Sestra pracující v této ambulanci by měla vykonávat jak sesterské povinnosti, tak by měla zastávat určité role, a to například roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky, výzkumnice, advokátky, nositelky změn, ale i mentorky. Jelikož onemocnění neurologické soustavy bývá závažné, měla by sestra dbát i na správnou komunikaci s pacientem. Je to právě sestra, která bývá první osobou, se kterou se pacient v ambulanci setkává.Teoretická část této bakalářské práce se zabývá právě rolemi sester, neurologickými onemocněními, vyšetřovacími metodami, potřebami pacientů, vztahem mezi sestrou a pacientem a úspěšnou komunikací.V praktické části jsme si stanovili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit role sestry v neurologické ambulanci. K tomuto cíli byla přiřazena výzkumná otázka - Jaké jsou role sestry v neurologické ambulanci? V druhém cíli jsme se věnovali zjišťování specifik komunikace s pacientem v neurologické ambulanci. Tento cíl jsme zjišťovali výzkumnou otázkou - Jaká jsou specifika komunikace s pacientem v neurologické ambulanci? Zvolili jsme formu kvalitativního výzkumného šetření. Ke zjištění údajů jsme použili polostrukturovaný rozhovor, který měl 27 otázek. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích Jihočeského kraje v druhé polovině května. Rozhovory jsme prováděli se čtyřmi sestrami z neurologických ambulancí. První dva rozhovory byly sepsány písemně, zbylé dva byly nahrány na diktafon, z nichž získané informace byly doslovně přepsány a za pomocí metody tužky a papíru zpracovány do kategorií.Z vypracovaných rozhovorů bylo vytvořeno devět kategorií. V první kategorii jsme se zaměřili na denní harmonogram sestry v neurologické ambulanci, při kterém bylo zjištěno, že sestry nejčastěji provádějí odběry biologického materiálu, pracují s dokumentací, vyřizují telefonáty, objednávají pacienty, provádějí dezinfekci povrchů, měří fyziologické funkce a především asistují lékaři. Dále jsme zjistili, že téměř všechny sestry jsou poskytovatelkou ošetřovatelské péče, edukátorkou, manažerkou, nicméně pouze jedna sestra uvedla zvládání všech rolí sestry, včetně advokátky a výzkumnice. Ve druhé kategorii jsme se zabývali vzděláváním sester, kde se ukázalo, že většina sester navštěvuje semináře a různé kurzy. Vzdělávají se především pomocí odborných časopisů a internetu. Ve třetí kategorii jsme se věnovali neurologickým chorobám, ve které jsme zpozorovali vědomosti sester. Všechny sestry se shodovaly v odpovědích, pouze nás zarazila jejich neodbornost (př. ,,takové to brnění prstů", místo ,,parestezie"). Ve čtvrté kategorii jsme poukázali na vyšetřovací metody a činnosti, které při nich sestry vykonávají. S překvapením jsme zjistili, že dotazované sestry vykonávají pouze přípravu pomůcek na vyšetření, odběry biologického materiálu a často asistují lékaři při klinickém vyšetření. Jedna sestra odpověděla, že při akutním příjmu je schopna provést vyšetření pomocí EEG. V páté kategorii jsme se věnovali edukaci, při které jsme se dozvěděli, že v neurologické ambulanci nejčastěji edukuje lékař i sestra. Sestry edukují kombinovanou formou, a to jak slovně, tak i písemně. Všechny sestry zjišťují zpětnou vazbu od pacienta, nicméně uvádějí, že většinou na edukaci není dostatek času. V šesté kapitole jsme rozebírali ošetřovatelské problémy a jejich řešení. Udivující bylo, že tři ze čtyř sester si neuměly vymezit pojem ,,ošetřovatelský problém". Po objasnění pojmu sestry nejčastěji uváděly bolest, strach, úzkost a poruchu spánku. Tyto problémy řešily slovním uklidněním, podporou a motivací pacienta. V sedmé kategorii jsme se zaměřili na stres a jeho řešení.V osmé kapitole byla zkoumána spokojenost se zaměstnáním. V deváté kategorii jsme probírali kapitolu komunikace.
Anotace v angličtině
A nurse working in such a clinic should not only carry out her nursing duties; she should also perform certain roles, such as a care provider, an educator, a manager, a researcher, an advocate, a bearer of change, and a mentor. Since diseases of the nervous system are usually serious, the nurse should also aim to establish appropriate communication with the patient. It is the nurse whom a patient meets first in a neurological clinic. For this reason, education is vital for the patient. The theoretical part of this thesis deals with the roles of nurses, diseases of the nervous system, methods of examination, patients' needs, the nurse-patient relationship and successful communication. In the practical part of this thesis, we aimed to answer the following two research questions. 1) What are the roles of the nurse in a neurological clinic? 2) What are the features and parameters of nurse-patient communication in a neurological clinic? A form of qualitative research was chosen for the investigation, and a semi-structured interview consisting of 27 questions was used to obtain the desired data. The research was conducted in two hospitals in the South Bohemian Region in the second half of May. We interviewed four nurses from neurological clinics. Two of these interviews were written down; the other two were recorded and subsequently transcribed. Finally, all interviews were used to create categories.Results: Nine categories were created based on the interviews. In the first category, we focused on the nurse's daily schedule in the neurological clinic. We discovered that the nurses' most frequent tasks included collecting biological materials, working with documentation, making phone calls, making appointments for patients, disinfecting surfaces, measuring physiological functions, and most importantly assisting the doctor. Furthermore, we found that almost all the nurses acted as care providers, educators, and managers; however, only one nurse reported that she could manage all the roles required of her as a nurse, including the roles of advocate and researcher. In the second category, we addressed the training of nurses. Our results showed that most of the nurses attended seminars and various courses, and that they also educated themselves using professional magazines and the internet. The third category dealt with neurological diseases, and illustrated the nurses' clinical knowledge. All the nurses were in agreement in their answers; however, we were surprised by their occasional lack of precise clinical knowledge (e.g. using descriptions such as "a kind of tingling in fingers" instead of knowing the precise clinical term, i.e. paresthesia). In the fourth category, we focused on methods of examination and on activities carried out by nurses during an examination. We were surprised to learn that the respondents only carried out such tasks as preparing instruments for an examination, collecting biological materials, and assisting the doctor with clinical examinations. Only one nurse reported that she was able to perform an EEG examination in acute admission cases. The fifth category was dedicated to education. We learnt that in the neurological clinic, both doctors and nurses educate patients, with nurses educating patients verbally or by means of written text. All the nurses would ask patients for feedback, but they reported that they usually had too little time for education. The sixth category discussed nursing problems and their solutions.We found it surprising that three out of four nurses could not define the term "nursing problem". After the term had been explained, the nurses most often mentioned pain, fear, anxiety, and sleep disorders.The seventh category focused on stress and coping strategies.In the eighth category, we concentrated on the question of job satisfaction. In the ninth category, further divided into subcategories, we discussed the topic of communication.
Klíčová slova
role, sestra, neurologie, ambulance
Klíčová slova v angličtině
role, nurse, neurology, clinic
Rozsah průvodní práce
60 s. (115 628 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Sestra pracující v této ambulanci by měla vykonávat jak sesterské povinnosti, tak by měla zastávat určité role, a to například roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, manažerky, výzkumnice, advokátky, nositelky změn, ale i mentorky. Jelikož onemocnění neurologické soustavy bývá závažné, měla by sestra dbát i na správnou komunikaci s pacientem. Je to právě sestra, která bývá první osobou, se kterou se pacient v ambulanci setkává.Teoretická část této bakalářské práce se zabývá právě rolemi sester, neurologickými onemocněními, vyšetřovacími metodami, potřebami pacientů, vztahem mezi sestrou a pacientem a úspěšnou komunikací.V praktické části jsme si stanovili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit role sestry v neurologické ambulanci. K tomuto cíli byla přiřazena výzkumná otázka - Jaké jsou role sestry v neurologické ambulanci? V druhém cíli jsme se věnovali zjišťování specifik komunikace s pacientem v neurologické ambulanci. Tento cíl jsme zjišťovali výzkumnou otázkou - Jaká jsou specifika komunikace s pacientem v neurologické ambulanci? Zvolili jsme formu kvalitativního výzkumného šetření. Ke zjištění údajů jsme použili polostrukturovaný rozhovor, který měl 27 otázek. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích Jihočeského kraje v druhé polovině května. Rozhovory jsme prováděli se čtyřmi sestrami z neurologických ambulancí. První dva rozhovory byly sepsány písemně, zbylé dva byly nahrány na diktafon, z nichž získané informace byly doslovně přepsány a za pomocí metody tužky a papíru zpracovány do kategorií.Z vypracovaných rozhovorů bylo vytvořeno devět kategorií. V první kategorii jsme se zaměřili na denní harmonogram sestry v neurologické ambulanci, při kterém bylo zjištěno, že sestry nejčastěji provádějí odběry biologického materiálu, pracují s dokumentací, vyřizují telefonáty, objednávají pacienty, provádějí dezinfekci povrchů, měří fyziologické funkce a především asistují lékaři. Dále jsme zjistili, že téměř všechny sestry jsou poskytovatelkou ošetřovatelské péče, edukátorkou, manažerkou, nicméně pouze jedna sestra uvedla zvládání všech rolí sestry, včetně advokátky a výzkumnice. Ve druhé kategorii jsme se zabývali vzděláváním sester, kde se ukázalo, že většina sester navštěvuje semináře a různé kurzy. Vzdělávají se především pomocí odborných časopisů a internetu. Ve třetí kategorii jsme se věnovali neurologickým chorobám, ve které jsme zpozorovali vědomosti sester. Všechny sestry se shodovaly v odpovědích, pouze nás zarazila jejich neodbornost (př. ,,takové to brnění prstů", místo ,,parestezie"). Ve čtvrté kategorii jsme poukázali na vyšetřovací metody a činnosti, které při nich sestry vykonávají. S překvapením jsme zjistili, že dotazované sestry vykonávají pouze přípravu pomůcek na vyšetření, odběry biologického materiálu a často asistují lékaři při klinickém vyšetření. Jedna sestra odpověděla, že při akutním příjmu je schopna provést vyšetření pomocí EEG. V páté kategorii jsme se věnovali edukaci, při které jsme se dozvěděli, že v neurologické ambulanci nejčastěji edukuje lékař i sestra. Sestry edukují kombinovanou formou, a to jak slovně, tak i písemně. Všechny sestry zjišťují zpětnou vazbu od pacienta, nicméně uvádějí, že většinou na edukaci není dostatek času. V šesté kapitole jsme rozebírali ošetřovatelské problémy a jejich řešení. Udivující bylo, že tři ze čtyř sester si neuměly vymezit pojem ,,ošetřovatelský problém". Po objasnění pojmu sestry nejčastěji uváděly bolest, strach, úzkost a poruchu spánku. Tyto problémy řešily slovním uklidněním, podporou a motivací pacienta. V sedmé kategorii jsme se zaměřili na stres a jeho řešení.V osmé kapitole byla zkoumána spokojenost se zaměstnáním. V deváté kategorii jsme probírali kapitolu komunikace.
Anotace v angličtině
A nurse working in such a clinic should not only carry out her nursing duties; she should also perform certain roles, such as a care provider, an educator, a manager, a researcher, an advocate, a bearer of change, and a mentor. Since diseases of the nervous system are usually serious, the nurse should also aim to establish appropriate communication with the patient. It is the nurse whom a patient meets first in a neurological clinic. For this reason, education is vital for the patient. The theoretical part of this thesis deals with the roles of nurses, diseases of the nervous system, methods of examination, patients' needs, the nurse-patient relationship and successful communication. In the practical part of this thesis, we aimed to answer the following two research questions. 1) What are the roles of the nurse in a neurological clinic? 2) What are the features and parameters of nurse-patient communication in a neurological clinic? A form of qualitative research was chosen for the investigation, and a semi-structured interview consisting of 27 questions was used to obtain the desired data. The research was conducted in two hospitals in the South Bohemian Region in the second half of May. We interviewed four nurses from neurological clinics. Two of these interviews were written down; the other two were recorded and subsequently transcribed. Finally, all interviews were used to create categories.Results: Nine categories were created based on the interviews. In the first category, we focused on the nurse's daily schedule in the neurological clinic. We discovered that the nurses' most frequent tasks included collecting biological materials, working with documentation, making phone calls, making appointments for patients, disinfecting surfaces, measuring physiological functions, and most importantly assisting the doctor. Furthermore, we found that almost all the nurses acted as care providers, educators, and managers; however, only one nurse reported that she could manage all the roles required of her as a nurse, including the roles of advocate and researcher. In the second category, we addressed the training of nurses. Our results showed that most of the nurses attended seminars and various courses, and that they also educated themselves using professional magazines and the internet. The third category dealt with neurological diseases, and illustrated the nurses' clinical knowledge. All the nurses were in agreement in their answers; however, we were surprised by their occasional lack of precise clinical knowledge (e.g. using descriptions such as "a kind of tingling in fingers" instead of knowing the precise clinical term, i.e. paresthesia). In the fourth category, we focused on methods of examination and on activities carried out by nurses during an examination. We were surprised to learn that the respondents only carried out such tasks as preparing instruments for an examination, collecting biological materials, and assisting the doctor with clinical examinations. Only one nurse reported that she was able to perform an EEG examination in acute admission cases. The fifth category was dedicated to education. We learnt that in the neurological clinic, both doctors and nurses educate patients, with nurses educating patients verbally or by means of written text. All the nurses would ask patients for feedback, but they reported that they usually had too little time for education. The sixth category discussed nursing problems and their solutions.We found it surprising that three out of four nurses could not define the term "nursing problem". After the term had been explained, the nurses most often mentioned pain, fear, anxiety, and sleep disorders.The seventh category focused on stress and coping strategies.In the eighth category, we concentrated on the question of job satisfaction. In the ninth category, further divided into subcategories, we discussed the topic of communication.
Klíčová slova
role, sestra, neurologie, ambulance
Klíčová slova v angličtině
role, nurse, neurology, clinic
Zásady pro vypracování
Současný stav problematiky:
Neurologické ambulance se zabývají a léčí pacienty s onemocněním centrálního i periferního nervového systému. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, závratě, demence, epilepsii, roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu nemoc, vertebrogenní poruchy a poruchy spánku, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Provádí se zde neurologické vyšetření a přístrojová vyšetření (např.EEG a EMG vyšetření). Významnou úlohu v neurologické ambulanci představuje sestra a její komunikace s klienty, naslouchání a případné rady. Sestře jsou přiřazovány role manažerky, poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, advokátky, nositelky změn, výzkumnice a mentorky.
Cíl práce:
1) Zjistit role sestry v neurologické ambulanci.
2) Zjistit specifika komunikace s pacienty v neurologické ambulanci.
Metodika:
Tato bakalářská práce bude vycházet z kvalitativního výzkumného šetření. Bude použit polostrukturovaný rozhovor zaznamenávaný pomocí diktafonu.
Výzkumné otázky:
1) Jaká je role sestry v neurologické ambulanci?
2) Jaká jsou specifika komunikace s pacienty v neurologické ambulanci?
Výzkumný vzorek:
Sestry z neurologických ambulancí.
Využití v praxi:
Výsledky šetření budou nabídnuty neurologickým ambulancím.
Zásady pro vypracování
Současný stav problematiky:
Neurologické ambulance se zabývají a léčí pacienty s onemocněním centrálního i periferního nervového systému. Jedná se nejčastěji o bolesti hlavy, závratě, demence, epilepsii, roztroušenou sklerózu, Parkinsonovu nemoc, vertebrogenní poruchy a poruchy spánku, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Provádí se zde neurologické vyšetření a přístrojová vyšetření (např.EEG a EMG vyšetření). Významnou úlohu v neurologické ambulanci představuje sestra a její komunikace s klienty, naslouchání a případné rady. Sestře jsou přiřazovány role manažerky, poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky, advokátky, nositelky změn, výzkumnice a mentorky.
Cíl práce:
1) Zjistit role sestry v neurologické ambulanci.
2) Zjistit specifika komunikace s pacienty v neurologické ambulanci.
Metodika:
Tato bakalářská práce bude vycházet z kvalitativního výzkumného šetření. Bude použit polostrukturovaný rozhovor zaznamenávaný pomocí diktafonu.
Výzkumné otázky:
1) Jaká je role sestry v neurologické ambulanci?
2) Jaká jsou specifika komunikace s pacienty v neurologické ambulanci?
Výzkumný vzorek:
Sestry z neurologických ambulancí.
Využití v praxi:
Výsledky šetření budou nabídnuty neurologickým ambulancím.
Seznam doporučené literatury
FARKAŠOVÁ, Dana. Ošetřovatelství - teorie. 1. české vyd. Martin: Osveta, 2006, 211 s. ISBN 8080632278.
KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 175 s. ISBN 9788024727134.
SEIDL, Zdeněk. Neurologie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 9788024727332.
SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 363 s. ISBN 8024706237
DRUGA, Rastislav, Miloš GRIM a Petr DUBOVÝ. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vyd. Praha: Galén, c2011, 219 s. ISBN 9788072627066.
FULLER, Garaint. Neurologické vyšetření snadno a rychle: více než 120 vyobrazení. 1. čes. vyd. Přeložila Jarmila Vaňásková. Praha: Grada Publishing, 2008, 253 s. ISBN 9788024719146.
Seznam doporučené literatury
FARKAŠOVÁ, Dana. Ošetřovatelství - teorie. 1. české vyd. Martin: Osveta, 2006, 211 s. ISBN 8080632278.
KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 175 s. ISBN 9788024727134.
SEIDL, Zdeněk. Neurologie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 9788024727332.
SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 363 s. ISBN 8024706237
DRUGA, Rastislav, Miloš GRIM a Petr DUBOVÝ. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vyd. Praha: Galén, c2011, 219 s. ISBN 9788072627066.
FULLER, Garaint. Neurologické vyšetření snadno a rychle: více než 120 vyobrazení. 1. čes. vyd. Přeložila Jarmila Vaňásková. Praha: Grada Publishing, 2008, 253 s. ISBN 9788024719146.