Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis is to define peripheral settlements and peripheral areas of the Jindřichův Hradec district and to analyse their human and demographic capital. First, settlement centres are defined with a different hierarchy based on population size, representation of services, commuting to work and school, and the number of public transport connections on a working day. Micro-regional cities are the key settlement centres, because peripheral and ultra-peripheral settlements are defined in relation to them. The lower settlement centres are very small towns, townships, centre villages, significant and larger villages. Peripheral settlements are bounded by a half-hourly isochrone of public transport connections, ultra-peripheral settlements by an hourly isochrone. Suburban settlements have a high proportion of suburban houses, and semi-peripheral settlements lie between suburban and peripheral settlements. In addition, settlements without public transport connections are defined. Subsequently, peripheral areas consisting of peripheral and semi-peripheral settlements and settlements without public transport connections were delineated. The human and demographic capital of peripheral and other types of settlements, peripheral areas and their types was monitored using 12 indicators in the next step. The indicators analyse the population development of the settlements, their population balance, the age and education structure of the population in the settlements, and another characteristics of the settlements. The values found in the last quartiles are considered problematic. Jindřichův Hradec, Třeboň and Dačice became the micro-regional towns of the district. Within half an hour's commuting distance there are large areas with peripheral and ultra-peripheral settlements, or settlements with no connections (especially in the territory of Česká Kanada, Studensko, Dešensko, Staňkovsko and Českovelenicko), which form peripheral areas. České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená and Kardašova Řečice became very small towns. Suburban settlements around Jindřichův Hradec have the most favourable values of human and demographic capital. Peripheral settlements reach average values. The peripheral areas among the micro-regional towns of the district fared better. The peripheral areas along the Austria border fared the worst.
Klíčová slova
okres Jindřichův Hradec, středisková sídla, semiperiferie, periferie, ultraperiferie, lidský kapitál, demografický kapitál
Klíčová slova v angličtině
Jindřichův Hradec district, central settlements, semi-pheriphery, periphery, ultra-periphery, human capital, demographic capital
Rozsah průvodní práce
62 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis is to define peripheral settlements and peripheral areas of the Jindřichův Hradec district and to analyse their human and demographic capital. First, settlement centres are defined with a different hierarchy based on population size, representation of services, commuting to work and school, and the number of public transport connections on a working day. Micro-regional cities are the key settlement centres, because peripheral and ultra-peripheral settlements are defined in relation to them. The lower settlement centres are very small towns, townships, centre villages, significant and larger villages. Peripheral settlements are bounded by a half-hourly isochrone of public transport connections, ultra-peripheral settlements by an hourly isochrone. Suburban settlements have a high proportion of suburban houses, and semi-peripheral settlements lie between suburban and peripheral settlements. In addition, settlements without public transport connections are defined. Subsequently, peripheral areas consisting of peripheral and semi-peripheral settlements and settlements without public transport connections were delineated. The human and demographic capital of peripheral and other types of settlements, peripheral areas and their types was monitored using 12 indicators in the next step. The indicators analyse the population development of the settlements, their population balance, the age and education structure of the population in the settlements, and another characteristics of the settlements. The values found in the last quartiles are considered problematic. Jindřichův Hradec, Třeboň and Dačice became the micro-regional towns of the district. Within half an hour's commuting distance there are large areas with peripheral and ultra-peripheral settlements, or settlements with no connections (especially in the territory of Česká Kanada, Studensko, Dešensko, Staňkovsko and Českovelenicko), which form peripheral areas. České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená and Kardašova Řečice became very small towns. Suburban settlements around Jindřichův Hradec have the most favourable values of human and demographic capital. Peripheral settlements reach average values. The peripheral areas among the micro-regional towns of the district fared better. The peripheral areas along the Austria border fared the worst.
Klíčová slova
okres Jindřichův Hradec, středisková sídla, semiperiferie, periferie, ultraperiferie, lidský kapitál, demografický kapitál
Klíčová slova v angličtině
Jindřichův Hradec district, central settlements, semi-pheriphery, periphery, ultra-periphery, human capital, demographic capital
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude mít následují strukturu:
1. Teoretická východiska práce a literatura - pojmy sociálně-geografické spádově-nodální regiony, mikroregionální a nižší sídelní střediska, odlehlostní perifernost území, ultraperiferní, periferní, semiperiferní a suburbánní sídla a periferní oblasti na mikroregionální a mezoregionální úrovni, perifernostní sociální exkluze, lidský, demografický a sociální kapitál sídel
2. Vymezení mikroregionálních a nižších sídelních středisek v okrese JH a v jeho okolí na základě populační velikosti, obslužné vybavenosti, vybavenosti spoji veřejné dopravy a dojížďky za prací a do škol
3. Vymezení ultraperiferních, periferních, semiperiferních a suburbánních sídel v okrese JH a vymezení periferních oblastí v okrese JH na mikroregionální a mezoregionální úrovni, vše na základě počtu spojů veřejné dopravy a doby strávené na cestě do mikroregionálních středisek
4. Vytvoření souboru indikátorů lidského a demografického kapitálu sídel
5. Hodnocení úrovně lidského a demografického kapitálu odlehlostních typů sídel a periferních oblastí v okrese JH
6. Návrhy na rozvoj ultraperiferních a periferních sídel a periferních oblastí v okrese JH
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude mít následují strukturu:
1. Teoretická východiska práce a literatura - pojmy sociálně-geografické spádově-nodální regiony, mikroregionální a nižší sídelní střediska, odlehlostní perifernost území, ultraperiferní, periferní, semiperiferní a suburbánní sídla a periferní oblasti na mikroregionální a mezoregionální úrovni, perifernostní sociální exkluze, lidský, demografický a sociální kapitál sídel
2. Vymezení mikroregionálních a nižších sídelních středisek v okrese JH a v jeho okolí na základě populační velikosti, obslužné vybavenosti, vybavenosti spoji veřejné dopravy a dojížďky za prací a do škol
3. Vymezení ultraperiferních, periferních, semiperiferních a suburbánních sídel v okrese JH a vymezení periferních oblastí v okrese JH na mikroregionální a mezoregionální úrovni, vše na základě počtu spojů veřejné dopravy a doby strávené na cestě do mikroregionálních středisek
4. Vytvoření souboru indikátorů lidského a demografického kapitálu sídel
5. Hodnocení úrovně lidského a demografického kapitálu odlehlostních typů sídel a periferních oblastí v okrese JH
6. Návrhy na rozvoj ultraperiferních a periferních sídel a periferních oblastí v okrese JH
Seznam doporučené literatury
BERNARD, J., ŠIMON, M. (2017): Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 53, č. 1, s. 3-28.
COPUS, A. K., CRABTREE, J. R. (1996): Indicators of socio-economic sustainability: an application to remote rural Scotland. Journal of Rural studies, 12, č. 1, s. 41-54.
HALÁS, M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 349-369.
HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299-316.
ISAKSEN, A., TRIPPL, M. (2017): Exogenously led and policy-supported new path development in peripheral regions: Analytical and synthetic routes. Economic Geography, 93, č. 5, s. 436-457.
KUBEŠ, J., CHVOJKOVÁ, A. (2020): Back to peripheries based on remoteness. Human capital in the peripheral municipalities of South Bohemia. Journal of Rural Studies, 70, 116-124.
KUBEŠ, J., KRAFT, S. (2011): Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 805-830.
MÁLIKOVÁ, L., FARRELL, M., MCDONAGH, J. (2016): Perception of marginality and peripherality in an Irish rural context. Quaestiones Geographicae, 35, č. 4, s. 93-105.
MÁLIKOVÁ, L., SPIŠIAK, P. (2013): Vybrané problémy marginality a periférnosti vidieckych regiónov na Slovensku. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 57, č. 1, s. 51-70.
MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321-348.
NOVOTNÝ, L., CSACHOVÁ, S., KULLA, M., NESTOROVÁ-DICKÁ, J., PREGI, L. (2016): Development trajectories of small towns in East Slovakia. European Countryside, 8, č. 4, s. 373-394.
PILEČEK, J. (2005): Příspěvek k metodice vymezování periferních oblastí: modelové území okresu Prachatice. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, s. 81-91.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64-77.
PILEČEK, J., JANČÁK, V. (2011): Theoretical and methodological aspects of the identification and delimitation of peripheral areas, AUC Geographica, 46, č. 1, s. 43-52.
PILEČEK, J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social capital and local socio?economic development: The cse of Czech peripheries. Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 104, č. 5, s. 604-620
RAUHUT, D., LITTKE, H. (2016): 'A one way ticket to the city, please!'on young women leaving the Swedish peripheral region Västernorrland. Journal of Rural Studies, 43, s. 301-310.
RÉRAT, P. (2014): The selective migration of young graduates: Which of them return to their rural home region and which do not?. Journal of Rural Studies, 35, s. 123-132.
SPELLERBERG, A., HUSCHKA, D., HABICH, R. (2006): Quality of life in rural areas: Processes of divergence and covergence. Social Indicators Research, 83, č. 2, s. 283-307.
ŠIMON, M. (2017): Multi-scalar geographies of polarisation and peripheralisation: A case study of Czechia. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 37, s. 125-137.
VAISHAR, A., ZAPLETALOVÁ, J. (2009): Sustainable development of rural microregions in the Czech borderland. Moravian Geographical Reports, 17, č. 4, s. 34-43.
Seznam doporučené literatury
BERNARD, J., ŠIMON, M. (2017): Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 53, č. 1, s. 3-28.
COPUS, A. K., CRABTREE, J. R. (1996): Indicators of socio-economic sustainability: an application to remote rural Scotland. Journal of Rural studies, 12, č. 1, s. 41-54.
HALÁS, M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 349-369.
HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299-316.
ISAKSEN, A., TRIPPL, M. (2017): Exogenously led and policy-supported new path development in peripheral regions: Analytical and synthetic routes. Economic Geography, 93, č. 5, s. 436-457.
KUBEŠ, J., CHVOJKOVÁ, A. (2020): Back to peripheries based on remoteness. Human capital in the peripheral municipalities of South Bohemia. Journal of Rural Studies, 70, 116-124.
KUBEŠ, J., KRAFT, S. (2011): Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, č. 4, s. 805-830.
MÁLIKOVÁ, L., FARRELL, M., MCDONAGH, J. (2016): Perception of marginality and peripherality in an Irish rural context. Quaestiones Geographicae, 35, č. 4, s. 93-105.
MÁLIKOVÁ, L., SPIŠIAK, P. (2013): Vybrané problémy marginality a periférnosti vidieckych regiónov na Slovensku. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 57, č. 1, s. 51-70.
MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321-348.
NOVOTNÝ, L., CSACHOVÁ, S., KULLA, M., NESTOROVÁ-DICKÁ, J., PREGI, L. (2016): Development trajectories of small towns in East Slovakia. European Countryside, 8, č. 4, s. 373-394.
PILEČEK, J. (2005): Příspěvek k metodice vymezování periferních oblastí: modelové území okresu Prachatice. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, s. 81-91.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64-77.
PILEČEK, J., JANČÁK, V. (2011): Theoretical and methodological aspects of the identification and delimitation of peripheral areas, AUC Geographica, 46, č. 1, s. 43-52.
PILEČEK, J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social capital and local socio?economic development: The cse of Czech peripheries. Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 104, č. 5, s. 604-620
RAUHUT, D., LITTKE, H. (2016): 'A one way ticket to the city, please!'on young women leaving the Swedish peripheral region Västernorrland. Journal of Rural Studies, 43, s. 301-310.
RÉRAT, P. (2014): The selective migration of young graduates: Which of them return to their rural home region and which do not?. Journal of Rural Studies, 35, s. 123-132.
SPELLERBERG, A., HUSCHKA, D., HABICH, R. (2006): Quality of life in rural areas: Processes of divergence and covergence. Social Indicators Research, 83, č. 2, s. 283-307.
ŠIMON, M. (2017): Multi-scalar geographies of polarisation and peripheralisation: A case study of Czechia. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 37, s. 125-137.
VAISHAR, A., ZAPLETALOVÁ, J. (2009): Sustainable development of rural microregions in the Czech borderland. Moravian Geographical Reports, 17, č. 4, s. 34-43.