Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší.
K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny.
Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the knowledge of the population about the nuclear disaster at Fukushima in the Vysočina Region. The goal is to determine the level of knowledge of population about the accident and then compare the knowledge of people aged 18-44 years and older than 45 years. In the thesis were set two hypotheses, H1: the knowledge of the population in the nuclear accident will be close to normal distribution and H2: people under 45 years will have statisticly higher knowledge than older people.
To achieve the setted goals and to test the hypotheses, a questionnaire was compiled and a survey was made. The results of the survey were evaluated by methods of descriptive and mathematical statistics. The questionnaire consisted of 11 questions. The survey consisted of 100 people aged 18-44 years and 100 people aged over 45 years.
The results of the survey show that the overall percentage of correctly answered questions was 63,3 %, which can be considered slightly above average. 66,1 % of people aged 18-44 years answered the questions correctly and residents over the age of 45 years 60,6 % correctly. The set goals were achieved and both hypotheses were confirmed.
The benefit of this thesis is to obtain a picture of knowledge of public in the nuclear disaster at Fukushima in the Vysočina Region. The results can also be used for crisis management authorities within the preparation and preventive educational activities focused on the issue of nuclear energy and radiation protection.
Klíčová slova
Fukušima, ionizující záření, informovanost obyvatelstva, jaderná havárie, radioaktivní látky
Klíčová slova v angličtině
Fukushima, ionizing radiation, knowledge of population, nuclear disaster, radioactive substances
Rozsah průvodní práce
100 s. (130 359 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší.
K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny.
Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the knowledge of the population about the nuclear disaster at Fukushima in the Vysočina Region. The goal is to determine the level of knowledge of population about the accident and then compare the knowledge of people aged 18-44 years and older than 45 years. In the thesis were set two hypotheses, H1: the knowledge of the population in the nuclear accident will be close to normal distribution and H2: people under 45 years will have statisticly higher knowledge than older people.
To achieve the setted goals and to test the hypotheses, a questionnaire was compiled and a survey was made. The results of the survey were evaluated by methods of descriptive and mathematical statistics. The questionnaire consisted of 11 questions. The survey consisted of 100 people aged 18-44 years and 100 people aged over 45 years.
The results of the survey show that the overall percentage of correctly answered questions was 63,3 %, which can be considered slightly above average. 66,1 % of people aged 18-44 years answered the questions correctly and residents over the age of 45 years 60,6 % correctly. The set goals were achieved and both hypotheses were confirmed.
The benefit of this thesis is to obtain a picture of knowledge of public in the nuclear disaster at Fukushima in the Vysočina Region. The results can also be used for crisis management authorities within the preparation and preventive educational activities focused on the issue of nuclear energy and radiation protection.
Klíčová slova
Fukušima, ionizující záření, informovanost obyvatelstva, jaderná havárie, radioaktivní látky
Klíčová slova v angličtině
Fukushima, ionizing radiation, knowledge of population, nuclear disaster, radioactive substances
Zásady pro vypracování
1. Současný stav dané problematiky:
Jaderná havárie ve Fukušimě patří k nejzávažnějším jaderným haváriím. Spolu s Černobylem byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí INES. 11. března 2011 došlo k zemětřesení, které vyvolalo vlnu tsunami, a ta zaplavila areál elektrárny a vážně poškodila chladící zařízení reaktorů. Došlo k tavení aktivní zóny a explozím, které přispěly k úniku radioaktivních látek. Havárie měla a má široké následky pro lidstvo, životní prostředí a rozpoutala diskusi o vývoji jaderné energetiky po celém světě.
2. Cíl práce:
Vyhodnotit úroveň znalostí obyvatelstva o radiační havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina.
3. Hypotéza:
Znalosti obyvatelstva o radiační havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení. Osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší.
4. Metodika:
Bude provedena rešerše odborné literatury a příslušných právních předpisů. Výzkumná část bude provedena na základě dotazníkového šetření v Kraji Vysočina. Výsledky budou vyhodnoceny a zpracovány pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky.
5. Využití práce v praxi:
Práce může sloužit jako výukový materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
Zásady pro vypracování
1. Současný stav dané problematiky:
Jaderná havárie ve Fukušimě patří k nejzávažnějším jaderným haváriím. Spolu s Černobylem byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí INES. 11. března 2011 došlo k zemětřesení, které vyvolalo vlnu tsunami, a ta zaplavila areál elektrárny a vážně poškodila chladící zařízení reaktorů. Došlo k tavení aktivní zóny a explozím, které přispěly k úniku radioaktivních látek. Havárie měla a má široké následky pro lidstvo, životní prostředí a rozpoutala diskusi o vývoji jaderné energetiky po celém světě.
2. Cíl práce:
Vyhodnotit úroveň znalostí obyvatelstva o radiační havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina.
3. Hypotéza:
Znalosti obyvatelstva o radiační havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení. Osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší.
4. Metodika:
Bude provedena rešerše odborné literatury a příslušných právních předpisů. Výzkumná část bude provedena na základě dotazníkového šetření v Kraji Vysočina. Výsledky budou vyhodnoceny a zpracovány pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky.
5. Využití práce v praxi:
Práce může sloužit jako výukový materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
Seznam doporučené literatury
WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. ISBN 978-80-87683-45-3.
INTERNATIONAL ATOMIC ENERGY AGENCY. The Fukushima Daiichi accident. 2015. ISBN 9789201070159. Dostupné z: http://www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/Pub1710-ReportByTheDG-Web.pdf
HÁLA, Jiří. Radioaktivita, ionizující záření, jaderná energie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 1998. ISBN 80-85615-56-8.
KUNA, Pavel a Leoš NAVRÁTIL. Klinická radiobiologie. 1. vyd. Praha: Manus, 2005. ISBN 80-86571-09-2.
KLENER, Vladislav. Principy a praxe radiační ochrany. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 2000. ISBN 80-238-3703-6.
Seznam doporučené literatury
WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015. ISBN 978-80-87683-45-3.
INTERNATIONAL ATOMIC ENERGY AGENCY. The Fukushima Daiichi accident. 2015. ISBN 9789201070159. Dostupné z: http://www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/Pub1710-ReportByTheDG-Web.pdf
HÁLA, Jiří. Radioaktivita, ionizující záření, jaderná energie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 1998. ISBN 80-85615-56-8.
KUNA, Pavel a Leoš NAVRÁTIL. Klinická radiobiologie. 1. vyd. Praha: Manus, 2005. ISBN 80-86571-09-2.
KLENER, Vladislav. Principy a praxe radiační ochrany. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 2000. ISBN 80-238-3703-6.