Tato bakalářská práce se zabývá možností zlepšení kvality vody vypouštěné při výlovech rybníků. Cílem této práce bylo zachytit nerozpuštěné látky a živiny ve vypouštěné vodě ve stoce pod rybníkem soustavou dvou bariér z organického materiálu. Bariéry sloužily ke vzdutí hladiny vody, který poskytl čas potřebný k sedimentaci částic. Sedimentace byla umocněna dávkováním flokulantu. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání kvality vody na profilu A bez přídavku flokulantu a profilu B již s obsaženým flokulantem. Rozdíl vykazoval účinnost zachycení nerozpuštěných látek a živin bariérou. Na základě výsledků lze konstatovat, že bariéry z organického materiálu jsou schopny zlepšovat kvalitu vody vypouštěné z rybníků.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the possibility of improving water quality, that is discharged during fish harvest. The aim of this bachelor thesis was to capture undissolved substances and nutrients in the discharged water in the sewer under the pond by a system of two barriers made of organic material. The barriers served to raise the water level, which provided the time needed for the particles to sediment. Sedimentation was enhanced by flocculant dosing. The evaluation was performed based on a comparison of water quality on profile A without the addition of flocculant and profile B with the flocculant already contained. The difference showed the efficiency of trapping undissolved substances and nutrients by the barrier. Based on the results, it can be stated that barriers made of organic material are able to improve the quality of water discharged from ponds.
Klíčová slova
rybník, kvalita vody, výlov, flokulace a koagulace, flokulant
Klíčová slova v angličtině
pond, water quality, fish harvest, flocculation and coagulation, flocculant
Rozsah průvodní práce
99 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá možností zlepšení kvality vody vypouštěné při výlovech rybníků. Cílem této práce bylo zachytit nerozpuštěné látky a živiny ve vypouštěné vodě ve stoce pod rybníkem soustavou dvou bariér z organického materiálu. Bariéry sloužily ke vzdutí hladiny vody, který poskytl čas potřebný k sedimentaci částic. Sedimentace byla umocněna dávkováním flokulantu. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání kvality vody na profilu A bez přídavku flokulantu a profilu B již s obsaženým flokulantem. Rozdíl vykazoval účinnost zachycení nerozpuštěných látek a živin bariérou. Na základě výsledků lze konstatovat, že bariéry z organického materiálu jsou schopny zlepšovat kvalitu vody vypouštěné z rybníků.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the possibility of improving water quality, that is discharged during fish harvest. The aim of this bachelor thesis was to capture undissolved substances and nutrients in the discharged water in the sewer under the pond by a system of two barriers made of organic material. The barriers served to raise the water level, which provided the time needed for the particles to sediment. Sedimentation was enhanced by flocculant dosing. The evaluation was performed based on a comparison of water quality on profile A without the addition of flocculant and profile B with the flocculant already contained. The difference showed the efficiency of trapping undissolved substances and nutrients by the barrier. Based on the results, it can be stated that barriers made of organic material are able to improve the quality of water discharged from ponds.
Klíčová slova
rybník, kvalita vody, výlov, flokulace a koagulace, flokulant
Klíčová slova v angličtině
pond, water quality, fish harvest, flocculation and coagulation, flocculant
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce je sledovat v provozních podmínkách změnu kvality vody vypouštěné při výlovech rybníků. Následně se pokusit experimentálně zlepšit kvalitu vody při výlovu rybníku pomocí soustavy dvou dočasných bariér - hrázek ve stoce pod rybníkem. Ty budou vybudovány z balíku lisovaného sena/slámy. Proces sedimentace nerozpuštěných látek bude umocňován pomocí flokulantů dávkovaných do stoky pod rybníkem speciálním zařízením. Tyto poznatky budou následně využity pro ověření a vývoj technologie na zachytávání sedimentů a živiny z vody odtékající při výlovech rybníků. Studentka vyhledá v dostupných pramenech informace o kvalitě vody v rybnících v obecné rovině. Následně se zaměří na kvalitu vody odtékající z rybníků při výlovech. Z dostupné literatury popíše rovněž proces zabahňování rybníků s důrazem na vodní erozi. Zmíní rovněž možné zdroje znečištění vody pocházející z chovu ryb (krmení, hnojení, vápnění).
V terénní části práce se studentka aktivně zapojí do provozního sledování a vzorkování kvality vody při výlovech rybníků, v rámci řešeného projektu z OP PIK s Krajským školním hospodářstvím České Budějovice. V terénu budou měřeny průtoky a kvalita vody v základních parametrech (teplota, pH, kyslík, turbidita, konduktivita apod.). V průběhu procesu přípravy a výlovu rybníku budou rovněž odebírány vzorky vody pro laboratorní analýzu (nerozpuštěné látky 105 a 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový a celkový organický uhlík, celkový uhlík, vápník, draslík, hořčík, železo apod.). Kvalita vody bude sledována v profilu - pod hrází rybníka a pod druhou bariérou z balíku slámy/sena. Na základě naměřených dat provede studentka statistické porovnání změn kvality vody v průběhu procesu výlovu rybníka (strojení, noc před výlovem, těsně před výlovem, zátah, vydávání ze sítě, dolovek a po výlovu) mezi oběma profily. Sledovány budou různé rybníky co do velikosti vodní plochy a typu obsádky (plůdek, násada, tržní ryba), jakož i teplota vody při výlovu (jarní výlovy, brzké podzimní a pozdní podzimní). Studentka se na základě naměřených dat pokusí vypočítat množství živin zachycených v bariérách z balíků slámy/sena pomocí flokulantů.
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce je sledovat v provozních podmínkách změnu kvality vody vypouštěné při výlovech rybníků. Následně se pokusit experimentálně zlepšit kvalitu vody při výlovu rybníku pomocí soustavy dvou dočasných bariér - hrázek ve stoce pod rybníkem. Ty budou vybudovány z balíku lisovaného sena/slámy. Proces sedimentace nerozpuštěných látek bude umocňován pomocí flokulantů dávkovaných do stoky pod rybníkem speciálním zařízením. Tyto poznatky budou následně využity pro ověření a vývoj technologie na zachytávání sedimentů a živiny z vody odtékající při výlovech rybníků. Studentka vyhledá v dostupných pramenech informace o kvalitě vody v rybnících v obecné rovině. Následně se zaměří na kvalitu vody odtékající z rybníků při výlovech. Z dostupné literatury popíše rovněž proces zabahňování rybníků s důrazem na vodní erozi. Zmíní rovněž možné zdroje znečištění vody pocházející z chovu ryb (krmení, hnojení, vápnění).
V terénní části práce se studentka aktivně zapojí do provozního sledování a vzorkování kvality vody při výlovech rybníků, v rámci řešeného projektu z OP PIK s Krajským školním hospodářstvím České Budějovice. V terénu budou měřeny průtoky a kvalita vody v základních parametrech (teplota, pH, kyslík, turbidita, konduktivita apod.). V průběhu procesu přípravy a výlovu rybníku budou rovněž odebírány vzorky vody pro laboratorní analýzu (nerozpuštěné látky 105 a 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový a celkový organický uhlík, celkový uhlík, vápník, draslík, hořčík, železo apod.). Kvalita vody bude sledována v profilu - pod hrází rybníka a pod druhou bariérou z balíku slámy/sena. Na základě naměřených dat provede studentka statistické porovnání změn kvality vody v průběhu procesu výlovu rybníka (strojení, noc před výlovem, těsně před výlovem, zátah, vydávání ze sítě, dolovek a po výlovu) mezi oběma profily. Sledovány budou různé rybníky co do velikosti vodní plochy a typu obsádky (plůdek, násada, tržní ryba), jakož i teplota vody při výlovu (jarní výlovy, brzké podzimní a pozdní podzimní). Studentka se na základě naměřených dat pokusí vypočítat množství živin zachycených v bariérách z balíků slámy/sena pomocí flokulantů.
Seznam doporučené literatury
Duras, J., Potužák, J., 2012. Látkové bilance fosforu v produkčních a rekreačních rybnících, Vodní Hospodářství, č. 6, st. 210-216.
Duras, J., Potužák, J., Marcel, M., 2015. Rybníky - producenti či příjemci znečištění? In: M. Urbánek (Editor), Sborník referátů 3. ročníku odborné konference. 19. a. 20. 2. 2015. České Budějovice, Rybářské sdružení, České Budějovice: st. 67-72.
Fiala, D., Rosendorf, P., 2010. Plošné zdroje fosforu v povodí VN Orlík. Vodní hospodářství, č. 7, s. 199-202.
Knösche, R., Schreckenbach, K., Pfeifer, M., Weissenbach, H., 1998. Phosphor und Stickstoffbilanzen von Karpfenteichen. Zeitschrift für Ökologie und Naturschutz 7, p 181-189.
Krejčí, F., 2015. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících, Bakalářská práce, FROV JU, 89 s.
Máchová, J., Faina, R., Mráz, J., Picková, J., Valentová, O., Beránková, P., Sudová, E., Svobodová, Z., 2010. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících a kvalitu masa ryb. Bulletin VÚRH Vodňany 46: 19-30.
Mikšíková, K., Dostál, T., Vránal, K., Rosendorf, P., 2012. Transport sedimentu a fosforu při výlovu malých vodních nádrží. Vodní Hospodářství, č. 6, s. 203-208
Pechar, L., 2015. Století eutrofizace rybníků - synergický efekt zvyšování zátěže živinami (fosforem a dusíkem) a nárůstu rybích obsádek Vodní hospodářství č. 7. str. 1- 6.
Pechar, L., Bastl, J., Hais, M., Kröpfelová, L., Pokorný, J., Štíchová, J., Sulcová, J., 2005. Nutrient management in agricultural watersheds: a wetlands solution. 1. publ. Wageningen: Wageningen Academic Publ, 2005. ISBN 90-769-9861-2.
Potužák, J., Duras, J., 2015. Rybničný sediment - kam s ním? In: M. Urbánek (Editor), Sborník referátů 3. ročníku odborné konference. 19. a. 20. 2. 2015. České Budějovice, Rybářské sdružení, České Budějovice: st. 59-66.
Potužák, J., Duras, J., Kröpfelová, L., Šulcová, J., Baxová Chmelová I., Benedová, Z., Svoboda, T., Novotný, O., Pokorný, J., 2016. Rybniční sedimenty a nové možnosti recyklace živin a organických látek v zemědělské krajině - příkladová studie rybník Horusický, In: V. David a T. Davidová (editoři), Rybníky 2016 - Sborník příspěvků odborné konference konané 23. a 24. 6. 2015, ČZU Praha, st. 174-183.
Teodorowicz, M., 2013. Surface water quality and intensive fish culture, Arch. Pol. Fish. 21, str. 65-111.
Szumiec, M., A., Augustyn, D., Kolasa-Jamińska, B., 2006. Quality of waters discharged from fishponds during the fall carp (Cyprinus carpio L.) harvest, Arch. Pol. Fish. 14, str. 257-270.
Šálek, J., Míka, Z., Tresová, A., 1989. Rybníky a účelové nádrže. 1. Vydání. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 267 s. ISBN 80-03-00092-0.
Valentová, O., Máchová, J., Faina, R., 2012. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících. Bulletin VÚRH 48, Vodňany, s. 21-30.
Wojda, R. Zygmund, G., 2012. Wplyw stawów karpiowych na jakość, retencje i bilans wody zlewni. Komunikanty rybackie, č. 3 (128), st. 1-8.
Seznam doporučené literatury
Duras, J., Potužák, J., 2012. Látkové bilance fosforu v produkčních a rekreačních rybnících, Vodní Hospodářství, č. 6, st. 210-216.
Duras, J., Potužák, J., Marcel, M., 2015. Rybníky - producenti či příjemci znečištění? In: M. Urbánek (Editor), Sborník referátů 3. ročníku odborné konference. 19. a. 20. 2. 2015. České Budějovice, Rybářské sdružení, České Budějovice: st. 67-72.
Fiala, D., Rosendorf, P., 2010. Plošné zdroje fosforu v povodí VN Orlík. Vodní hospodářství, č. 7, s. 199-202.
Knösche, R., Schreckenbach, K., Pfeifer, M., Weissenbach, H., 1998. Phosphor und Stickstoffbilanzen von Karpfenteichen. Zeitschrift für Ökologie und Naturschutz 7, p 181-189.
Krejčí, F., 2015. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících, Bakalářská práce, FROV JU, 89 s.
Máchová, J., Faina, R., Mráz, J., Picková, J., Valentová, O., Beránková, P., Sudová, E., Svobodová, Z., 2010. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících a kvalitu masa ryb. Bulletin VÚRH Vodňany 46: 19-30.
Mikšíková, K., Dostál, T., Vránal, K., Rosendorf, P., 2012. Transport sedimentu a fosforu při výlovu malých vodních nádrží. Vodní Hospodářství, č. 6, s. 203-208
Pechar, L., 2015. Století eutrofizace rybníků - synergický efekt zvyšování zátěže živinami (fosforem a dusíkem) a nárůstu rybích obsádek Vodní hospodářství č. 7. str. 1- 6.
Pechar, L., Bastl, J., Hais, M., Kröpfelová, L., Pokorný, J., Štíchová, J., Sulcová, J., 2005. Nutrient management in agricultural watersheds: a wetlands solution. 1. publ. Wageningen: Wageningen Academic Publ, 2005. ISBN 90-769-9861-2.
Potužák, J., Duras, J., 2015. Rybničný sediment - kam s ním? In: M. Urbánek (Editor), Sborník referátů 3. ročníku odborné konference. 19. a. 20. 2. 2015. České Budějovice, Rybářské sdružení, České Budějovice: st. 59-66.
Potužák, J., Duras, J., Kröpfelová, L., Šulcová, J., Baxová Chmelová I., Benedová, Z., Svoboda, T., Novotný, O., Pokorný, J., 2016. Rybniční sedimenty a nové možnosti recyklace živin a organických látek v zemědělské krajině - příkladová studie rybník Horusický, In: V. David a T. Davidová (editoři), Rybníky 2016 - Sborník příspěvků odborné konference konané 23. a 24. 6. 2015, ČZU Praha, st. 174-183.
Teodorowicz, M., 2013. Surface water quality and intensive fish culture, Arch. Pol. Fish. 21, str. 65-111.
Szumiec, M., A., Augustyn, D., Kolasa-Jamińska, B., 2006. Quality of waters discharged from fishponds during the fall carp (Cyprinus carpio L.) harvest, Arch. Pol. Fish. 14, str. 257-270.
Šálek, J., Míka, Z., Tresová, A., 1989. Rybníky a účelové nádrže. 1. Vydání. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 267 s. ISBN 80-03-00092-0.
Valentová, O., Máchová, J., Faina, R., 2012. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících. Bulletin VÚRH 48, Vodňany, s. 21-30.
Wojda, R. Zygmund, G., 2012. Wplyw stawów karpiowych na jakość, retencje i bilans wody zlewni. Komunikanty rybackie, č. 3 (128), st. 1-8.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka Aneta Mondeková seznámila komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně studentka zodpověděla doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Studentka adekvátně a správně reagovala na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže. Komise shledala práci inovativní a navrhuje udělení prémiového stipendia.