Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese.
Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
Anotace v angličtině
The escort is for the workers in hospice and palliative care a symbol how to give the helping hand to the teraminally ill people and go their way. The main objective of a social worker and a nurse is to improve the quality of life of the person in the terminal stage of the disease. A social worker and nurse of home hospice care are normally part of a multidisciplinary team in hospice care and, together with other professionals, contribute to improving the quality of clients' lives. Many home care workers are subjected to daily stress and are at risk of burnout or the development of some anxiety disorder or depression.
The topic of the bachelor thesis is how the workers in the selected home hospice care manage their workload. The aim of the work is to map the workers' workload and how the workers deal with it. The main research question is: What factors do affect workload management in home hospice care? The qualitative data collection was used as a methodology, using the interview method and the semi-structured interview technique. Employees in hospice care are selected by the quota selection method. The selected quotas are: The interviewee works in direct care with the client for at least half a year and is willing to cooperate.
Klíčová slova
Pracovní zátěž, domácí hospicová péče, stres, coping, syndrom vyhoření, osobnostní rysy, duševní hygiena, supervize.
Klíčová slova v angličtině
Workload, home hospice care, stress, managing, burnout syndrome, personality characteristics, mental hygiene, supervisit.
Rozsah průvodní práce
58 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese.
Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
Anotace v angličtině
The escort is for the workers in hospice and palliative care a symbol how to give the helping hand to the teraminally ill people and go their way. The main objective of a social worker and a nurse is to improve the quality of life of the person in the terminal stage of the disease. A social worker and nurse of home hospice care are normally part of a multidisciplinary team in hospice care and, together with other professionals, contribute to improving the quality of clients' lives. Many home care workers are subjected to daily stress and are at risk of burnout or the development of some anxiety disorder or depression.
The topic of the bachelor thesis is how the workers in the selected home hospice care manage their workload. The aim of the work is to map the workers' workload and how the workers deal with it. The main research question is: What factors do affect workload management in home hospice care? The qualitative data collection was used as a methodology, using the interview method and the semi-structured interview technique. Employees in hospice care are selected by the quota selection method. The selected quotas are: The interviewee works in direct care with the client for at least half a year and is willing to cooperate.
Klíčová slova
Pracovní zátěž, domácí hospicová péče, stres, coping, syndrom vyhoření, osobnostní rysy, duševní hygiena, supervize.
Klíčová slova v angličtině
Workload, home hospice care, stress, managing, burnout syndrome, personality characteristics, mental hygiene, supervisit.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky:
Posláním hospicové péče je všestranná podpora a pomoc vážně nemocným osobám v konečném stádiu nemoci a také rodinám a jednotlivcům, kteří o tyto osoby pečují. Dnešní hospic plní funkci doprovázení člověka na jeho cestě. Tato cesta vede k přijetí vlastní nevyléčitelné choroby a nalezení smyslu končícího života. Dnešní hospic se věnuje umění doprovázet. Doprovázení je pro pracovníky symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka v paliativní péči je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník domácí hospicové péče je běžně článkem v multidisciplinárním týmu hospicové péče a společně s ostatními odborníky přispívá ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno děnně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese.
Cíl práce:
Zmapovat pracovní zátěže a jejich zvládání v domácí hospicové péči.
Výzkumná otázka:
Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči?
Metodika
- Kvalitativní sběr dat
- Metoda: dotazování
- Technika: polořízený rozhovor
Výběrový soubor:
Pracovníci v domácí hospicové péči, kteří budou vybráni metodou kvótního výběru. Kvóty pro výběr jsou: pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku, ochota spolupracovat.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky výzkumu mohou sloužit jako podklady pro management organizace a pomoci tak k lepšímu komfortu zaměstananců. Lepší komfort zaměstnanců se může následně odrážet v kvalitě péče o klienty.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky:
Posláním hospicové péče je všestranná podpora a pomoc vážně nemocným osobám v konečném stádiu nemoci a také rodinám a jednotlivcům, kteří o tyto osoby pečují. Dnešní hospic plní funkci doprovázení člověka na jeho cestě. Tato cesta vede k přijetí vlastní nevyléčitelné choroby a nalezení smyslu končícího života. Dnešní hospic se věnuje umění doprovázet. Doprovázení je pro pracovníky symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka v paliativní péči je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník domácí hospicové péče je běžně článkem v multidisciplinárním týmu hospicové péče a společně s ostatními odborníky přispívá ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno děnně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese.
Cíl práce:
Zmapovat pracovní zátěže a jejich zvládání v domácí hospicové péči.
Výzkumná otázka:
Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči?
Metodika
- Kvalitativní sběr dat
- Metoda: dotazování
- Technika: polořízený rozhovor
Výběrový soubor:
Pracovníci v domácí hospicové péči, kteří budou vybráni metodou kvótního výběru. Kvóty pro výběr jsou: pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku, ochota spolupracovat.
Předpokládaný přínos pro praxi:
Výsledky výzkumu mohou sloužit jako podklady pro management organizace a pomoci tak k lepšímu komfortu zaměstananců. Lepší komfort zaměstnanců se může následně odrážet v kvalitě péče o klienty.
Seznam doporučené literatury
1. Pešek, R., Praško, J.,2016. Syndrom vyhoření - jak se prací a pomáháním druhým nezničit. 1. vydání.Praha: PASPARTA Publishing, s.r.o. 179 s. ISBN 978-80-88163-00-8.
2. NEZBEDA, O., 2016. Průvodce smrtelník: prakticky o posledních věcech člověka. 1. vydání. Praha: Paseka. 287 s. ISBN 978-80-7432-747-6.
3. MARKOVÁ, M., 2010. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vydání. Praha: Grada. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
4. KUPKA, M., 2014. Psychosociální aspekty paliativní péče. 1. vydání. Praha: Grada. 216 s. ISBN 978-80-247-4650-0.
5. TOMEŠ, I., DRAGOMIRECKÁ, E., SEDLÁROVÁ, K., VODÁČKOVÁ, D., 2015. Rozvoj hospicové péče a její bariéry. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 168 s. ISBN 978-80-246-2941-4.
Seznam doporučené literatury
1. Pešek, R., Praško, J.,2016. Syndrom vyhoření - jak se prací a pomáháním druhým nezničit. 1. vydání.Praha: PASPARTA Publishing, s.r.o. 179 s. ISBN 978-80-88163-00-8.
2. NEZBEDA, O., 2016. Průvodce smrtelník: prakticky o posledních věcech člověka. 1. vydání. Praha: Paseka. 287 s. ISBN 978-80-7432-747-6.
3. MARKOVÁ, M., 2010. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vydání. Praha: Grada. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
4. KUPKA, M., 2014. Psychosociální aspekty paliativní péče. 1. vydání. Praha: Grada. 216 s. ISBN 978-80-247-4650-0.
5. TOMEŠ, I., DRAGOMIRECKÁ, E., SEDLÁROVÁ, K., VODÁČKOVÁ, D., 2015. Rozvoj hospicové péče a její bariéry. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 168 s. ISBN 978-80-246-2941-4.