Diplomová práce na téma "Aktivace kolimačního systému lineárního urychlovače fotonovým zářením a její vliv na dávky obdržené obsluhou" se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou část. Úvodní teoretická část práce je věnována základním informacím o ionizujícím záření. Jaké jsou druhy ionizujícího záření, jeho charakteristika, vlastnosti a zdroje ionizujícího záření. Dále jsou zde zmíněny interakce přímo i nepřímo ionizujícího záření, stručný popis urychlovačů nabitých částic, kolimačních systémů a radioizotopových ozařovacích přístrojů. Další část práce se věnuje radiační ochraně, základní legislativě, způsobům a principům radiační ochrany, osobní dozimetrii a lékařskému dohledu nad radiačními pracovníky. Pro zpracování práce byly použity literární zdroje, dostupné internetové odkazy a platné právní předpisy. V praktické části se prováděla řada měření s cílem změřit a analyzovat, jaké jsou dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače pro různé energie fotonového svazku v závislosti na čase, vzdálenosti od zdroje, polohy radiologického asistenta okolo stolu při práci s pacientem, velikosti ozařovaného pole. Cílem práce bylo zjistit, jak velké jsou dávky ze sekundárního záření, které jsou sice měřitelné, ale jejich hodnoty nejsou dostačující k tomu, aby byly detekované osobními dozimetry radiologických asistentů. Potvrdit tedy hypotézu, že dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače jsou tak nízké, že dávkový příkon nepřekročí 0,031 mGy/hod. Výsledky získané z různých měření jsou zpracovány do přehledných tabulek a graficky zobrazené. Na základě výsledků z měření byly potvrzeny hypotézy.
Anotace v angličtině
The diploma thesis on the topic "Activation of Collimating System of Linear Accelerator through Photon Radiation and its Impact on the Doses Received by the Staff" is divided into two parts, a theoretical and a practical part. The introductory theoretical part is devoted to the basic information about ionizing radiation. What are the types of ionizing radiation, its characteristics, properties and sources of ionizing radiation. Furthermore, there are mentioned direct and indirect interactions of ionizing radiation, a brief description of charged particle accelerators, collimator systems and radioisotope irradiation devices. Another part deals with radiation protection, basic legislation, methods and principles of radiation protection, personal dosimetry and medical supervision of radiation workers. Literary sources, available internet links and valid legal regulations were used for the work. In the practical part, a number of measurements were carried out to measure and to analyse the doses of secondary radiation of the linear accelerator collimator system for different photon beam energies, depending on time, distance from source, position of radiologic assistant around the table when working with the patient, as well as sizes of irradiated field. The aim of the work was to find out how large the doses of secondary radiation are, although measurable, but their values are not sufficient to be detected by personal dosimeters of radiological assistants. Confirm the hypothesis that the doses from the secondary radiation of the linear accelerator collimator system are so low that the dose power does not exceed 0.031 mGy/hr. The results obtained from various measurements are processed into transparent tables and graphically displayed. Based on the results of the measurements, the hypotheses were confirmed.
Diplomová práce na téma "Aktivace kolimačního systému lineárního urychlovače fotonovým zářením a její vliv na dávky obdržené obsluhou" se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou část. Úvodní teoretická část práce je věnována základním informacím o ionizujícím záření. Jaké jsou druhy ionizujícího záření, jeho charakteristika, vlastnosti a zdroje ionizujícího záření. Dále jsou zde zmíněny interakce přímo i nepřímo ionizujícího záření, stručný popis urychlovačů nabitých částic, kolimačních systémů a radioizotopových ozařovacích přístrojů. Další část práce se věnuje radiační ochraně, základní legislativě, způsobům a principům radiační ochrany, osobní dozimetrii a lékařskému dohledu nad radiačními pracovníky. Pro zpracování práce byly použity literární zdroje, dostupné internetové odkazy a platné právní předpisy. V praktické části se prováděla řada měření s cílem změřit a analyzovat, jaké jsou dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače pro různé energie fotonového svazku v závislosti na čase, vzdálenosti od zdroje, polohy radiologického asistenta okolo stolu při práci s pacientem, velikosti ozařovaného pole. Cílem práce bylo zjistit, jak velké jsou dávky ze sekundárního záření, které jsou sice měřitelné, ale jejich hodnoty nejsou dostačující k tomu, aby byly detekované osobními dozimetry radiologických asistentů. Potvrdit tedy hypotézu, že dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače jsou tak nízké, že dávkový příkon nepřekročí 0,031 mGy/hod. Výsledky získané z různých měření jsou zpracovány do přehledných tabulek a graficky zobrazené. Na základě výsledků z měření byly potvrzeny hypotézy.
Anotace v angličtině
The diploma thesis on the topic "Activation of Collimating System of Linear Accelerator through Photon Radiation and its Impact on the Doses Received by the Staff" is divided into two parts, a theoretical and a practical part. The introductory theoretical part is devoted to the basic information about ionizing radiation. What are the types of ionizing radiation, its characteristics, properties and sources of ionizing radiation. Furthermore, there are mentioned direct and indirect interactions of ionizing radiation, a brief description of charged particle accelerators, collimator systems and radioisotope irradiation devices. Another part deals with radiation protection, basic legislation, methods and principles of radiation protection, personal dosimetry and medical supervision of radiation workers. Literary sources, available internet links and valid legal regulations were used for the work. In the practical part, a number of measurements were carried out to measure and to analyse the doses of secondary radiation of the linear accelerator collimator system for different photon beam energies, depending on time, distance from source, position of radiologic assistant around the table when working with the patient, as well as sizes of irradiated field. The aim of the work was to find out how large the doses of secondary radiation are, although measurable, but their values are not sufficient to be detected by personal dosimeters of radiological assistants. Confirm the hypothesis that the doses from the secondary radiation of the linear accelerator collimator system are so low that the dose power does not exceed 0.031 mGy/hr. The results obtained from various measurements are processed into transparent tables and graphically displayed. Based on the results of the measurements, the hypotheses were confirmed.
Současný stav: Používání ionizujícího záření se vždy spojuje s určitým rizikem nežádoucích účinků na organismus. Pracovníci s ionizujícím zářením musí nosit na referenčním místě osobní dozimetr, který se v daných intervalech vyměňuje a odesílá na vyhodnocení. Lineární urychlovač pracuje se třemi energiemi fotonového svazku 6 MeV, 10 MeV a 18 MeV. Je známo, že během záření dochází k aktivaci kolimačního systému, který po ukončení ozáření, ještě chvíli září. Nejvyšší hodnoty jsou naměřeny u nejvyšší energie, z toho důvodu se pomalu od těchto vysokých energií ustupuje.
Cíl práce: Změřit a analyzovat dávky sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače pro různé energie fotonového svazku, v závislosti na čase a vzdálenosti od zdroje.
Hypotéza: Dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače jsou nízké, dávkový příkon nepřekročí 0,031 mGy/hod.
Metodika: Pro zpracování teoretické části práce bude použito rešerše dostupné literatury a zahraničních pramenů. V praktické části se bude provádět měření na lineárním urychlovači pomocí fantomů, které se bude provádět na Onkologické a radioterapeutické klinice v Plzni. Zaznamenání a vyhodnocování výsledků měření, grafické znázornění, vypočtení dávek obdržené personálem na jednotlivé části těla.
Využití práce v praxi: Práce slouží k ověření toho, že dávky obdržené personálem ze sekundárního záření kolimačního systému jsou opravdu nízké. Práci je také možné využít pro výuku.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Používání ionizujícího záření se vždy spojuje s určitým rizikem nežádoucích účinků na organismus. Pracovníci s ionizujícím zářením musí nosit na referenčním místě osobní dozimetr, který se v daných intervalech vyměňuje a odesílá na vyhodnocení. Lineární urychlovač pracuje se třemi energiemi fotonového svazku 6 MeV, 10 MeV a 18 MeV. Je známo, že během záření dochází k aktivaci kolimačního systému, který po ukončení ozáření, ještě chvíli září. Nejvyšší hodnoty jsou naměřeny u nejvyšší energie, z toho důvodu se pomalu od těchto vysokých energií ustupuje.
Cíl práce: Změřit a analyzovat dávky sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače pro různé energie fotonového svazku, v závislosti na čase a vzdálenosti od zdroje.
Hypotéza: Dávky ze sekundárního záření kolimačního systému lineárního urychlovače jsou nízké, dávkový příkon nepřekročí 0,031 mGy/hod.
Metodika: Pro zpracování teoretické části práce bude použito rešerše dostupné literatury a zahraničních pramenů. V praktické části se bude provádět měření na lineárním urychlovači pomocí fantomů, které se bude provádět na Onkologické a radioterapeutické klinice v Plzni. Zaznamenání a vyhodnocování výsledků měření, grafické znázornění, vypočtení dávek obdržené personálem na jednotlivé části těla.
Využití práce v praxi: Práce slouží k ověření toho, že dávky obdržené personálem ze sekundárního záření kolimačního systému jsou opravdu nízké. Práci je také možné využít pro výuku.
Seznam doporučené literatury
1. FUKÁTKO, Tomáš. Detekce a měření různých druhů záření. Praha: BEN - technická literatura, 2007. Senzory neelektrických veličin. ISBN 978-80-7300-193-3.
2. HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2350-0.
3. SABOL, Jozef a Petr VLČEK. Radiační ochrana v radioterapii. V Praze: České vysoké učení technické, 2011. ISBN 978-80-01-04757-6.
4. HEŘMANSKÁ, Jindřiška a Jan SINGER. Klinická dozimetrie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005. ISBN 80-7040-759-X.
5. FELTL, David a Jakub CVEK. Klinická radiobiologie. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2008. ISBN 978-80-7311-103-8.
Seznam doporučené literatury
1. FUKÁTKO, Tomáš. Detekce a měření různých druhů záření. Praha: BEN - technická literatura, 2007. Senzory neelektrických veličin. ISBN 978-80-7300-193-3.
2. HUŠÁK, Václav. Radiační ochrana pro radiologické asistenty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2350-0.
3. SABOL, Jozef a Petr VLČEK. Radiační ochrana v radioterapii. V Praze: České vysoké učení technické, 2011. ISBN 978-80-01-04757-6.
4. HEŘMANSKÁ, Jindřiška a Jan SINGER. Klinická dozimetrie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2005. ISBN 80-7040-759-X.
5. FELTL, David a Jakub CVEK. Klinická radiobiologie. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2008. ISBN 978-80-7311-103-8.