Současný stav: Kvalita zdravotní péče a bezpečnost pacientů jsou klíčové prvky ve zdravotnictví, které mají zásadní vliv na výsledky léčby a spokojenost pacientů. Nedílnou součástí péče je i prevence vniku nežádoucích událostí ve zdravotnictví. Důležitá je implementace dostupných preventivních opatření, zaměřených na minimalizaci rizika vzniku chyb při poskytování ošetřovatelské a zdravotní péče.
Cíle práce: Cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo identifikovat nejčastější rizika, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace v nemocničním zařízení. V kvalitativní části výzkumu bylo cílem popsat systém monitoringu a analýzy nežádoucích událostí. Dalším cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko pádů u hospitalizovaných pacientů. Posledním cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů.
Metodika: Výzkum byl tvořen kombinací kvantitativní a kvalitativní metody. Sběr dat pro kvantitativní výzkumné šetření byl získám pomocí nestandardizovaného dotazníku určeného směnným sestrám na lůžkových odděleních. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 151 směnných sester. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, který byl směrován pro vrchní a staniční sestry a také na manažerky kvality péče. Velikost vzorku byla dána saturací dat. Celkem se rozhovorů zúčastnilo devět informantek.
Výsledky: Z rozhovorů vyplynulo, že všechny sestry pracují podle platných standardů ošetřovatelské péče a úroveň jejich znalostí vedoucí sestry pravidelně vyhodnocují. Dále bylo zjištěno, že poskytovaná ošetřovatelská péče zahrnuje preventivní intervence, které minimalizují riziko vzniku dekubitů a pádů u pacientů. Dle názoru oslovených sester mezi nežádoucí události s nejvyšší mírou pravděpodobnosti výskytu patří: nepředvídatelné chování ze strany pacienta (3,0 ? 0,8), riziko vzniku dekubitů (2,6 ? 0,9) a pádu (2,4 ? 0,9). Mladší sestry uváděly statisticky významně vyšší pravděpodobnost vzniku nežádoucích událostí než starší sestry. Sestry s vyšším vzděláním hodnotily pravděpodobnost vzniku nežádoucí události, jako významně vyšší než sestry s nižším vzděláním.
Závěr: Dodržováním správných standardních ošetřovatelských postupů při provádění ošetřovatelské péče je sestra schopna snížit pravděpodobnost výskytu rizika nežádoucí události. Záleží na správném určení spektra preventivních opatření. Zde platí: čím vzdělanější sestra, tím je poskytovaná péče kvalitnější nejen v odbornosti posouzení rizik.
Anotace v angličtině
Current status: Healthcare quality and patient safety are key elements in healthcare that greatly impact treatment outcomes and patient satisfaction. An integral part of care is the prevention of adverse events in the healthcare sector. Of utmost importance is here the implementation of available preventive measures to minimise the risk of errors in the provision of nursing and health care.
Objectives: The objective of the quantitative research investigation was to identify the most frequent risks that threaten patients during their stay in a hospital facility. In the qualitative part of the research, the aim was to describe the system of monitoring and analysing adverse events. The final goals dealt with identifying the spectrum of preventive nursing interventions to reduce the risk of falls and pressure ulcers in hospitalized patients.
Methodology: The research consisted of a combination of quantitative and qualitative methods. Data collection for the quantitative research was obtained using a non-standardized questionnaire intended for shift nurses in inpatient wards. A total of 151 shift nurses participated in the survey. A semi-structured interview method was chosen for the qualitative research investigation, which was directed at senior and station nurses as well as care quality managers. The sample size was determined by data saturation. A total of nine participants took part in the interviews.
Results: The interviews showed that all nurses work according to valid standards of nursing care and their level of knowledge is regularly evaluated by the head nurses. Furthermore, it was found that the provided nursing care includes preventive interventions that aim to minimize the risk of pressure ulcers and falls in patients. According to the interviewed nurses, adverse events with the highest probability of occurrence include unpredictable behaviour on the part of the patient (3.0 ? 0.8), risk of pressure ulcers (2.6 ? 0.9) and falls (2.4 ? 0, 9). Younger nurses reported a statistically significantly higher likelihood of adverse events than older nurses. Nurses with higher education rated the probability of an adverse event significantly higher than nurses with lower education.
Conclusion: Following the correct standard nursing procedures during nursing care, was shown to significantly reduce the likelihood of the occurrence of an adverse event. It was shown to depends on the correct determination of the spectrum of preventive measures. The following conclusion was determined to apply: the more educated the nurse, the higher the quality of the care provided, and not only in terms of expertise concerning risk assessment.
Klíčová slova
nežádoucí událost; prevence; pacient; riziko; sestra
Klíčová slova v angličtině
adverse event; prevention; patient; risk; nurse
Rozsah průvodní práce
107 s.,13 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Současný stav: Kvalita zdravotní péče a bezpečnost pacientů jsou klíčové prvky ve zdravotnictví, které mají zásadní vliv na výsledky léčby a spokojenost pacientů. Nedílnou součástí péče je i prevence vniku nežádoucích událostí ve zdravotnictví. Důležitá je implementace dostupných preventivních opatření, zaměřených na minimalizaci rizika vzniku chyb při poskytování ošetřovatelské a zdravotní péče.
Cíle práce: Cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo identifikovat nejčastější rizika, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace v nemocničním zařízení. V kvalitativní části výzkumu bylo cílem popsat systém monitoringu a analýzy nežádoucích událostí. Dalším cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko pádů u hospitalizovaných pacientů. Posledním cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů.
Metodika: Výzkum byl tvořen kombinací kvantitativní a kvalitativní metody. Sběr dat pro kvantitativní výzkumné šetření byl získám pomocí nestandardizovaného dotazníku určeného směnným sestrám na lůžkových odděleních. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 151 směnných sester. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, který byl směrován pro vrchní a staniční sestry a také na manažerky kvality péče. Velikost vzorku byla dána saturací dat. Celkem se rozhovorů zúčastnilo devět informantek.
Výsledky: Z rozhovorů vyplynulo, že všechny sestry pracují podle platných standardů ošetřovatelské péče a úroveň jejich znalostí vedoucí sestry pravidelně vyhodnocují. Dále bylo zjištěno, že poskytovaná ošetřovatelská péče zahrnuje preventivní intervence, které minimalizují riziko vzniku dekubitů a pádů u pacientů. Dle názoru oslovených sester mezi nežádoucí události s nejvyšší mírou pravděpodobnosti výskytu patří: nepředvídatelné chování ze strany pacienta (3,0 ? 0,8), riziko vzniku dekubitů (2,6 ? 0,9) a pádu (2,4 ? 0,9). Mladší sestry uváděly statisticky významně vyšší pravděpodobnost vzniku nežádoucích událostí než starší sestry. Sestry s vyšším vzděláním hodnotily pravděpodobnost vzniku nežádoucí události, jako významně vyšší než sestry s nižším vzděláním.
Závěr: Dodržováním správných standardních ošetřovatelských postupů při provádění ošetřovatelské péče je sestra schopna snížit pravděpodobnost výskytu rizika nežádoucí události. Záleží na správném určení spektra preventivních opatření. Zde platí: čím vzdělanější sestra, tím je poskytovaná péče kvalitnější nejen v odbornosti posouzení rizik.
Anotace v angličtině
Current status: Healthcare quality and patient safety are key elements in healthcare that greatly impact treatment outcomes and patient satisfaction. An integral part of care is the prevention of adverse events in the healthcare sector. Of utmost importance is here the implementation of available preventive measures to minimise the risk of errors in the provision of nursing and health care.
Objectives: The objective of the quantitative research investigation was to identify the most frequent risks that threaten patients during their stay in a hospital facility. In the qualitative part of the research, the aim was to describe the system of monitoring and analysing adverse events. The final goals dealt with identifying the spectrum of preventive nursing interventions to reduce the risk of falls and pressure ulcers in hospitalized patients.
Methodology: The research consisted of a combination of quantitative and qualitative methods. Data collection for the quantitative research was obtained using a non-standardized questionnaire intended for shift nurses in inpatient wards. A total of 151 shift nurses participated in the survey. A semi-structured interview method was chosen for the qualitative research investigation, which was directed at senior and station nurses as well as care quality managers. The sample size was determined by data saturation. A total of nine participants took part in the interviews.
Results: The interviews showed that all nurses work according to valid standards of nursing care and their level of knowledge is regularly evaluated by the head nurses. Furthermore, it was found that the provided nursing care includes preventive interventions that aim to minimize the risk of pressure ulcers and falls in patients. According to the interviewed nurses, adverse events with the highest probability of occurrence include unpredictable behaviour on the part of the patient (3.0 ? 0.8), risk of pressure ulcers (2.6 ? 0.9) and falls (2.4 ? 0, 9). Younger nurses reported a statistically significantly higher likelihood of adverse events than older nurses. Nurses with higher education rated the probability of an adverse event significantly higher than nurses with lower education.
Conclusion: Following the correct standard nursing procedures during nursing care, was shown to significantly reduce the likelihood of the occurrence of an adverse event. It was shown to depends on the correct determination of the spectrum of preventive measures. The following conclusion was determined to apply: the more educated the nurse, the higher the quality of the care provided, and not only in terms of expertise concerning risk assessment.
Klíčová slova
nežádoucí událost; prevence; pacient; riziko; sestra
Klíčová slova v angličtině
adverse event; prevention; patient; risk; nurse
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV
Management rizik ve zdravotnictví je jedním ze základních pilířů moderního managementu. Zabývá se možnostmi vzniku nežádoucích událostí a preventivními opatřeními k zabránění jejich vzniku. Nežádoucí události jsou události, které mohou nebo vedou k psychickému, tělesnému poškození nebo úmrtí pacienta, při poskytování zdravotní péče. V ošetřovatelské praxi se vyskytuje mnoho rizik, které mohou ohrozit zdraví pacientů. Proto je nutné tyto rizika identifikovat, vyhodnotit jejich závažnost a zavést co nejefektivnější preventivní opatření. Z pohledu sestry je nesmírně důležité znát standardy ošetřovatelské péče a řídit se jimi, jelikož tím se zvyšuje kvalita poskytované péče a snižuje riziko výskytu nežádoucích událostí. (Plevová, 2012; Pokorná, 2019)
CÍLE PRÁCE
Identifikovat nejčastější rizika, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace v nemocnici.
Popsat systém monitoringu a analýzy nežádoucích událostí.
Popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů.
Hypotézy (vztahují se k cíli 1)
Výskyt rizika se mění v závislosti na oddělení.
Výskyt rizika se mění v závislosti na věku sester.
Výskyt rizika se mění v závislosti na vzdělání sester.
Výzkumné otázky (vztahují se k cíli 2-4)
Jakým způsobem management nemocnice monitoruje a analyzuje nežádoucí události?
Jakými preventivními ošetřovatelskými intervencemi sestry předcházejí vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů?
Jakými preventivními ošetřovatelskými intervencemi sestry předcházejí pádům u hospitalizovaných pacientů?
Metodika
Pro empirickou část diplomové práce bude použita kombinovaná kvantitativně kvalitativní metoda výzkumu. Metodou sběru dat budou dotazníky a polostrukturované rozhovory. Dotazníky budou zaměřeny na vyhodnocení nejčastějších rizik, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace. Dotazníky budou distribuovány směnným sestrám. Přibližný počet respondentů bude 150-200.
Rozhovory budou zaměřeny na popsání systému monitorace a analýzy nežádoucích událostí a preventivních ošetřovatelských postupů, vedoucích ke snížení rizika pádu a dekubitů. Rozhovory budou vedeny s vedoucími sestrami a manažery kvality. Velikost výzkumného vzorku bude dána teoretickou saturací dat.
Půjde o záměrný výběr. Výzkumné šetření bude realizováno ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje a Kraje Vysočina.
VYUŽITÍ PRO PRAXI:
Na základě výsledků výzkumu bude navrženo doporučení, týkající se minimalizace rizik vzniku dekubitů a pádů ve zdravotnictví.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV
Management rizik ve zdravotnictví je jedním ze základních pilířů moderního managementu. Zabývá se možnostmi vzniku nežádoucích událostí a preventivními opatřeními k zabránění jejich vzniku. Nežádoucí události jsou události, které mohou nebo vedou k psychickému, tělesnému poškození nebo úmrtí pacienta, při poskytování zdravotní péče. V ošetřovatelské praxi se vyskytuje mnoho rizik, které mohou ohrozit zdraví pacientů. Proto je nutné tyto rizika identifikovat, vyhodnotit jejich závažnost a zavést co nejefektivnější preventivní opatření. Z pohledu sestry je nesmírně důležité znát standardy ošetřovatelské péče a řídit se jimi, jelikož tím se zvyšuje kvalita poskytované péče a snižuje riziko výskytu nežádoucích událostí. (Plevová, 2012; Pokorná, 2019)
CÍLE PRÁCE
Identifikovat nejčastější rizika, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace v nemocnici.
Popsat systém monitoringu a analýzy nežádoucích událostí.
Popsat spektrum preventivních ošetřovatelských intervencí snižující riziko vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů.
Hypotézy (vztahují se k cíli 1)
Výskyt rizika se mění v závislosti na oddělení.
Výskyt rizika se mění v závislosti na věku sester.
Výskyt rizika se mění v závislosti na vzdělání sester.
Výzkumné otázky (vztahují se k cíli 2-4)
Jakým způsobem management nemocnice monitoruje a analyzuje nežádoucí události?
Jakými preventivními ošetřovatelskými intervencemi sestry předcházejí vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů?
Jakými preventivními ošetřovatelskými intervencemi sestry předcházejí pádům u hospitalizovaných pacientů?
Metodika
Pro empirickou část diplomové práce bude použita kombinovaná kvantitativně kvalitativní metoda výzkumu. Metodou sběru dat budou dotazníky a polostrukturované rozhovory. Dotazníky budou zaměřeny na vyhodnocení nejčastějších rizik, která hrozí pacientům v průběhu hospitalizace. Dotazníky budou distribuovány směnným sestrám. Přibližný počet respondentů bude 150-200.
Rozhovory budou zaměřeny na popsání systému monitorace a analýzy nežádoucích událostí a preventivních ošetřovatelských postupů, vedoucích ke snížení rizika pádu a dekubitů. Rozhovory budou vedeny s vedoucími sestrami a manažery kvality. Velikost výzkumného vzorku bude dána teoretickou saturací dat.
Půjde o záměrný výběr. Výzkumné šetření bude realizováno ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje a Kraje Vysočina.
VYUŽITÍ PRO PRAXI:
Na základě výsledků výzkumu bude navrženo doporučení, týkající se minimalizace rizik vzniku dekubitů a pádů ve zdravotnictví.
Seznam doporučené literatury
BRABCOVÁ, I., 2016. Základní zásady vedení a řízení kvality ošetřovatelské péče. České Budějovice: ZSF JU. ISBN: 978-80-7394-573-2.
PLEVOVÁ, I. a kol., 2012. Management ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-3871-0.
POKORNÁ, A. a kol., 2019. Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. Praha: Grada. ISBN: 978-80-271-2619-4.
ŠKRLA, P., ŠKROLOVÁ, M., 2008. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-2616-8.
ŠUPŠÁKOVÁ, P., 2017. Řízení rizik při poskytování zdravotních služeb: manuál pro praxi. Praha: Grada. ISBN: 978-80-271-9673-9.
Seznam doporučené literatury
BRABCOVÁ, I., 2016. Základní zásady vedení a řízení kvality ošetřovatelské péče. České Budějovice: ZSF JU. ISBN: 978-80-7394-573-2.
PLEVOVÁ, I. a kol., 2012. Management ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-3871-0.
POKORNÁ, A. a kol., 2019. Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. Praha: Grada. ISBN: 978-80-271-2619-4.
ŠKRLA, P., ŠKROLOVÁ, M., 2008. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-2616-8.
ŠUPŠÁKOVÁ, P., 2017. Řízení rizik při poskytování zdravotních služeb: manuál pro praxi. Praha: Grada. ISBN: 978-80-271-9673-9.