Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl
testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka
Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během
vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých
odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny
podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita
zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech
stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot
dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u
výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku
Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší
denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových
odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031
jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán
pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod,
Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter
(Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší
osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218
jedinců na m2.
Anotace v angličtině
The impact of vertical distribution of zoobenthos in a pond in response to the biomass
stocking of carp ponds was tested in the Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich and
Neuteich ponds. Except for the Rod pond, various carp biomass was represented in all ponds.
Sampling was conducted during the growing season (June and July), and outside the growing
season (September). Physico-chemical parameters of water were measured for each sample.
All samples were sorted by groups, counted and weighed. The results are presented in graphs.
Zoobenthos density of the Dobrá Vůle, Haslauerteich and Neuteich ponds showed a rising
tendency towards deeper parts of the pond sediment. The density of these ponds reached the
maximum values in depths of 10-14 cm. This tendency was observed in the occurrence of
midges in these ponds. The highest density of midges was observed in the Haslauerteich pond
(1,687 individuals per square metre). The above-mentioned ponds were stocked by the
common carp (K2-3). The largest density of the tubifexes in the Dobrá Vůle, Haslauerteich and
Neuteich ponds was observed during the September sampling in the shallow parts of the
sediment (0-6 cm). The maximum density was 1,031 individuals per square metre. On the
Pohořelec pond, the occurrence of zoobenthos during both samplings was recorded only in the
depth of 10-12 cm. Other representatives of zoobenthos were present in the Rod,
Haslauerteich and Neuteich ponds. Larvae of Sialis and Chaoboridae were observed as well.
The density and biomass was greater in the September sampling. We have noticed a greater
settlement in various depths. Their maximum density was in the Haslauerteich pond (218
individuals per square metre).
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl
testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka
Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během
vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých
odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny
podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita
zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech
stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot
dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u
výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku
Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší
denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových
odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031
jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán
pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod,
Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter
(Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší
osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218
jedinců na m2.
Anotace v angličtině
The impact of vertical distribution of zoobenthos in a pond in response to the biomass
stocking of carp ponds was tested in the Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich and
Neuteich ponds. Except for the Rod pond, various carp biomass was represented in all ponds.
Sampling was conducted during the growing season (June and July), and outside the growing
season (September). Physico-chemical parameters of water were measured for each sample.
All samples were sorted by groups, counted and weighed. The results are presented in graphs.
Zoobenthos density of the Dobrá Vůle, Haslauerteich and Neuteich ponds showed a rising
tendency towards deeper parts of the pond sediment. The density of these ponds reached the
maximum values in depths of 10-14 cm. This tendency was observed in the occurrence of
midges in these ponds. The highest density of midges was observed in the Haslauerteich pond
(1,687 individuals per square metre). The above-mentioned ponds were stocked by the
common carp (K2-3). The largest density of the tubifexes in the Dobrá Vůle, Haslauerteich and
Neuteich ponds was observed during the September sampling in the shallow parts of the
sediment (0-6 cm). The maximum density was 1,031 individuals per square metre. On the
Pohořelec pond, the occurrence of zoobenthos during both samplings was recorded only in the
depth of 10-12 cm. Other representatives of zoobenthos were present in the Rod,
Haslauerteich and Neuteich ponds. Larvae of Sialis and Chaoboridae were observed as well.
The density and biomass was greater in the September sampling. We have noticed a greater
settlement in various depths. Their maximum density was in the Haslauerteich pond (218
individuals per square metre).
Makrozoobentos je důležitou potravní složkou kapra v rybničním chovu. Kapr při jeho získávání proniká do měkkých sedimentů s intenzitou odpovídající jeho individuální velikosti a biomase obsádky. To vyvolává konkurenční vztahy mezi chovanými rybami a zvyšuje intenzitu hledání potravy na dně. Tím ale naopak posiluje únikové reakce a migraci potravních bentických organizmů do hlubších vrstev dna. Cílem práce je porovnání vertikální distribuce makrozoobentosu vybraných kaprových rybníků o různé biomase a hustotě obsádky. K tomu účelu budou s použitím Ekmanova drapáku detailně v pěti opakováních vzorkovány dostupné výtažníky a hlavní rybníky s organickým chovem kapra v regionu Waldviertel a rybníky s tradičním chovem kapra ve stejném povodí (Lužnice) na Třeboňsku. Vertikální distribuce zoobentosu bude tak porovnávána i s ohledem technologii chovu (organický vs. tradiční). K odběrům bude použit upravený Ekmanův drapák s možností separace jednotlivých hloubkových frakcí sedimentů. Výsledky budou prezentovány především s ohledem na různou biomasu obsádky a technologii chovu. Jde o přepracování neobhájené práce v roce 2018 s ohledem k výtkám komise státních závěrečných zkoušek.
Zásady pro vypracování
Makrozoobentos je důležitou potravní složkou kapra v rybničním chovu. Kapr při jeho získávání proniká do měkkých sedimentů s intenzitou odpovídající jeho individuální velikosti a biomase obsádky. To vyvolává konkurenční vztahy mezi chovanými rybami a zvyšuje intenzitu hledání potravy na dně. Tím ale naopak posiluje únikové reakce a migraci potravních bentických organizmů do hlubších vrstev dna. Cílem práce je porovnání vertikální distribuce makrozoobentosu vybraných kaprových rybníků o různé biomase a hustotě obsádky. K tomu účelu budou s použitím Ekmanova drapáku detailně v pěti opakováních vzorkovány dostupné výtažníky a hlavní rybníky s organickým chovem kapra v regionu Waldviertel a rybníky s tradičním chovem kapra ve stejném povodí (Lužnice) na Třeboňsku. Vertikální distribuce zoobentosu bude tak porovnávána i s ohledem technologii chovu (organický vs. tradiční). K odběrům bude použit upravený Ekmanův drapák s možností separace jednotlivých hloubkových frakcí sedimentů. Výsledky budou prezentovány především s ohledem na různou biomasu obsádky a technologii chovu. Jde o přepracování neobhájené práce v roce 2018 s ohledem k výtkám komise státních závěrečných zkoušek.
Seznam doporučené literatury
Adámek, Z., 2006. Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod. VÚV TGM, 10 s.
Adámek, Z., Helešic, J., Maršálek, B., Rulík, M., 2010. Aplikovaná hydrobiologie, FROV JU Vodňany, 350 s.
Adámek, Z., Linhart, O., Kratochvíl, M., Flajšhans, M., Randák, T., Policar, T., Masojídek, J., Kozák, P., 2012. Aquaculture the Czech Republic in 2012: Modern European prosperous sector based on thousand-year history of pond cultrue, Aquacult. Europe 37, 5-14
Adámek, Z., Maršálek, B., 2013. Bioturbation of sediments by benthic macroinvertebrates and fish and its implication for pond ecosystems: a review, Aquacult. Int. 21, 1-17.
Borodičová, N. D., 1962. Vertikálne rozvrstvenie bentických organizmov v dne rybníkov. Práce Laboratória rybárstva, 1: 21 - 28.
García-Berthou, E., 2001. Size- and depth-dependent variation in habitat and diet of the common carp (Cyprinus carpio). Aquatic Sciences. 63, 466-476.
Hartman, P., Regenda, J., 2014. Praktika v rybníkářství, FROV JU Vodňany, 375 s.
Huser, B.J., Bajer, P.G., Chizinski, Ch.J., Sorensen, P.W., 2016. Effects of common carp (Cyprinus carpio) on sediment mixing depth and mobile phosphorus mass in the actice sediment layer of a shallow lake. Hydrobiologi. 763, 23-33.
Kornijów, R., 1997. The impact of predation by perch on the size-structure of Chironomus larvae - the role of vertical distribution of the prey in the bottom sediments, and habitat complexity. Hydrobiol. 342/343, 207-213.
Lellák, J., 1974. The intesity of fish predation upon the bottom fauna in carp ponds. Er. Tidskr. Suppl. Stockholm. 95, 156 s.
Lellák, J., 1978. Population dynamics of the bottom fauna and its respect to the fish stock in the carp ponds. Verh. Inter. Ver. Limnol. 20, 21-94.
Lellák, J., Kubíček, F., 1991. Hydrobiologie, UK Praha, 257 s.
Matěna, J., 1989. Seasonal dynamics of a Chironomus plumosus (L.) (Diptera, Chironomidae) population from a fish pond in Souther Bohemia. Int. Revue ges. Hydrobiol. 74, 599-610.
Pechar, L., Musil, M., Baxa, M., Petrů, A., Benedová, Z., Kröpfelová, L.,Šulcová, J., 2017. Tři roky bez kapra na rybníce Rod (Třeboňsko) - aneb, jak reálná je možnost zlepšit kvalitu vody a stav rybničního biotopu absencí obsádky kapra? In: Sborník referátů ze 4. ročníku odborné konference, České Budějovice: 55 - 59.
Persson, A., Svensson, J.M., 2006. Vertical distribution of benthic community responses to fish predators,and effects on algae and suspended materiál. Aquatic Ecology. 40, 85- 95
Wilcox, T.P., Hornbach, D.J., 1991. Macrobenthic community response to carp (Cyprinus carpio L.) foraging. Journal of Freshwater Ecology. 6, 171-183.
Seznam doporučené literatury
Adámek, Z., 2006. Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod. VÚV TGM, 10 s.
Adámek, Z., Helešic, J., Maršálek, B., Rulík, M., 2010. Aplikovaná hydrobiologie, FROV JU Vodňany, 350 s.
Adámek, Z., Linhart, O., Kratochvíl, M., Flajšhans, M., Randák, T., Policar, T., Masojídek, J., Kozák, P., 2012. Aquaculture the Czech Republic in 2012: Modern European prosperous sector based on thousand-year history of pond cultrue, Aquacult. Europe 37, 5-14
Adámek, Z., Maršálek, B., 2013. Bioturbation of sediments by benthic macroinvertebrates and fish and its implication for pond ecosystems: a review, Aquacult. Int. 21, 1-17.
Borodičová, N. D., 1962. Vertikálne rozvrstvenie bentických organizmov v dne rybníkov. Práce Laboratória rybárstva, 1: 21 - 28.
García-Berthou, E., 2001. Size- and depth-dependent variation in habitat and diet of the common carp (Cyprinus carpio). Aquatic Sciences. 63, 466-476.
Hartman, P., Regenda, J., 2014. Praktika v rybníkářství, FROV JU Vodňany, 375 s.
Huser, B.J., Bajer, P.G., Chizinski, Ch.J., Sorensen, P.W., 2016. Effects of common carp (Cyprinus carpio) on sediment mixing depth and mobile phosphorus mass in the actice sediment layer of a shallow lake. Hydrobiologi. 763, 23-33.
Kornijów, R., 1997. The impact of predation by perch on the size-structure of Chironomus larvae - the role of vertical distribution of the prey in the bottom sediments, and habitat complexity. Hydrobiol. 342/343, 207-213.
Lellák, J., 1974. The intesity of fish predation upon the bottom fauna in carp ponds. Er. Tidskr. Suppl. Stockholm. 95, 156 s.
Lellák, J., 1978. Population dynamics of the bottom fauna and its respect to the fish stock in the carp ponds. Verh. Inter. Ver. Limnol. 20, 21-94.
Lellák, J., Kubíček, F., 1991. Hydrobiologie, UK Praha, 257 s.
Matěna, J., 1989. Seasonal dynamics of a Chironomus plumosus (L.) (Diptera, Chironomidae) population from a fish pond in Souther Bohemia. Int. Revue ges. Hydrobiol. 74, 599-610.
Pechar, L., Musil, M., Baxa, M., Petrů, A., Benedová, Z., Kröpfelová, L.,Šulcová, J., 2017. Tři roky bez kapra na rybníce Rod (Třeboňsko) - aneb, jak reálná je možnost zlepšit kvalitu vody a stav rybničního biotopu absencí obsádky kapra? In: Sborník referátů ze 4. ročníku odborné konference, České Budějovice: 55 - 59.
Persson, A., Svensson, J.M., 2006. Vertical distribution of benthic community responses to fish predators,and effects on algae and suspended materiál. Aquatic Ecology. 40, 85- 95
Wilcox, T.P., Hornbach, D.J., 1991. Macrobenthic community response to carp (Cyprinus carpio L.) foraging. Journal of Freshwater Ecology. 6, 171-183.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student Bc. Pavel Válek seznámil komisi se svou diplomovou prací.
Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta diplomové práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky.
Proběhla diskuze na téma práce. Proběhla diskuze na téma práce. Student adekvátně a povětšinou správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhem vedoucího práce, neboť ta vykazovala nedostatky, které komisi vedly k přiklonění se k hodnocení níže.