Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření.
Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů.
Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora.
Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
Anotace v angličtině
Supervision is perceived in the helping professions primarily as a support tool, which tries to help increase the quality of work of employees and thus improves the overall quality of the service. Supervision should provide workers an overview of the situation and the ability to reflect on their own work, which can prevent occupational burnout.
The aim of the diploma thesis is to analyse and describe the implementation of supervision, including possible risks, within Authority for Social and Legal Protection of Children. Qualitative research was chosen to achieve the goal of the empirical part of the work. The method of questioning and two techniques - semi-controlled and uncontrolled interview - were used to collect data. Data categorization and clustering method were chosen for data analysis.
The analysis of the data revealed that social workers consider supervision as an important part of their profession, but the perception of supervision itself does not relate to the benefits of their supervision meetings. It takes place under the leadership of an external supervisor in the form of team case supervision, which usually takes place once every two months between two and four hours during working hours. The presence of management or a coalition between the supervisor and the supervisee is considered to be the greatest risk. Supervisors themselves perceive the benefits of their supervision in sharing cases related to the creation of a safe open environment. They also consider the coalition to be the main risk, but also the undue emotional commitment of the supervisor or the intersection of supervisor roles.
This diploma thesis can serve as an informative material for social workers who provide social and legal protection of children, but also for students studying in the field of social work. For supervisors, as well as management and staff, the work could be meant as an inspiration for what they could improve and streamline in supervision.
Klíčová slova
Supervize; supervizor; supervidovaný; sociální pracovník; orgán sociálně-právní ochrany dětí
Klíčová slova v angličtině
Supervision; supervisor, supervised; social worker; Authority for Social and Legal Protection of Children
Rozsah průvodní práce
93 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Supervize je v pomáhajících profesích vnímána především jako podpůrný nástroj, který se snaží napomoci růstu kvality práce pracovníků a tím i zlepšuje celkovou kvalitu dané služby. Supervize by měla poskytnout pracovníkům nadhled nad situací a schopnost reflektovat vlastní práci, čímž mohou předcházet syndromu vyhoření.
Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pro dosažení cíle empirické části práce byl vybrán kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor. Pro analýzu dat byla zvolena kategorizace dat a metoda vytváření trsů.
Analýzou dat bylo zjištěno, že sociální pracovnice považují supervizi za významnou součást jejich profese, ale vnímání samotné supervize nesouvisí s přínosem jejich supervizních setkáních. Odehrává se pod vedením externího supervizora ve formě týmové případové supervize, která probíhá nejčastěji jednou za dva měsíce v rozmezí dvou až čtyř hodin v pracovní době. Za největší riziko považují přítomnost vedení nebo koalici mezi supervizorem a supervidovaným. Samotní supervizoři vnímají přínos jejich supervize ve sdílení případů, které souvisí s vytvořením bezpečného otevřeného prostředí. Za hlavní riziko považují také koalici, ale i přílišnou emoční angažovanost supervizora či křížení rolí supervizora.
Tato diplomová práce může sloužit jako informativní a podkladový materiál pro sociální pracovníky, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce. Pro supervizory, ale i vedení a pracovníky OSPODu, by práce mohla být určena jako inspirace toho, co by mohli na supervizi vylepšit a zefektivnit.
Anotace v angličtině
Supervision is perceived in the helping professions primarily as a support tool, which tries to help increase the quality of work of employees and thus improves the overall quality of the service. Supervision should provide workers an overview of the situation and the ability to reflect on their own work, which can prevent occupational burnout.
The aim of the diploma thesis is to analyse and describe the implementation of supervision, including possible risks, within Authority for Social and Legal Protection of Children. Qualitative research was chosen to achieve the goal of the empirical part of the work. The method of questioning and two techniques - semi-controlled and uncontrolled interview - were used to collect data. Data categorization and clustering method were chosen for data analysis.
The analysis of the data revealed that social workers consider supervision as an important part of their profession, but the perception of supervision itself does not relate to the benefits of their supervision meetings. It takes place under the leadership of an external supervisor in the form of team case supervision, which usually takes place once every two months between two and four hours during working hours. The presence of management or a coalition between the supervisor and the supervisee is considered to be the greatest risk. Supervisors themselves perceive the benefits of their supervision in sharing cases related to the creation of a safe open environment. They also consider the coalition to be the main risk, but also the undue emotional commitment of the supervisor or the intersection of supervisor roles.
This diploma thesis can serve as an informative material for social workers who provide social and legal protection of children, but also for students studying in the field of social work. For supervisors, as well as management and staff, the work could be meant as an inspiration for what they could improve and streamline in supervision.
Klíčová slova
Supervize; supervizor; supervidovaný; sociální pracovník; orgán sociálně-právní ochrany dětí
Klíčová slova v angličtině
Supervision; supervisor, supervised; social worker; Authority for Social and Legal Protection of Children
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky: Supervize slouží jako podpůrný nástroj, a patří mezi aktuální témata, především v pomáhajících profesích. Snaží se podporovat růst kvality práce pracovníků a zabraňuje ztrátě zájmu o klienta a jeho potřeby. Pracovníci mohou ventilovat své emoce a pracovní problémy, na které získají náhled od ostatních zúčastněných. Tedy slouží i jako prevence proti syndromu vyhoření. Supervize je potřebná nejen pro zvyšování profesionality pracovníka, ale i celého týmu a organizace. Ze standardů kvality každého orgánu sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že orgán má povinnost zajistit zaměstnancům podporu supervizora.
Cíl práce: Analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Výzkumné otázky: VO1: Jak subjektivně vnímají pracovníci OSPOD supervizi? VO2: Jak obvykle probíhá supervize pracovníků OSPOD? VO3: Jak je vnímána supervize pracovníků OSPOD z pohledu supervizorů?
Metodika: Výzkum bude prováděn kvalitativní strategií. V kvalitativním výzkumu bude použita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor.
Výzkumný soubor: Výzkumný soubor budou tvořit dvě skupiny. První skupinou budou sociální pracovníci OSPOD a druhou supervizoři. Výběr komunikačních partnerů bude na základě účelového výběru. Dále bude stanoveno kritérium výběru. Vybraní sociální pracovníci a supervizoři budou muset mít za sebou účast na minimálně čtyřech supervizích.
Způsob analýzy dat: Zvolený postup při vyhodnocování dat bude pravděpodobně kategorizace dat a metoda vytváření trsů.
Předpokládaný přínos pro praxi: Diplomová práce by mohla být využita jako informační a podkladový materiál pro sociální pracovníky OSPOD, supervizory, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce.
Zásady pro vypracování
Teoretické vymezení problematiky: Supervize slouží jako podpůrný nástroj, a patří mezi aktuální témata, především v pomáhajících profesích. Snaží se podporovat růst kvality práce pracovníků a zabraňuje ztrátě zájmu o klienta a jeho potřeby. Pracovníci mohou ventilovat své emoce a pracovní problémy, na které získají náhled od ostatních zúčastněných. Tedy slouží i jako prevence proti syndromu vyhoření. Supervize je potřebná nejen pro zvyšování profesionality pracovníka, ale i celého týmu a organizace. Ze standardů kvality každého orgánu sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že orgán má povinnost zajistit zaměstnancům podporu supervizora.
Cíl práce: Analyzovat a popsat realizaci supervize, včetně možných rizik, v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Výzkumné otázky: VO1: Jak subjektivně vnímají pracovníci OSPOD supervizi? VO2: Jak obvykle probíhá supervize pracovníků OSPOD? VO3: Jak je vnímána supervize pracovníků OSPOD z pohledu supervizorů?
Metodika: Výzkum bude prováděn kvalitativní strategií. V kvalitativním výzkumu bude použita metoda dotazování a dvě techniky - polořízený a neřízený rozhovor.
Výzkumný soubor: Výzkumný soubor budou tvořit dvě skupiny. První skupinou budou sociální pracovníci OSPOD a druhou supervizoři. Výběr komunikačních partnerů bude na základě účelového výběru. Dále bude stanoveno kritérium výběru. Vybraní sociální pracovníci a supervizoři budou muset mít za sebou účast na minimálně čtyřech supervizích.
Způsob analýzy dat: Zvolený postup při vyhodnocování dat bude pravděpodobně kategorizace dat a metoda vytváření trsů.
Předpokládaný přínos pro praxi: Diplomová práce by mohla být využita jako informační a podkladový materiál pro sociální pracovníky OSPOD, supervizory, ale i pro studenty vzdělávající se v oblasti sociální práce.
Seznam doporučené literatury
BAŠTECKÁ, B., ČERMÁKOVÁ, V., KINKOR, M., 2016. Týmová supervize: teorie a praxe. Praha: Portál. 325 s. ISBN 978-80-262-0940-9.
HAVRDOVÁ, Z., HAJNÝ, M., 2008. Praktická supervize: průvodce supervizí pro začínající supervizory, manažery a příjemce supervize. Praha: Galén. 211 s. ISBN 978-80-7262-532-1.
HAWKINS, P., SHOHET, R., 2016. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál. 206 s. ISBN 978-80-2620-987-4.
MACELA, M., 2015. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. Wolters Kluwer. 912 s. ISBN 978-80-7478-727-0.
UNGURU, E., 2017. Appreciative Perspectives on Supervision in Social Work. Postmodern Openings. 8(1), 123-139. ISSN 2068-0236.
Seznam doporučené literatury
BAŠTECKÁ, B., ČERMÁKOVÁ, V., KINKOR, M., 2016. Týmová supervize: teorie a praxe. Praha: Portál. 325 s. ISBN 978-80-262-0940-9.
HAVRDOVÁ, Z., HAJNÝ, M., 2008. Praktická supervize: průvodce supervizí pro začínající supervizory, manažery a příjemce supervize. Praha: Galén. 211 s. ISBN 978-80-7262-532-1.
HAWKINS, P., SHOHET, R., 2016. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál. 206 s. ISBN 978-80-2620-987-4.
MACELA, M., 2015. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. Wolters Kluwer. 912 s. ISBN 978-80-7478-727-0.
UNGURU, E., 2017. Appreciative Perspectives on Supervision in Social Work. Postmodern Openings. 8(1), 123-139. ISSN 2068-0236.