Diplomová práce se zabývá kontakty dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou dítěte. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti dětí v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou.
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na přiblížení systém náhradní rodinné péče, dále vysvětluje rozdíly mezi dílčími formami náhradní rodinné péče. Pozornost je věnována prožívání dětí, identitě dítěte a také je zmíněno téma attachmentu. Podrobněji se práce věnuje biologické rodině dítěte v pěstounské péči a jejich následným kontaktům jako jedním z hlavních témat.
Praktická část navazuje kvalitativním zpracováním narativních rozhovorů, kdy snahou je popsat, jak děti prožívají v dlouhodobé pěstounské péči kontakt s biologickou rodinou. Práce je zaměřená na zkušenost dítěte v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou pohledem devíti mladých lidí vyrůstajících v náhradní rodině, kteří tvořili výzkumný soubor. K výběru participantů byla použita metoda prostého záměrného výběru a metoda sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena pomocí metody vytváření trsů.
Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné ve výpovědích participantů. Jedná se o následující trsy: kontakt dítěte s biologickou rodinou; získávání informací o biologické rodině; pocity spojené s kontaktem; postoj k biologickému rodiči (příbuzným) ze strany dítěte; reakce pěstounů na kontakt; vztah dítěte a pěstouna; současný pohled na kontakt.
Každý participant nahlíží na průběh kontaktů s biologickou rodinou individuálně, nicméně výsledky výzkumu ukázaly, že jsou situace, které mají informanti a informatky společné. Například touha poznat své biologické rodiče, i když jedinci na kontakt s biologickou rodinou potřebují čas a získané informace ohledně biologické rodiny nejdříve postupně zpracovat.
Diplomová práce pomůže zlepšit informovanost o pěstounské péči a může být užitečná pro budoucí náhradní rodiče.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with contacts of a child in foster care with a child's biological family. The aim of this work was to map the experiences of children in foster care with contacts with biological family.
The diploma thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is focused on approaching the system of surrogate family care, further explains the differences between partial forms of surrogate family care. Attention is paid to the experiencing of children, child's identity and also to the subject of attachment. The work deals in detail with the biological family of a child in foster care and their subsequent contacts as one of the main topics.
The practical part follows the qualitative processing of narrative interviews, where the effort is to describe how children in long-term foster care experience contact with
a biological family. The work is focused on the experience of a child in foster care with contacts with a biological family from the perspective of nine young people growing up in a foster family who formed the research set. The method of simple intentional selection and the snowball method were used to select the participants. The obtained data were evaluated using the cluster method.
The research showed 7 clusters common in the participants' statements. These are the following clusters: the child's contact with the biological family; obtaining information about the biological family; feelings connected with contact; child's attitude to the biological parent (relatives); foster parents' reaction to the contact; child-foster relationship; current view of the contact.
Each participant looks at the course of contacts with the biological family individually, but the results of the research have shown that there are situations that informants and informatics have in common. For example, the desire to get to know their biological parents, although individuals need time to process the obtained information about the biological family before contacting the biological family.
The thesis will help to raise awareness about foster care and may be useful for future foster parents.
Klíčová slova
Biologičtí rodiče, kontakt s biologickou rodinou, kvalitativní výzkum, nezaopatřené dítě, pěstoun, pěstounská péče, poručník, rizikoví rodiče, rodina.
Klíčová slova v angličtině
Biological parents, contact with the biological family, quality research,
a dependent child, foster parent, foster care, guardian, family.
Rozsah průvodní práce
95 s. (184 246 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá kontakty dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou dítěte. Cílem práce bylo zmapovat zkušenosti dětí v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou.
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na přiblížení systém náhradní rodinné péče, dále vysvětluje rozdíly mezi dílčími formami náhradní rodinné péče. Pozornost je věnována prožívání dětí, identitě dítěte a také je zmíněno téma attachmentu. Podrobněji se práce věnuje biologické rodině dítěte v pěstounské péči a jejich následným kontaktům jako jedním z hlavních témat.
Praktická část navazuje kvalitativním zpracováním narativních rozhovorů, kdy snahou je popsat, jak děti prožívají v dlouhodobé pěstounské péči kontakt s biologickou rodinou. Práce je zaměřená na zkušenost dítěte v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou pohledem devíti mladých lidí vyrůstajících v náhradní rodině, kteří tvořili výzkumný soubor. K výběru participantů byla použita metoda prostého záměrného výběru a metoda sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena pomocí metody vytváření trsů.
Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné ve výpovědích participantů. Jedná se o následující trsy: kontakt dítěte s biologickou rodinou; získávání informací o biologické rodině; pocity spojené s kontaktem; postoj k biologickému rodiči (příbuzným) ze strany dítěte; reakce pěstounů na kontakt; vztah dítěte a pěstouna; současný pohled na kontakt.
Každý participant nahlíží na průběh kontaktů s biologickou rodinou individuálně, nicméně výsledky výzkumu ukázaly, že jsou situace, které mají informanti a informatky společné. Například touha poznat své biologické rodiče, i když jedinci na kontakt s biologickou rodinou potřebují čas a získané informace ohledně biologické rodiny nejdříve postupně zpracovat.
Diplomová práce pomůže zlepšit informovanost o pěstounské péči a může být užitečná pro budoucí náhradní rodiče.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with contacts of a child in foster care with a child's biological family. The aim of this work was to map the experiences of children in foster care with contacts with biological family.
The diploma thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is focused on approaching the system of surrogate family care, further explains the differences between partial forms of surrogate family care. Attention is paid to the experiencing of children, child's identity and also to the subject of attachment. The work deals in detail with the biological family of a child in foster care and their subsequent contacts as one of the main topics.
The practical part follows the qualitative processing of narrative interviews, where the effort is to describe how children in long-term foster care experience contact with
a biological family. The work is focused on the experience of a child in foster care with contacts with a biological family from the perspective of nine young people growing up in a foster family who formed the research set. The method of simple intentional selection and the snowball method were used to select the participants. The obtained data were evaluated using the cluster method.
The research showed 7 clusters common in the participants' statements. These are the following clusters: the child's contact with the biological family; obtaining information about the biological family; feelings connected with contact; child's attitude to the biological parent (relatives); foster parents' reaction to the contact; child-foster relationship; current view of the contact.
Each participant looks at the course of contacts with the biological family individually, but the results of the research have shown that there are situations that informants and informatics have in common. For example, the desire to get to know their biological parents, although individuals need time to process the obtained information about the biological family before contacting the biological family.
The thesis will help to raise awareness about foster care and may be useful for future foster parents.
Klíčová slova
Biologičtí rodiče, kontakt s biologickou rodinou, kvalitativní výzkum, nezaopatřené dítě, pěstoun, pěstounská péče, poručník, rizikoví rodiče, rodina.
Klíčová slova v angličtině
Biological parents, contact with the biological family, quality research,
a dependent child, foster parent, foster care, guardian, family.
Zásady pro vypracování
Pěstounská péče má ve společnosti významné postavení, neboť zásadním způsobem mění životní osudy dětem, o které se nemohou, nedovedou nebo nechtějí postarat jejich biologičtí rodiče. S novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí se v České republice začal prosazovat kontakt s biologickými rodiči dítěte. Záměrem je umožnit a zachovat původní rodinné pouto. Pokud je to možné, snahou je udržet vzniklý dosavadní kontakt s vlastní rodinou. Jestliže vztah mezi dítětem a vlastním rodičem není, doporučuje se navázat přerušený vztah nebo přinejmenším předávat zjištěné informace o širším příbuzenstvu dítěti. Pěstounská péče je náročná nejen po stránce psychické, ale i odborné a finanční.
Hlavní cíl:
Zmapovat zkušenosti dětí v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou.
Dílčí cíl:
1. Zjistit zkušenosti dětí s chováním pěstounů v rámci kontaktu dítěte s biologickou rodinou.
Výzkumné otázky:
1. Jak děti prožívají v dlouhodobé pěstounské péči kontakt s biologickou rodinou?
2. Jak kontakt s biologickou rodinou působí na vzájemný vztah dítěte a pěstouna?
Téma bude zpracováno za pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou narativního rozhovoru. Bude použita metoda prostého záměrného výběru, kdy cíleně budou vyhledáni jedinci se zájmem zapojit se do výzkumu. Výzkumný soubor budou tvořit jedinci vyrůstající v pěstounské péči s vlastní zkušeností kontaktu biologické rodiny.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Diplomová práce pomůže zlepšit informovanost o pěstounské péči a může být užitečná pro budoucí pěstouny či poručníky.
Zásady pro vypracování
Pěstounská péče má ve společnosti významné postavení, neboť zásadním způsobem mění životní osudy dětem, o které se nemohou, nedovedou nebo nechtějí postarat jejich biologičtí rodiče. S novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí se v České republice začal prosazovat kontakt s biologickými rodiči dítěte. Záměrem je umožnit a zachovat původní rodinné pouto. Pokud je to možné, snahou je udržet vzniklý dosavadní kontakt s vlastní rodinou. Jestliže vztah mezi dítětem a vlastním rodičem není, doporučuje se navázat přerušený vztah nebo přinejmenším předávat zjištěné informace o širším příbuzenstvu dítěti. Pěstounská péče je náročná nejen po stránce psychické, ale i odborné a finanční.
Hlavní cíl:
Zmapovat zkušenosti dětí v pěstounské péči s kontakty s biologickou rodinou.
Dílčí cíl:
1. Zjistit zkušenosti dětí s chováním pěstounů v rámci kontaktu dítěte s biologickou rodinou.
Výzkumné otázky:
1. Jak děti prožívají v dlouhodobé pěstounské péči kontakt s biologickou rodinou?
2. Jak kontakt s biologickou rodinou působí na vzájemný vztah dítěte a pěstouna?
Téma bude zpracováno za pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou narativního rozhovoru. Bude použita metoda prostého záměrného výběru, kdy cíleně budou vyhledáni jedinci se zájmem zapojit se do výzkumu. Výzkumný soubor budou tvořit jedinci vyrůstající v pěstounské péči s vlastní zkušeností kontaktu biologické rodiny.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Diplomová práce pomůže zlepšit informovanost o pěstounské péči a může být užitečná pro budoucí pěstouny či poručníky.
Seznam doporučené literatury
1. LANGMEIER, J., MATĚJČEK, Z., 2011. Psychická deprivace v dětství. 4. vydání. Praha : Karolinum, 200 s., ISBN 978-81-246-1983-5.
2. PAZLAROVÁ, H., ed., 2016. Pěstounská péče: manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál, 256 s. ISBN 9788026210207.
3. SOBOTKOVÁ, I., OČENÁŠKOVÁ V., 2013. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 198 s. ISBN 9788024438214.
4. ŠKOVIERA, A., 2007. Dilemata náhradní výchovy: [teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech]. Praha: Portál.144 s. ISBN 9788073673185.
5. ZEZULOVÁ, D., 2012. Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál. 196 s. ISBN 9788026200659.
Seznam doporučené literatury
1. LANGMEIER, J., MATĚJČEK, Z., 2011. Psychická deprivace v dětství. 4. vydání. Praha : Karolinum, 200 s., ISBN 978-81-246-1983-5.
2. PAZLAROVÁ, H., ed., 2016. Pěstounská péče: manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál, 256 s. ISBN 9788026210207.
3. SOBOTKOVÁ, I., OČENÁŠKOVÁ V., 2013. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 198 s. ISBN 9788024438214.
4. ŠKOVIERA, A., 2007. Dilemata náhradní výchovy: [teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech]. Praha: Portál.144 s. ISBN 9788073673185.
5. ZEZULOVÁ, D., 2012. Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál. 196 s. ISBN 9788026200659.