Bakalářská práce je zaměřena na přísun živin u vegetariánů. Teoretická část je nejdříve zaměřena na vegetariánství jako alternativní způsob stravování, jeho definici, historii ve světě i v ČR, důvody pro přijetí vegetariánských forem stravování a jednotlivé formy vegetariánství. Druhý úsek teoretické části bakalářské práce je zaměřen na přednosti a nedostatky ovo-lakto-vegetariánské stravy a na rozbor jednotlivých živin. Rozebrány byly živiny, které jsou součástí výzkumného šetření, a především ty, které mohou být ve vegetariánské stravě obsaženy v nižších koncentracích.
Cílem práce bylo zhodnocení přísunu makroživin a mikroživin v ovo-lakto-vegetariánské stravě respondentů v porovnání s referenčními hodnotami pro přísun jednotlivých živin. Do výzkumného šetření bylo zařazeno dvanáct respondentů, kteří zaznamenávali svůj pětidenní jídelníček, každý zvlášť byl následně vyhodnocen v aplikaci Nutriservis a v tabulkách porovnán individuální přísun (především možných deficitních živin) jednotlivých živin s doporučenými hodnotami jejich příjmu. Kromě hodnocení jídelníčků byly také postupně jednotlivě zhodnoceny konkrétní živiny a jejich průměrný výskyt u všech respondentů.
Výsledky výzkumného šetření poukazují na nedostatečný příjem některých živin dle doporučení referenčních hodnot pro jejich příjem dle DACH, zejména -3 mastných kyselin, vitaminu B12, vitaminu D, jódu, železa, vápníku, zinku, selenu, ale i například sacharidů. Celkový energetický příjem byl také ve většině případů nedostatečný. Závěry výzkumného šetření tedy naznačují, že většina hodnocených živin nebyla v jídelníčcích respondentů dostatečně obsažena, a respondenti se tudíž nezaměřují na dostatečný příjem živin, které mohou být v ovo-lakto-vegetariánské stravě nedostatečně přijímány.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on the supply of nutrients to vegetarians. The theoretical part is first focused on vegetarianism as an alternative way of eating, its definition, history in the word and in the Czech Republic, the reasons for the adoption of vegetarian forms of diet and individual forms of vegetarianism. The second section of the theoretical part of the bachelors thesis is focused on the advantages and disadvantages of ovo-lacto-vegetarian diet and the analysis of individual nutrients. The nutrients that are part of the research survey, and especially those that way be included in the vegetarian diet in lower concentrations, were analyzed.
The aim of the work was to evaluace the supply of macronutrients and micronutrients in the ovo-lacto-vegetarian diet of respondents in comparison with reference values for the supply of individual nutrients. Twelve respondents were included in the research survey, who recorded their five-day diet, each was separately evaluated in the Nutriservis application and the individual supply (especially possible deficient nutrients) of individual nutrients was compared in tables with the recommended values of their intake. In addition to the evaluation of diets, specific nutrients and their average
occurrence in all respondents were also gradually evaluated individually.
The results of the research point to insufficient intake of some nutrients according to the recommendations of reference values for their intake according to DACH, especially omega-3 fatty acids, vitamin B12, vitamin D, iodine, iron, calcium, zinc, selenium, but also, for example, carbohydrates. Total energy intake was also insufficient in most cases. Thus, the conclusions of the research survey suggest that most of the evaluated nutrients were not sufficiently included in the respondents diets, and the respondents therefore do not focus on sufficient intake of nutrients that may be insufficiently
ingested in the ovo-lacto-vegetarian diet.
Bakalářská práce je zaměřena na přísun živin u vegetariánů. Teoretická část je nejdříve zaměřena na vegetariánství jako alternativní způsob stravování, jeho definici, historii ve světě i v ČR, důvody pro přijetí vegetariánských forem stravování a jednotlivé formy vegetariánství. Druhý úsek teoretické části bakalářské práce je zaměřen na přednosti a nedostatky ovo-lakto-vegetariánské stravy a na rozbor jednotlivých živin. Rozebrány byly živiny, které jsou součástí výzkumného šetření, a především ty, které mohou být ve vegetariánské stravě obsaženy v nižších koncentracích.
Cílem práce bylo zhodnocení přísunu makroživin a mikroživin v ovo-lakto-vegetariánské stravě respondentů v porovnání s referenčními hodnotami pro přísun jednotlivých živin. Do výzkumného šetření bylo zařazeno dvanáct respondentů, kteří zaznamenávali svůj pětidenní jídelníček, každý zvlášť byl následně vyhodnocen v aplikaci Nutriservis a v tabulkách porovnán individuální přísun (především možných deficitních živin) jednotlivých živin s doporučenými hodnotami jejich příjmu. Kromě hodnocení jídelníčků byly také postupně jednotlivě zhodnoceny konkrétní živiny a jejich průměrný výskyt u všech respondentů.
Výsledky výzkumného šetření poukazují na nedostatečný příjem některých živin dle doporučení referenčních hodnot pro jejich příjem dle DACH, zejména -3 mastných kyselin, vitaminu B12, vitaminu D, jódu, železa, vápníku, zinku, selenu, ale i například sacharidů. Celkový energetický příjem byl také ve většině případů nedostatečný. Závěry výzkumného šetření tedy naznačují, že většina hodnocených živin nebyla v jídelníčcích respondentů dostatečně obsažena, a respondenti se tudíž nezaměřují na dostatečný příjem živin, které mohou být v ovo-lakto-vegetariánské stravě nedostatečně přijímány.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on the supply of nutrients to vegetarians. The theoretical part is first focused on vegetarianism as an alternative way of eating, its definition, history in the word and in the Czech Republic, the reasons for the adoption of vegetarian forms of diet and individual forms of vegetarianism. The second section of the theoretical part of the bachelors thesis is focused on the advantages and disadvantages of ovo-lacto-vegetarian diet and the analysis of individual nutrients. The nutrients that are part of the research survey, and especially those that way be included in the vegetarian diet in lower concentrations, were analyzed.
The aim of the work was to evaluace the supply of macronutrients and micronutrients in the ovo-lacto-vegetarian diet of respondents in comparison with reference values for the supply of individual nutrients. Twelve respondents were included in the research survey, who recorded their five-day diet, each was separately evaluated in the Nutriservis application and the individual supply (especially possible deficient nutrients) of individual nutrients was compared in tables with the recommended values of their intake. In addition to the evaluation of diets, specific nutrients and their average
occurrence in all respondents were also gradually evaluated individually.
The results of the research point to insufficient intake of some nutrients according to the recommendations of reference values for their intake according to DACH, especially omega-3 fatty acids, vitamin B12, vitamin D, iodine, iron, calcium, zinc, selenium, but also, for example, carbohydrates. Total energy intake was also insufficient in most cases. Thus, the conclusions of the research survey suggest that most of the evaluated nutrients were not sufficiently included in the respondents diets, and the respondents therefore do not focus on sufficient intake of nutrients that may be insufficiently
ingested in the ovo-lacto-vegetarian diet.
Současný stav dané problematiky: V posledních letech značně roste počet lidí v populaci, kteří volí různé alternativní způsoby stravování, přičemž se vegetariánství a jeho formy řadí mezi nejpočetnější. S narůstajícím zájmem o vegetariánství roste také množství dezinformací spojených s riziky, nebo naopak přednostmi této stravy.
Cíl práce:
Zmapovat, zda mají příznivci ovo-lakto-vegetariánské stravy dostatek jednotlivých makroživin
Zjistit, zda mají respondenti dostatek mikroživin z ovo-lakto-vegetariánského způsobu stravování
Výzkumné otázky:
Mají respondenti dostatečný přísun jednotlivých makroživin z ovo-lakto-vegetariánské stravy?
Přijímají respondenti dostatečný příjem mikroživin z této formy stravy?
Metodika práce: Pro výzkumné šetření bude využita kvantitativní metoda sběru dat. Analyzovány budou záznamy jídelníčků respondentů výzkumu, u kterých bude hodnoceno množství přísunu jednotlivých živin v porovnání s doporučeným množstvím
Využití v praxi: Tato práce bude sloužit jako zdroj informací pro širokou veřejnost a skupinu lidí, na kterou bude moje práce zaměřena. Především bude poukazovat na možné nedostatky a přednosti ovo-lakto-vegetariánské stravy ohledně přísunu jednotlivých živin.
Zásady pro vypracování
Současný stav dané problematiky: V posledních letech značně roste počet lidí v populaci, kteří volí různé alternativní způsoby stravování, přičemž se vegetariánství a jeho formy řadí mezi nejpočetnější. S narůstajícím zájmem o vegetariánství roste také množství dezinformací spojených s riziky, nebo naopak přednostmi této stravy.
Cíl práce:
Zmapovat, zda mají příznivci ovo-lakto-vegetariánské stravy dostatek jednotlivých makroživin
Zjistit, zda mají respondenti dostatek mikroživin z ovo-lakto-vegetariánského způsobu stravování
Výzkumné otázky:
Mají respondenti dostatečný přísun jednotlivých makroživin z ovo-lakto-vegetariánské stravy?
Přijímají respondenti dostatečný příjem mikroživin z této formy stravy?
Metodika práce: Pro výzkumné šetření bude využita kvantitativní metoda sběru dat. Analyzovány budou záznamy jídelníčků respondentů výzkumu, u kterých bude hodnoceno množství přísunu jednotlivých živin v porovnání s doporučeným množstvím
Využití v praxi: Tato práce bude sloužit jako zdroj informací pro širokou veřejnost a skupinu lidí, na kterou bude moje práce zaměřena. Především bude poukazovat na možné nedostatky a přednosti ovo-lakto-vegetariánské stravy ohledně přísunu jednotlivých živin.
Seznam doporučené literatury
D-A-CH, 2019. DGE, ÖGE, SGE: D-A-CH Referenční hodnoty pro příjem živin. 2. aktualizované vydání. Společnost pro výživu. ISBN
GROSSHAUSER, M., 2015. Sportovní výživa pro vegetariány a vegany. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5527-4.
KASPER, H., 2015. Výživa v medicíně a dietetika. 11. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4533-6.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie PECHAN a Věra RADOMSKÁ. Výživa a dietetika v praxi: (fyziologie a epidemiologie výživy, dietetika). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2019. ISBN 978-80-7394-766-8.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.
Seznam doporučené literatury
D-A-CH, 2019. DGE, ÖGE, SGE: D-A-CH Referenční hodnoty pro příjem živin. 2. aktualizované vydání. Společnost pro výživu. ISBN
GROSSHAUSER, M., 2015. Sportovní výživa pro vegetariány a vegany. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5527-4.
KASPER, H., 2015. Výživa v medicíně a dietetika. 11. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4533-6.
MOUREK, Jindřich, Miloš VELEMÍNSKÝ a Marek ZEMAN. Fyziologie, biochemie a metabolismus pro nutriční terapeuty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. ISBN 978-80-7394-438-4.
STRÁNSKÝ, Miroslav, Lydie PECHAN a Věra RADOMSKÁ. Výživa a dietetika v praxi: (fyziologie a epidemiologie výživy, dietetika). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2019. ISBN 978-80-7394-766-8.
ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.