Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči
Abstrakt
Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Předmětem výzkumu je vyhodnotit povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče. Cíl 2: Zjistit možnosti nabídky a využití psychosociální intervenční péče ve zdravotnických zařízeních.
Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byly využity techniky kvantitativního a kvalitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků. Tento dotazník byl rozdán zdravotníkům ve vybraných organizacích (Krajské nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Jičín, a.s. a Fakultní nemocnice Hradec Králové). Velikost výzkumného souboru je 170 respondentů. Kvalitativní metoda sběru a analýzy dat probíhala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s peery ve stejných organizacích. Celkem jsme oslovili pět peerů. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že zdravotníci vnímají svou práci jako psychicky a fyzicky náročnou. Náročnost zdravotnické profese je vnímána ve všech věkových kategoriích zdravotníků napříč obory a nezávisle na délce praxe. Polovina dotazovaných zdravotníků uvažovala o změně zaměstnání, kdy důvodem ke změně by byla psychická a fyzická náročnost tohoto povolání. Více než polovina zdravotníků má povědomí o fungování systému psychosociální intervenční péče. Z šetření dále vyplývá, že se zdravotníci ocitají v extrémní psychické zátěži, která by si vyžádala psychosociální intervenční péči. Pouze nízké procento zdravotníků však tuto službu využije. Z provedeného kvalitativního šetření vyplývá, že zdravotníci mají obavu, že nebude zachována jejich anonymita při využití psychosociální intervenční péče, která souvisí s nedůvěrou v peery. Z pohledu peerů je důležitá vyšší informovanost o této službě, pomáhající zdravotníkům v jejich psychicky náročném povolání, jež by zvýšila její využití a efektivitu. Výstupem této práce bude návrh na zařazení témata o psychosociální intervenční péči do pravidelných školení pro zaměstnance.
Anotace v angličtině
Awareness of psychosocial intervention care among healthcare professionals
Abstract
Aims, research questions and hypotheses: The aim of the research is to evaluate the awareness of healthcare professionals about psychosocial intervention care. Goal 1: Identify the real situation in psychosocial intervention care. Goal 2: Identify the possibilities of offering and using psychosocial intervention care in healthcare facilities.
Methods and research file: Quantitative and qualitative data collection techniques were used. A quantitative survey was conducted using questionnaires distributed to healthcare professionals in selected organizations (Liberec and Jičín Regional Hospital and University Hospital Hradec Králové). The size of the research group is 170 respondents. A qualitative part was realized with semi-structured interviews with peers in the same organizations. In total, we reached five peers.
Results and conclusions: The research shows that health professionals perceive their work as mentally and physically demanding. The difficulty of the healthcare profession is perceived through all age categories, across disciplines and regardless of the length of practice. Half of the respondents considered a change of a job due to mental and/or physical demands. More than half of health care professionals are aware of psychosocial intervention care system. The survey further shows that healthcare professionals find themselves in extreme mental stress that would potentially require psychosocial intervention care. Only a low percentage of healthcare professionals will use this service. A qualitative survey shows that healthcare professionals are afraid of loss of anonymity when using psychosocial intervention care. This is related to mistrust in peers. From a peer point of view, it is important to be more aware of this service, helping healthcare professionals in their psychologically demanding occupation, which will increase their use and efficiency. The output of this thesis will be a proposal to include topics on psychosocial intervention care in regular training for employees.
Peer, psychosocial intervention care, mental stress, attitudes, motivation, supervision
Rozsah průvodní práce
91 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči
Abstrakt
Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Předmětem výzkumu je vyhodnotit povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče. Cíl 2: Zjistit možnosti nabídky a využití psychosociální intervenční péče ve zdravotnických zařízeních.
Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byly využity techniky kvantitativního a kvalitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků. Tento dotazník byl rozdán zdravotníkům ve vybraných organizacích (Krajské nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Jičín, a.s. a Fakultní nemocnice Hradec Králové). Velikost výzkumného souboru je 170 respondentů. Kvalitativní metoda sběru a analýzy dat probíhala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s peery ve stejných organizacích. Celkem jsme oslovili pět peerů. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že zdravotníci vnímají svou práci jako psychicky a fyzicky náročnou. Náročnost zdravotnické profese je vnímána ve všech věkových kategoriích zdravotníků napříč obory a nezávisle na délce praxe. Polovina dotazovaných zdravotníků uvažovala o změně zaměstnání, kdy důvodem ke změně by byla psychická a fyzická náročnost tohoto povolání. Více než polovina zdravotníků má povědomí o fungování systému psychosociální intervenční péče. Z šetření dále vyplývá, že se zdravotníci ocitají v extrémní psychické zátěži, která by si vyžádala psychosociální intervenční péči. Pouze nízké procento zdravotníků však tuto službu využije. Z provedeného kvalitativního šetření vyplývá, že zdravotníci mají obavu, že nebude zachována jejich anonymita při využití psychosociální intervenční péče, která souvisí s nedůvěrou v peery. Z pohledu peerů je důležitá vyšší informovanost o této službě, pomáhající zdravotníkům v jejich psychicky náročném povolání, jež by zvýšila její využití a efektivitu. Výstupem této práce bude návrh na zařazení témata o psychosociální intervenční péči do pravidelných školení pro zaměstnance.
Anotace v angličtině
Awareness of psychosocial intervention care among healthcare professionals
Abstract
Aims, research questions and hypotheses: The aim of the research is to evaluate the awareness of healthcare professionals about psychosocial intervention care. Goal 1: Identify the real situation in psychosocial intervention care. Goal 2: Identify the possibilities of offering and using psychosocial intervention care in healthcare facilities.
Methods and research file: Quantitative and qualitative data collection techniques were used. A quantitative survey was conducted using questionnaires distributed to healthcare professionals in selected organizations (Liberec and Jičín Regional Hospital and University Hospital Hradec Králové). The size of the research group is 170 respondents. A qualitative part was realized with semi-structured interviews with peers in the same organizations. In total, we reached five peers.
Results and conclusions: The research shows that health professionals perceive their work as mentally and physically demanding. The difficulty of the healthcare profession is perceived through all age categories, across disciplines and regardless of the length of practice. Half of the respondents considered a change of a job due to mental and/or physical demands. More than half of health care professionals are aware of psychosocial intervention care system. The survey further shows that healthcare professionals find themselves in extreme mental stress that would potentially require psychosocial intervention care. Only a low percentage of healthcare professionals will use this service. A qualitative survey shows that healthcare professionals are afraid of loss of anonymity when using psychosocial intervention care. This is related to mistrust in peers. From a peer point of view, it is important to be more aware of this service, helping healthcare professionals in their psychologically demanding occupation, which will increase their use and efficiency. The output of this thesis will be a proposal to include topics on psychosocial intervention care in regular training for employees.
Peer, psychosocial intervention care, mental stress, attitudes, motivation, supervision
Zásady pro vypracování
Současný stav problematiky:
Zdravotnické povolání patří do skupiny nejrizikovějších profesí ve vztahu
k psychické zátěži a k ohrožení syndromem vyhoření. Zdravotníci čelí při výkonu své profese mnohým situacím, které nejsou v běžném životě standardní. Opakovaně se dostávají do stavů s nadlimitní stresovou zátěží.
Z tohoto vychází i systém psychosociální intervenční služby, se zkratkou SPIS. Jedná se o službou orientovanou na podporu všech zdravotníků, kteří jsou vystaveni dlouhodobé či akutní stresové zátěži. Zahrnuje celorepublikovou síť odborníků, klinických psychologů, psychiatrů, vyškolených v krizové intervenci, a tzv. peerů - zdravotníků vyškolených v podpoře a pomoci na kolegiální úrovni s cílem normalizovat stresovou reakci zasaženého kolegy. V systému začínají působit také tzv. interventi, zdravotníci vyškolení pro poskytování podpory sekundárně zasaženým, tj., rodičům, příbuzným a svědkům tragické události. Metodicky systém vychází s celosvětově rozšířeného Critical Incident Stress Managementu, se zkratkou CIMS.
Zastoupení všech kategorií zdravotnických pracovníků by bylo ideální, neboť znalost problematiky zasaženého a identické profesní zkušenosti hrají roli
v poskytování kolegiální pomoci.
Cíl:
Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče ošetřovatelskému personálu, její význam, možnosti nabídky a využití
ve zdravotnickém zařízení.
Výzkumné otázky:
1. Zjistit jaký je zájem o psychosociální intervenční péči.
2. Zjistit jaká je potřeba psychosociální intervenční péče.
3. Zjistit jaká je efektivita při poskytování psychosociální intervenční péče.
Metodika:
Kvalitativní výzkum - technika sběru dat polo - strukturovaný rozhovor
Kvantitativní výzkum -technika sběru dat- dotazník
Výzkumný soubor:
Ošetřovatelský personál nemocnic v Královehradeckém kraji a Libereckém kraji-
počet - 200 respondentů
Interventi peeři- poskytovatelé psychosociální intervenční péče- počet respondentů bude stanoven dle nasycení odpovědí
Využití v praxi:
V praxi by tato práce mohla být využita jako podklad pro zlepšení informovanosti zdravotníků ve zdravotnických zařízeních o možnosti využití psychosociální intervenční služby. A dále jako podklad pro vytvoření informační brožury a článku do odborného časopisu.
Zásady pro vypracování
Současný stav problematiky:
Zdravotnické povolání patří do skupiny nejrizikovějších profesí ve vztahu
k psychické zátěži a k ohrožení syndromem vyhoření. Zdravotníci čelí při výkonu své profese mnohým situacím, které nejsou v běžném životě standardní. Opakovaně se dostávají do stavů s nadlimitní stresovou zátěží.
Z tohoto vychází i systém psychosociální intervenční služby, se zkratkou SPIS. Jedná se o službou orientovanou na podporu všech zdravotníků, kteří jsou vystaveni dlouhodobé či akutní stresové zátěži. Zahrnuje celorepublikovou síť odborníků, klinických psychologů, psychiatrů, vyškolených v krizové intervenci, a tzv. peerů - zdravotníků vyškolených v podpoře a pomoci na kolegiální úrovni s cílem normalizovat stresovou reakci zasaženého kolegy. V systému začínají působit také tzv. interventi, zdravotníci vyškolení pro poskytování podpory sekundárně zasaženým, tj., rodičům, příbuzným a svědkům tragické události. Metodicky systém vychází s celosvětově rozšířeného Critical Incident Stress Managementu, se zkratkou CIMS.
Zastoupení všech kategorií zdravotnických pracovníků by bylo ideální, neboť znalost problematiky zasaženého a identické profesní zkušenosti hrají roli
v poskytování kolegiální pomoci.
Cíl:
Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče ošetřovatelskému personálu, její význam, možnosti nabídky a využití
ve zdravotnickém zařízení.
Výzkumné otázky:
1. Zjistit jaký je zájem o psychosociální intervenční péči.
2. Zjistit jaká je potřeba psychosociální intervenční péče.
3. Zjistit jaká je efektivita při poskytování psychosociální intervenční péče.
Metodika:
Kvalitativní výzkum - technika sběru dat polo - strukturovaný rozhovor
Kvantitativní výzkum -technika sběru dat- dotazník
Výzkumný soubor:
Ošetřovatelský personál nemocnic v Královehradeckém kraji a Libereckém kraji-
počet - 200 respondentů
Interventi peeři- poskytovatelé psychosociální intervenční péče- počet respondentů bude stanoven dle nasycení odpovědí
Využití v praxi:
V praxi by tato práce mohla být využita jako podklad pro zlepšení informovanosti zdravotníků ve zdravotnických zařízeních o možnosti využití psychosociální intervenční služby. A dále jako podklad pro vytvoření informační brožury a článku do odborného časopisu.
Seznam doporučené literatury
1. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P., 2001. Základy klinické psychologie. 1. vydání. Praha:
Portál. ISBN 80- 7178-550-4.
2. HARTL, P., 1999. Kompendium pedagogické psychologie dospělých. 1.vydání. Praha:
Karolinum. ISBN 80-718-4841-7.
3. HONZÁK, R., 2015. Jak se vyhnout syndromu vyhoření. 2. vydání. Praha: Vyšehrad.
ISBN 978-80-7429-552-2.
4. HONZÁK, R., 2015, Svépomocná příručka sestry. Praha: Galén.
ISBN 978 -80-7492-142-1.
5. MAREŠ, J. 2016, Morální distres: terminologie, teorie a modely. Kontakt,
ISSN 1212-4117.
Seznam doporučené literatury
1. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P., 2001. Základy klinické psychologie. 1. vydání. Praha:
Portál. ISBN 80- 7178-550-4.
2. HARTL, P., 1999. Kompendium pedagogické psychologie dospělých. 1.vydání. Praha:
Karolinum. ISBN 80-718-4841-7.
3. HONZÁK, R., 2015. Jak se vyhnout syndromu vyhoření. 2. vydání. Praha: Vyšehrad.
ISBN 978-80-7429-552-2.
4. HONZÁK, R., 2015, Svépomocná příručka sestry. Praha: Galén.
ISBN 978 -80-7492-142-1.
5. MAREŠ, J. 2016, Morální distres: terminologie, teorie a modely. Kontakt,
ISSN 1212-4117.