Tato bakalářská práce se věnuje tématu epidurální analgezie při porodu. Práce se skládá
ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část v prvé řadě definuje
pojem porodu a popisuje všechny doby porodní. V neposlední řadě se věnuje také úloze
porodní asistentky při porodu. Dalším tématem je porodní bolest, na kterou navazuje
téma farmakologických metod tlumení porodní bolesti. Podrobně je popsána
problematika epidurální analgezie, která je rozdělena na další podkapitoly. Ty se věnují
popisu postupu aplikace epidurální analgezie při porodu, jejím indikacím
a kontraindikacím, výhodám a nevýhodám, komplikacím epidurální analgezie při
porodu a v neposlední řadě také úloze porodní asistentky v péči o ženu s epidurální
analgezií. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se nefarmakologickým metodám
tlumení porodní bolesti.
Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu.
Druhým cílem bylo zmapovat spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu.
Třetím a posledním cílem pak bylo zjistit, zda ženy po aplikaci epidurální analgezie
lépe spolupracují s porodními asistentkami. K cílům byly stanoveny tři hypotézy. H1:
Prvorodičky využívají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. H2: Mladší ženy
(pod 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy
(nad 30 let). H3: Ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují s porodními
asistentkami lépe než ženy bez epidurální analgezie. Stanovené cíle byly dosaženy
kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků vlastní konstrukce, jež byly
tvořeny otevřenými i uzavřenými otázkami. Zhodnocení dotazníků proběhlo pomocí
statistického chí-kvadrát testu, jenž určil významnost či nevýznamnost výsledků.
První výzkumný soubor tvořilo 205 žen aktivních na sociální síti Facebook.
Z celkového počtu respondentek měly největší zastoupení ženy ve věkovém rozmezí
mezi 26 a 30 lety. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 102 porodních asistentek
pracujících na porodním sále. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly
porodní asistentky ve věkovém rozmezí 20 až 30 let.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že více než polovina respondentek využila při svém
porodu epidurální analgezii. Ovšem pouhá třetina žen si je jistá, že by epidurální
analgezii využila také u svého dalšího porodu. Zbylé dvě třetiny žen neví, zda by
metodu epidurální analgezie využily, nebo si jsou jisté, že epidurální analgezii u svého
dalšího porodu nechtějí. Dále jsme chtěly zjistit, zda mladší ženy (do 30 let) jsou
s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). Tato
hypotéza se nepotvrdila. Důvodem bylo malé zastoupení skupiny žen nad 30 let. Chtěly
jsme také zjistit, zda prvorodičky používají epidurální analgezii častěji než vícerodičky.
Z výsledku výzkumu bylo patrné, že největší zastoupení našich respondentek, které
využily epidurální analgezii, tvořily právě o 7 % více prvorodičky. Ovšem rozdíl není
statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda ženy s epidurální analgezií při porodu lépe
spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie. Dle
výzkumného šetření si naprostá většina porodních asistentek myslí, že ženy s epidurální
analgezií při porodu spolupracují lépe než ženy bez epidurální analgezie.
Anotace v angličtině
This thesis focuses on the topic of epidural analgesia during childbirth. The work
consists of two main parts-theoretical and practical. The theoretical section first and
foremost defines the concept of childbirth and describes all birth times. Last but not
least, it is also dedicated to the role of midwife in childbirth. Another topic is obstetric
pain, which is followed by the theme of pharmacological methods to labor pain relief.
The issue of epidural analgesia is described in detail and divided into additional
subchapters. These are devoted to the description of the procedure for administering
epidural analgesia in childbirth, it's indications and contraindications, the advantages
and disadvantages, the complications of epidural analgesia in childbirth and, last but not
least, the role of the midwife in the care of the woman with epidural analgesia. The
theoretical section concludes with a chapter on non-pharmacological methods of
controlling birth pain.
The first objective of the work was to determine whether women use epidural analgesia
during childbirth. The second goal was to map women's satisfaction with the effects of
epidural analgesia in childbirth. The third and final goal was to see if women worked
better with midwives after receiving epidural analgesia. Three hypotheses have been set
for the objectives. H1: First-time mothers are more likely to use epidural analgesia than
multi-parents. H2: Younger women (under 30) are more satisfied with the effects of
epidural analgesia in childbirth than older women (over 30). H3: Women with epidural
analgesia at birth cooperate better with midwives than women without epidural
analgesia. The objectives were achieved by a quantitative research investigation in the
form of own design questionnaires, which consisted of both open and closed questions.
The assessment of the questionnaires was carried out using a statistical chi-square test
which determined the significance or insignificance of the results.
The first research set consisted of 205 women active on the Facebook social network.
Of the total number of respondents, women in the 26-30 age range had the highest
representation. The second research set included 102 midwives working in the delivery
room. Midwives in the 20 to 30 age range had the highest representation of total
respondents.
The research investigation revealed that more than half of the respondents had used
epidural analgesia during childbirth. However, only a third of women are certain that
they would also use epidural analgesia for their next birth. The other two-thirds of
women do not know whether they would use the epidural analgesia method or are
certain that they do not want epidural analgesia in their next childbirth. We also wanted
to find out whether younger women (under 30) are more satisfied with the effects of
epidural analgesia in childbirth than older women (over 30). This hypothesis has not
been confirmed. This was due to the low representation of the group of women over 30.
We also wanted to find out whether first-time mothers use epidural analgesia more often
than multi-time mothers. The result of the research showed that the largest
representation of our female respondents who took advantage of epidural analgesia was
just 7 % more first-time mothers. However, the difference is not statistically significant.
We also wondered if women with epidural analgesia at birth cooperate better with
midwives than women without epidural analgesia. According to the research
investigation, the vast majority of midwives think that women with epidural analgesia
cooperate better during childbirth than women without epidural analgesia.
Klíčová slova
Porod, porodní doba, porodní bolest, epidurální analgezie, porodní asistentka, žena
Tato bakalářská práce se věnuje tématu epidurální analgezie při porodu. Práce se skládá
ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část v prvé řadě definuje
pojem porodu a popisuje všechny doby porodní. V neposlední řadě se věnuje také úloze
porodní asistentky při porodu. Dalším tématem je porodní bolest, na kterou navazuje
téma farmakologických metod tlumení porodní bolesti. Podrobně je popsána
problematika epidurální analgezie, která je rozdělena na další podkapitoly. Ty se věnují
popisu postupu aplikace epidurální analgezie při porodu, jejím indikacím
a kontraindikacím, výhodám a nevýhodám, komplikacím epidurální analgezie při
porodu a v neposlední řadě také úloze porodní asistentky v péči o ženu s epidurální
analgezií. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se nefarmakologickým metodám
tlumení porodní bolesti.
Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu.
Druhým cílem bylo zmapovat spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu.
Třetím a posledním cílem pak bylo zjistit, zda ženy po aplikaci epidurální analgezie
lépe spolupracují s porodními asistentkami. K cílům byly stanoveny tři hypotézy. H1:
Prvorodičky využívají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. H2: Mladší ženy
(pod 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy
(nad 30 let). H3: Ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují s porodními
asistentkami lépe než ženy bez epidurální analgezie. Stanovené cíle byly dosaženy
kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků vlastní konstrukce, jež byly
tvořeny otevřenými i uzavřenými otázkami. Zhodnocení dotazníků proběhlo pomocí
statistického chí-kvadrát testu, jenž určil významnost či nevýznamnost výsledků.
První výzkumný soubor tvořilo 205 žen aktivních na sociální síti Facebook.
Z celkového počtu respondentek měly největší zastoupení ženy ve věkovém rozmezí
mezi 26 a 30 lety. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 102 porodních asistentek
pracujících na porodním sále. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly
porodní asistentky ve věkovém rozmezí 20 až 30 let.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že více než polovina respondentek využila při svém
porodu epidurální analgezii. Ovšem pouhá třetina žen si je jistá, že by epidurální
analgezii využila také u svého dalšího porodu. Zbylé dvě třetiny žen neví, zda by
metodu epidurální analgezie využily, nebo si jsou jisté, že epidurální analgezii u svého
dalšího porodu nechtějí. Dále jsme chtěly zjistit, zda mladší ženy (do 30 let) jsou
s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). Tato
hypotéza se nepotvrdila. Důvodem bylo malé zastoupení skupiny žen nad 30 let. Chtěly
jsme také zjistit, zda prvorodičky používají epidurální analgezii častěji než vícerodičky.
Z výsledku výzkumu bylo patrné, že největší zastoupení našich respondentek, které
využily epidurální analgezii, tvořily právě o 7 % více prvorodičky. Ovšem rozdíl není
statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda ženy s epidurální analgezií při porodu lépe
spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie. Dle
výzkumného šetření si naprostá většina porodních asistentek myslí, že ženy s epidurální
analgezií při porodu spolupracují lépe než ženy bez epidurální analgezie.
Anotace v angličtině
This thesis focuses on the topic of epidural analgesia during childbirth. The work
consists of two main parts-theoretical and practical. The theoretical section first and
foremost defines the concept of childbirth and describes all birth times. Last but not
least, it is also dedicated to the role of midwife in childbirth. Another topic is obstetric
pain, which is followed by the theme of pharmacological methods to labor pain relief.
The issue of epidural analgesia is described in detail and divided into additional
subchapters. These are devoted to the description of the procedure for administering
epidural analgesia in childbirth, it's indications and contraindications, the advantages
and disadvantages, the complications of epidural analgesia in childbirth and, last but not
least, the role of the midwife in the care of the woman with epidural analgesia. The
theoretical section concludes with a chapter on non-pharmacological methods of
controlling birth pain.
The first objective of the work was to determine whether women use epidural analgesia
during childbirth. The second goal was to map women's satisfaction with the effects of
epidural analgesia in childbirth. The third and final goal was to see if women worked
better with midwives after receiving epidural analgesia. Three hypotheses have been set
for the objectives. H1: First-time mothers are more likely to use epidural analgesia than
multi-parents. H2: Younger women (under 30) are more satisfied with the effects of
epidural analgesia in childbirth than older women (over 30). H3: Women with epidural
analgesia at birth cooperate better with midwives than women without epidural
analgesia. The objectives were achieved by a quantitative research investigation in the
form of own design questionnaires, which consisted of both open and closed questions.
The assessment of the questionnaires was carried out using a statistical chi-square test
which determined the significance or insignificance of the results.
The first research set consisted of 205 women active on the Facebook social network.
Of the total number of respondents, women in the 26-30 age range had the highest
representation. The second research set included 102 midwives working in the delivery
room. Midwives in the 20 to 30 age range had the highest representation of total
respondents.
The research investigation revealed that more than half of the respondents had used
epidural analgesia during childbirth. However, only a third of women are certain that
they would also use epidural analgesia for their next birth. The other two-thirds of
women do not know whether they would use the epidural analgesia method or are
certain that they do not want epidural analgesia in their next childbirth. We also wanted
to find out whether younger women (under 30) are more satisfied with the effects of
epidural analgesia in childbirth than older women (over 30). This hypothesis has not
been confirmed. This was due to the low representation of the group of women over 30.
We also wanted to find out whether first-time mothers use epidural analgesia more often
than multi-time mothers. The result of the research showed that the largest
representation of our female respondents who took advantage of epidural analgesia was
just 7 % more first-time mothers. However, the difference is not statistically significant.
We also wondered if women with epidural analgesia at birth cooperate better with
midwives than women without epidural analgesia. According to the research
investigation, the vast majority of midwives think that women with epidural analgesia
cooperate better during childbirth than women without epidural analgesia.
Klíčová slova
Porod, porodní doba, porodní bolest, epidurální analgezie, porodní asistentka, žena
1. Současný stav: Svým charakterem se porodní bolest částečně odlišuje od ostatních akutních bolestí. Na jedné straně bývá velmi intenzivní, takže své nositelce přináší značnou míru utrpení, na druhé straně je spojena s radostným očekáváním narození toužebně očekávaného dítěte. Málokdo si přitom uvědomuje, že cílem není úplné odstranění porodní bolesti, ale pouze její zmírnění. Hledání účinných metod k jejímu potlačení naráželo dlouhá staletí na fakt, že žádná taková efektivní metoda tlumení porodní bolesti skutečně neexistovala. Teprve až poslední třetina 20. století přinesla revoluční průlom představovaný zavedením epidurální analgezie do porodnické praxe. Epidurální analgezie slouží k tlumení porodní bolesti podáním malé dávky anestetika a silného analgetika tenkou jehlou přes kůži do epidurálního prostoru páteře. Tím se jen zmírní vnímání porodní bolesti, ale bolest není zcela tlumena, z důvodu možnosti použití břišního lisu k tlačení v konečné fázi porodu. Celkový stav ženy i nenarozeného dítěte je ovlivněn jen minimálně. Účinek epidurální analgezie se dostavuje zhruba za 10 minut po vpichu a výkon provádí anesteziolog.
2. Cíl 1: Zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu.
Cíl 2: Zjistit spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu.
Cíl 3: Zjistit, zda ženy lépe spolupracují po aplikaci epidurální analgezie s porodními asistentkami.
3. Hypotéza 1: Prvorodičky využívají častěji epidurální analgezii než vícerodičky.
Hypotéza 2: Mladší ženy (do 30 let) jsou více spokojené s účinky epidurální analgezie při porodu než starší ženy (nad 30 let).
Hypotéza 3: Ženy s epidurální analgezií při porodu lépe spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie.
4. Metodika: Výzkumná část práce bude zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření a získaná data budou statisticky zpracována. Pro sběr dat bude využit dotazník vlastní konstrukce.
5. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor budou tvořit porodní asistentky pracující na porodním sále. Druhým výzkumným souborem budou ženy, které mají zkušenost s epidurální analgezií.
6. Využití práce v praxi: Výsledná práce může sloužit jako zdroj informací pro těhotné ženy nebo může být prezentována při odborných seminářích pro porodní asistentky.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav: Svým charakterem se porodní bolest částečně odlišuje od ostatních akutních bolestí. Na jedné straně bývá velmi intenzivní, takže své nositelce přináší značnou míru utrpení, na druhé straně je spojena s radostným očekáváním narození toužebně očekávaného dítěte. Málokdo si přitom uvědomuje, že cílem není úplné odstranění porodní bolesti, ale pouze její zmírnění. Hledání účinných metod k jejímu potlačení naráželo dlouhá staletí na fakt, že žádná taková efektivní metoda tlumení porodní bolesti skutečně neexistovala. Teprve až poslední třetina 20. století přinesla revoluční průlom představovaný zavedením epidurální analgezie do porodnické praxe. Epidurální analgezie slouží k tlumení porodní bolesti podáním malé dávky anestetika a silného analgetika tenkou jehlou přes kůži do epidurálního prostoru páteře. Tím se jen zmírní vnímání porodní bolesti, ale bolest není zcela tlumena, z důvodu možnosti použití břišního lisu k tlačení v konečné fázi porodu. Celkový stav ženy i nenarozeného dítěte je ovlivněn jen minimálně. Účinek epidurální analgezie se dostavuje zhruba za 10 minut po vpichu a výkon provádí anesteziolog.
2. Cíl 1: Zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu.
Cíl 2: Zjistit spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu.
Cíl 3: Zjistit, zda ženy lépe spolupracují po aplikaci epidurální analgezie s porodními asistentkami.
3. Hypotéza 1: Prvorodičky využívají častěji epidurální analgezii než vícerodičky.
Hypotéza 2: Mladší ženy (do 30 let) jsou více spokojené s účinky epidurální analgezie při porodu než starší ženy (nad 30 let).
Hypotéza 3: Ženy s epidurální analgezií při porodu lépe spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie.
4. Metodika: Výzkumná část práce bude zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření a získaná data budou statisticky zpracována. Pro sběr dat bude využit dotazník vlastní konstrukce.
5. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor budou tvořit porodní asistentky pracující na porodním sále. Druhým výzkumným souborem budou ženy, které mají zkušenost s epidurální analgezií.
6. Využití práce v praxi: Výsledná práce může sloužit jako zdroj informací pro těhotné ženy nebo může být prezentována při odborných seminářích pro porodní asistentky.
Seznam doporučené literatury
1. DUŠOVÁ, B., HERMANNOVÁ, M., JANÍKOVÁ, E., SALOŇOVÁ, R., 2019. Edukace v porodní asistenci. Praha: Grada. 144 s. ISBN 978-80-271-0836-7.
2. HÁJEK, Z., ČECH, E., MARŠÁL, K., 2014. Porodnictví. 3. zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 580 s. ISBN 978-80-247-4529-9.
3. JINDROVÁ, B., STŘÍTESKÝ, M., KUNSTÝŘ, J., 2016. Praktické postupy v anestezii. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 200 s. ISBN 978-80-247-5612-7.
4. NOSKOVÁ, P., BLÁHA, J., MANNOVÁ, J., SEIDLOVÁ, D., ŠTOURAČ, P., 2019. Aplikace epidurální analgezie v porodnictví. Anaesthesiology. [online]. 30(1), 9-13. [cit. 2020-04-26]. ISSN 12142158.
5. ROZTOČIL, A., 2017. Moderní porodnictví. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 656 s. ISBN 978-80-247-5753-7.
Seznam doporučené literatury
1. DUŠOVÁ, B., HERMANNOVÁ, M., JANÍKOVÁ, E., SALOŇOVÁ, R., 2019. Edukace v porodní asistenci. Praha: Grada. 144 s. ISBN 978-80-271-0836-7.
2. HÁJEK, Z., ČECH, E., MARŠÁL, K., 2014. Porodnictví. 3. zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 580 s. ISBN 978-80-247-4529-9.
3. JINDROVÁ, B., STŘÍTESKÝ, M., KUNSTÝŘ, J., 2016. Praktické postupy v anestezii. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 200 s. ISBN 978-80-247-5612-7.
4. NOSKOVÁ, P., BLÁHA, J., MANNOVÁ, J., SEIDLOVÁ, D., ŠTOURAČ, P., 2019. Aplikace epidurální analgezie v porodnictví. Anaesthesiology. [online]. 30(1), 9-13. [cit. 2020-04-26]. ISSN 12142158.
5. ROZTOČIL, A., 2017. Moderní porodnictví. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. 656 s. ISBN 978-80-247-5753-7.