Cílem bakalářské práce bylo porovnat vlivy technologie ustájení na snášku slepic, a to v omezeném a volném systému ustájení v drobnochovu. K sledování snášky bylo použito středně těžké plemeno slepic plymutky žluté ve dvou skupinách po 20 kusech. Výsledky byly hodnoceny za 5 měsíců snášky. Více vajec a i vejce o vyšší hmotnosti byly získány u skupiny chované ve volném systému.
Od slepic chovaných v omezeném systému chovu bylo získáno za celou dobu snášky 673 ks vajec a u skupiny ve volném systému 800 ks vajec, což představuje průměrný počet 5,98 ks snesených vajec za měsíc, resp. 7,75 ks při P 0,001. Intenzita snášky se zvyšovala i při poklesu teplot pod 0 °C, ale méně v chovu s omezeným ustájením. Průměrná hmotnost vajec za snáškové cykly byla vyšší u volného systému - 54,6 g oproti 52,59 g u systému s omezeným pohybem slepic. Produkce vaječné hmoty za celé sledované období snášky byla též vyšší u volného chovu, a to 43,68 kg, u podlahového systému pouze 35,39 kg.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to compare the effects of housing technology on the laying of hens in the floor and free-range system in the backyard. Medium heavy chicken breed Plymouth Rock (colour variation Buff) in two groups of 20 animals were used to monitor laying. The results were evaluated for five months laying period. Higher number of eggs and heavier eggs were obtained from the group kept in free-range system.
From hens in the floor system were obtained 673 pieces of eggs for the entire period of laying and 800 pieces of eggs from the free-range group, which represents the average number of 5.98 pieces laid per month, respectively 7.75 pieces at P 0.001. The intensity of laying increased even at temperatures below 0 °C but less in floor system. Average weight of eggs per the laying cycles was higher in the free-range 54.6 g compared with 52.59 g in the system of limited movement of the hens. Egg mass production for the entire observed laying period was also higher in the free-range 43.68 kg, within floor system only 35.39 kg.
Klíčová slova
nosnice, podlahový systém, volný systém, ukazatele snášky
Cílem bakalářské práce bylo porovnat vlivy technologie ustájení na snášku slepic, a to v omezeném a volném systému ustájení v drobnochovu. K sledování snášky bylo použito středně těžké plemeno slepic plymutky žluté ve dvou skupinách po 20 kusech. Výsledky byly hodnoceny za 5 měsíců snášky. Více vajec a i vejce o vyšší hmotnosti byly získány u skupiny chované ve volném systému.
Od slepic chovaných v omezeném systému chovu bylo získáno za celou dobu snášky 673 ks vajec a u skupiny ve volném systému 800 ks vajec, což představuje průměrný počet 5,98 ks snesených vajec za měsíc, resp. 7,75 ks při P 0,001. Intenzita snášky se zvyšovala i při poklesu teplot pod 0 °C, ale méně v chovu s omezeným ustájením. Průměrná hmotnost vajec za snáškové cykly byla vyšší u volného systému - 54,6 g oproti 52,59 g u systému s omezeným pohybem slepic. Produkce vaječné hmoty za celé sledované období snášky byla též vyšší u volného chovu, a to 43,68 kg, u podlahového systému pouze 35,39 kg.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis was to compare the effects of housing technology on the laying of hens in the floor and free-range system in the backyard. Medium heavy chicken breed Plymouth Rock (colour variation Buff) in two groups of 20 animals were used to monitor laying. The results were evaluated for five months laying period. Higher number of eggs and heavier eggs were obtained from the group kept in free-range system.
From hens in the floor system were obtained 673 pieces of eggs for the entire period of laying and 800 pieces of eggs from the free-range group, which represents the average number of 5.98 pieces laid per month, respectively 7.75 pieces at P 0.001. The intensity of laying increased even at temperatures below 0 °C but less in floor system. Average weight of eggs per the laying cycles was higher in the free-range 54.6 g compared with 52.59 g in the system of limited movement of the hens. Egg mass production for the entire observed laying period was also higher in the free-range 43.68 kg, within floor system only 35.39 kg.
Klíčová slova
nosnice, podlahový systém, volný systém, ukazatele snášky
Chov slepic v malochovech tvoří významnou součást na trhu produkce vajec u nás. Jedním z plemen, vhodných do farmových chovů, je i Plymutka žlutá.
Cílem bakalářské práce je vyhodnocení vlivu rozdílné technologie chovu na produkci vajec v podmínkách faremního chovu.
V literárním přehledu se zaměříte na rozvoj a aktuální stav v chovu slepic v České republice včetně plemen vhodných pro chov v malovýrobních podmínkách. Dále se zaměříte na produkci vajec a charakteristiku vlivů působících na úroveň produkčních ukazatelů slepic (plemeno, způsob odchovu, chovu, výživa, apod.).
V praktické části práce ve vybraném malochovu s chovem slepic vytvoříte dvě skupiny kuřat s ohledem na způsob líhnutí (pod kvočnou a v líhni) a následně odchovu (venkovní s kvočnou a vnitřní bez kvočny). U jednotlivých skupin podchytíte věk při začátku snášky a množství vajec za min. 5 měsíců snášky.
Získané údaje zpracujete příslušnými statistickými metodami a vyhodnotíte s ohledem na způsob odchovu a chovu. Na základě zjištěných výsledků vyvodíte příslušné závěry a doporučení pro chovatele.
Zásady pro vypracování
Chov slepic v malochovech tvoří významnou součást na trhu produkce vajec u nás. Jedním z plemen, vhodných do farmových chovů, je i Plymutka žlutá.
Cílem bakalářské práce je vyhodnocení vlivu rozdílné technologie chovu na produkci vajec v podmínkách faremního chovu.
V literárním přehledu se zaměříte na rozvoj a aktuální stav v chovu slepic v České republice včetně plemen vhodných pro chov v malovýrobních podmínkách. Dále se zaměříte na produkci vajec a charakteristiku vlivů působících na úroveň produkčních ukazatelů slepic (plemeno, způsob odchovu, chovu, výživa, apod.).
V praktické části práce ve vybraném malochovu s chovem slepic vytvoříte dvě skupiny kuřat s ohledem na způsob líhnutí (pod kvočnou a v líhni) a následně odchovu (venkovní s kvočnou a vnitřní bez kvočny). U jednotlivých skupin podchytíte věk při začátku snášky a množství vajec za min. 5 měsíců snášky.
Získané údaje zpracujete příslušnými statistickými metodami a vyhodnotíte s ohledem na způsob odchovu a chovu. Na základě zjištěných výsledků vyvodíte příslušné závěry a doporučení pro chovatele.
Seznam doporučené literatury
Ledvinka, Z. a kol. (2011): Chov drůbeže I. Praha: ČZU v Praze, ISBN 978-80-213-2164-9.
Skřivan, M. a kol. (2000): Drůbežnictví 2000. Praha: Agrospoj, ISBN 80-239-4225-5.
Šarapatka, B. a kol. (2006): Ekologické zemědělství v praxi, PRO-BIO, Šumperk, 502 s., ISBN 80-903583-0-6.
Máchal, L. a kol. (2010): Relationship of early laying, number and weight of laid eggs to fertility and hatchability of eggs in initial layling lines of hens. Archiv Tierzucht, 53 (2): 216-224
van de Ven, L. J. F. a kol. (2011): Effects of egg position during late incubation on hatching parameters and chick quality. Poultry Science, 90 (10): 2342-2347
Pavel, I. a Tuláček, F. (2006): Vzorník plemen drůbeže. Praha: Český svaz chovatelů, 1 sv. ISBN 80-239-9542-1.
Baumeister, M. a Meyer, H. (1995): Chov drůbeže jako hobby: Slepice, kachny, husy, krůty, perličky. Blesk, Ostrava, ISBN 80-85606-72-0.
Databáze přístupné na internetu (Česká zemědělská a potravinářská bibliografie, Web of Science a další).
Odborné články týkající se sledované problematiky v časopisech Czech Journal of Animal Science, Poultry Science, Journal of Central European Agriculture, Chovatel, Farmář, Drůbež, Náš chov, interní stránky ČSCH klubu chovatelů plymutek, aj.
Seznam doporučené literatury
Ledvinka, Z. a kol. (2011): Chov drůbeže I. Praha: ČZU v Praze, ISBN 978-80-213-2164-9.
Skřivan, M. a kol. (2000): Drůbežnictví 2000. Praha: Agrospoj, ISBN 80-239-4225-5.
Šarapatka, B. a kol. (2006): Ekologické zemědělství v praxi, PRO-BIO, Šumperk, 502 s., ISBN 80-903583-0-6.
Máchal, L. a kol. (2010): Relationship of early laying, number and weight of laid eggs to fertility and hatchability of eggs in initial layling lines of hens. Archiv Tierzucht, 53 (2): 216-224
van de Ven, L. J. F. a kol. (2011): Effects of egg position during late incubation on hatching parameters and chick quality. Poultry Science, 90 (10): 2342-2347
Pavel, I. a Tuláček, F. (2006): Vzorník plemen drůbeže. Praha: Český svaz chovatelů, 1 sv. ISBN 80-239-9542-1.
Baumeister, M. a Meyer, H. (1995): Chov drůbeže jako hobby: Slepice, kachny, husy, krůty, perličky. Blesk, Ostrava, ISBN 80-85606-72-0.
Databáze přístupné na internetu (Česká zemědělská a potravinářská bibliografie, Web of Science a další).
Odborné články týkající se sledované problematiky v časopisech Czech Journal of Animal Science, Poultry Science, Journal of Central European Agriculture, Chovatel, Farmář, Drůbež, Náš chov, interní stránky ČSCH klubu chovatelů plymutek, aj.