Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on the issue of subjectively perceived professional burden among workers in social services. The diploma thesis is related to the situation of the coronavirus pandemic and a government regulation that announced emergency measures to prevent the transmission and spread of infection in health and social services. The theoretical part focuses on workload, stress, burnout syndrome and prevention of mental hygiene. The practical part is a presentation of one's own qualitative research, which was carried out through in-depth interviews.
Klíčová slova
zátěž, zdravotníci, pandemie, mimořádná opatření, rodina
Klíčová slova v angličtině
burden, paramedics, pandemic, emergency measures, family
Rozsah průvodní práce
81 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on the issue of subjectively perceived professional burden among workers in social services. The diploma thesis is related to the situation of the coronavirus pandemic and a government regulation that announced emergency measures to prevent the transmission and spread of infection in health and social services. The theoretical part focuses on workload, stress, burnout syndrome and prevention of mental hygiene. The practical part is a presentation of one's own qualitative research, which was carried out through in-depth interviews.
Klíčová slova
zátěž, zdravotníci, pandemie, mimořádná opatření, rodina
Klíčová slova v angličtině
burden, paramedics, pandemic, emergency measures, family
Zásady pro vypracování
Cíl práce se shoduje s názvem, půjde o zjišťování subjektivně vnímané náročnosti pomáhající profese u pracovníků v sociálních službách.
Práce se tak stane kvalitativní, hloubkovou sondou do subjektivně vnímaných faktorů, které respondenty vyčerpávají. Jádrem práce tedy bude popis a porozumění zátěže v prostředí pomáhajících profesí.
Teoretickou část bude tvořit vysvětlení, co je podstatou a jádrem pomáhající profese (konkrétně vztah), syndrom vyhoření, faktory, které k vyhoření podstatnou měrou přispívají. Součástí teoretické práce by měly být i možnosti prevence vyhoření (jak si zachovat psychickou pohodu, jak pečovat o duši svou i druhých).
Podstatou metodologie bude "kvalitativní výzkum. Data budou získávána za pomocí nestrukturovaných rozhovorů. Data budou analyzována a kódována pro potřebu získání tématických kategorií."
Zásady pro vypracování
Cíl práce se shoduje s názvem, půjde o zjišťování subjektivně vnímané náročnosti pomáhající profese u pracovníků v sociálních službách.
Práce se tak stane kvalitativní, hloubkovou sondou do subjektivně vnímaných faktorů, které respondenty vyčerpávají. Jádrem práce tedy bude popis a porozumění zátěže v prostředí pomáhajících profesí.
Teoretickou část bude tvořit vysvětlení, co je podstatou a jádrem pomáhající profese (konkrétně vztah), syndrom vyhoření, faktory, které k vyhoření podstatnou měrou přispívají. Součástí teoretické práce by měly být i možnosti prevence vyhoření (jak si zachovat psychickou pohodu, jak pečovat o duši svou i druhých).
Podstatou metodologie bude "kvalitativní výzkum. Data budou získávána za pomocí nestrukturovaných rozhovorů. Data budou analyzována a kódována pro potřebu získání tématických kategorií."
Seznam doporučené literatury
1.
GÉRINGOVÁ, Jitka, 2011. Pomáhající profese: tvořivé zacházení s odvrácenou stranou. Praha: Triton. Psyché (Triton). ISBN 978-80-738-7394-3.
2.
HALL, Judy, 2003. Umění psychické ochrany. Praha: Pragma. ISBN 80-720-5479-1.
3.
KLEVETOVÁ, Dana, 2017. Nalézání osobní rovnováhy v pomáhajících profesích. Praha: Ladislava Rotšeidlová - AROK. ISBN 978-80-906465-1-3.
4.
KŘIVOHLAVÝ, J, 2012. Hořet, ale nevyhořet. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. Orientace (Karmelitánské nakladatelství). ISBN 978-80-7195-573-3.
5.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2004. Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 80-247-0784-5.
6.
MAROON, I, 2012. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků: teorie, praxe, kazuistiky. Praha: Portál. ISBN 978-80-2620180-9.
7.
MASLACH, Christina, c2003. Burnout: the cost of caring. Cambridge, MA: Malor Books. ISBN 9781883536350.
8.
MATOUŠEK, O, P, KODYMOVÁ a J, KOLÁČKOVÁ, ed., 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. ISBN 80-736-7002-X.
9.
MOORE, Thomas, 2010. Léčebná péče o duši: [průvodce procesem uzdravení celé osobnosti]. Praha: Portál. Spektrum (Portál). ISBN 978-80-7367-782-4.
10.
PEŠEK, Roman a Ján PRAŠKO. Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit : pohledem kognitivně behaviorální terapie. V Praze: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-88163-00-8.
11.
STOCK, Ch, 2010. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3553-5.
12.
ŠVINGALOVÁ, D, 2006. Stres a "vyhoření" u profesionálů pracujících s lidmi. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-737-2105-8.
13.
VENGLÁŘOVÁ, M, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80247-3174-2.
Seznam doporučené literatury
1.
GÉRINGOVÁ, Jitka, 2011. Pomáhající profese: tvořivé zacházení s odvrácenou stranou. Praha: Triton. Psyché (Triton). ISBN 978-80-738-7394-3.
2.
HALL, Judy, 2003. Umění psychické ochrany. Praha: Pragma. ISBN 80-720-5479-1.
3.
KLEVETOVÁ, Dana, 2017. Nalézání osobní rovnováhy v pomáhajících profesích. Praha: Ladislava Rotšeidlová - AROK. ISBN 978-80-906465-1-3.
4.
KŘIVOHLAVÝ, J, 2012. Hořet, ale nevyhořet. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. Orientace (Karmelitánské nakladatelství). ISBN 978-80-7195-573-3.
5.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ, 2004. Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 80-247-0784-5.
6.
MAROON, I, 2012. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků: teorie, praxe, kazuistiky. Praha: Portál. ISBN 978-80-2620180-9.
7.
MASLACH, Christina, c2003. Burnout: the cost of caring. Cambridge, MA: Malor Books. ISBN 9781883536350.
8.
MATOUŠEK, O, P, KODYMOVÁ a J, KOLÁČKOVÁ, ed., 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. ISBN 80-736-7002-X.
9.
MOORE, Thomas, 2010. Léčebná péče o duši: [průvodce procesem uzdravení celé osobnosti]. Praha: Portál. Spektrum (Portál). ISBN 978-80-7367-782-4.
10.
PEŠEK, Roman a Ján PRAŠKO. Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit : pohledem kognitivně behaviorální terapie. V Praze: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-88163-00-8.
11.
STOCK, Ch, 2010. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-3553-5.
12.
ŠVINGALOVÁ, D, 2006. Stres a "vyhoření" u profesionálů pracujících s lidmi. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-737-2105-8.
13.
VENGLÁŘOVÁ, M, 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80247-3174-2.