Tato práce se zabývá rizikovostí povolání zdravotnického záchranáře a cílem je zdůraznit nutnost zvýšení ochrany. Dělí se na teoretickou a výzkumnou část.
V teoretické části je popsána práce u zdravotnické záchranné služby, jsou zde vytyčeny základní bezpečnostní opatření, osobní ochranné pracovní pomůcky a popsána nejčastější rizika, se kterými se při tomto povolání zdravotničtí záchranáři setkávají. Vše je podloženo legislativními předpisy. Výzkumná část byla provedena formou polo-strukturovaných rozhovorů s osmi respondenty, čtyřmi muži a čtyřmi ženami, z řad zdravotnických záchranářů v Jihočeském a Libereckém kraji. Základními cíli bylo zjistit, jakými riziky se cítí být záchranáři nejvíce ohroženi a jaké jsou možnosti nejlepší ochrany. Nejčastěji uváděná rizika byla infekce, napadení a dopravní nehoda. Nejlepší ochranou pro snížení rizika infekce je používání ochranných pomůcek, preventivní očkování a dodržování bezpečnostních postupů. Opatřením, kterým by se dalo bránit proti napadení, byla nejčastěji uváděna sebeobrana a lepší spolupráce s Policií. Riziko dopravní nehody se může snížit lepší adaptací řidičů, školeními v oblasti smyku a jízdy v obtížném terénu. Výsledky rozhovorů s ohledem na porovnání krajů nebyly výrazně rozdílné. Porovnáme-li rozdíl mezi odpověďmi mužů a žen, i zde byly odpovědi jen málo rozdílné.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the hazardous aspect of the profession of paramedics and the aim is to emphasize the need to increase their protection. The work is devided into theoretical and research part.
The theoretical part describes the work at a medical rescue service. The basic emergency measures, personal protective equipment and the most common hazards are named here. Everything is supported with legislation. The research was carried out in the form of semi-structured interviews with eight respondents, four men and four women, paramedics from South Bohemia and Liberec region. The basic objectives were to determine what risks are the paramedics mostly threatened by and what are the options for their best protection.
The most frequently reported risks were infection, attacks and a car accident. The best protection to reduce the risk of infection is the use of protective equipment, vaccination and compliance with safety procedures. Self-defence and better cooperation with the police were cited as the measures to reduce the risk of attacks. The risk of a car accident can be reduced by better adaptation of drivers, a skid training and driving in a difficult terrain training. The results of the interviews in the two regions were not significantly different. If we compare the responses of men and women, the answers were also almost the same.
Tato práce se zabývá rizikovostí povolání zdravotnického záchranáře a cílem je zdůraznit nutnost zvýšení ochrany. Dělí se na teoretickou a výzkumnou část.
V teoretické části je popsána práce u zdravotnické záchranné služby, jsou zde vytyčeny základní bezpečnostní opatření, osobní ochranné pracovní pomůcky a popsána nejčastější rizika, se kterými se při tomto povolání zdravotničtí záchranáři setkávají. Vše je podloženo legislativními předpisy. Výzkumná část byla provedena formou polo-strukturovaných rozhovorů s osmi respondenty, čtyřmi muži a čtyřmi ženami, z řad zdravotnických záchranářů v Jihočeském a Libereckém kraji. Základními cíli bylo zjistit, jakými riziky se cítí být záchranáři nejvíce ohroženi a jaké jsou možnosti nejlepší ochrany. Nejčastěji uváděná rizika byla infekce, napadení a dopravní nehoda. Nejlepší ochranou pro snížení rizika infekce je používání ochranných pomůcek, preventivní očkování a dodržování bezpečnostních postupů. Opatřením, kterým by se dalo bránit proti napadení, byla nejčastěji uváděna sebeobrana a lepší spolupráce s Policií. Riziko dopravní nehody se může snížit lepší adaptací řidičů, školeními v oblasti smyku a jízdy v obtížném terénu. Výsledky rozhovorů s ohledem na porovnání krajů nebyly výrazně rozdílné. Porovnáme-li rozdíl mezi odpověďmi mužů a žen, i zde byly odpovědi jen málo rozdílné.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the hazardous aspect of the profession of paramedics and the aim is to emphasize the need to increase their protection. The work is devided into theoretical and research part.
The theoretical part describes the work at a medical rescue service. The basic emergency measures, personal protective equipment and the most common hazards are named here. Everything is supported with legislation. The research was carried out in the form of semi-structured interviews with eight respondents, four men and four women, paramedics from South Bohemia and Liberec region. The basic objectives were to determine what risks are the paramedics mostly threatened by and what are the options for their best protection.
The most frequently reported risks were infection, attacks and a car accident. The best protection to reduce the risk of infection is the use of protective equipment, vaccination and compliance with safety procedures. Self-defence and better cooperation with the police were cited as the measures to reduce the risk of attacks. The risk of a car accident can be reduced by better adaptation of drivers, a skid training and driving in a difficult terrain training. The results of the interviews in the two regions were not significantly different. If we compare the responses of men and women, the answers were also almost the same.
Teoretické vymezení problematiky:
Práce záchranáře patří mezi povolání nesoucí nespočet rizik, která si jen málokdo uvědomuje. Hned prvním rizikem je zrychlený dojezd na místo zásahu a například průjezdy křižovatkami na červenou. Záchranáři jsou ohroženi infekcí, at už od pacienta nebo z prostředí zásahu. Místa výkonu práce bývají často špatně přístupná, nebo jsou se zvýšeným rizikem úrazu. Jde například o zásah na silnicích nebo ve špatně přístupném terénu. Velkým rizikem je v poslední době také nebezpečí napadení od přihlížejících, příbuzných nebo i samotného pacienta. Při mimořádných událostech jsou záchranáří ohroženi intoxikací, výbuchem a podobnými situacemi. Nesmíme také zapomenout, že při tomto povolání se často setkáváme s neštěstím a utrpením druhých a je proto velmí psychicky náročné.
Ochrana spočívá v dodržování pravidel pohybu na silnicích, používáním ochraných pomůcek, spolupráce s dalšími složkami IZS, očkování apod.
Cíle práce:
Cíl 1, Posoudit rizika, kterými se záchranáři cítí být nejvíce ohroženi.
Cíl 2, Zjistit možnosti nejlepší ochrany při práci záchranáře.
Výzkumné otázky:
Jaká jsou rizika, kterými se záchranáři cítí být nejvíce ohroženi?
Jaké jsou možnosti nejlepší ochrany při práce záchranáře?
Metodika:
Kvalitativní výzkum.
Výzkum bude prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři Jihočeského a Libereckého kraje.
Výběrový soubor:
Vybraní zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Tato práce by měla zdůraznit rizikovost povolání zdravotnického záchranáře a poukázat na možnou ochranu, která je při této práci nezbytnou součástí.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky:
Práce záchranáře patří mezi povolání nesoucí nespočet rizik, která si jen málokdo uvědomuje. Hned prvním rizikem je zrychlený dojezd na místo zásahu a například průjezdy křižovatkami na červenou. Záchranáři jsou ohroženi infekcí, at už od pacienta nebo z prostředí zásahu. Místa výkonu práce bývají často špatně přístupná, nebo jsou se zvýšeným rizikem úrazu. Jde například o zásah na silnicích nebo ve špatně přístupném terénu. Velkým rizikem je v poslední době také nebezpečí napadení od přihlížejících, příbuzných nebo i samotného pacienta. Při mimořádných událostech jsou záchranáří ohroženi intoxikací, výbuchem a podobnými situacemi. Nesmíme také zapomenout, že při tomto povolání se často setkáváme s neštěstím a utrpením druhých a je proto velmí psychicky náročné.
Ochrana spočívá v dodržování pravidel pohybu na silnicích, používáním ochraných pomůcek, spolupráce s dalšími složkami IZS, očkování apod.
Cíle práce:
Cíl 1, Posoudit rizika, kterými se záchranáři cítí být nejvíce ohroženi.
Cíl 2, Zjistit možnosti nejlepší ochrany při práci záchranáře.
Výzkumné otázky:
Jaká jsou rizika, kterými se záchranáři cítí být nejvíce ohroženi?
Jaké jsou možnosti nejlepší ochrany při práce záchranáře?
Metodika:
Kvalitativní výzkum.
Výzkum bude prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři Jihočeského a Libereckého kraje.
Výběrový soubor:
Vybraní zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Tato práce by měla zdůraznit rizikovost povolání zdravotnického záchranáře a poukázat na možnou ochranu, která je při této práci nezbytnou součástí.
Seznam doporučené literatury
1.BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutnní stavy v kontextu. vyd. 1 Praha/Kroměříž: Triton, 2008, 320s. ISBN 978-80-7254-815-6
2.POKORNÝ, Jan et al. Lékařská první pomoc, vyd. 2. Praha: Galén, 2010, 474s. ISBN 978-80-7262-322-8
3.POKORNÝ, Jan et al. Urgentní medicína. Vydání: 1. Praha: Galén, 2006. ISBN 20-7262-259-5
4.Česká republika. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2000, č. 239, částka 73.
5.Česká republika. Zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2011, č. 374, částka 131.
6.ZUBER, Zbyšek, et al. Dopravní nehody Taktika zásahu při dopravních nehodách. Vyd. 1. Praha : MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2009. 16 s. ISBN 80-86640-77-9.
Seznam doporučené literatury
1.BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutnní stavy v kontextu. vyd. 1 Praha/Kroměříž: Triton, 2008, 320s. ISBN 978-80-7254-815-6
2.POKORNÝ, Jan et al. Lékařská první pomoc, vyd. 2. Praha: Galén, 2010, 474s. ISBN 978-80-7262-322-8
3.POKORNÝ, Jan et al. Urgentní medicína. Vydání: 1. Praha: Galén, 2006. ISBN 20-7262-259-5
4.Česká republika. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2000, č. 239, částka 73.
5.Česká republika. Zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2011, č. 374, částka 131.
6.ZUBER, Zbyšek, et al. Dopravní nehody Taktika zásahu při dopravních nehodách. Vyd. 1. Praha : MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2009. 16 s. ISBN 80-86640-77-9.