Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat.
Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností?
Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá.
Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.
Anotace v angličtině
This diploma thesis provides an insight into the issue of public guardianship in the Czech Republic from the point of view of public guardians, who in practice have to face a lot of problems in connection with the new legislation. The work is divided into several parts. The theoretical part consists of nine subchapters which define the basic concepts used in guardianship, mentioned in the Act No. 89/2012 Coll., The Civil Code, which deal with the basic principles and history of guardianship, the development of legal regulation of the guardianship institute and the legislative framework of guardianship. It also provides more detailed information on the Institute of Limitation of Authenticity and Guardianship, a public guardian, and the last subchapter focuses on enumerating the mental disorders that a public guardian may encounter with their clients.
The empirical part defines objectives, methods of research and own results, which are illustrated and described in tables, discussion and in the final summary. The main objective of the work was to map the activities of public guardians in relation to persons with limited authority, the partial aims were to find out how the public guardians were looking at legislative changes in the area of limiting the authority and to identify the risk areas associated with the limitation of the authority. These research objectives have been addressed: In what areas are the public guardians working in relation to persons with limited authority? What experience does a public guardian have with the absence of information on the limitation of the person's authenticity in the ID? What are the precautionary measures in relation to persons with limited authority from the point of view of public guardians?
The diploma thesis was processed by the method of qualitative research using the semi-structured interview technique and the open coding method was used to evaluate the data. The research group consisted of seven social workers who work on municipalities in the South Bohemian Region and act as a public guardian. The research survey highlighted the complexity, importance and necessity of the work of the public guardian and the problems associated with it, where there is a lack of specific legislation and a more detailed methodology in this area. The research also shows that public guardians do not always have good experience with the new legislation, especially the lack of evidence of the limitation of the authenticity of the caretaker's identity card is a problem in practice, and the new institute of supportive measures is not used too much.
This diploma thesis could serve as a comprehensive information material for the general public as well as for the members of the public caregiver in the municipalities.
Klíčová slova
občanský zákoník, opatrovanci, opatrovnictví, opatrovníci, osoby s duševní poruchou, svéprávnost
Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat.
Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností?
Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá.
Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.
Anotace v angličtině
This diploma thesis provides an insight into the issue of public guardianship in the Czech Republic from the point of view of public guardians, who in practice have to face a lot of problems in connection with the new legislation. The work is divided into several parts. The theoretical part consists of nine subchapters which define the basic concepts used in guardianship, mentioned in the Act No. 89/2012 Coll., The Civil Code, which deal with the basic principles and history of guardianship, the development of legal regulation of the guardianship institute and the legislative framework of guardianship. It also provides more detailed information on the Institute of Limitation of Authenticity and Guardianship, a public guardian, and the last subchapter focuses on enumerating the mental disorders that a public guardian may encounter with their clients.
The empirical part defines objectives, methods of research and own results, which are illustrated and described in tables, discussion and in the final summary. The main objective of the work was to map the activities of public guardians in relation to persons with limited authority, the partial aims were to find out how the public guardians were looking at legislative changes in the area of limiting the authority and to identify the risk areas associated with the limitation of the authority. These research objectives have been addressed: In what areas are the public guardians working in relation to persons with limited authority? What experience does a public guardian have with the absence of information on the limitation of the person's authenticity in the ID? What are the precautionary measures in relation to persons with limited authority from the point of view of public guardians?
The diploma thesis was processed by the method of qualitative research using the semi-structured interview technique and the open coding method was used to evaluate the data. The research group consisted of seven social workers who work on municipalities in the South Bohemian Region and act as a public guardian. The research survey highlighted the complexity, importance and necessity of the work of the public guardian and the problems associated with it, where there is a lack of specific legislation and a more detailed methodology in this area. The research also shows that public guardians do not always have good experience with the new legislation, especially the lack of evidence of the limitation of the authenticity of the caretaker's identity card is a problem in practice, and the new institute of supportive measures is not used too much.
This diploma thesis could serve as a comprehensive information material for the general public as well as for the members of the public caregiver in the municipalities.
Klíčová slova
občanský zákoník, opatrovanci, opatrovnictví, opatrovníci, osoby s duševní poruchou, svéprávnost
Současný stav: Veřejní opatrovníci, kteří jsou ustanovováni soudy k zastupování osob s omezenou svéprávností, se setkávají v praxi se spoustou problémů, počínaje s časovou náročností, vysokou četností exekucí a jsou zde opomíjeny i psychologické a sociální aspekty opatrovnictví. V současné době v této oblasti chybí jasnější a obsáhlejší legislativa, podrobnější metodika, právní předpisy jsou nedostatečné a důvody pro omezení způsobilosti k právním úkonům jsou různé a podléhají pravidelnému přezkumu soudů. Na úřadech funkci veřejného opatrovníka vykonávají sociální pracovníci, kteří zastupují jedince a chrání jeho práva a zájmy, ale sami také mají práva a povinnosti. Dle nového Občanského zákoníku může být člověk pouze omezen ve svéprávnosti, nikoli úplně zbaven a týká se to především osob s duševními poruchami. Veřejný opatrovník by měl mít přehled o duševních poruchách a měl by umět komunikovat s duševně nemocnými a navázat s nimi vztah, založený na důvěře. Dle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je člověk bytost, která potřebuje pouze určitou podporu a pomoc, proto institut zbavení svéprávnosti zanikl. Stávající údaj o omezení svéprávnosti se již nevyznačuje v občanských průkazech a to v praxi způsobuje mnoho problémů s tím spojených.
Cíle a výzkumné otázky
Hl.cíl: Zmapovat aktivity ze strany veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností.
Dílčí cíl 1: Zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti.
Dílčí cíl 2: Identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti.
HVO: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní?
DVO1: Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze?
DVO2: Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností?
Metodika: Bude zvolen kvalitativní sběr dat metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data budou zpracována metodou otevřeného kódování. Výběrový soubor bude tvořen veřejnými opatrovníky, pracujícími na obcích jako sociální pracovníci. Informanti budou vybráni záměrným výběrem.
Předpokládaný přínos pro praxi: Práce může být použita jako ucelený informační materiál pro pracovníky, kteří jsou veřejnými opatrovníky.
Zásady pro vypracování
Současný stav: Veřejní opatrovníci, kteří jsou ustanovováni soudy k zastupování osob s omezenou svéprávností, se setkávají v praxi se spoustou problémů, počínaje s časovou náročností, vysokou četností exekucí a jsou zde opomíjeny i psychologické a sociální aspekty opatrovnictví. V současné době v této oblasti chybí jasnější a obsáhlejší legislativa, podrobnější metodika, právní předpisy jsou nedostatečné a důvody pro omezení způsobilosti k právním úkonům jsou různé a podléhají pravidelnému přezkumu soudů. Na úřadech funkci veřejného opatrovníka vykonávají sociální pracovníci, kteří zastupují jedince a chrání jeho práva a zájmy, ale sami také mají práva a povinnosti. Dle nového Občanského zákoníku může být člověk pouze omezen ve svéprávnosti, nikoli úplně zbaven a týká se to především osob s duševními poruchami. Veřejný opatrovník by měl mít přehled o duševních poruchách a měl by umět komunikovat s duševně nemocnými a navázat s nimi vztah, založený na důvěře. Dle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je člověk bytost, která potřebuje pouze určitou podporu a pomoc, proto institut zbavení svéprávnosti zanikl. Stávající údaj o omezení svéprávnosti se již nevyznačuje v občanských průkazech a to v praxi způsobuje mnoho problémů s tím spojených.
Cíle a výzkumné otázky
Hl.cíl: Zmapovat aktivity ze strany veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností.
Dílčí cíl 1: Zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti.
Dílčí cíl 2: Identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti.
HVO: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní?
DVO1: Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze?
DVO2: Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností?
Metodika: Bude zvolen kvalitativní sběr dat metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data budou zpracována metodou otevřeného kódování. Výběrový soubor bude tvořen veřejnými opatrovníky, pracujícími na obcích jako sociální pracovníci. Informanti budou vybráni záměrným výběrem.
Předpokládaný přínos pro praxi: Práce může být použita jako ucelený informační materiál pro pracovníky, kteří jsou veřejnými opatrovníky.
Seznam doporučené literatury
JURÍČKOVÁ, L., 2013. Opatrovnictví osob s duševní poruchou. Praha: Grada, 160 s. ISBN 978-80-247-4786-6.
MATOUŠEK, O. et al., 2013, Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 576 s. ISBN 978-80-262-0366-7.
MATOUŠEK, O. et al., 2005, Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 352 s. ISBN 80-7367-002-X.
MATOUŠEK, O., 2012. Základy sociální práce. 3. vydání. Praha: Portál, 309 s. ISBN 978-80-262-0211-0.
MPSV, 2006, Úmluva osob se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2017-04-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10774/umluva_CJ_rev.pdf.
Zákon č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 33, s. 1368, ISSN 1211-1244.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006. In: Sbírka zákonů České republiky, ISSN 1211-1244.
Seznam doporučené literatury
JURÍČKOVÁ, L., 2013. Opatrovnictví osob s duševní poruchou. Praha: Grada, 160 s. ISBN 978-80-247-4786-6.
MATOUŠEK, O. et al., 2013, Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 576 s. ISBN 978-80-262-0366-7.
MATOUŠEK, O. et al., 2005, Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 352 s. ISBN 80-7367-002-X.
MATOUŠEK, O., 2012. Základy sociální práce. 3. vydání. Praha: Portál, 309 s. ISBN 978-80-262-0211-0.
MPSV, 2006, Úmluva osob se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2017-04-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10774/umluva_CJ_rev.pdf.
Zákon č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 33, s. 1368, ISSN 1211-1244.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006. In: Sbírka zákonů České republiky, ISSN 1211-1244.