Hlavním cílem práce byla identifikace problémových míst v zoologii bezobratlých a prvoků v učivu pro základní školy. První kapitola práce je věnována problematice kritických míst obecně ve výuce na základních školách (vzniku problematických míst, jejich identifikaci a překonání při vyučování). Druhá část práce je zaměřena na analýzu učebnic přírodopisu se zaměřením na bezobratlé živočichy (srovnání počtu zástupců bezobratlých živočichů, množství informací o nich, počty odborných termínů). Dále bylo provedeno dotazníkové šetření s vyučujícími přírodopisu, které se zaměřovalo na odůvodnění problematičnosti jednotlivých skupin bezobratlých živočichů pro žáky a vyučující na základní škole. Předposlední část výzkumu zahrnuje rozhovory se sedmi vyučujícími přírodopisu, kteří se vyjadřovali k problematickým místům identifikovaným při dotaznících. Poslední část práce je věnována příkladům tří aktivit pro překonání kritických míst (velké množství pojmů v učivu o prvocích, abstraktnost tématu ploštěnců, velké množství zástupců v učivu o hmyzu ).
Anotace v angličtině
The main aim of the thesis was to identify problematic areas in the zoology of invertebrates and Protozoa in primary school curricula. The first chapter discusses problematic areas in primary school education in general (their emergence, identification and ways to overcome them in teaching). The second part analyses textbooks of biology with a focus on invertebrates (comparing the number of representatives of the group, how much information is provided, how many specialised terms are used). The next section presents the results of a questionnaire survey designated for biology teachers which examined the reasons why various groups of invertebrates are problematic for primary school teachers and pupils. The following part of the thesis is focused on interviews with seven biology teachers discussing the problematic areas identified in the questionnaires. The final part provides examples of three activities that can help with the teaching of these problematic areas (a large amount of terms in the curriculum on protozoa, the topic of flatworms being too abstract for pupils, an excessive amount of insects' representatives in the curriculum).
Klíčová slova
kritická místa ve výuce přírodopisu, zoologie bezobratlých na ZŠ, prvoci na ZŠ
Klíčová slova v angličtině
problematic parts in the teaching of biology, zoology of invertebrates at primary schools, Protozoa at primary schools
Rozsah průvodní práce
100 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Hlavním cílem práce byla identifikace problémových míst v zoologii bezobratlých a prvoků v učivu pro základní školy. První kapitola práce je věnována problematice kritických míst obecně ve výuce na základních školách (vzniku problematických míst, jejich identifikaci a překonání při vyučování). Druhá část práce je zaměřena na analýzu učebnic přírodopisu se zaměřením na bezobratlé živočichy (srovnání počtu zástupců bezobratlých živočichů, množství informací o nich, počty odborných termínů). Dále bylo provedeno dotazníkové šetření s vyučujícími přírodopisu, které se zaměřovalo na odůvodnění problematičnosti jednotlivých skupin bezobratlých živočichů pro žáky a vyučující na základní škole. Předposlední část výzkumu zahrnuje rozhovory se sedmi vyučujícími přírodopisu, kteří se vyjadřovali k problematickým místům identifikovaným při dotaznících. Poslední část práce je věnována příkladům tří aktivit pro překonání kritických míst (velké množství pojmů v učivu o prvocích, abstraktnost tématu ploštěnců, velké množství zástupců v učivu o hmyzu ).
Anotace v angličtině
The main aim of the thesis was to identify problematic areas in the zoology of invertebrates and Protozoa in primary school curricula. The first chapter discusses problematic areas in primary school education in general (their emergence, identification and ways to overcome them in teaching). The second part analyses textbooks of biology with a focus on invertebrates (comparing the number of representatives of the group, how much information is provided, how many specialised terms are used). The next section presents the results of a questionnaire survey designated for biology teachers which examined the reasons why various groups of invertebrates are problematic for primary school teachers and pupils. The following part of the thesis is focused on interviews with seven biology teachers discussing the problematic areas identified in the questionnaires. The final part provides examples of three activities that can help with the teaching of these problematic areas (a large amount of terms in the curriculum on protozoa, the topic of flatworms being too abstract for pupils, an excessive amount of insects' representatives in the curriculum).
Klíčová slova
kritická místa ve výuce přírodopisu, zoologie bezobratlých na ZŠ, prvoci na ZŠ
Klíčová slova v angličtině
problematic parts in the teaching of biology, zoology of invertebrates at primary schools, Protozoa at primary schools
Zásady pro vypracování
\noindent
Cíl práce:\\
Cílem diplomové práce je identifikovat případná problematická místa v učivu a výuce přírodopisu zaměřené na biologii bezobratlých živočichů a to jak z pohledu obsahu učiva v porovnání s aktuálními vědeckými poznatky, tak i z pohledu jeho didaktické transformace. Identifikace míst v kurikulu, která z nějakého důvodu vyžadují zvláštní pozornost, bude prováděna jednak s pomocí výzkumného dotazníkového šetření a následných rozhovorů s učiteli a jednak na základě obsahové analýzy učiva. Podle výsledků výzkumného šetření diplomant vytipuje místa v kurikulu, kterým by měla být věnována pozornost ať už proto, že mohou být považována za tzv. kritická nebo klíčová (z hlediska obsahu, didaktické transformace, (ne)aktuálnosti obsahu učebnic apod.). Pro vybraná témata diplomant navrhne jejich možné alternativní zpracování demonstrující nové možnosti didaktické transformace obsahu tohoto konkrétního učiva. Vzhledem k tomu, že je problematika bezobratlých živočichů velmi široká, může být téma v závislosti na předchozí analýze učiva zúženo na vybraný taxon.\\
\noindent
Postup řešení:\\
Řešení diplomové práce bude realizováno následovně: (i) obsahová analýza učiva s využitím RVP a vybraných učebnic, (ii) dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe a (iii) následné rozhovory s vyučujícími, případně hospitace (iv) příprava a podle možností realizace výukové aktivity s cílem nabídnout alternativní metodiku a obsah výuky řešící zjištěný problém, resp. kritické místo. \\
\noindent
Časový plán řešení diplomové práce: \\
Vyhledání literárních pramenů, studium literatury a zpracování základní literární rešerše, vymezení učiva o (termín do 3/2020).
Studium literatury a zpracování širší literární rešerše (termín průběžně, nejpozději do 6/2020).
Návrh výzkumných nástrojů pro sběr dat v koordinaci s diplomanty řešící paralelní témata na KBI (termín do 3/2020).
Sběr dat na vybraných školách (do 10/2020, avšak respektovat "přirozené cykly" vyučování na základní škole - ohled na prázdniny, vytížení učitelů v klasifikačních obdobích, realizace školních projektů apod.).
Vyhodnocení a diskuse výsledků dotazníkového výzkumu a stanovení závěrů (do 12/2020).
Příprava a realizace vlastního návrhu výukové aktivity nebo participace na výuce zainteresovaného učitele (do 12/2020).
Odevzdání rukopisu k závěrečným úpravám (3/2021).
Zásady pro vypracování
\noindent
Cíl práce:\\
Cílem diplomové práce je identifikovat případná problematická místa v učivu a výuce přírodopisu zaměřené na biologii bezobratlých živočichů a to jak z pohledu obsahu učiva v porovnání s aktuálními vědeckými poznatky, tak i z pohledu jeho didaktické transformace. Identifikace míst v kurikulu, která z nějakého důvodu vyžadují zvláštní pozornost, bude prováděna jednak s pomocí výzkumného dotazníkového šetření a následných rozhovorů s učiteli a jednak na základě obsahové analýzy učiva. Podle výsledků výzkumného šetření diplomant vytipuje místa v kurikulu, kterým by měla být věnována pozornost ať už proto, že mohou být považována za tzv. kritická nebo klíčová (z hlediska obsahu, didaktické transformace, (ne)aktuálnosti obsahu učebnic apod.). Pro vybraná témata diplomant navrhne jejich možné alternativní zpracování demonstrující nové možnosti didaktické transformace obsahu tohoto konkrétního učiva. Vzhledem k tomu, že je problematika bezobratlých živočichů velmi široká, může být téma v závislosti na předchozí analýze učiva zúženo na vybraný taxon.\\
\noindent
Postup řešení:\\
Řešení diplomové práce bude realizováno následovně: (i) obsahová analýza učiva s využitím RVP a vybraných učebnic, (ii) dotazníkové šetření mezi učiteli z praxe a (iii) následné rozhovory s vyučujícími, případně hospitace (iv) příprava a podle možností realizace výukové aktivity s cílem nabídnout alternativní metodiku a obsah výuky řešící zjištěný problém, resp. kritické místo. \\
\noindent
Časový plán řešení diplomové práce: \\
Vyhledání literárních pramenů, studium literatury a zpracování základní literární rešerše, vymezení učiva o (termín do 3/2020).
Studium literatury a zpracování širší literární rešerše (termín průběžně, nejpozději do 6/2020).
Návrh výzkumných nástrojů pro sběr dat v koordinaci s diplomanty řešící paralelní témata na KBI (termín do 3/2020).
Sběr dat na vybraných školách (do 10/2020, avšak respektovat "přirozené cykly" vyučování na základní škole - ohled na prázdniny, vytížení učitelů v klasifikačních obdobích, realizace školních projektů apod.).
Vyhodnocení a diskuse výsledků dotazníkového výzkumu a stanovení závěrů (do 12/2020).
Příprava a realizace vlastního návrhu výukové aktivity nebo participace na výuce zainteresovaného učitele (do 12/2020).
Odevzdání rukopisu k závěrečným úpravám (3/2021).
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Gunstone, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
Chráska, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
Kendler, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., & Slavík, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J., & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
Rokos, L., & Holec, J. (Eds.) (2019). Podkladová studie k revizi rámcových vzdělávacích programů v oblasti vzdělávání o živé a neživé přírodě: Jak budeme učit přírodopis, biologii a geologii v příštích letech?. Praha: NÚV.
UNESCO (2016). What makes a quality curriculum? UNESCO: UNESCO International Bureau of Education.
Vágnerová, P., Benediktová, L., & Kout, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
Další relevantní publikace, učebnice pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje.
\end{quote}
Seznam doporučené literatury
\begin{quote}
Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Gunstone, R. (2015). Encyclopedia of Science Education. Cham: Springer.
Chráska, M. (2011). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada.
Kendler, B. S., & GROVE, P. A. (2004). Problem-Based Learning in the Biology Curriculum. The American Biology Teacher, 66(5), 348-354.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., & Slavík, J. (2019). Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9-18.
Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J., & Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy (225-257). Brno: Masarykova univerzita.
Rokos, L., & Holec, J. (Eds.) (2019). Podkladová studie k revizi rámcových vzdělávacích programů v oblasti vzdělávání o živé a neživé přírodě: Jak budeme učit přírodopis, biologii a geologii v příštích letech?. Praha: NÚV.
UNESCO (2016). What makes a quality curriculum? UNESCO: UNESCO International Bureau of Education.
Vágnerová, P., Benediktová, L., & Kout, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu na ZŠ. Arnica, 8(1), 56-62.
Další relevantní publikace, učebnice pro základní školy, články z odborných časopisů či internetové zdroje.
\end{quote}