Diplomová práce se zabývá tématem tělesnosti u Jana Patočky. Klíčovou pasáž práce tvoří nauka o třech pohybech lidské existence, tj. 1) pohybu zakotvení, 2) pohybu obrany a 3) pohybu pravdy. Tento problém je rozvržen Patočkou již v jeho habilitační práci s názvem "Přirozený svět jako filosofický problém" z roku 1936. Jedná se o jedinečný přístup, který byl později dále rozvíjen. Hlubší analýza Patočkova pojetí tělesnosti vede ke klíčovým otázkám fenomenologie, jako je např. zjevování, intersubjektivita či epoché.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with corporeality in Jan Patočka. The key passage of the work is the doctrine of the three movements of human existence - 1) the movement of anchoring, 2) the movement of defense and 3) the movement of truth. Patočka already outlined this problem in his habilitation thesis entitled "The Natural World
as a Philosophical Problem" in 1936. It is an original approach, which was later further developed. A deeper analysis of Patočka's conception of corporeality leads to key questions of phenomenology, such as revelation, intersubjectivity or epoch.
Klíčová slova
tělesnost, tělo, filosofie, fenomenologie, Jan Patočka
Klíčová slova v angličtině
Corporeality, Corpus, Philosophy, Phenomenology, Jan Patočka
Rozsah průvodní práce
86 s. (172 293 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá tématem tělesnosti u Jana Patočky. Klíčovou pasáž práce tvoří nauka o třech pohybech lidské existence, tj. 1) pohybu zakotvení, 2) pohybu obrany a 3) pohybu pravdy. Tento problém je rozvržen Patočkou již v jeho habilitační práci s názvem "Přirozený svět jako filosofický problém" z roku 1936. Jedná se o jedinečný přístup, který byl později dále rozvíjen. Hlubší analýza Patočkova pojetí tělesnosti vede ke klíčovým otázkám fenomenologie, jako je např. zjevování, intersubjektivita či epoché.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with corporeality in Jan Patočka. The key passage of the work is the doctrine of the three movements of human existence - 1) the movement of anchoring, 2) the movement of defense and 3) the movement of truth. Patočka already outlined this problem in his habilitation thesis entitled "The Natural World
as a Philosophical Problem" in 1936. It is an original approach, which was later further developed. A deeper analysis of Patočka's conception of corporeality leads to key questions of phenomenology, such as revelation, intersubjectivity or epoch.
Klíčová slova
tělesnost, tělo, filosofie, fenomenologie, Jan Patočka
Klíčová slova v angličtině
Corporeality, Corpus, Philosophy, Phenomenology, Jan Patočka
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zabývá interpretací fenoménu tělesnosti u jednoho z nejvýznačnějších českých filosofů - Jana Patočky. Nevychází však pouze z primárních Patočkových zdrojů, a zabývá se i sekundární literaturou, která je nápomocná k pochopení daného tématu. Filosofie tělesnosti je jeden z dílčích problémů filosofie nejen minulého, ale i současného století. Patočka je představitel směru zvaného fenomenologie, který pojímá tělesnost z perspektivy subjektivně prožívané tělesnosti. Výchozím bodem jsou pro něj pak tři základní pohyby lidské existence - prvním je pohyb zakotvení nebo též akceptace, druhým je pohyb obrany a třetím je pohyb pravdy. Smyslem pohybu akceptace je explikace, osvojení si jednotlivé faktické situace. Těžiště tohoto pohybu se nachází v dimenzi minulosti. Pohyb akceptace (zakotvení) se vztahuje k té stránce existence, kterou je naše situace a značí to, že jsme vždy již postaveni do světa - vrženi do něj. Pohyb obrany koreluje s pohybem akceptace. Pro možnost akceptace druhého je pak nezbytné vydání všanc sebe sama, obstarávání potřeb druhého neméně než svých vlastních prostřednictvím práce. Pohyb pravdy je pohybem existence ve vlastním smyslu. Jde o pohyb sebezískání, průlomu. Těžiště tohoto pohybu leží v budoucnosti. Jeho smyslem je zakomponování do existence to, co je v prvních dvou pohybech skryto, co nevidíme nebo nechceme vidět - konečnost existence. Cílem práce je analýza a interpretace fenoménu tělesnosti v rámci vývoje Patočkovy filosofie. Význam Patočky jako myslitele se u nás mohl plně rozvinout až po sametové revoluci, kdy v lednu roku 1990 založili jeho žáci "Archiv Jana Patočky" - specializované oddělení při Filosofickém ústavu ČAV.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zabývá interpretací fenoménu tělesnosti u jednoho z nejvýznačnějších českých filosofů - Jana Patočky. Nevychází však pouze z primárních Patočkových zdrojů, a zabývá se i sekundární literaturou, která je nápomocná k pochopení daného tématu. Filosofie tělesnosti je jeden z dílčích problémů filosofie nejen minulého, ale i současného století. Patočka je představitel směru zvaného fenomenologie, který pojímá tělesnost z perspektivy subjektivně prožívané tělesnosti. Výchozím bodem jsou pro něj pak tři základní pohyby lidské existence - prvním je pohyb zakotvení nebo též akceptace, druhým je pohyb obrany a třetím je pohyb pravdy. Smyslem pohybu akceptace je explikace, osvojení si jednotlivé faktické situace. Těžiště tohoto pohybu se nachází v dimenzi minulosti. Pohyb akceptace (zakotvení) se vztahuje k té stránce existence, kterou je naše situace a značí to, že jsme vždy již postaveni do světa - vrženi do něj. Pohyb obrany koreluje s pohybem akceptace. Pro možnost akceptace druhého je pak nezbytné vydání všanc sebe sama, obstarávání potřeb druhého neméně než svých vlastních prostřednictvím práce. Pohyb pravdy je pohybem existence ve vlastním smyslu. Jde o pohyb sebezískání, průlomu. Těžiště tohoto pohybu leží v budoucnosti. Jeho smyslem je zakomponování do existence to, co je v prvních dvou pohybech skryto, co nevidíme nebo nechceme vidět - konečnost existence. Cílem práce je analýza a interpretace fenoménu tělesnosti v rámci vývoje Patočkovy filosofie. Význam Patočky jako myslitele se u nás mohl plně rozvinout až po sametové revoluci, kdy v lednu roku 1990 založili jeho žáci "Archiv Jana Patočky" - specializované oddělení při Filosofickém ústavu ČAV.
Seznam doporučené literatury
PATOČKA, J. Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: OIKOYMENH, 1995. ISBN 80-85241-90-0.
PATOČKA, J. Úvod do fenomenologické filosofie. Praha: OIKOYMENH, 1993. ISBN 80-7298-064-5.
PATOČKA, J. Aristotelés, jeho předchůdci a dědicové. Praha: OIKOYMENH, 2018. ISBN 978-80-7298-523-4.
PATOČKA, J. Evropa a doba poevropská. Praha: Lidové noviny, 1992. ISBN 80-7106-017-8.
CHVATÍK, I. (ed.) Myšlení Jana Patočky očima dnešní fenomenologie. Praha: FILOSOFIA, 2009. ISBN 978-80-7007-311-7.
URBAN, P. (ed.) Fenomenologie tělesnosti. Praha: FILOSOFIA, 2011. ISBN 978-80-7007-350-6.
BLECHA, I. Jan Patočka. Olomouc: VOTOBIA, 1997. ISBN 80-7198-287-3.
BLECHA, I. Proměny fenomenologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-938-2.
DUBSKÝ, I. Filosof Jan Patočka. Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-37-2.
KOHÁK, E. Jan Patočka. Jinočany: H&H, 1993. ISBN 80-85787-21-0.
Seznam doporučené literatury
PATOČKA, J. Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: OIKOYMENH, 1995. ISBN 80-85241-90-0.
PATOČKA, J. Úvod do fenomenologické filosofie. Praha: OIKOYMENH, 1993. ISBN 80-7298-064-5.
PATOČKA, J. Aristotelés, jeho předchůdci a dědicové. Praha: OIKOYMENH, 2018. ISBN 978-80-7298-523-4.
PATOČKA, J. Evropa a doba poevropská. Praha: Lidové noviny, 1992. ISBN 80-7106-017-8.
CHVATÍK, I. (ed.) Myšlení Jana Patočky očima dnešní fenomenologie. Praha: FILOSOFIA, 2009. ISBN 978-80-7007-311-7.
URBAN, P. (ed.) Fenomenologie tělesnosti. Praha: FILOSOFIA, 2011. ISBN 978-80-7007-350-6.
BLECHA, I. Jan Patočka. Olomouc: VOTOBIA, 1997. ISBN 80-7198-287-3.
BLECHA, I. Proměny fenomenologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-938-2.
DUBSKÝ, I. Filosof Jan Patočka. Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-37-2.
KOHÁK, E. Jan Patočka. Jinočany: H&H, 1993. ISBN 80-85787-21-0.