Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
Annotation in English
This bachelor's thesis deals with the possibilities of breeding Danube salmon in the RAS, and also deals with the combination of breeding Danube salmon with rainbow trout. The fish were divided into three groups, with each group reared in three tanks. The first group was a monoculture of Danube salmon, where 160 Danube salmon with an average weight of 432.37 ? 116.01 g were put into each tank. The second group was a monoculture of rainbow trout, where 160 rainbow trout with an average weight of 253 were put into each tank. 27 ? 61.77 g. The third group was a biculture of Danube salmon with rainbow trout, where 80 trout with an average weight of 250.74 ? 61.91 g and 80 Danube salmon with an average weight of 435.04 were placed in each tank ? 119.29 g. The experiment lasted 84 days at an average temperature of 17.43 ? 0.51°C (7:00) and 17.16 ? 0.56 °C (15:00), control refishing and re-weighing was done every 28 days. At the beginning and at the end of the experiment, several pieces of fish from each group were dissected to calculate organosomatic indices, and biometric measurements were made, where the total body length of the fish (TL), the standard body length of the fish (SL) and the weight of the fish (BW) were determined. After the end of the experiment, the production markers (TL, SL, BW, FC, CVBW, SGR, FCR, WG, FE and SR) and organosomatic indices (SSI, HSI, IPF and GSI) were evaluated. In all production markers rainbow trout achieved significantly better values than Danube salmon in both farming methods. Rainbow trout dominated the biculture, using the presented feed more efficiently at the expense of the Danube salmon, as it was more aggressive and active during feeding. According to the results of the organosomatic indices, once again rainbow trout prospered best in both methods of farming. There was a marked difference in the index of intraperitoneal fat (IPF) between Danube salmon and rainbow trout in biculture. The Danube salmon in biculture achieved a better result than the rainbow trout only for the gonadosomatic index. There was a difference in the spleenosomatic index (SSI) for both species. The SSI value was highest in the Danube salmon in the monoculture, which indicates that the Danube salmon in the biculture was more limited in its food source.
Danube salmon, rainbow trout, RAS, intensive aquaculture, biculture, production markers
Length of the covering note
47 s. (75 900 znaků)
Language
CZ
Annotation
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
Annotation in English
This bachelor's thesis deals with the possibilities of breeding Danube salmon in the RAS, and also deals with the combination of breeding Danube salmon with rainbow trout. The fish were divided into three groups, with each group reared in three tanks. The first group was a monoculture of Danube salmon, where 160 Danube salmon with an average weight of 432.37 ? 116.01 g were put into each tank. The second group was a monoculture of rainbow trout, where 160 rainbow trout with an average weight of 253 were put into each tank. 27 ? 61.77 g. The third group was a biculture of Danube salmon with rainbow trout, where 80 trout with an average weight of 250.74 ? 61.91 g and 80 Danube salmon with an average weight of 435.04 were placed in each tank ? 119.29 g. The experiment lasted 84 days at an average temperature of 17.43 ? 0.51°C (7:00) and 17.16 ? 0.56 °C (15:00), control refishing and re-weighing was done every 28 days. At the beginning and at the end of the experiment, several pieces of fish from each group were dissected to calculate organosomatic indices, and biometric measurements were made, where the total body length of the fish (TL), the standard body length of the fish (SL) and the weight of the fish (BW) were determined. After the end of the experiment, the production markers (TL, SL, BW, FC, CVBW, SGR, FCR, WG, FE and SR) and organosomatic indices (SSI, HSI, IPF and GSI) were evaluated. In all production markers rainbow trout achieved significantly better values than Danube salmon in both farming methods. Rainbow trout dominated the biculture, using the presented feed more efficiently at the expense of the Danube salmon, as it was more aggressive and active during feeding. According to the results of the organosomatic indices, once again rainbow trout prospered best in both methods of farming. There was a marked difference in the index of intraperitoneal fat (IPF) between Danube salmon and rainbow trout in biculture. The Danube salmon in biculture achieved a better result than the rainbow trout only for the gonadosomatic index. There was a difference in the spleenosomatic index (SSI) for both species. The SSI value was highest in the Danube salmon in the monoculture, which indicates that the Danube salmon in the biculture was more limited in its food source.
Danube salmon, rainbow trout, RAS, intensive aquaculture, biculture, production markers
Research Plan
Hlavatka podunajská (Hucho hucho) je největší lososovitou rybou žijící celý život ve sladké vodě evropských podhorských řek, které tvoří lipanová a parmová pásma (Holčík, 1990). Na území ČR je původním druhem jen v povodí Dunaje, kde však byla úplně či téměř vyhubena. Následovala řada pokusů o její vysazení, a to i do vod, kde se původně nevyskytovala. V současné době se s hlavatkou podunajskou v ČR můžeme setkat pouze na několika lokalitách jejího umělého vysazení, kde dožívá řádově jen několik jedinců. Během doby, kdy byla v ČR vysazována do následujících řek: Vltava (pod Lipnem), Vltava (nad Prahou), Dyje (v okolí Znojma), Ohře a Otava, byla nejčastěji lovena v menších velikostech a zaměňována se pstruhem duhovým (Oncorhynchus mykiss) nebo pstruhem obecným (Salmo trutta fario). Na mnoha místech jejího vysazování však byla hlavatka podunajská v ČR vnímána spíše negativně z důvodu její velké dravosti a vytlačování místní rybí obsádky z části toku jejího původního výskytu.
Proto je v budoucnosti velmi důležité každé další vysazování tohoto druhu na našem území znovu pečlivě zvážit (Holčík a kol., 1984). V současné době se optimalizací reprodukce a chovu, popřípadě studiu fyziologie hlavatky podunajské věnuje jen několik vědeckých týmů ve střední či východní Evropě s cílem dosahovat vyrovnanou produkci tohoto druhu. Hlavatka podunajská se v rámci těchto aktivit produkuje s cílem získávat násadový materiál, který se následně vysazuje do původních lokalit jeho výskytu na Slovensku, Polsku, Ukrajině, Rakousku a Rumunsku. V ČR je snahou optimalizovat intenzivní chov hlavatky podunajské pouze v uzavřených kontrolovaných podmínkách chovu využívající RAS (recirkulační akvakulturní systémy) technologii jako alternativy k intenzivnímu chovu lososa obecného neboli atlantského (Salmo salar). Losos obecný je totiž vysoce ceněným hospodářským a celosvětově využívaným akvakulturním druhem, u kterého byly snahy začít ho chovat produkčně také v ČR ve speciálních RAS.
Ovšem velmi problematické se jeví fakt, že losos obecný musí být od kusové hmotnosti 300-1000 gramů chován v mořské vodě o salinitě alespoň 20-30 ppt, což je v ČR velmi těžko proveditelné, nerentabilní a neekologické. Z tohoto důvodu by hlavatka podunajská mohla být v ČR v budoucnosti určitou alternativou k lososu obecném bez nutnosti chovat ji ve slané vodě.
Cílem bakalářské práce bude popsat možnosti chovu hlavatky podunajské v RAS a realizovat experimentální odchov tohoto druhu v RAS v monokultuře a bikultuře se pstruhem duhovým. Snahou bude porovnat růst, přežití, kondici ryb a celkově úspěšnost chovu obou zmíněných druhů ryb.
Bakalářská práce bude realizována v rámci projektu NAZV č. QK2202144, projektu Velká výzkumná infrastruktura LM2018099 Cenakva a týmového projektu GAJU, které jsou v současné době řešeny v Laboratoři intenzivní akvakultury na VÚRH Vodňany (FROV JU).
Research Plan
Hlavatka podunajská (Hucho hucho) je největší lososovitou rybou žijící celý život ve sladké vodě evropských podhorských řek, které tvoří lipanová a parmová pásma (Holčík, 1990). Na území ČR je původním druhem jen v povodí Dunaje, kde však byla úplně či téměř vyhubena. Následovala řada pokusů o její vysazení, a to i do vod, kde se původně nevyskytovala. V současné době se s hlavatkou podunajskou v ČR můžeme setkat pouze na několika lokalitách jejího umělého vysazení, kde dožívá řádově jen několik jedinců. Během doby, kdy byla v ČR vysazována do následujících řek: Vltava (pod Lipnem), Vltava (nad Prahou), Dyje (v okolí Znojma), Ohře a Otava, byla nejčastěji lovena v menších velikostech a zaměňována se pstruhem duhovým (Oncorhynchus mykiss) nebo pstruhem obecným (Salmo trutta fario). Na mnoha místech jejího vysazování však byla hlavatka podunajská v ČR vnímána spíše negativně z důvodu její velké dravosti a vytlačování místní rybí obsádky z části toku jejího původního výskytu.
Proto je v budoucnosti velmi důležité každé další vysazování tohoto druhu na našem území znovu pečlivě zvážit (Holčík a kol., 1984). V současné době se optimalizací reprodukce a chovu, popřípadě studiu fyziologie hlavatky podunajské věnuje jen několik vědeckých týmů ve střední či východní Evropě s cílem dosahovat vyrovnanou produkci tohoto druhu. Hlavatka podunajská se v rámci těchto aktivit produkuje s cílem získávat násadový materiál, který se následně vysazuje do původních lokalit jeho výskytu na Slovensku, Polsku, Ukrajině, Rakousku a Rumunsku. V ČR je snahou optimalizovat intenzivní chov hlavatky podunajské pouze v uzavřených kontrolovaných podmínkách chovu využívající RAS (recirkulační akvakulturní systémy) technologii jako alternativy k intenzivnímu chovu lososa obecného neboli atlantského (Salmo salar). Losos obecný je totiž vysoce ceněným hospodářským a celosvětově využívaným akvakulturním druhem, u kterého byly snahy začít ho chovat produkčně také v ČR ve speciálních RAS.
Ovšem velmi problematické se jeví fakt, že losos obecný musí být od kusové hmotnosti 300-1000 gramů chován v mořské vodě o salinitě alespoň 20-30 ppt, což je v ČR velmi těžko proveditelné, nerentabilní a neekologické. Z tohoto důvodu by hlavatka podunajská mohla být v ČR v budoucnosti určitou alternativou k lososu obecném bez nutnosti chovat ji ve slané vodě.
Cílem bakalářské práce bude popsat možnosti chovu hlavatky podunajské v RAS a realizovat experimentální odchov tohoto druhu v RAS v monokultuře a bikultuře se pstruhem duhovým. Snahou bude porovnat růst, přežití, kondici ryb a celkově úspěšnost chovu obou zmíněných druhů ryb.
Bakalářská práce bude realizována v rámci projektu NAZV č. QK2202144, projektu Velká výzkumná infrastruktura LM2018099 Cenakva a týmového projektu GAJU, které jsou v současné době řešeny v Laboratoři intenzivní akvakultury na VÚRH Vodňany (FROV JU).
Recommended resources
Cerbu, C. G., Spînu, M., Carmen Dana Şandru, C. D., Vasiu, A., Olah, D., Brudaşcă, F., 2018: Influence of the raising system on phagocytosis in the endangered Danube salmon (Hucho hucho). Global Ecology and Conservation, 16: e00514.
Holčík, J., 1990: Conservation of the huchen, Hucho hucho (L.), (Salmonidae) with special reference to Slovakian rivers. Journal of Fish Biology, 37 (Supplement A): 113-121.
Holčík J., Hensel, K., Nieslanik, J., Skácel S., 1984. Hlavátka, Veda, Bratislava, 307 s.
Ihuţ, A., Răducu, C., Cocan, D., Munteanu, C., Luca, I.T., Uiuiu, P., Latiu, C., Rus, V., Mireşan, V., 2020: Seasonal variation of blood biomarkers in huchen, Hucho hucho (Actinopterygii: Salmoniformes: Salmonidae) reared in captivity. Acta Ichthyologica et Piscatoria 50 (4): 381-390.
Jungwirth, M.,1979: Ovulation inducement in prespawning adult Danube salmon (Hucho hucho, L.) by injection of acetone-dried carp pituitary (CP). Aquaculture, 17: 129-135.
Jungwirth, M., Winkler, H., 1984: The temperature dependence of embryonic development of grayling (Thymallus thymallus), Danube salmon (Hucho hucho), Artic char (Salvelinus alpinus) and brown trout (Salmo trutta fario). Aquaculture, 38: 315-327.
Jungwirth, M., Kossmann, H., Schmutz, S., 1989: Rearing of Danube salmon (Hucho hucho L.) fry at different temperatures, with particular emphasis on free-dried zooplankton as dry feed additive. Aquaculture, 77: 363-371.
Kucinski, M., Fopp-Bayat, D., Liszewski, T., Svinger, V. W., Lebeda, I., Kolman, R., 2015: Genetic analysis of four European huchen (Hucho hucho Linnaeus, 1758) broodstocks from Poland, Germany, Slovakia, and Ukraine: implication for conservation. Journal of Applied Genetics, 56: 469-480.
Simonović, P. D., Nikolić, V.P., Tošić, A.D., Marić, S.P., 2011: Length-weight relationship in adult huchen Hucho hucho (L., 1758) from Drina River, Serbia. Biologia, 66: 156-159.
Recommended resources
Cerbu, C. G., Spînu, M., Carmen Dana Şandru, C. D., Vasiu, A., Olah, D., Brudaşcă, F., 2018: Influence of the raising system on phagocytosis in the endangered Danube salmon (Hucho hucho). Global Ecology and Conservation, 16: e00514.
Holčík, J., 1990: Conservation of the huchen, Hucho hucho (L.), (Salmonidae) with special reference to Slovakian rivers. Journal of Fish Biology, 37 (Supplement A): 113-121.
Holčík J., Hensel, K., Nieslanik, J., Skácel S., 1984. Hlavátka, Veda, Bratislava, 307 s.
Ihuţ, A., Răducu, C., Cocan, D., Munteanu, C., Luca, I.T., Uiuiu, P., Latiu, C., Rus, V., Mireşan, V., 2020: Seasonal variation of blood biomarkers in huchen, Hucho hucho (Actinopterygii: Salmoniformes: Salmonidae) reared in captivity. Acta Ichthyologica et Piscatoria 50 (4): 381-390.
Jungwirth, M.,1979: Ovulation inducement in prespawning adult Danube salmon (Hucho hucho, L.) by injection of acetone-dried carp pituitary (CP). Aquaculture, 17: 129-135.
Jungwirth, M., Winkler, H., 1984: The temperature dependence of embryonic development of grayling (Thymallus thymallus), Danube salmon (Hucho hucho), Artic char (Salvelinus alpinus) and brown trout (Salmo trutta fario). Aquaculture, 38: 315-327.
Jungwirth, M., Kossmann, H., Schmutz, S., 1989: Rearing of Danube salmon (Hucho hucho L.) fry at different temperatures, with particular emphasis on free-dried zooplankton as dry feed additive. Aquaculture, 77: 363-371.
Kucinski, M., Fopp-Bayat, D., Liszewski, T., Svinger, V. W., Lebeda, I., Kolman, R., 2015: Genetic analysis of four European huchen (Hucho hucho Linnaeus, 1758) broodstocks from Poland, Germany, Slovakia, and Ukraine: implication for conservation. Journal of Applied Genetics, 56: 469-480.
Simonović, P. D., Nikolić, V.P., Tošić, A.D., Marić, S.P., 2011: Length-weight relationship in adult huchen Hucho hucho (L., 1758) from Drina River, Serbia. Biologia, 66: 156-159.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
graphs, tables
Taken from the library
No
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Student Michal Mareš seznámil komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně student zodpověděl doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Student adekvátně a povětšinou správně reagoval na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce, neboť práce vykazovala nedostatky, které komisi vedly k přiklonění se k hodnocení níže.