Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách).
Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama.
Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
Anotace v angličtině
The Novohradské Mountains were increasingly contaminated with cesium-137 in places where large amounts of radiocesium were washed out of the radioactive cloud caused by the accident of the Chernobyl nuclear power plant on April 26, 1986. Another source of cesium-137 was the testing of nuclear weapons, which was in the 50s and 60s of the 20th century carried out in the atmosphere of nuclear powers. From contaminated soil,
cesium-137 enters the food chain and thus causes internal contamination of the population. For this reason, the activity concentration of cesium-137 in food (especially in edible mushrooms) is regularly determined.
The aim of this thesis was to compare the activity concentrations of cesium-137 in samples of edible fungi collected in selected localities of the Novohradské Mountains. Transfer factors in individual fungal species were determined and compared. The thesis also focused on the comparison of the activity concentration of cesium-137 in the cap and in the stem of the mushroom. The samples were measured by gamma spectrometry.
The values of activity concentration of cesium-137 in edible mushrooms differed according to their classification into the systematic group. Higher values of activity concentrations were measured in basidiomycete fungi compared to lower values recorded in gill fungi. High values of activity concentrations of cesium-137 have been repeatedly found, especially in the imleria badia (Xerocomus badius). The lowest value of the activity concentration of cesium-137 was measured in the representative of the parasol mushroom (Macrolepiota procera). The transfer factor as a ratio between the activity concentration of cesium-137 in the mushroom and the activity of cesium-137 in the soil is an important parameter for estimating the dose of internal exposure to radionuclides that a person receives in contaminated foods. The highest determined transfer factors were calculated for imleria badia (Xerocomus badius), the blusher (Amanita rubescens) and golden chanterelle mushroom (Cantharellus cibarius). Out of a total of 58 samples, in 78 % of the samples the values of the activity concentration of cesium-137 in the cap were higher than the values of the activity concentration in the stem and in 22 % of the samples the activity concentrations in the cap were lower than in its stem. The determined cap/stem ratio confirmed that three quarters of the edible mushrooms examined preferentially accumulated cesium-137 in the cap and one quarter of the mushrooms more accumulated cesium-137 more in their stem.
Klíčová slova
Cesium-137, Černobyl, houby, Novohradské hory, vnitřní kontaminace
Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách).
Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama.
Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
Anotace v angličtině
The Novohradské Mountains were increasingly contaminated with cesium-137 in places where large amounts of radiocesium were washed out of the radioactive cloud caused by the accident of the Chernobyl nuclear power plant on April 26, 1986. Another source of cesium-137 was the testing of nuclear weapons, which was in the 50s and 60s of the 20th century carried out in the atmosphere of nuclear powers. From contaminated soil,
cesium-137 enters the food chain and thus causes internal contamination of the population. For this reason, the activity concentration of cesium-137 in food (especially in edible mushrooms) is regularly determined.
The aim of this thesis was to compare the activity concentrations of cesium-137 in samples of edible fungi collected in selected localities of the Novohradské Mountains. Transfer factors in individual fungal species were determined and compared. The thesis also focused on the comparison of the activity concentration of cesium-137 in the cap and in the stem of the mushroom. The samples were measured by gamma spectrometry.
The values of activity concentration of cesium-137 in edible mushrooms differed according to their classification into the systematic group. Higher values of activity concentrations were measured in basidiomycete fungi compared to lower values recorded in gill fungi. High values of activity concentrations of cesium-137 have been repeatedly found, especially in the imleria badia (Xerocomus badius). The lowest value of the activity concentration of cesium-137 was measured in the representative of the parasol mushroom (Macrolepiota procera). The transfer factor as a ratio between the activity concentration of cesium-137 in the mushroom and the activity of cesium-137 in the soil is an important parameter for estimating the dose of internal exposure to radionuclides that a person receives in contaminated foods. The highest determined transfer factors were calculated for imleria badia (Xerocomus badius), the blusher (Amanita rubescens) and golden chanterelle mushroom (Cantharellus cibarius). Out of a total of 58 samples, in 78 % of the samples the values of the activity concentration of cesium-137 in the cap were higher than the values of the activity concentration in the stem and in 22 % of the samples the activity concentrations in the cap were lower than in its stem. The determined cap/stem ratio confirmed that three quarters of the edible mushrooms examined preferentially accumulated cesium-137 in the cap and one quarter of the mushrooms more accumulated cesium-137 more in their stem.
Klíčová slova
Cesium-137, Černobyl, houby, Novohradské hory, vnitřní kontaminace
SOUČASNÝ STAV Hlavním zdrojem kontaminace životního prostředí radionuklidem 137Cs byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci, a zejména havárie jaderné elektrárny v Černobylu (Ukrajina) 26. dubna 1986. Od té doby aktivita 137Cs ve složkách životního prostředí na území České republiky postupně klesá. Vyšší koncentrace 137Cs lze pozorovat pouze v místech, na kterých došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství cesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny. Mezi takto zasažené lokality patří i Novohradské hory. Z kontaminované půdy se radionuklid 137Cs dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je stanovována aktivita 137Cs v potravě (zejm. v jedlých houbách).
CÍLE PRÁCE Porovnání hmotnostní aktivity 137Cs ve vzorcích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Stanovení a porovnání transferových faktorů v jednotlivých druzích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Porovnání hmotnostní aktivity 137Cs v klobouku a hmotnostní aktivity 137Cs v třeni houby.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY Liší se obsah 137Cs v různých druzích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor? Které druhy hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor mají nejvyšší hodnoty transferových faktorů? Je hmotnostní aktivita 137Cs v klobouku houby vyšší než hmotnostní aktivita 137Cs v třeni?
POPIS METODIKY Bude provedena analýza odborné literatury. Ve vhodně upravených (usušených) vzorcích hub a půdy bude stanovena hmotnostní aktivita 137Cs polovodičovou spektrometrií gama. Na základě výsledků budou vypočítány transferové faktory. Bude provedeno porovnání s výsledky publikovanými dalšími autory.
VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI Diplomová práce může sloužit jako zdroj informací pro odbornou i laickou veřejnost o výskytu 137Cs v jedlých houbách rostoucích v Novohradských horách.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV Hlavním zdrojem kontaminace životního prostředí radionuklidem 137Cs byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci, a zejména havárie jaderné elektrárny v Černobylu (Ukrajina) 26. dubna 1986. Od té doby aktivita 137Cs ve složkách životního prostředí na území České republiky postupně klesá. Vyšší koncentrace 137Cs lze pozorovat pouze v místech, na kterých došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství cesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny. Mezi takto zasažené lokality patří i Novohradské hory. Z kontaminované půdy se radionuklid 137Cs dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je stanovována aktivita 137Cs v potravě (zejm. v jedlých houbách).
CÍLE PRÁCE Porovnání hmotnostní aktivity 137Cs ve vzorcích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Stanovení a porovnání transferových faktorů v jednotlivých druzích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Porovnání hmotnostní aktivity 137Cs v klobouku a hmotnostní aktivity 137Cs v třeni houby.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY Liší se obsah 137Cs v různých druzích hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor? Které druhy hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor mají nejvyšší hodnoty transferových faktorů? Je hmotnostní aktivita 137Cs v klobouku houby vyšší než hmotnostní aktivita 137Cs v třeni?
POPIS METODIKY Bude provedena analýza odborné literatury. Ve vhodně upravených (usušených) vzorcích hub a půdy bude stanovena hmotnostní aktivita 137Cs polovodičovou spektrometrií gama. Na základě výsledků budou vypočítány transferové faktory. Bude provedeno porovnání s výsledky publikovanými dalšími autory.
VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI Diplomová práce může sloužit jako zdroj informací pro odbornou i laickou veřejnost o výskytu 137Cs v jedlých houbách rostoucích v Novohradských horách.
Seznam doporučené literatury
AUMANN, D. C. et al., 1989. Komplexierung von Caesium-137 durch die Hutfarbstoffe des Maronenröhrlings (Xerocomus badius). Angewandte Chemie. 101 (4), 495-496. ISSN 0044-8249.
BENEŠ, J., JIRÁK, D., VÍTEK, F., 2015. Základy lékařské fyziky. 4. vydání. Praha: Karolinum. 322 s. ISBN 978-80-246-2671-0.
BŘÍZA, V., 2010. Kontrola, regulace a úprava jaderného zbrojení. Praha: Karolinum. 334 s. ISBN 978-80-246-2394-8.
FELTL, D., CVEK, J., 2008. Klinická radiobiologie. Havlíčkův Brod: Tobiáš. 105 s. ISBN 978-80-7311-103-8.
HORYNA, J., 1991. Wild Mushrooms - the Most Significant Source of Internal Contamination. Isotopenpraxis. Isotopes in Environmental and Health Studies. 27 (1), 23-24. ISSN 0021-1915.
KLENER, V., 2000. Principy a praxe radiační ochrany. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost. 619 s. ISBN 80-238-3703-6.
KOZHEVNIKOVA, T. L. et al., 1994. Accumulation of 90Sr and 137Cs by fruit bodies of mushrooms. Russian Journal of Ecology. 24 (6), 391-394. ISSN 1067-4136.
Seznam doporučené literatury
AUMANN, D. C. et al., 1989. Komplexierung von Caesium-137 durch die Hutfarbstoffe des Maronenröhrlings (Xerocomus badius). Angewandte Chemie. 101 (4), 495-496. ISSN 0044-8249.
BENEŠ, J., JIRÁK, D., VÍTEK, F., 2015. Základy lékařské fyziky. 4. vydání. Praha: Karolinum. 322 s. ISBN 978-80-246-2671-0.
BŘÍZA, V., 2010. Kontrola, regulace a úprava jaderného zbrojení. Praha: Karolinum. 334 s. ISBN 978-80-246-2394-8.
FELTL, D., CVEK, J., 2008. Klinická radiobiologie. Havlíčkův Brod: Tobiáš. 105 s. ISBN 978-80-7311-103-8.
HORYNA, J., 1991. Wild Mushrooms - the Most Significant Source of Internal Contamination. Isotopenpraxis. Isotopes in Environmental and Health Studies. 27 (1), 23-24. ISSN 0021-1915.
KLENER, V., 2000. Principy a praxe radiační ochrany. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost. 619 s. ISBN 80-238-3703-6.
KOZHEVNIKOVA, T. L. et al., 1994. Accumulation of 90Sr and 137Cs by fruit bodies of mushrooms. Russian Journal of Ecology. 24 (6), 391-394. ISSN 1067-4136.