Informace o kvalifikační práci Rychlost evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) v závislosti na dostupnosti a typu potravy
Cílem bakalářské práce byl odhad rychlosti evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého s ohledem na typ a dostupnost potravy. Tato malá bentická ryba patří mezi nejrizikovější invazní nepůvodní druhy ryb na světě. Přímou predací ovlivňuje řadu procesů a původních druhů v kolonizovaném ekosystému. V rámci série experimentů byly při teplotě 14 °C testovány 3 typy potravy (blešivec ježatý - Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), hrachovky - Pisidium sp (tzv. hard-bodied prey) a larvy pakomárů - Chironomus sp. (tzv. soft-bodied prey). Pro každý typ potravy byly testovány dva krmné režimy - s/bez kontinuálního krmení. Testovaná potravy byla rybám předložena na dobu 2 hodin. Poté jedinci s kontinuálním krmením byly dále krmeny (potravou odlišnou od testované), ryby bez kontinuálního krmení neměly přístup k potravě až do konce experimentu. V časových bodech 0,2,5,9,16,24 a 36 h bylo odebíráno 5 jedinců z obou krmných režimů za účelem analýzy trávicího traktu a výpočtu rychlosti evakuace. Evakuace trávicího traktu jedinců bez kontinuálního krmení dosahovala statisticky průkazně nižších hodnot (P<0,05) než v úpravě s kontinuálním krmením, u všech testovaných typů potravy. V úpravě bez kontinuálního krmení nebyl staticky průkazný rozdíl (P>0,05) mezi rychlostí evakuace blešivců a hrachovek. Avšak statisticky průkazně pomaleji (P<0,05), než hrachovky byly v tomto krmném režimu evakuovány larvy pakomárů. Naopak, při kontinuálním krmení se navzájem statisticky (P<0,05) lišily všechny 3 typy potravy. Nejrychleji hlaváč černoústý při kontinuálním krmení evakuoval blešivce ježatého, následně larvy pakomárů a nejpomaleji hrachovky. Navíc při kontinuálním krmení došlo k úplnému strávení potravy (nemožná identifikace) už 16 h po zahájení experimentu (9 h v případě hrachovek). Z výsledků kontinuálního krmení lze usuzovat na vyšší ekologický dopad hlaváče černoústého na larvy zástupců dvoukřídlých (řád Diptera) a drobné korýše (podkmen Crustacea) než na zástupce mlžů s tvrdou schránkou. Hlaváč černoústý také dosahuje rychlejší evakuace při srovnání s výsledky evakuace trávicího traktu ježdíka obecného - Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) (skoro 3×) nebo vranky obecné - Cottus gobio (Linnaeus, 1758) uvedených ve vědecké literatuře. Rychlejší evakuace může hrát významnou roli při kolonizaci nových lokalit a kompetičním boji s původními druhy.
Anotace v angličtině
The aim of the bachelor thesis was to estimate the evacuation rate of digestive tract of Neogobius melanostomus with respect to a type and availability of food. This small benthic fish belongs to high-risk invasive alien fish species in the world. Due to direct predation, Neogobius melanostomus has impact on processes and native species in colonized ecosystem. Three types of food - Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), Pisidium sp. (hard-bodied prey) and larvae of Chironomus sp. (soft-bodied prey) were tested within the series of experiments at the temperature of 14°C. Two feeding strategies (continuous and non-continuous feeding) were tested for each kind of food. Neogobius melanostomus has had access to the tested food for 2 hours. The individuals with continuous feeding strategy then continued to be fed (other food than tested), fishes with non-continuous feeding strategy had no access to food until the end of experiment. At the time points 0,2,5,9,16,24 and 36 hours, 5 individuals from each feeding strategy were examined in order to analyse their digestive tract and calculate the evacuation rate. Evacuation rate of individuals with non-continuous feeding strategy reached statistically significant lower values (P<0,05) than the individuals with continuous feeding strategy (same outcomes were reported for all tested types of food). Among the non-continuously fed individuals was found no statistically significant difference (P<0,05) between the evacuation rate of Dikerogammarus villosus and Pisidium sp. However, within the same feeding strategy, larvae of Chironomus sp. were evacuated statistically significant slower (P<0,05) than Pisidium sp. In contrary, all three types of food statistically varied (P<0,05) from each other within the continuous feeding strategy. Neogobius melanostomus, within the continuous feeding strategy, evacuated Dikerogammarus villosus the fastest, followed by larvae of Chironomus sp. and Pisidium sp. were evacuated the slowest. Furthermore, within the continuous feeding strategy, the food was completely digested (impossible identification) in 16 hours after the beginning of experiment (Pisidium sp. were digested in 9 hours). The outcomes from the experiment with continuous feeding strategy conclude the higher ecological impact of Neogobius melanostomus on larvae Diptera and Crustacea than on Bivalvia (with hard - bodied). In comparison to the outcomes of evacuation rate of Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) (almost 3 times) or Cottus gobio (Linnaeus, 1758), stated in scientific literature, Neogobius melanostomus also achieves faster evacuating. Faster evacuation rate can also play an important role in colonisation of new territories and competitive fight with native species.
Klíčová slova
evakuační rychlost, biologické invaze, hlaváč černoústý, typ potravy, dostupnost potravy
Klíčová slova v angličtině
evacuation rate, biological invasions, round goby, type of food, availability of food
Rozsah průvodní práce
62 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem bakalářské práce byl odhad rychlosti evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého s ohledem na typ a dostupnost potravy. Tato malá bentická ryba patří mezi nejrizikovější invazní nepůvodní druhy ryb na světě. Přímou predací ovlivňuje řadu procesů a původních druhů v kolonizovaném ekosystému. V rámci série experimentů byly při teplotě 14 °C testovány 3 typy potravy (blešivec ježatý - Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), hrachovky - Pisidium sp (tzv. hard-bodied prey) a larvy pakomárů - Chironomus sp. (tzv. soft-bodied prey). Pro každý typ potravy byly testovány dva krmné režimy - s/bez kontinuálního krmení. Testovaná potravy byla rybám předložena na dobu 2 hodin. Poté jedinci s kontinuálním krmením byly dále krmeny (potravou odlišnou od testované), ryby bez kontinuálního krmení neměly přístup k potravě až do konce experimentu. V časových bodech 0,2,5,9,16,24 a 36 h bylo odebíráno 5 jedinců z obou krmných režimů za účelem analýzy trávicího traktu a výpočtu rychlosti evakuace. Evakuace trávicího traktu jedinců bez kontinuálního krmení dosahovala statisticky průkazně nižších hodnot (P<0,05) než v úpravě s kontinuálním krmením, u všech testovaných typů potravy. V úpravě bez kontinuálního krmení nebyl staticky průkazný rozdíl (P>0,05) mezi rychlostí evakuace blešivců a hrachovek. Avšak statisticky průkazně pomaleji (P<0,05), než hrachovky byly v tomto krmném režimu evakuovány larvy pakomárů. Naopak, při kontinuálním krmení se navzájem statisticky (P<0,05) lišily všechny 3 typy potravy. Nejrychleji hlaváč černoústý při kontinuálním krmení evakuoval blešivce ježatého, následně larvy pakomárů a nejpomaleji hrachovky. Navíc při kontinuálním krmení došlo k úplnému strávení potravy (nemožná identifikace) už 16 h po zahájení experimentu (9 h v případě hrachovek). Z výsledků kontinuálního krmení lze usuzovat na vyšší ekologický dopad hlaváče černoústého na larvy zástupců dvoukřídlých (řád Diptera) a drobné korýše (podkmen Crustacea) než na zástupce mlžů s tvrdou schránkou. Hlaváč černoústý také dosahuje rychlejší evakuace při srovnání s výsledky evakuace trávicího traktu ježdíka obecného - Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) (skoro 3×) nebo vranky obecné - Cottus gobio (Linnaeus, 1758) uvedených ve vědecké literatuře. Rychlejší evakuace může hrát významnou roli při kolonizaci nových lokalit a kompetičním boji s původními druhy.
Anotace v angličtině
The aim of the bachelor thesis was to estimate the evacuation rate of digestive tract of Neogobius melanostomus with respect to a type and availability of food. This small benthic fish belongs to high-risk invasive alien fish species in the world. Due to direct predation, Neogobius melanostomus has impact on processes and native species in colonized ecosystem. Three types of food - Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), Pisidium sp. (hard-bodied prey) and larvae of Chironomus sp. (soft-bodied prey) were tested within the series of experiments at the temperature of 14°C. Two feeding strategies (continuous and non-continuous feeding) were tested for each kind of food. Neogobius melanostomus has had access to the tested food for 2 hours. The individuals with continuous feeding strategy then continued to be fed (other food than tested), fishes with non-continuous feeding strategy had no access to food until the end of experiment. At the time points 0,2,5,9,16,24 and 36 hours, 5 individuals from each feeding strategy were examined in order to analyse their digestive tract and calculate the evacuation rate. Evacuation rate of individuals with non-continuous feeding strategy reached statistically significant lower values (P<0,05) than the individuals with continuous feeding strategy (same outcomes were reported for all tested types of food). Among the non-continuously fed individuals was found no statistically significant difference (P<0,05) between the evacuation rate of Dikerogammarus villosus and Pisidium sp. However, within the same feeding strategy, larvae of Chironomus sp. were evacuated statistically significant slower (P<0,05) than Pisidium sp. In contrary, all three types of food statistically varied (P<0,05) from each other within the continuous feeding strategy. Neogobius melanostomus, within the continuous feeding strategy, evacuated Dikerogammarus villosus the fastest, followed by larvae of Chironomus sp. and Pisidium sp. were evacuated the slowest. Furthermore, within the continuous feeding strategy, the food was completely digested (impossible identification) in 16 hours after the beginning of experiment (Pisidium sp. were digested in 9 hours). The outcomes from the experiment with continuous feeding strategy conclude the higher ecological impact of Neogobius melanostomus on larvae Diptera and Crustacea than on Bivalvia (with hard - bodied). In comparison to the outcomes of evacuation rate of Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) (almost 3 times) or Cottus gobio (Linnaeus, 1758), stated in scientific literature, Neogobius melanostomus also achieves faster evacuating. Faster evacuation rate can also play an important role in colonisation of new territories and competitive fight with native species.
Klíčová slova
evakuační rychlost, biologické invaze, hlaváč černoústý, typ potravy, dostupnost potravy
Klíčová slova v angličtině
evacuation rate, biological invasions, round goby, type of food, availability of food
Zásady pro vypracování
Nepůvodní invazní druhy, jeden z hlavních environmentálních problémů současnosti, negativně ovlivňují původní biotu mnoha různými cestami. Ve většině těchto procesů, jako je kompetice o potravu, začlenění do stávajících potravních sítí atd., hraje klíčovou roli znalost intenzity a frekvence příjmu potravy predátorem, přímo korelované rychlostí evakuace (tj. vyprazdňování) trávicího traktu.
Výjimkou není ani hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) řazený mezi 100 nejrizikovějších druhů ryb v Evropě a cílový druh zadané bakalářské práce. Tato menší bentická ryba byla prostřednictvím lodní dopravy introdukovaná do většiny eurasijských řek a velkých jezer v Severní Americe, kde se úspěšně etablovala a odkud se dále šíří. Složení potravy hlaváče černoústého je poměrně detailně popsáno napříč kolonizovaným územím. Avšak informace kvantifikující množství přijaté potravy hlaváčem černoústým stále chybí. Cílem této práce je stanovit rychlost evakuace hlaváče černoústého (tzv. evacuation rate) v závislosti na dostupnosti a typu potravy. V teoretické části studentka shrne a porovná dosavadní znalosti v oblasti invazní ekologie, potravních nároků hlaváče černoústého a jeho přímého i nepřímého dopadu na kolonizované ekosystémy.
Experimentální část bakalářské práce bude probíhat na Ústavu akvakultury a ochrany vod v Českých Budějovicích. V rámci sledování evakuace trávicího traktu budou testovány dva krmné režimy (s/bez kontinuálního krmení) a tři typy potravy převažující v potravě hlaváče černoústého napříč kolonizovaným územím: larvy pakomárů (Chironomus sp, tzv. soft-bodied prey), blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894) a hrachovky (Pisidium sp, tzv. hard-bodied prey). Testovaný typ potravy bude předložen předem vylačněným rybám na dobu 2 hodin. Poté budou ryby dle typu krmeného režimu dále krmený (potravou snadno rozlišitelnou od testované) nebo zůstanou bez možnosti příjmu další potravy (úprava s/bez kontinuálního krmení). Následně budou v intervalu 0, 2, 5, 9, 16, 24 a 36 hodin odebírány vzorky ryb, které budou následně analyzovány. Na základě závislosti mezi časem a množstvím zbylé potravy v trávicím traktu ryb bude vypočítána rychlost evakuace trávicího traktu. Samotný výpočet a statistické analýzy
(lineární regrese, bootstrapping a permutační test) budou probíhat v programu RStudio.
Získané výsledky mají zásadní význam pro kvantifikaci množství přijaté potravy hlaváčem černoústým, a tedy i jeho dopadu na makrozoobentos, jako jeho hlavní složky potravy. Znalost rychlosti vyprazdňování může také zpřesnit některé výsledky z terénu, kde byl doposud v případě hlaváče černoústého tento parametr při analýzách obsahu trávicího traktu zanedbáván.
Zásady pro vypracování
Nepůvodní invazní druhy, jeden z hlavních environmentálních problémů současnosti, negativně ovlivňují původní biotu mnoha různými cestami. Ve většině těchto procesů, jako je kompetice o potravu, začlenění do stávajících potravních sítí atd., hraje klíčovou roli znalost intenzity a frekvence příjmu potravy predátorem, přímo korelované rychlostí evakuace (tj. vyprazdňování) trávicího traktu.
Výjimkou není ani hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) řazený mezi 100 nejrizikovějších druhů ryb v Evropě a cílový druh zadané bakalářské práce. Tato menší bentická ryba byla prostřednictvím lodní dopravy introdukovaná do většiny eurasijských řek a velkých jezer v Severní Americe, kde se úspěšně etablovala a odkud se dále šíří. Složení potravy hlaváče černoústého je poměrně detailně popsáno napříč kolonizovaným územím. Avšak informace kvantifikující množství přijaté potravy hlaváčem černoústým stále chybí. Cílem této práce je stanovit rychlost evakuace hlaváče černoústého (tzv. evacuation rate) v závislosti na dostupnosti a typu potravy. V teoretické části studentka shrne a porovná dosavadní znalosti v oblasti invazní ekologie, potravních nároků hlaváče černoústého a jeho přímého i nepřímého dopadu na kolonizované ekosystémy.
Experimentální část bakalářské práce bude probíhat na Ústavu akvakultury a ochrany vod v Českých Budějovicích. V rámci sledování evakuace trávicího traktu budou testovány dva krmné režimy (s/bez kontinuálního krmení) a tři typy potravy převažující v potravě hlaváče černoústého napříč kolonizovaným územím: larvy pakomárů (Chironomus sp, tzv. soft-bodied prey), blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894) a hrachovky (Pisidium sp, tzv. hard-bodied prey). Testovaný typ potravy bude předložen předem vylačněným rybám na dobu 2 hodin. Poté budou ryby dle typu krmeného režimu dále krmený (potravou snadno rozlišitelnou od testované) nebo zůstanou bez možnosti příjmu další potravy (úprava s/bez kontinuálního krmení). Následně budou v intervalu 0, 2, 5, 9, 16, 24 a 36 hodin odebírány vzorky ryb, které budou následně analyzovány. Na základě závislosti mezi časem a množstvím zbylé potravy v trávicím traktu ryb bude vypočítána rychlost evakuace trávicího traktu. Samotný výpočet a statistické analýzy
(lineární regrese, bootstrapping a permutační test) budou probíhat v programu RStudio.
Získané výsledky mají zásadní význam pro kvantifikaci množství přijaté potravy hlaváčem černoústým, a tedy i jeho dopadu na makrozoobentos, jako jeho hlavní složky potravy. Znalost rychlosti vyprazdňování může také zpřesnit některé výsledky z terénu, kde byl doposud v případě hlaváče černoústého tento parametr při analýzách obsahu trávicího traktu zanedbáván.
Seznam doporučené literatury
Andersen, N. G. 1999. The effects of predator size, temperature, and prey characteristics on gastric evacuation in whiting. Journal of fish biology 54:287-301.
Andersen, N. G., D. Chabot, and C. Couturier. 2016. Modelling gastric evacuation in gadoids feeding on crustaceans. Journal of fish biology 88:1886-1903.
Borcherding, J., M. Dolina, L. Heermann, P. Knutzen, S. Krüger, S. Matern, R. van Treeck, and S. Gertzen. 2013. Feeding and niche differentiation in three invasive gobies in the Lower Rhine, Germany. Limnologica-Ecology and Management of Inland Waters 43:49-58.
Bromley, P. J. 1994. The role of gastric evacuation experiments in quantifying the feeding rates of predatory fish. Reviews in Fish Biology and Fisheries 4:36-66.
Buřič, M., M. Bláha, A. Kouba, and B. Drozd. 2015. Upstream expansion of round goby (Neogobius melanostomus)-first record in the upper reaches of the Elbe river. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems:32.
Dubs, D. O. and L. D. Corkum. 1996. Behavioral interactions between round gobies (Neogobius melanostomus) and mottled sculpins (Cottus bairdi). Journal of Great Lakes Research 22:838-844.
Gebauer, R., J. Divíšek, M. Buřič, M. Večeřa, A. Kouba, and B. Drozd. 2018. Distribution of alien animal species richness in the Czech Republic. Ecology and evolution 8:4455-4464.
Chotkowski, M. A. and J. E. Marsden. 1999. Round goby and mottled sculpin predation on lake trout eggs and fry: field predictions from laboratory experiments. Journal of Great Lakes Research 25:26-35.
Jobling, M., D. Gwyther, and D. Grove. 1977. Some effects of temperature, meal size and body weight on gastric evacuation time in the dab Limanda limanda (L). Journal of fish biology 10:291-298.
Kornis, M., N. Mercado-Silva, and M. Vander Zanden. 2012. Twenty years of invasion: a review of round goby Neogobius melanostomus biology, spread and ecological implications. Journal of fish biology 80:235-285.
Lee, V. A. and T. B. Johnson. 2005. Development of a bioenergetics model for the round goby (Neogobius melanostomus). Journal of Great Lakes Research 31:125-134.
Marsden, J. E., P. Charlebois, K. Wolfe, D. J. Jude, and S. Rudnicka. 1996. The round goby (Neogobius melanostomus): a review of European and North American literature. INHS Center for Aquatic Ecology.
Olson, D. S. and J. Janssen. 2017. Early feeding of round goby (Neogobius melanostomus) fry. Journal of Great Lakes Research 43:728-736.
Pääkkönen, J. P. and T. Marjomäki. 1997. Gastric evacuation rate of burbot fed single?fish meals at different temperatures. Journal of fish biology 50:555-563.
Pennuto, C., K. Cudney, and C. Janik. 2018. Fish invasion alters ecosystem function in a small heterotrophic stream. Biological Invasions 20:1033-1047.
Persson, L. 1979. The effects of temperature and different food organisms on the rate of gastric evacuation in perch (Perca fluviatilis). Freshwater Biology 9:99-104.
Riche, M., D. Haley, M. Oetker, S. Garbrecht, and D. Garling. 2004. Effect of feeding frequency on gastric evacuation and the return of appetite in tilapia Oreochromis niloticus (L.). Aquaculture 234:657-673.
Števove, B. and V. Kováč. 2016. Ontogenetic variations in the diet of two invasive gobies, Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) and Ponticola kessleri (Günther, 1861), from the middle Danube (Slovakia) with notice on their potential impact on benthic invertebrate communities. Science of The Total Environment 557:510-519.
Seznam doporučené literatury
Andersen, N. G. 1999. The effects of predator size, temperature, and prey characteristics on gastric evacuation in whiting. Journal of fish biology 54:287-301.
Andersen, N. G., D. Chabot, and C. Couturier. 2016. Modelling gastric evacuation in gadoids feeding on crustaceans. Journal of fish biology 88:1886-1903.
Borcherding, J., M. Dolina, L. Heermann, P. Knutzen, S. Krüger, S. Matern, R. van Treeck, and S. Gertzen. 2013. Feeding and niche differentiation in three invasive gobies in the Lower Rhine, Germany. Limnologica-Ecology and Management of Inland Waters 43:49-58.
Bromley, P. J. 1994. The role of gastric evacuation experiments in quantifying the feeding rates of predatory fish. Reviews in Fish Biology and Fisheries 4:36-66.
Buřič, M., M. Bláha, A. Kouba, and B. Drozd. 2015. Upstream expansion of round goby (Neogobius melanostomus)-first record in the upper reaches of the Elbe river. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems:32.
Dubs, D. O. and L. D. Corkum. 1996. Behavioral interactions between round gobies (Neogobius melanostomus) and mottled sculpins (Cottus bairdi). Journal of Great Lakes Research 22:838-844.
Gebauer, R., J. Divíšek, M. Buřič, M. Večeřa, A. Kouba, and B. Drozd. 2018. Distribution of alien animal species richness in the Czech Republic. Ecology and evolution 8:4455-4464.
Chotkowski, M. A. and J. E. Marsden. 1999. Round goby and mottled sculpin predation on lake trout eggs and fry: field predictions from laboratory experiments. Journal of Great Lakes Research 25:26-35.
Jobling, M., D. Gwyther, and D. Grove. 1977. Some effects of temperature, meal size and body weight on gastric evacuation time in the dab Limanda limanda (L). Journal of fish biology 10:291-298.
Kornis, M., N. Mercado-Silva, and M. Vander Zanden. 2012. Twenty years of invasion: a review of round goby Neogobius melanostomus biology, spread and ecological implications. Journal of fish biology 80:235-285.
Lee, V. A. and T. B. Johnson. 2005. Development of a bioenergetics model for the round goby (Neogobius melanostomus). Journal of Great Lakes Research 31:125-134.
Marsden, J. E., P. Charlebois, K. Wolfe, D. J. Jude, and S. Rudnicka. 1996. The round goby (Neogobius melanostomus): a review of European and North American literature. INHS Center for Aquatic Ecology.
Olson, D. S. and J. Janssen. 2017. Early feeding of round goby (Neogobius melanostomus) fry. Journal of Great Lakes Research 43:728-736.
Pääkkönen, J. P. and T. Marjomäki. 1997. Gastric evacuation rate of burbot fed single?fish meals at different temperatures. Journal of fish biology 50:555-563.
Pennuto, C., K. Cudney, and C. Janik. 2018. Fish invasion alters ecosystem function in a small heterotrophic stream. Biological Invasions 20:1033-1047.
Persson, L. 1979. The effects of temperature and different food organisms on the rate of gastric evacuation in perch (Perca fluviatilis). Freshwater Biology 9:99-104.
Riche, M., D. Haley, M. Oetker, S. Garbrecht, and D. Garling. 2004. Effect of feeding frequency on gastric evacuation and the return of appetite in tilapia Oreochromis niloticus (L.). Aquaculture 234:657-673.
Števove, B. and V. Kováč. 2016. Ontogenetic variations in the diet of two invasive gobies, Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) and Ponticola kessleri (Günther, 1861), from the middle Danube (Slovakia) with notice on their potential impact on benthic invertebrate communities. Science of The Total Environment 557:510-519.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka Vendula Bryllová seznámila komisi se svou bakalářskou prací. Tajemník komise, doc. Ing. Martin Kocour, Ph.D., seznámil komisi s posudkem vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následně studentka zodpověděla doplňující otázky. Proběhla diskuse na téma práce. Studentka adekvátně a správně reagovala na vznesené dotazy členů komise. Komise se při hodnocení vlastní práce ztotožnila s návrhy posuzovatelů práce (vedoucího a oponenta) a dohodla se na výsledku obhajoby níže.