Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti.
V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti.
Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce.
Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo.
V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat.
Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu.
Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the life of people over sixty-five years, with special focus on financial security and loneliness.
The theoretical part of the thesis describes the problems of aging and aging-related changes. Following chapters are devoted to the issues of poverty, gender inequalities in old age and social exclusion. Furthermore, according to the available scientific literature, i describe the themes of loneliness, the impact of loneliness on health and the importance of interpersonal relationships on the issue of loneliness.
The thesis aims to better understand the impact of life events and life circumstances on poverty and loneliness in the lives of respondents, and how were these aspects perceived and experienced in the past. Also how do they perceive their current situation, especially in the area of the financial safety and loneliness. There was random selection of five respondents for the research with special objectives in mind equal participation both men and women and living alone after divorce or widowhood and marriage / partnership. These respondents retold their life stories with the help of extensive narrative interviews, which I later transcribed in detail and carefully read through, not to omit important milestones in their lives, which helped me to accomplish the aim of the thesis.
For the practical part of the thesis I have chosen the strategy of qualitative research using narrative interviews. Narrative mode is based on a unique and compelling life story presentation with an emphasis on life experience. This technique is suitable for the older generation, which was also confirmed during the research.
Two main questions were established for the research. 1.Did the experienced life events and life circumstances influence poverty and loneliness in their current lives? 2. How they perceived and experienced the poverty and loneliness during their lifetime? To answer these questions, it was necessary to keep the conversation arend relevant topics.
The research resulted in the following conclusions. Surprisingly, respondents feel no poverty, although the level of their pension is often very near poverty area. Poverty is percieved as the situation of nothing to eat, nowhere to live and no means of subsistence. The explanation lies in the fact that all respondents lived in a time and place where you had to make do with less, and it is the source of their modesty and unpretentiousness. All respondents agree that the transition to retirement was an important milestone in their lives. Altough current pensions doesn't provide for that much activities they were accustomed to, they don't perceive their situation as feeling poor. You can say, that a modest life prepare respondents for life in retirement.
In a similar way, respondents expressed the theme of loneliness. In all the interviews family was dominating factor. Respondents living in villages and small sized towns declare to maintain good neighbor relationships, often lasting from the time of childhood. Loneliness is most often associated with the loss of a partner. In the stories of two female respondents, there was loneliness occurance after the death of a partner. This period is stated as the worst in their life and they felt most alone then. Currently the loneliness is compensated by their children and grandchildren.
Klíčová slova
Senior, stárnutí, chudoba, osamělost, sociální vyloučení
Klíčová slova v angličtině
Senior, aging, poverty, loneliness, social exclusion
Rozsah průvodní práce
67 s. (131 447 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti.
V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti.
Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce.
Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo.
V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat.
Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu.
Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the life of people over sixty-five years, with special focus on financial security and loneliness.
The theoretical part of the thesis describes the problems of aging and aging-related changes. Following chapters are devoted to the issues of poverty, gender inequalities in old age and social exclusion. Furthermore, according to the available scientific literature, i describe the themes of loneliness, the impact of loneliness on health and the importance of interpersonal relationships on the issue of loneliness.
The thesis aims to better understand the impact of life events and life circumstances on poverty and loneliness in the lives of respondents, and how were these aspects perceived and experienced in the past. Also how do they perceive their current situation, especially in the area of the financial safety and loneliness. There was random selection of five respondents for the research with special objectives in mind equal participation both men and women and living alone after divorce or widowhood and marriage / partnership. These respondents retold their life stories with the help of extensive narrative interviews, which I later transcribed in detail and carefully read through, not to omit important milestones in their lives, which helped me to accomplish the aim of the thesis.
For the practical part of the thesis I have chosen the strategy of qualitative research using narrative interviews. Narrative mode is based on a unique and compelling life story presentation with an emphasis on life experience. This technique is suitable for the older generation, which was also confirmed during the research.
Two main questions were established for the research. 1.Did the experienced life events and life circumstances influence poverty and loneliness in their current lives? 2. How they perceived and experienced the poverty and loneliness during their lifetime? To answer these questions, it was necessary to keep the conversation arend relevant topics.
The research resulted in the following conclusions. Surprisingly, respondents feel no poverty, although the level of their pension is often very near poverty area. Poverty is percieved as the situation of nothing to eat, nowhere to live and no means of subsistence. The explanation lies in the fact that all respondents lived in a time and place where you had to make do with less, and it is the source of their modesty and unpretentiousness. All respondents agree that the transition to retirement was an important milestone in their lives. Altough current pensions doesn't provide for that much activities they were accustomed to, they don't perceive their situation as feeling poor. You can say, that a modest life prepare respondents for life in retirement.
In a similar way, respondents expressed the theme of loneliness. In all the interviews family was dominating factor. Respondents living in villages and small sized towns declare to maintain good neighbor relationships, often lasting from the time of childhood. Loneliness is most often associated with the loss of a partner. In the stories of two female respondents, there was loneliness occurance after the death of a partner. This period is stated as the worst in their life and they felt most alone then. Currently the loneliness is compensated by their children and grandchildren.
Klíčová slova
Senior, stárnutí, chudoba, osamělost, sociální vyloučení
Klíčová slova v angličtině
Senior, aging, poverty, loneliness, social exclusion
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV: Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žijí statisíce českých seniorů těsně u hranice chudoby. Stačí pouze mírný posun unijní hranice příjmového nedostatku a v chudobě se ocitnou davy českých seniorů.
Situace seniorů se zhoršuje v situaci, kdy ovdoví. Podle odborníků je nutné podmínky
pro ženy a muže srovnávat. Kvůli nižším příjmům a poté i důchodům ženám totiž mnohem víc než mužům hrozí ve stáří chudoba. V této souvislosti můžeme mluvit
o feminizaci chudoby. Ženy v České republice mají v průměru výrazně nižší starobní důchod než muži.
CÍL PRÁCE: Cílem práce je zjistit, jaká je míra a následek chudoby a osamělosti generace 65 plus.
METODIKA PRÁCE: Pro zpracování praktické části diplomové práce bude využita strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé reprezentaci životní zkušenosti.
Tento modus je vhodné využít právě u starší generace. Narativní rozhovor vychází z předpokladu, že existují subjektivní významové struktury o určitých událostech, které se vyjeví při volném vyprávění, a naopak neprojeví při cíleném dotazování.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY: 1. Žijí ženy ve větší chudobě než muži? 2. Jsou více osamělé ženy nebo muži? 3. Jsou lépe finančně zajištěny manželské, partnerské páry než osamělí?
PŘEDPOKLÁDANÉ VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI: Má práce by měla být upozorněním na problematiku chudoby a osamělosti generace 65 plus a dalším signálem o tom, že bychom se této skupině lidí v naší společnosti měli více věnovat. Tuto diplomovou práci bude možno využít při výuce, pro seniorské organizace.
Zásady pro vypracování
SOUČASNÝ STAV: Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žijí statisíce českých seniorů těsně u hranice chudoby. Stačí pouze mírný posun unijní hranice příjmového nedostatku a v chudobě se ocitnou davy českých seniorů.
Situace seniorů se zhoršuje v situaci, kdy ovdoví. Podle odborníků je nutné podmínky
pro ženy a muže srovnávat. Kvůli nižším příjmům a poté i důchodům ženám totiž mnohem víc než mužům hrozí ve stáří chudoba. V této souvislosti můžeme mluvit
o feminizaci chudoby. Ženy v České republice mají v průměru výrazně nižší starobní důchod než muži.
CÍL PRÁCE: Cílem práce je zjistit, jaká je míra a následek chudoby a osamělosti generace 65 plus.
METODIKA PRÁCE: Pro zpracování praktické části diplomové práce bude využita strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé reprezentaci životní zkušenosti.
Tento modus je vhodné využít právě u starší generace. Narativní rozhovor vychází z předpokladu, že existují subjektivní významové struktury o určitých událostech, které se vyjeví při volném vyprávění, a naopak neprojeví při cíleném dotazování.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY: 1. Žijí ženy ve větší chudobě než muži? 2. Jsou více osamělé ženy nebo muži? 3. Jsou lépe finančně zajištěny manželské, partnerské páry než osamělí?
PŘEDPOKLÁDANÉ VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI: Má práce by měla být upozorněním na problematiku chudoby a osamělosti generace 65 plus a dalším signálem o tom, že bychom se této skupině lidí v naší společnosti měli více věnovat. Tuto diplomovou práci bude možno využít při výuce, pro seniorské organizace.
Seznam doporučené literatury
ČEVELA R.,KALVACH Z.,ČELEDOVÁ L.,Sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s.
ISBN: 978-80-247-3901-4.
DUFKOVÁ J., URBAN L.,DUBSKÝ J., Sociologie životního stylu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 237 s.
ISBN: 978-80-7380-123-6.
GIDDENS A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo 2000. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
ČELEDOVÁ. L., ČEVELA. R., Výchova ke zdraví. Vybrané kapitoly. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 126 s.
ISBN: 978-80-247-3213-8.
DUFKOVÁ J., URBAN L.,DUBSKÝ J., Sociologie životního stylu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 237 s.
ISBN: 978-80-7380-123-6.
Seznam doporučené literatury
ČEVELA R.,KALVACH Z.,ČELEDOVÁ L.,Sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s.
ISBN: 978-80-247-3901-4.
DUFKOVÁ J., URBAN L.,DUBSKÝ J., Sociologie životního stylu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 237 s.
ISBN: 978-80-7380-123-6.
GIDDENS A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo 2000. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
ČELEDOVÁ. L., ČEVELA. R., Výchova ke zdraví. Vybrané kapitoly. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 126 s.
ISBN: 978-80-247-3213-8.
DUFKOVÁ J., URBAN L.,DUBSKÝ J., Sociologie životního stylu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 237 s.
ISBN: 978-80-7380-123-6.