Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá.
Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného
vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda.
Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy.
Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev
na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný
soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená.
Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě
vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
Anotace v angličtině
Vitamin D is a widely discussed topic in domestic and foreign literature. Vitamin D serves many functions in human body, for example in affects calcium metabolism. Vitamin D is produced photochemically during sun exposure and partly it is consumed with food intake.
This thesis is concerned with the problematic of dietary intake of vitamin D.
The goal of my research was to analyze a relationship between a specific amount
of vitamin D intake with food and vitamin D level in blood in a person.
In this research quantitative methodology - prospective method was used.
The participants of my research wrote down every meal they ate every day for nine months. They specified amount and kind of consumed food intake. Participants blood was analyzed for levels of calcidiol, alkaline phosphatase, calcaemia
and phosphataemia. The blood was taken twice during the research. The number
of participants involved six women and three men. The research started on 1 March 2021 and lasted until 30 November 2021. The participants from the research had no record of gastrointestinal diseases, this could affect vitamin D absorption from dietary intake and that could lead to biased results. This research was led as a blinded experiment to prevent experimental bias. It was important that the participants did not consume higher or lower amounts of vitamin D on purpose. Each participant followed regular assorted diet and did not restrict oneself in food intake.
The results showed that participants of this study consumed more vitamin D
in their diet on weekends rather that in a regular day. It was further discovered that in spring vitamin D blood level correlated with the amount of consumed vitamin D in diet. Median value of vitamin D intake in diet for one participant was 2,268 g per day, average value was 3,55 g per day. Based on the evaluated participants lists of meals was discovered that the amount of consumed vitamin D in diet made
17,75 % of its guideline daily amounts.
Klíčová slova
Vitamín D, jídelníčky, strava, analýza krve, dospělé osoby
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá.
Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného
vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda.
Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy.
Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev
na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný
soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená.
Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě
vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
Anotace v angličtině
Vitamin D is a widely discussed topic in domestic and foreign literature. Vitamin D serves many functions in human body, for example in affects calcium metabolism. Vitamin D is produced photochemically during sun exposure and partly it is consumed with food intake.
This thesis is concerned with the problematic of dietary intake of vitamin D.
The goal of my research was to analyze a relationship between a specific amount
of vitamin D intake with food and vitamin D level in blood in a person.
In this research quantitative methodology - prospective method was used.
The participants of my research wrote down every meal they ate every day for nine months. They specified amount and kind of consumed food intake. Participants blood was analyzed for levels of calcidiol, alkaline phosphatase, calcaemia
and phosphataemia. The blood was taken twice during the research. The number
of participants involved six women and three men. The research started on 1 March 2021 and lasted until 30 November 2021. The participants from the research had no record of gastrointestinal diseases, this could affect vitamin D absorption from dietary intake and that could lead to biased results. This research was led as a blinded experiment to prevent experimental bias. It was important that the participants did not consume higher or lower amounts of vitamin D on purpose. Each participant followed regular assorted diet and did not restrict oneself in food intake.
The results showed that participants of this study consumed more vitamin D
in their diet on weekends rather that in a regular day. It was further discovered that in spring vitamin D blood level correlated with the amount of consumed vitamin D in diet. Median value of vitamin D intake in diet for one participant was 2,268 g per day, average value was 3,55 g per day. Based on the evaluated participants lists of meals was discovered that the amount of consumed vitamin D in diet made
17,75 % of its guideline daily amounts.
Klíčová slova
Vitamín D, jídelníčky, strava, analýza krve, dospělé osoby
Vitamín D je nepostradatelný mikronutrient, který se přirozeně nachází v relativně omezeném počtu potravin. Tyto potraviny představují významný zdroj vitamínu D především v době, kdy není možné plně využít jeho endogenní tvorbu v kůži po ozáření sluncem. Literatura uvádí, že příjem vitamínu D stravou hradí cca 10 - 20 % doporučeného příjmu a vzhledem k tomu, že tento vitamín ovlivňuje řadu fyziologických dějů v organizmu, je znalost o úrovni jeho příjmu důležitá.
Cílem diplomové práce je zmapovat vztah hladiny vitaminu D v krvi respondentů ve vztahu k přijatému množství vitaminu D a jak strava ovlivňuje jeho hladinu v krvi.
Na základě literárního přehledu shrňte poznatky o charakteristice a významu vitamínu D pro zdraví a zlepšování kvality života u sledované kategorie obyvatelstva. Rovněž věnujte pozornost potravinovým zdrojům vitamínu D a potravinovým doplňkům na bázi vitamínu D.
Skupina dvanácti respondentů (mužů a žen) ve věku 19-50 let. Do studie zařaďte pouze osoby zdravé, s BMI v normě (18,5 - 24,9), bez léku a suplementů s obsahem vitamínu D. Skupina respondentů nebude znát předmět sledování a nebude jim nic doporučeno. Vyhodnoťte nutriční skladbu jejich jídelníčku, s důrazem na obsah vitamínu D. Sběr jídelníčků od respondentů provádějte 1x týdně po celou dobu výzkumu. Zjištění obsahu vitamínu D v potravinách a pokrmech proveďte prostřednictvím tabulkových hodnot z dostupných databází a literárních zdrojů. Kontrolní odběr krve na zjištění hladiny kalcidiolu proveďte 1x za půl roku. Výzkum bude trvat od 1. 3. 2021 do 31. 1. 2022.
V závěru diplomové práce shrňte zjištěné poznatky a případné nedostatky v saturaci vitamínem D. Navrhněte způsoby jejich řešení.
Zásady pro vypracování
Vitamín D je nepostradatelný mikronutrient, který se přirozeně nachází v relativně omezeném počtu potravin. Tyto potraviny představují významný zdroj vitamínu D především v době, kdy není možné plně využít jeho endogenní tvorbu v kůži po ozáření sluncem. Literatura uvádí, že příjem vitamínu D stravou hradí cca 10 - 20 % doporučeného příjmu a vzhledem k tomu, že tento vitamín ovlivňuje řadu fyziologických dějů v organizmu, je znalost o úrovni jeho příjmu důležitá.
Cílem diplomové práce je zmapovat vztah hladiny vitaminu D v krvi respondentů ve vztahu k přijatému množství vitaminu D a jak strava ovlivňuje jeho hladinu v krvi.
Na základě literárního přehledu shrňte poznatky o charakteristice a významu vitamínu D pro zdraví a zlepšování kvality života u sledované kategorie obyvatelstva. Rovněž věnujte pozornost potravinovým zdrojům vitamínu D a potravinovým doplňkům na bázi vitamínu D.
Skupina dvanácti respondentů (mužů a žen) ve věku 19-50 let. Do studie zařaďte pouze osoby zdravé, s BMI v normě (18,5 - 24,9), bez léku a suplementů s obsahem vitamínu D. Skupina respondentů nebude znát předmět sledování a nebude jim nic doporučeno. Vyhodnoťte nutriční skladbu jejich jídelníčku, s důrazem na obsah vitamínu D. Sběr jídelníčků od respondentů provádějte 1x týdně po celou dobu výzkumu. Zjištění obsahu vitamínu D v potravinách a pokrmech proveďte prostřednictvím tabulkových hodnot z dostupných databází a literárních zdrojů. Kontrolní odběr krve na zjištění hladiny kalcidiolu proveďte 1x za půl roku. Výzkum bude trvat od 1. 3. 2021 do 31. 1. 2022.
V závěru diplomové práce shrňte zjištěné poznatky a případné nedostatky v saturaci vitamínem D. Navrhněte způsoby jejich řešení.
Seznam doporučené literatury
Binkley, N., Ramamurthy, R. a Krueger, D., 2010. Low vitamin D status: definition, prevalence, consequences, and correction. Endocrinology and metabolism clinics of North America, 39(2), 287-contents. https://doi.org/10.1016/j.ecl.2010.02.008
Cardwell G, et al., 2018. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 10(10):1498. https://doi.org/10.3390/nu10101498
Časopis společnosti pro výživu: Výživa a potraviny. Výživaservis s.r.o., Praha
Referenční hodnoty pro příjem živin. 2019. 2. vydání. Praha: Výživaservis, s. 75-78. ISBN 978-80-906659-3-4.
Horák, P., 2019. Nedostatek vitaminu D a jeho zdravotní dopady. Vnitřní lékařství [online]. Praha: Solen, 2019, 66(11), 724-727 [cit. 2021-02-21]. ISSN 1801-7592. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2019-11-5/nedostatek-vitaminu-d-a-jeho-zdravotni-dopady-119520
Khayyatzadeh SS et al., 2019. What is the best solution to manage vitamin D deficiency? IUBMB Life. Sep;71(9):1190-1191. doi: 10.1002/iub.2038. Epub 2019 Apr 1. PMID: 30932323.
KREJSEK, J., 2018. Vitamin D, nedoceněný modulátor obranného i poškozujícího zánětu. Acta Medicinae. Brno: ERA Média, 12(2018), ISSN 1805-398X.
Maratová, K. et al., 2018. Pediatrie pro praxi: Vitamin D a jeho suplementace u dětských pacientů se zánětlivým střevním onemocněním. SOLEN, č. 19(4). ISSN 1213-0494.
Velíšek, J., Hajšlová, J.: Chemie potravin I., II. Tábor, OSSIS 2009, 580 s., 622 s.
Vondra K., 2013. Lékařské listy: odborná příloha Zdravotnických novin. Praha: Mladá Fronta, 2014.
Zittermann, A. a Pilz S., 2018. Vitamin D v klinice a praxi. Medicína po promoci: Časopis postgraduálního vzdělávání lékařů. Praha: Medical Tribune, 19(1), ISSN 1212-9445.
Seznam doporučené literatury
Binkley, N., Ramamurthy, R. a Krueger, D., 2010. Low vitamin D status: definition, prevalence, consequences, and correction. Endocrinology and metabolism clinics of North America, 39(2), 287-contents. https://doi.org/10.1016/j.ecl.2010.02.008
Cardwell G, et al., 2018. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 10(10):1498. https://doi.org/10.3390/nu10101498
Časopis společnosti pro výživu: Výživa a potraviny. Výživaservis s.r.o., Praha
Referenční hodnoty pro příjem živin. 2019. 2. vydání. Praha: Výživaservis, s. 75-78. ISBN 978-80-906659-3-4.
Horák, P., 2019. Nedostatek vitaminu D a jeho zdravotní dopady. Vnitřní lékařství [online]. Praha: Solen, 2019, 66(11), 724-727 [cit. 2021-02-21]. ISSN 1801-7592. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2019-11-5/nedostatek-vitaminu-d-a-jeho-zdravotni-dopady-119520
Khayyatzadeh SS et al., 2019. What is the best solution to manage vitamin D deficiency? IUBMB Life. Sep;71(9):1190-1191. doi: 10.1002/iub.2038. Epub 2019 Apr 1. PMID: 30932323.
KREJSEK, J., 2018. Vitamin D, nedoceněný modulátor obranného i poškozujícího zánětu. Acta Medicinae. Brno: ERA Média, 12(2018), ISSN 1805-398X.
Maratová, K. et al., 2018. Pediatrie pro praxi: Vitamin D a jeho suplementace u dětských pacientů se zánětlivým střevním onemocněním. SOLEN, č. 19(4). ISSN 1213-0494.
Velíšek, J., Hajšlová, J.: Chemie potravin I., II. Tábor, OSSIS 2009, 580 s., 622 s.
Vondra K., 2013. Lékařské listy: odborná příloha Zdravotnických novin. Praha: Mladá Fronta, 2014.
Zittermann, A. a Pilz S., 2018. Vitamin D v klinice a praxi. Medicína po promoci: Časopis postgraduálního vzdělávání lékařů. Praha: Medical Tribune, 19(1), ISSN 1212-9445.