Cílem diplomové práce bylo posoudit tvorbu základních výnosotvorných prvků klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v závislosti na intentzitě pěstování. Pro pokus bylo použito celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Rumor a Turandot) a 2 odrůdy hybridní (Hybery a Hyfi). Porost byl posuzován ve třech variantách pěstování - podsev jetele, hnojení dusíkem, kontrolní, varianty byly založeny ve 3 opakováních. Na závěr byl porovnán skutečný i teoretický výnos. V průběhu vegetace byl v terénu hodnocen zdravotní stav porostu (výskyt chorob, škůdců) a množství chlorofylu v rostlinách. Pokus s odrůdami ozimé pšenice byl založen na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve vegetačním období 2018/2019.
Celkový průměrný počet klasů na m2 dosáhl počtu 454,12 ks.m-2. Vyššího průměrného počtu klasů dosáhly liniové odrůdy (457,58 ks.m-2) vs. odrůdám hybridním (450,66 ks.m-2). Nejvyšších průměrných hodnot dosáhly odrůdy pěstované s dusíkatým hnojením (490,00 ks.m-2).
Průměrný počet zrn v klasu u všech odrůd a variant pěstování dosáhl počtu 52,32 kusů. Ve druhém výnosovém prvku dosáhly hybridní odrůdy vyššího průměrného počtu (52,69 ks) vs. odrůdám liniovým (51,93 ks). Vyšších průměrných hodnot dosáhl systém s dusíkatým hnojením (52,76 ks). Nejvyššího počtu zrn v klasu dosáhly odrůdy hybridní pěstované v kontrolní variantě.
Průměrná hmotnost tisíce zrn všech odrůd a variant pěstování dosáhla hmotnosti 34, 70 g. Liniové odrůdy dosáhly vyšší průměrné hodnoty HTZ (36,50 g) vs. hybridním odrůdám (32,90 g). Třetí výnosový prvek byl nejvyšší u varianty pěstování s podsevem jetele (35,95 g).
Nejvyššího skutečného výnosu dosáhly liniové odrůdy oproti odrůdám hybridním. V porovnání třech variant pěstování dosáhly vyšších výnosů odrůdy pěstovné ve variantě s dusíkatým hnojením.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis was to assess the formation of basic yield producing elements of classical and hybrid winter wheat varieties depending on the intensity of cultivation. A total of 5 varieties were used for the experiment, of which 3 lineage varieties (Patras, Rumor and Turandot) and 2 hybrid varieties (Hybery and Hyfi). The stand was assessed in three variants of cultivation - clover undersowing, nitrogen fertilization, control, variants were established in 3 repetitions. Finally, the actual and theoretical yield were compared. During the vegetation, the health of the stand (occurrence of diseases, pests) and the amount of chlorophyll in the plants were evaluated in the field. The experiment with winter wheat varieties was based on the land of the Faculty of Agriculture of the University of South Bohemia in České Budějovice in the growing season 2018/2019.
The total average number of ears per m2 reached 454.12 pcs.m-2. Linear varieties reached a higher average number of ears (457.58 ks.m-2) vs. hybrid varieties (450.66 ks.m-2). The highest average values were reached by varieties grown with nitrogen fertilization (490.00 ks.m-2).
The average number of grains in the cob for all varieties and variants of cultivation reached 52.32 pieces. In the second yield element, hybrid varieties reached a higher average number (52.69 pcs) vs. liner varieties (51.93 pcs.). The system with nitrogen fertilization reached higher average values (52.76 pcs.). The highest number of grains in the cob was achieved by hybrid varieties grown in the control variant.
The average weight of a thousand grains of all varieties and growing variants reached a weight of 34.70 g. The line varieties reached a higher average value of HTZ (36.50 g) vs. hybrid varieties (32.90 g). The third yield element was the highest in the variant of cultivation with clover undersowing (35.95 g).
Line varieties achieved the highest real yield compared to hybrid varieties. In comparison with the three cultivation variants, higher yields were achieved by cultivating varieties in the variant with nitrogen fertilization.
Klíčová slova
pšenice ozimá, setrvalé pěstování, tvorba výnosu, varianta pěstování
Cílem diplomové práce bylo posoudit tvorbu základních výnosotvorných prvků klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v závislosti na intentzitě pěstování. Pro pokus bylo použito celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Rumor a Turandot) a 2 odrůdy hybridní (Hybery a Hyfi). Porost byl posuzován ve třech variantách pěstování - podsev jetele, hnojení dusíkem, kontrolní, varianty byly založeny ve 3 opakováních. Na závěr byl porovnán skutečný i teoretický výnos. V průběhu vegetace byl v terénu hodnocen zdravotní stav porostu (výskyt chorob, škůdců) a množství chlorofylu v rostlinách. Pokus s odrůdami ozimé pšenice byl založen na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve vegetačním období 2018/2019.
Celkový průměrný počet klasů na m2 dosáhl počtu 454,12 ks.m-2. Vyššího průměrného počtu klasů dosáhly liniové odrůdy (457,58 ks.m-2) vs. odrůdám hybridním (450,66 ks.m-2). Nejvyšších průměrných hodnot dosáhly odrůdy pěstované s dusíkatým hnojením (490,00 ks.m-2).
Průměrný počet zrn v klasu u všech odrůd a variant pěstování dosáhl počtu 52,32 kusů. Ve druhém výnosovém prvku dosáhly hybridní odrůdy vyššího průměrného počtu (52,69 ks) vs. odrůdám liniovým (51,93 ks). Vyšších průměrných hodnot dosáhl systém s dusíkatým hnojením (52,76 ks). Nejvyššího počtu zrn v klasu dosáhly odrůdy hybridní pěstované v kontrolní variantě.
Průměrná hmotnost tisíce zrn všech odrůd a variant pěstování dosáhla hmotnosti 34, 70 g. Liniové odrůdy dosáhly vyšší průměrné hodnoty HTZ (36,50 g) vs. hybridním odrůdám (32,90 g). Třetí výnosový prvek byl nejvyšší u varianty pěstování s podsevem jetele (35,95 g).
Nejvyššího skutečného výnosu dosáhly liniové odrůdy oproti odrůdám hybridním. V porovnání třech variant pěstování dosáhly vyšších výnosů odrůdy pěstovné ve variantě s dusíkatým hnojením.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis was to assess the formation of basic yield producing elements of classical and hybrid winter wheat varieties depending on the intensity of cultivation. A total of 5 varieties were used for the experiment, of which 3 lineage varieties (Patras, Rumor and Turandot) and 2 hybrid varieties (Hybery and Hyfi). The stand was assessed in three variants of cultivation - clover undersowing, nitrogen fertilization, control, variants were established in 3 repetitions. Finally, the actual and theoretical yield were compared. During the vegetation, the health of the stand (occurrence of diseases, pests) and the amount of chlorophyll in the plants were evaluated in the field. The experiment with winter wheat varieties was based on the land of the Faculty of Agriculture of the University of South Bohemia in České Budějovice in the growing season 2018/2019.
The total average number of ears per m2 reached 454.12 pcs.m-2. Linear varieties reached a higher average number of ears (457.58 ks.m-2) vs. hybrid varieties (450.66 ks.m-2). The highest average values were reached by varieties grown with nitrogen fertilization (490.00 ks.m-2).
The average number of grains in the cob for all varieties and variants of cultivation reached 52.32 pieces. In the second yield element, hybrid varieties reached a higher average number (52.69 pcs) vs. liner varieties (51.93 pcs.). The system with nitrogen fertilization reached higher average values (52.76 pcs.). The highest number of grains in the cob was achieved by hybrid varieties grown in the control variant.
The average weight of a thousand grains of all varieties and growing variants reached a weight of 34.70 g. The line varieties reached a higher average value of HTZ (36.50 g) vs. hybrid varieties (32.90 g). The third yield element was the highest in the variant of cultivation with clover undersowing (35.95 g).
Line varieties achieved the highest real yield compared to hybrid varieties. In comparison with the three cultivation variants, higher yields were achieved by cultivating varieties in the variant with nitrogen fertilization.
Klíčová slova
pšenice ozimá, setrvalé pěstování, tvorba výnosu, varianta pěstování
Cíl práce: Posoudit základní výnosotvorné prvky u vybraných odrůd ozimé pšenice v závislosti na intenzitě pěstování.
1) Úvod - stručný nástin významu tématu.
2) Literární přehled - nové poznatky na základě studia doporučené i další získané literatury včetně zahraničních zdrojů.
3) Metodický postup:
a. využití maloparcelkového pokusu na pozemku ZF JU s odrůdami ozimé pšenice (4 odrůd - 2 hybridní, 2liniové, 3 varianty pěstování - podsev jetele, hnojení N + kontrolní);
b. během vegetace sledovat nástup jednotlivých růstových fází a výskyt škodlivých činitelů (chorob, škůdců, plevelů);
c. sledovat tvorbu výnosu a jednotlivé výnosové prvky ( počet odnoži celkem, počet plodných odnoží - počet klasů).
d. před sklizní provést odpočet počtu klasů, podílet se na sklizni pokusu, po sklizni vyhodnotit další výnosotvorné prvky (počet zrn v klasu, HTZ).
4) Výsledková část - uspořádání do tabulek a grafů včetně slovního komentáře a statistického hodnocení.
5) Diskuse - porovnání dosažených výsledků s údaji v literatuře.
6) Závěr - shrnutí výsledků vlastní práce.
7) Seznam literatury.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Posoudit základní výnosotvorné prvky u vybraných odrůd ozimé pšenice v závislosti na intenzitě pěstování.
1) Úvod - stručný nástin významu tématu.
2) Literární přehled - nové poznatky na základě studia doporučené i další získané literatury včetně zahraničních zdrojů.
3) Metodický postup:
a. využití maloparcelkového pokusu na pozemku ZF JU s odrůdami ozimé pšenice (4 odrůd - 2 hybridní, 2liniové, 3 varianty pěstování - podsev jetele, hnojení N + kontrolní);
b. během vegetace sledovat nástup jednotlivých růstových fází a výskyt škodlivých činitelů (chorob, škůdců, plevelů);
c. sledovat tvorbu výnosu a jednotlivé výnosové prvky ( počet odnoži celkem, počet plodných odnoží - počet klasů).
d. před sklizní provést odpočet počtu klasů, podílet se na sklizni pokusu, po sklizni vyhodnotit další výnosotvorné prvky (počet zrn v klasu, HTZ).
4) Výsledková část - uspořádání do tabulek a grafů včetně slovního komentáře a statistického hodnocení.
5) Diskuse - porovnání dosažených výsledků s údaji v literatuře.
6) Závěr - shrnutí výsledků vlastní práce.
7) Seznam literatury.
Seznam doporučené literatury
Martin, J. H., Waldren, R. P., Stamp D. L.: Principles of field crop production. Pearson Education, Inc., Upper Saddle River, p. 954, New Jersey, 2006.
Petr, Hruška, Černý: Fyziologické základy výnosu polních plodin, SZN Praha, 1980.
Prugar J. a kol: Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí, VÚPS a Komise jakosti rostlinných produktů ČAZV, Praha, 2008.
Zimolka, J. a kol.: Pšenice (pěstování, hodnocení a užití zrna), Praha, 2005.
Průvodce integrovanou ochranou rostlin pro rok 2016, ÚKZÚZ, 2016.
Vědecké a odborné časopisy: Rostlinná výroba, Úroda, Farmář, Agromagazín,?
Sborníky z odborných konferencí a seminářů
Internetové databáze AGRIS, CAB, Current content, aj.
Seznam doporučené literatury
Martin, J. H., Waldren, R. P., Stamp D. L.: Principles of field crop production. Pearson Education, Inc., Upper Saddle River, p. 954, New Jersey, 2006.
Petr, Hruška, Černý: Fyziologické základy výnosu polních plodin, SZN Praha, 1980.
Prugar J. a kol: Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí, VÚPS a Komise jakosti rostlinných produktů ČAZV, Praha, 2008.
Zimolka, J. a kol.: Pšenice (pěstování, hodnocení a užití zrna), Praha, 2005.
Průvodce integrovanou ochranou rostlin pro rok 2016, ÚKZÚZ, 2016.
Vědecké a odborné časopisy: Rostlinná výroba, Úroda, Farmář, Agromagazín,?
Sborníky z odborných konferencí a seminářů
Internetové databáze AGRIS, CAB, Current content, aj.