Bakalářská práce se věnuje tématu inkontinence moči u žen po porodu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie vývodných cest močových a mikce. Dále je věnována pozornost právě močové inkontinenci jejímu dělení, rizikovým faktorům, diagnostice a inkontinenčním pomůckám. Na závěr práce je stručně shrnuta léčba močové inkontinence.
Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu.
K uvedenému cíli bylo určeno pět hypotéz. H1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou. H2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g. H3: Ženy po porodu pomocí vakuumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod.
H4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly. H5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek. Šestnáct otázek bylo uzavřených, tři otázky polouzavřené, u kterých bylo možné označit více odpovědí včetně možnosti "jiné:" a dvě otázky otevřené. Statistické zpracování všech dotazníků probíhalo v programu Microsoft Excel.
Výzkumný soubor tvořilo 393 žen, které porodily své poslední dítě před více než dvěma lety a zároveň ne více než patnácti lety. Z celkového počtu 393 respondentek 217 žen uvedlo, že pociťují úniky moči a 176 žen uvedlo, že žádné úniky moči nepociťují.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že více jak polovina respondentek, tedy žen 2-15 let po porodu pociťuje úniky moči. Dále bylo zjištěno, že jsou ženy velmi málo edukovány porodní asistentkou o této problematice.
Z celkového počtu pěti hypotéz se potvrdila pouze hypotéza H1, H3 a H4.
Hypotézy H2 a H5 se nepotvrdily.
Závislost nebyla dokázána u žádného z hypotéz. Bylo zjištěno, že míra informovanosti byla u žen, které porodily před méně jak osmi lety a u žen, které porodily před více než osmi lety stejná, a to velmi nízká.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on the topic of urinary incontinence in women after childbirth. The thesis is composed of a theoretical and practical part. The theoretical part of the bachelor thesis describes the anatomy and physiology of the urinary tract and micturition. Furthermore, attention is paid to urinary incontinence, its classification, risk factors, diagnosis, and incontinence aids. Finally, the treatment of urinary incontinence is briefly summarized.
One goal was set for the practical part of the bachelor thesis. To determine the frequency of urinary incontinence in women who have had their last childbirth
2-15 years ago.
Five hypotheses were formulated for this goal. H1: Women who suffered from obesity during childbirth (body mass index equal to or greater than 30.0) do not suffer from urinary incontinence after childbirth more often than women who did not suffer from obesity during childbirth. H2: Women who gave birth to a child with a birth weight over 3,500 g suffer from urinary incontinence more often than women who gave birth to a child with a birth weight under 3,500 g. H3: Women after vacuum extraction or forceps delivery do not suffer from urinary incontinence more often than women who did not give birth using these methods. H4: Women who had birth injuries do not suffer from urinary incontinence more often than women who did not have any injuries during childbirth. H5: Women who gave birth more than 8 years ago were less educated about urinary incontinence by the midwife than women who gave birth less than eight years ago. The goal was achieved through a quantitative research survey using their own online questionnaires. The questionnaire contained 21 questions. Sixteen questions were closed, three semi-closed questions where it was possible to mark more answers including "other:" and two open questions. Statistical processing of all questionnaires took place in Microsoft Excel.
The research sample consisted of 393 women who gave birth to their last child more than two years ago and no more than fifteen years ago. Of the total of 393 respondents, 217 women reported experiencing urinary leakage and 176 women reported no urinary leakage.
The research survey showed that more than half of the respondents, i.e. women 2-15 years after childbirth, experience urinary leakage. It was also found that women are very poorly educated about this issue by the midwife.
Of the total of five hypotheses, only hypotheses H1, H3, and H4 were confirmed. Hypotheses H2 and H5 were not confirmed.
No dependence was demonstrated for any of the hypotheses. It was found that the level of information was the same for women who gave birth less than eight years ago and for women who gave birth more than eight years ago, and it was very low.
Klíčová slova
Močová inkontinence, porod, porodní asistentka, žena
Klíčová slova v angličtině
Delivery, midwife, urinary incontinence, woman
Rozsah průvodní práce
79 s. (94 744 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se věnuje tématu inkontinence moči u žen po porodu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie vývodných cest močových a mikce. Dále je věnována pozornost právě močové inkontinenci jejímu dělení, rizikovým faktorům, diagnostice a inkontinenčním pomůckám. Na závěr práce je stručně shrnuta léčba močové inkontinence.
Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu.
K uvedenému cíli bylo určeno pět hypotéz. H1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou. H2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g. H3: Ženy po porodu pomocí vakuumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod.
H4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly. H5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek. Šestnáct otázek bylo uzavřených, tři otázky polouzavřené, u kterých bylo možné označit více odpovědí včetně možnosti "jiné:" a dvě otázky otevřené. Statistické zpracování všech dotazníků probíhalo v programu Microsoft Excel.
Výzkumný soubor tvořilo 393 žen, které porodily své poslední dítě před více než dvěma lety a zároveň ne více než patnácti lety. Z celkového počtu 393 respondentek 217 žen uvedlo, že pociťují úniky moči a 176 žen uvedlo, že žádné úniky moči nepociťují.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že více jak polovina respondentek, tedy žen 2-15 let po porodu pociťuje úniky moči. Dále bylo zjištěno, že jsou ženy velmi málo edukovány porodní asistentkou o této problematice.
Z celkového počtu pěti hypotéz se potvrdila pouze hypotéza H1, H3 a H4.
Hypotézy H2 a H5 se nepotvrdily.
Závislost nebyla dokázána u žádného z hypotéz. Bylo zjištěno, že míra informovanosti byla u žen, které porodily před méně jak osmi lety a u žen, které porodily před více než osmi lety stejná, a to velmi nízká.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is focused on the topic of urinary incontinence in women after childbirth. The thesis is composed of a theoretical and practical part. The theoretical part of the bachelor thesis describes the anatomy and physiology of the urinary tract and micturition. Furthermore, attention is paid to urinary incontinence, its classification, risk factors, diagnosis, and incontinence aids. Finally, the treatment of urinary incontinence is briefly summarized.
One goal was set for the practical part of the bachelor thesis. To determine the frequency of urinary incontinence in women who have had their last childbirth
2-15 years ago.
Five hypotheses were formulated for this goal. H1: Women who suffered from obesity during childbirth (body mass index equal to or greater than 30.0) do not suffer from urinary incontinence after childbirth more often than women who did not suffer from obesity during childbirth. H2: Women who gave birth to a child with a birth weight over 3,500 g suffer from urinary incontinence more often than women who gave birth to a child with a birth weight under 3,500 g. H3: Women after vacuum extraction or forceps delivery do not suffer from urinary incontinence more often than women who did not give birth using these methods. H4: Women who had birth injuries do not suffer from urinary incontinence more often than women who did not have any injuries during childbirth. H5: Women who gave birth more than 8 years ago were less educated about urinary incontinence by the midwife than women who gave birth less than eight years ago. The goal was achieved through a quantitative research survey using their own online questionnaires. The questionnaire contained 21 questions. Sixteen questions were closed, three semi-closed questions where it was possible to mark more answers including "other:" and two open questions. Statistical processing of all questionnaires took place in Microsoft Excel.
The research sample consisted of 393 women who gave birth to their last child more than two years ago and no more than fifteen years ago. Of the total of 393 respondents, 217 women reported experiencing urinary leakage and 176 women reported no urinary leakage.
The research survey showed that more than half of the respondents, i.e. women 2-15 years after childbirth, experience urinary leakage. It was also found that women are very poorly educated about this issue by the midwife.
Of the total of five hypotheses, only hypotheses H1, H3, and H4 were confirmed. Hypotheses H2 and H5 were not confirmed.
No dependence was demonstrated for any of the hypotheses. It was found that the level of information was the same for women who gave birth less than eight years ago and for women who gave birth more than eight years ago, and it was very low.
Klíčová slova
Močová inkontinence, porod, porodní asistentka, žena
Klíčová slova v angličtině
Delivery, midwife, urinary incontinence, woman
Zásady pro vypracování
Současný stav zpracování tématu: Močová inkontinence je stav, při kterém samovolně, nekontrolovaně uniká jakékoli množství moči. Pokud hovoříme o močové inkontinenci po porodu, většinou se jedná o inkontinenci stresového typu. Stresová inkontinence je pasivní únik moči uretrou jako následek zvýšení intraabdominálního tlaku, který vzniká při insuficienci uzávěrového mechanismu, bez současné kontrakce detrusoru. Močová inkontinence způsobuje nejen sociálně-hygienický problém ale také medicínsko-psychologický.
Cíl práce: Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu.
Hypotéza 1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou.
Hypotéza 2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g.
Hypotéza 3: Ženy po porodu pomocí vakumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod.
Hypotéza 4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly.
Hypotéza 5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety.
Metodika: Pro výzkumnou část práce bude zvolen kvantitativní sběr dat pomocí anonymních polostrukturovaných dotazníků. Výzkumný soubor budou tvořit ženy, které porodily své poslední dítě před 2-15 lety.
Využití práce v praxi: Výsledky výzkumného šetření mohou být využity na odborných seminářích či při výuce porodních asistentek.
Zásady pro vypracování
Současný stav zpracování tématu: Močová inkontinence je stav, při kterém samovolně, nekontrolovaně uniká jakékoli množství moči. Pokud hovoříme o močové inkontinenci po porodu, většinou se jedná o inkontinenci stresového typu. Stresová inkontinence je pasivní únik moči uretrou jako následek zvýšení intraabdominálního tlaku, který vzniká při insuficienci uzávěrového mechanismu, bez současné kontrakce detrusoru. Močová inkontinence způsobuje nejen sociálně-hygienický problém ale také medicínsko-psychologický.
Cíl práce: Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu.
Hypotéza 1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou.
Hypotéza 2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g.
Hypotéza 3: Ženy po porodu pomocí vakumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod.
Hypotéza 4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly.
Hypotéza 5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety.
Metodika: Pro výzkumnou část práce bude zvolen kvantitativní sběr dat pomocí anonymních polostrukturovaných dotazníků. Výzkumný soubor budou tvořit ženy, které porodily své poslední dítě před 2-15 lety.
Využití práce v praxi: Výsledky výzkumného šetření mohou být využity na odborných seminářích či při výuce porodních asistentek.
Seznam doporučené literatury
GENADRY, R., MOSTWIN, J. L. 2013. Inkontinence moči u ženy. Praha: Portál, Rádci pro zdraví. 166 s. ISBN 978-80-262-0480-0.
HORČIČKA, L. et al. 2015. Inkontinence moči v každodenní praxi. Praha: Mladá fronta, 167 s. ISBN 978-80-204-3741-9.
HORČIČKA, L. et al. 2017. Diagnostika a léčba močové inkontinence u žen: doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 13 s. ISBN 978-80-86998-91-6.
LUCAS, M. G. et al. Guidelines pro léčbu močové inkontinence 2. část. Urologické listy, 2015, ročník13, č.3, s.52–82.
MARTAN, A. et al. 2013. Nové operační a léčebné postupy v urogynekologii: řešení stresové inkontinence moči, defektů pánevního dna a OAB u žen. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 230 s. ISBN 978-80-7345-348-0.
SLEZÁKOVÁ, L. et al. 2017. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 2. vyd. Praha: Grada, 280 s. ISBN 978-80-271-0214-3.
MANIDIP, P., 2016. Urogynecology & Pelvic Reconstructive Surgery. New Delhi: Jaypee Brothers Medical Mublishers, 400 s. ISBN 978-93-8589-198-4.
Seznam doporučené literatury
GENADRY, R., MOSTWIN, J. L. 2013. Inkontinence moči u ženy. Praha: Portál, Rádci pro zdraví. 166 s. ISBN 978-80-262-0480-0.
HORČIČKA, L. et al. 2015. Inkontinence moči v každodenní praxi. Praha: Mladá fronta, 167 s. ISBN 978-80-204-3741-9.
HORČIČKA, L. et al. 2017. Diagnostika a léčba močové inkontinence u žen: doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 13 s. ISBN 978-80-86998-91-6.
LUCAS, M. G. et al. Guidelines pro léčbu močové inkontinence 2. část. Urologické listy, 2015, ročník13, č.3, s.52–82.
MARTAN, A. et al. 2013. Nové operační a léčebné postupy v urogynekologii: řešení stresové inkontinence moči, defektů pánevního dna a OAB u žen. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 230 s. ISBN 978-80-7345-348-0.
SLEZÁKOVÁ, L. et al. 2017. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 2. vyd. Praha: Grada, 280 s. ISBN 978-80-271-0214-3.
MANIDIP, P., 2016. Urogynecology & Pelvic Reconstructive Surgery. New Delhi: Jaypee Brothers Medical Mublishers, 400 s. ISBN 978-93-8589-198-4.