Diplomová práce se věnuje mapování povědomí pedagogů o problematice vrstevnického odmítání. Teoretická část shrnuje poznatky v oblastech: mladší školní věk, vztahy s vrstevníky, začleňování outsiderů a role učitele ve školním kolektivu. Praktická část se zabývá retrospektivním zkoumáním prožité zkušenosti vyčleňování formou polostrukturovaného interview. Získaná data byla vyhodnocena metodou Interpretační fenomenologické analýzy. V rámci praktické části jsme si vymezili pět výzkumných otázek. Jaká je zkušenost učitelů s vyčleňováním? Jak učitelé prožívají zkušenost s vyčleňováním? Co vnímají učitelé jako důležité při prevenci vyčleňování ve třídě? Co vnímají učitelé jako důležité při setkání s vyčleňováním ve třídě? Vidí učitelé nějaké rozdíly v práci s třídním klimatem v první a druhé třídě? Výsledky výzkumu naznačují, že všichni respondenti se během svého života s vyčleňováním setkali. Prevenci vnímají respondenti jako podstatnou součást procesu vzdělávání a výchovy. Shodují se, že při vyčleňování musí učitel reagovat bezprostředně po vzniku těchto projevů.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is dedicated to surveying teacher´s knowledge of peer rejection. The theoretical part summarizes the findings in fields younger school age, peer relationships, the inclusion of outsiders, and the teacher's role in the class group. The practical part deals with retrospective research of the experiences of exclusion in the form of a semi-structured interview. Gathered data were evaluated by the method of Interpretive Phenomenological Analysis. Within the framework of the practical part, we defined five research questions. What is the experience of teachers with exclusion? How do teachers experience exclusion? What do teachers consider as crucial in preventing classroom exclusion? What do teachers consider as important when encountering classroom exclusion? Do teachers perceive any differences in working with the classroom climate in first and second grade? The results of the research imply that all respondents have experienced exclusion during their lifetime. Prevention is perceived by respondents as an essential part of the educational process. Respondents agree that when exclusion happens, the teacher must respond immediately after these manifestations occur.
Klíčová slova
mladší školní věk, vyčleňování, učitel, začleňování do kolektivu
Klíčová slova v angličtině
younger school age, exclusions, teacher, inclusion of outsiders
Rozsah průvodní práce
111 s. (219 662 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se věnuje mapování povědomí pedagogů o problematice vrstevnického odmítání. Teoretická část shrnuje poznatky v oblastech: mladší školní věk, vztahy s vrstevníky, začleňování outsiderů a role učitele ve školním kolektivu. Praktická část se zabývá retrospektivním zkoumáním prožité zkušenosti vyčleňování formou polostrukturovaného interview. Získaná data byla vyhodnocena metodou Interpretační fenomenologické analýzy. V rámci praktické části jsme si vymezili pět výzkumných otázek. Jaká je zkušenost učitelů s vyčleňováním? Jak učitelé prožívají zkušenost s vyčleňováním? Co vnímají učitelé jako důležité při prevenci vyčleňování ve třídě? Co vnímají učitelé jako důležité při setkání s vyčleňováním ve třídě? Vidí učitelé nějaké rozdíly v práci s třídním klimatem v první a druhé třídě? Výsledky výzkumu naznačují, že všichni respondenti se během svého života s vyčleňováním setkali. Prevenci vnímají respondenti jako podstatnou součást procesu vzdělávání a výchovy. Shodují se, že při vyčleňování musí učitel reagovat bezprostředně po vzniku těchto projevů.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is dedicated to surveying teacher´s knowledge of peer rejection. The theoretical part summarizes the findings in fields younger school age, peer relationships, the inclusion of outsiders, and the teacher's role in the class group. The practical part deals with retrospective research of the experiences of exclusion in the form of a semi-structured interview. Gathered data were evaluated by the method of Interpretive Phenomenological Analysis. Within the framework of the practical part, we defined five research questions. What is the experience of teachers with exclusion? How do teachers experience exclusion? What do teachers consider as crucial in preventing classroom exclusion? What do teachers consider as important when encountering classroom exclusion? Do teachers perceive any differences in working with the classroom climate in first and second grade? The results of the research imply that all respondents have experienced exclusion during their lifetime. Prevention is perceived by respondents as an essential part of the educational process. Respondents agree that when exclusion happens, the teacher must respond immediately after these manifestations occur.
Klíčová slova
mladší školní věk, vyčleňování, učitel, začleňování do kolektivu
Klíčová slova v angličtině
younger school age, exclusions, teacher, inclusion of outsiders
Zásady pro vypracování
Odmítání dítěte jeho spolužáky se běžně vyskytuje již v počátcích školní docházky. Tento jev je spojován s celou řadou negativních následků pro daného jedince, je to mj. významný prediktor pozdější náchylnosti k psychopatologii (Ladd, & Troop?Gordon, 2003). Ačkoli určité charakteristiky žáka jej do jisté míry "předurčují" pro roli outsidera (sociální plachost, náchylnost k impulzivitě či agresivitě, nízký SES rodiny, romský původ), kvalita třídního kolektivu hraje v tomto procesu také roli. V odborné literatuře existuje několik termínů využívaných pro prostředí přívětivé pro nějakým způsobem vybočující jedince. Solomon a kol. (Solomon, Watson, Battistich, Schaps, & Delucchi, 1996) zdůrazňuje pocit komunitnosti (community of caring), Jennings a Greenberg (2009) mluví o prosociální třídě (prosocial classroom), Comer (1995) o pocitu přináležení (school connectedness). Na ustavení takového třídního klimatu má velký vliv učitel a jeho role je na počátku školní docházky o to větší, že a) třída jenom v malé míře přichází do kontaktu s jiným pedagogem, b) v první a druhé třídě má učitel největší vliv na vztahy mezi dětmi (Vágnerová, 2012) c) ustavuje fungování třídního kolektivu na dlouhé roky dopředu.
Cílem DP je mapovat povědomí učitelů o problematice dětí odmítaných kolektivem, jakým způsobem o tomto problému uvažují, jaký mají vztah k těmto dětem a jakým způsobem utvářejí kolektiv ve vztahu k tomuto tématu. Cíl práce bude naplňován v kvalitativním designu vícečetné kazuistické studie, budou provedeny polostrukturované rozhovory s cca 8-10 pedagogy. Přepsané rozhovory budou analyzovány a výsledky prezentovány ve shodě s kvalitativními postupy.
Zásady pro vypracování
Odmítání dítěte jeho spolužáky se běžně vyskytuje již v počátcích školní docházky. Tento jev je spojován s celou řadou negativních následků pro daného jedince, je to mj. významný prediktor pozdější náchylnosti k psychopatologii (Ladd, & Troop?Gordon, 2003). Ačkoli určité charakteristiky žáka jej do jisté míry "předurčují" pro roli outsidera (sociální plachost, náchylnost k impulzivitě či agresivitě, nízký SES rodiny, romský původ), kvalita třídního kolektivu hraje v tomto procesu také roli. V odborné literatuře existuje několik termínů využívaných pro prostředí přívětivé pro nějakým způsobem vybočující jedince. Solomon a kol. (Solomon, Watson, Battistich, Schaps, & Delucchi, 1996) zdůrazňuje pocit komunitnosti (community of caring), Jennings a Greenberg (2009) mluví o prosociální třídě (prosocial classroom), Comer (1995) o pocitu přináležení (school connectedness). Na ustavení takového třídního klimatu má velký vliv učitel a jeho role je na počátku školní docházky o to větší, že a) třída jenom v malé míře přichází do kontaktu s jiným pedagogem, b) v první a druhé třídě má učitel největší vliv na vztahy mezi dětmi (Vágnerová, 2012) c) ustavuje fungování třídního kolektivu na dlouhé roky dopředu.
Cílem DP je mapovat povědomí učitelů o problematice dětí odmítaných kolektivem, jakým způsobem o tomto problému uvažují, jaký mají vztah k těmto dětem a jakým způsobem utvářejí kolektiv ve vztahu k tomuto tématu. Cíl práce bude naplňován v kvalitativním designu vícečetné kazuistické studie, budou provedeny polostrukturované rozhovory s cca 8-10 pedagogy. Přepsané rozhovory budou analyzovány a výsledky prezentovány ve shodě s kvalitativními postupy.
Seznam doporučené literatury
Birch, S. H., & Ladd, G. W. (1998). Children's interpersonal behaviors and the teacher-child relationship. Developmental psychology, 34(5), 934.
Comer, J. P. (1995). School power: Implications of an intervention project. Free Press.
Howes, C. (2000). Social?emotional classroom climate in child care, child?teacher relationships and children's second grade peer relations. Social development, 9(2), 191-204.
Jennings, P. A., & Greenberg, M. T. (2009). The prosocial classroom: Teacher social and emotional competence in relation to student and classroom outcomes. Review of educational research, 79(1), 491-525.
Ladd, G. W., & Troop?Gordon, W. (2003). The role of chronic peer difficulties in the development of children's psychological adjustment problems. Child development, 74(5), 1344-1367.
Taylor, A. R. (1989). Predictors of peer rejection in early elementary grades: Roles of problem behavior, academic achievement, and teacher preference. Journal of Clinical Child Psychology, 18(4), 360-365.
Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Karolinum Press.
Seznam doporučené literatury
Birch, S. H., & Ladd, G. W. (1998). Children's interpersonal behaviors and the teacher-child relationship. Developmental psychology, 34(5), 934.
Comer, J. P. (1995). School power: Implications of an intervention project. Free Press.
Howes, C. (2000). Social?emotional classroom climate in child care, child?teacher relationships and children's second grade peer relations. Social development, 9(2), 191-204.
Jennings, P. A., & Greenberg, M. T. (2009). The prosocial classroom: Teacher social and emotional competence in relation to student and classroom outcomes. Review of educational research, 79(1), 491-525.
Ladd, G. W., & Troop?Gordon, W. (2003). The role of chronic peer difficulties in the development of children's psychological adjustment problems. Child development, 74(5), 1344-1367.
Taylor, A. R. (1989). Predictors of peer rejection in early elementary grades: Roles of problem behavior, academic achievement, and teacher preference. Journal of Clinical Child Psychology, 18(4), 360-365.
Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Karolinum Press.