké nejčastější intervence podstoupí novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností v prvních dnech po narození?
3. Jakými intervencemi lze podpořit individualizovanou vývojovou péči o novorozence s extrémně nízkou porodní hmotností?
METODIKA:
Pro výzkumné šetření bude použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro získání dat bude použita technika zúčastněného pozorování, kazuistiky a obsahové analýzy dokumentace.
VÝZKUMNÝ SOUBOR:
Novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností hospitalizovaní na jednotce intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici v Plzni a osoby podílející se na péči o tyto novorozence.
VYUŽITÍ V PRAXI:
Získaná data budou použita k vytvoření doporučeného postupu pro ošetřování novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností na jednotce intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY:
V posledních letech neustále stoupá počet předčasně narozených dětí. Díky výrazným změnám v diagnostice, terapeutických postupech a především díky zdokonalování přístrojové techniky se daří zachraňovat děti na samé hranici životaschopnosti vážící po narození pouze několik set gramů. V dnešní době se pozornost přesouvá od prosté záchrany života těchto dětí k zajištění co největší kvality jejich života a zdraví. Toto si klade za cíl tzv. vývojová péče, jejímž smyslem je individualizovat péči a přizpůsobit práci tak, aby to vyhovovalo potřebám dítěte. Je to široká paleta intervencí zaměřených na minimalizaci stresu životního prostředí na jednotkách intenzívní péče pro novorozence.
CÍL:
1. Zjistit, jaké specifické potřeby mají novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností.
2. Zjistit, které ošetřovatelské intervence ovlivňují novorozence z hlediska vývojové péče.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY:
1. Jaké specifické potřeby ve fyzické, psychické a sociální oblasti mají novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností?
2. Jaké nejčastější intervence podstoupí novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností v prvních dnech po narození?
3. Jakými intervencemi lze podpořit individualizovanou vývojovou péči o novorozence s extrémně nízkou porodní hmotností?
METODIKA:
Pro výzkumné šetření bude použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro získání dat bude použita technika zúčastněného pozorování, kazuistiky a obsahové analýzy dokumentace.
VÝZKUMNÝ SOUBOR:
Novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností hospitalizovaní na jednotce intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici v Plzni a osoby podílející se na péči o tyto novorozence.
VYUŽITÍ V PRAXI:
Získaná data budou použita k vytvoření doporučeného postupu pro ošetřování novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností na jednotce intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Seznam doporučené literatury
DOKOUPILOVÁ Milena, Barbora FIŠÁRKOVÁ a Lenka NOVOTNÁ. Narodilo se předčasně: Průvodce péčí o nedonošené děti. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 320s. ISBN 978-80-7367-552-3.
DORT, Jiří. Ošetřovatelské postupy v neonatologii. 1. vyd. Plzeň: ZČU v Plzni, 2011. 238s. ISBN 978-80-7043-944-9.
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Hodnotící metodiky v neonatologii. 2. vyd. Brno: NCO NZO Brno, 2013. 112s. ISBN 80-7013-405-4.
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK. Intenzivní péče o novorozence. 2. vyd. Brno: NCO NZO Brno, 2012. 447s. ISBN 978-80-7013-547-1.
SIKOROVÁ, Lucie. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3593-1.
Seznam doporučené literatury
DOKOUPILOVÁ Milena, Barbora FIŠÁRKOVÁ a Lenka NOVOTNÁ. Narodilo se předčasně: Průvodce péčí o nedonošené děti. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 320s. ISBN 978-80-7367-552-3.
DORT, Jiří. Ošetřovatelské postupy v neonatologii. 1. vyd. Plzeň: ZČU v Plzni, 2011. 238s. ISBN 978-80-7043-944-9.
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Hodnotící metodiky v neonatologii. 2. vyd. Brno: NCO NZO Brno, 2013. 112s. ISBN 80-7013-405-4.
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK. Intenzivní péče o novorozence. 2. vyd. Brno: NCO NZO Brno, 2012. 447s. ISBN 978-80-7013-547-1.
SIKOROVÁ, Lucie. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3593-1.