Cíl práce:
Cílem výzkumné části je zmapovat informovanost a profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků k matkám, u kterých došlo k psychickým změnám po porodu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti psychických změn u matek. Druhý cíl se týkal profesní zkušenosti dotazovaných k matkám s psychickými změnami. Třetí cíl se týkal zmapování profesního přístupu k těmto matkám. Posledním cílem bylo zaměření se na profesní zkušenosti nelékařských zdravotníků psychiatrického oddělení při péči o dítě.
Způsob dosažení cíle:
Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní výzkumnou strategii. Použili jsme metodu sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Poskytnuté rozhovory byly nahrávány na diktafon, přepsány a pomocí kódovací techniky tužka a papír byla data uspořádána do kategorií. Při kódování rozhovorů byly vytvořeny 4 kategorie u rozhovorů se sestrami psychiatrie, 5 kategorií u rozhovorů s porodními asistentkami a u rozhovorů se sestrami 5 kategorií. Výběr respondentů byl záměrný. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou zdravotnických zařízeních v období od února do března 2018. Celkem nám bylo poskytnuto 12 rozhovorů.
Získané poznatky a závěry:
Z prováděného výzkumu vyplynulo, že znalosti spolu s profesním přístupem dotazovaných sester jsou dostačující k tomu, aby byly schopny odhalit počínající příznaky poporodní deprese nebo jiné duševní poruchy. Určitou nejistotu vyjádřily sestry v oblasti přístupu k matkám. Ocenily by více seminářů na téma psychických změn u matek po porodu.
Vědecké přínosy práce:
Práce mapuje přehled znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a oblasti, které by se měly do praxe zlepšit. Jedná se o oblast komunikace a práce s matkami s psychickými změnami. Práce může být využita v oboru neonatologie a oboru psychiatrie.
Anotace v angličtině
Objective:
The aim of the research section is to map the awareness and professional approach of non-medical healthcare workers to mothers who have experienced psychological changes after childbirth. The first objective was to determine the knowledge of non-medical healthcare workers in the area of mental changes in mothers. The second objective concerned the professional experience of the interviewed mothers with psychological changes. The third objective was to map out the professional approach to these mothers. The ultimate goal was to focus on the professional experience of non-medical psychiatrists in the care of children.
The way of achieving the objective:
For research, we have chosen a qualitative research strategy. We used the data collection method using a semi-structured interview. The interviews provided were recorded on the dictaphone, overwritten, and the pencil and paper coding techniques were organized into categories. 4 categories were interviewed with psychiatric nurses, 5 categories were interviewed with midwives interviews and 5 interviews with nurses. The selection of respondents was intentional. The research was conducted in two health facilities between February and March 2018. We were given 15 interviews in total.
The knowledges gained and their conclusions:
Research has shown that knowledge, along with the professional approach of the nurses surveyed, is sufficient to be able to detect the onset of postpartum depression or other mental disorders. Certain uncertainty was expressed by nurses in the field of access to mothers. More seminars on psychological change in mothers after delivery would be appreciated.
Scientific benefits:
The paper maps the knowledge of non-medical healthcare professionals and areas that should be improved in practice. This is an area of communication and work with mothers with psychic changes. The work can be used in the field of neonatology and psychiatry.
Klíčová slova
Psychické změny, poporodní období,vliv,péče o dítě a ženu.
Klíčová slova v angličtině
Psychological changes, postpartum period, influence, child and woman care.
Rozsah průvodní práce
103 s. (186 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cíl práce:
Cílem výzkumné části je zmapovat informovanost a profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků k matkám, u kterých došlo k psychickým změnám po porodu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti psychických změn u matek. Druhý cíl se týkal profesní zkušenosti dotazovaných k matkám s psychickými změnami. Třetí cíl se týkal zmapování profesního přístupu k těmto matkám. Posledním cílem bylo zaměření se na profesní zkušenosti nelékařských zdravotníků psychiatrického oddělení při péči o dítě.
Způsob dosažení cíle:
Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní výzkumnou strategii. Použili jsme metodu sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Poskytnuté rozhovory byly nahrávány na diktafon, přepsány a pomocí kódovací techniky tužka a papír byla data uspořádána do kategorií. Při kódování rozhovorů byly vytvořeny 4 kategorie u rozhovorů se sestrami psychiatrie, 5 kategorií u rozhovorů s porodními asistentkami a u rozhovorů se sestrami 5 kategorií. Výběr respondentů byl záměrný. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou zdravotnických zařízeních v období od února do března 2018. Celkem nám bylo poskytnuto 12 rozhovorů.
Získané poznatky a závěry:
Z prováděného výzkumu vyplynulo, že znalosti spolu s profesním přístupem dotazovaných sester jsou dostačující k tomu, aby byly schopny odhalit počínající příznaky poporodní deprese nebo jiné duševní poruchy. Určitou nejistotu vyjádřily sestry v oblasti přístupu k matkám. Ocenily by více seminářů na téma psychických změn u matek po porodu.
Vědecké přínosy práce:
Práce mapuje přehled znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a oblasti, které by se měly do praxe zlepšit. Jedná se o oblast komunikace a práce s matkami s psychickými změnami. Práce může být využita v oboru neonatologie a oboru psychiatrie.
Anotace v angličtině
Objective:
The aim of the research section is to map the awareness and professional approach of non-medical healthcare workers to mothers who have experienced psychological changes after childbirth. The first objective was to determine the knowledge of non-medical healthcare workers in the area of mental changes in mothers. The second objective concerned the professional experience of the interviewed mothers with psychological changes. The third objective was to map out the professional approach to these mothers. The ultimate goal was to focus on the professional experience of non-medical psychiatrists in the care of children.
The way of achieving the objective:
For research, we have chosen a qualitative research strategy. We used the data collection method using a semi-structured interview. The interviews provided were recorded on the dictaphone, overwritten, and the pencil and paper coding techniques were organized into categories. 4 categories were interviewed with psychiatric nurses, 5 categories were interviewed with midwives interviews and 5 interviews with nurses. The selection of respondents was intentional. The research was conducted in two health facilities between February and March 2018. We were given 15 interviews in total.
The knowledges gained and their conclusions:
Research has shown that knowledge, along with the professional approach of the nurses surveyed, is sufficient to be able to detect the onset of postpartum depression or other mental disorders. Certain uncertainty was expressed by nurses in the field of access to mothers. More seminars on psychological change in mothers after delivery would be appreciated.
Scientific benefits:
The paper maps the knowledge of non-medical healthcare professionals and areas that should be improved in practice. This is an area of communication and work with mothers with psychic changes. The work can be used in the field of neonatology and psychiatry.
Klíčová slova
Psychické změny, poporodní období,vliv,péče o dítě a ženu.
Klíčová slova v angličtině
Psychological changes, postpartum period, influence, child and woman care.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Poporodní období je v životě ženy časem zvýšeného rizika vzniku psychického onemocnění. Změny psychiky jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi které patří například osobnost těhotné ženy, její věk, vzdělání, momentální životní situace a prostředí, ve kterém žije. Příznaky psychické poruchy mohou mít vliv na vývoj dítěte. Poporodní období s vyšší incidencí poruch nálady může představovat také obzvláště zranitelné období pro exacerbaci úzkostných příznaků. Nadměrná úzkost a úzkostné poruchy v poporodním období často probíhají skrytě, tedy bez možnosti řádné léčby, a vedou tudíž k negativním životním důsledkům jak pro ženu, tak pro její dítě. Poporodní psychóza, psychické onemocnění, které postihuje 1 až 2 ženy za 1000 porodů, může mít za následek zvýšené riziko sebevraždy. Příznaky poporodní psychózy jsou náladová labilita, bludné přesvědčení, halucinace a neuspořádané myšlení. Výzkumy prováděné na toto téma ukazují, že strategie používaná sestrami tedy kombinace obecných a psychiatrických ošetřovatelských postupů vyžaduje ještě další rozvoj.
Cíl práce:
Cíl 1: Zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení v oblasti problematiky psychických změn u žen v poporodním období.
Cíl 2: Zjistit profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení s psychickými změnami u žen v poporodním období.
Cíl 3: Zjistit profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení k ženám trpícími psychickými změnami v poporodním období.
Cíl 4: Zjistit profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků psychiatrického oddělení s dopadem psychických změn u žen na péči o novorozence či kojence.
Výzkumné otázky:
1. Jaké jsou znalosti porodních asistentek a sester vybraných zdravotnických zařízení v oblasti problematiky psychických změn u žen v poporodním období?
2. Jaké jsou profesní zkušenosti porodních asistentek a sester vybraných zdravotnických zařízení s psychickými změnami u žen v poporodním období?
3. Jaký je profesní přístup porodních asistentek a sester vybraných zařízení k ženám trpícími psychickými změnami v poporodním období?
4. Jaké jsou profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků psychiatrického oddělení s dopadem psychických změn u matek na péči o novorozence či kojence?
Metodika:
Pro výzkumné šetření bude použito kvalitativní výzkumné šetření, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými zdravotnickými pracovníky.
Charakteristika výzkumného souboru:
Výzkumný soubor budou tvořit porodní asistentky, sestry vybrané porodnice v ČR a všeobecné sestry psychiatrického oddělení.
Využití pro praxi:
Na základě výsledků výzkumného šetření bude sestaven edukační materiál pro porodní asistentky a sestry o problematice psychických změn u žen v poporodním období. Výsledky mohou být publikovány v odborném časopise.
Zásady pro vypracování
Současný stav:
Poporodní období je v životě ženy časem zvýšeného rizika vzniku psychického onemocnění. Změny psychiky jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi které patří například osobnost těhotné ženy, její věk, vzdělání, momentální životní situace a prostředí, ve kterém žije. Příznaky psychické poruchy mohou mít vliv na vývoj dítěte. Poporodní období s vyšší incidencí poruch nálady může představovat také obzvláště zranitelné období pro exacerbaci úzkostných příznaků. Nadměrná úzkost a úzkostné poruchy v poporodním období často probíhají skrytě, tedy bez možnosti řádné léčby, a vedou tudíž k negativním životním důsledkům jak pro ženu, tak pro její dítě. Poporodní psychóza, psychické onemocnění, které postihuje 1 až 2 ženy za 1000 porodů, může mít za následek zvýšené riziko sebevraždy. Příznaky poporodní psychózy jsou náladová labilita, bludné přesvědčení, halucinace a neuspořádané myšlení. Výzkumy prováděné na toto téma ukazují, že strategie používaná sestrami tedy kombinace obecných a psychiatrických ošetřovatelských postupů vyžaduje ještě další rozvoj.
Cíl práce:
Cíl 1: Zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení v oblasti problematiky psychických změn u žen v poporodním období.
Cíl 2: Zjistit profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení s psychickými změnami u žen v poporodním období.
Cíl 3: Zjistit profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků vybraných zdravotnických zařízení k ženám trpícími psychickými změnami v poporodním období.
Cíl 4: Zjistit profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků psychiatrického oddělení s dopadem psychických změn u žen na péči o novorozence či kojence.
Výzkumné otázky:
1. Jaké jsou znalosti porodních asistentek a sester vybraných zdravotnických zařízení v oblasti problematiky psychických změn u žen v poporodním období?
2. Jaké jsou profesní zkušenosti porodních asistentek a sester vybraných zdravotnických zařízení s psychickými změnami u žen v poporodním období?
3. Jaký je profesní přístup porodních asistentek a sester vybraných zařízení k ženám trpícími psychickými změnami v poporodním období?
4. Jaké jsou profesní zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků psychiatrického oddělení s dopadem psychických změn u matek na péči o novorozence či kojence?
Metodika:
Pro výzkumné šetření bude použito kvalitativní výzkumné šetření, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými zdravotnickými pracovníky.
Charakteristika výzkumného souboru:
Výzkumný soubor budou tvořit porodní asistentky, sestry vybrané porodnice v ČR a všeobecné sestry psychiatrického oddělení.
Využití pro praxi:
Na základě výsledků výzkumného šetření bude sestaven edukační materiál pro porodní asistentky a sestry o problematice psychických změn u žen v poporodním období. Výsledky mohou být publikovány v odborném časopise.
Seznam doporučené literatury
1. AYERS, S., VISSER, R., 2015. Psychologie v medicíně. Praha: Grada. 568 s. ISBN 978-80-247-5230-3.
2. BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K., KARGER, P., 2006. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá fronta. 376 s. ISBN 978-80-204-1749-7.
3. BERGINK, V. et al., 2012. Prevention of postpartum psychosis and mania in women at high risk. The american journal of psychiatry. 169(9), 609-615, doi: 10.1176/appi.ajp.2012.11071047.
4. BRISCH, K., 2011. Poruchy vztahové vazby: Od teorie k terapii. Praha: Portál. 311 s. ISBN 978-807-3678-708.
5. ČECH, E. et al., 2014. Porodnictví. 3. vydání. Praha: Grada. 580 s. ISBN 978-80-247-4529-9.
Seznam doporučené literatury
1. AYERS, S., VISSER, R., 2015. Psychologie v medicíně. Praha: Grada. 568 s. ISBN 978-80-247-5230-3.
2. BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K., KARGER, P., 2006. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá fronta. 376 s. ISBN 978-80-204-1749-7.
3. BERGINK, V. et al., 2012. Prevention of postpartum psychosis and mania in women at high risk. The american journal of psychiatry. 169(9), 609-615, doi: 10.1176/appi.ajp.2012.11071047.
4. BRISCH, K., 2011. Poruchy vztahové vazby: Od teorie k terapii. Praha: Portál. 311 s. ISBN 978-807-3678-708.
5. ČECH, E. et al., 2014. Porodnictví. 3. vydání. Praha: Grada. 580 s. ISBN 978-80-247-4529-9.